Pomník Ludwiga van Beethovena (Karlovy Vary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pomník
Ludwiga van Beethovena
pomník, stav listopad 2018
pomník, stav listopad 2018
Základní údaje
Autor Hugo Uher[1]
Rok vzniku 29. září 1929[1]
Umělecký směr monumentálně řešená moderní plastika[2]
Kód památky 29321/4-893 (PkMISSezObr)
Popis
Materiál socha: bronz
podstavec:
petrohradská žula
Umístění
Umístění Karlovy Vary,
u Slovenské ulice
v blízkosti hotelu Richmond
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník Ludwiga van Beethovena, květen 2019

Pomník Ludwiga van Beethovena v Karlových Varech stojí na jižním okraji města při levém břehu řeky Teplé na prostranství mezi hotelem RichmondPoštovním dvorem. Pochází z roku 1929, jeho autor byl karlovarský rodák Hugo Uher.[1][3]

Pomník byl prohlášen kulturní památkou, je památkově chráněn od 3. května 1958, event. 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 29321/4-893.[2]

Ludwig van Beethoven v Karlových Varech[editovat | editovat zdroj]

Německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven dával obvykle přednost lázním Teplice[4], přesto Karlovy Vary dvakrát navštívil.[5]

První návštěva[editovat | editovat zdroj]

Poprvé přijel 27. července 1812, a to právě z Teplic, kde byl na léčení. V Karlových Varech zůstal do 7. srpna, kdy odcestoval za další léčbou do Františkových Lázní. Důvodem skladatelova příjezdu nebyl léčebný pobyt ani koncertní vystoupení, ale zdravotní konzultace s jeho osobním lékařem Staudenheimerem z Vídně a dále pravděpodobně i finanční jednání se šlechtickými mecenáši. Beethoven byl ubytován v domě Boží oko, který stával na místě dnešního Grandhotelu Pupp.[5]

Koncert v Českém sále[editovat | editovat zdroj]

V téže době se do Karlových Varů donesla zpráva o tragickém požáru v lázních Baden u Vídně (26. července 1812). Beethoven se rozhodl uspořádat pro postižené lázně dobročinný koncert. K vystoupení přizval italského houslistu Giovanniho Battistu Polledra[P 1], který v té době též v Karlových Varech pobýval. Koncert obou umělců se uskutečnil 6. srpna 1812 v Českém sále. Vstupné bylo dobrovolné. Řada dobových svědectví hodnotí úroveň koncertu jako vynikající, přesto byl výnos oproti očekávání nízký, pouze 958 zlatých.[5]

Druhá návštěva[editovat | editovat zdroj]

Beethoven přijel do Karlových Varů ještě jednou, a to téhož roku 8. září. Tehdy zde došlo k jeho památnému setkání s básníkem Johannem Wolfgangem von Goethe. Bylo to naposledy, kdy se tito dva umělci sešli.[5]

Památníky[editovat | editovat zdroj]

Beethovenovy dvě karlovarské návštěvy připomíná pomník sochaře Huga Uhera. Kromě pomníku též pamětní deska na kavárně Grandhotelu Pupp, portrétní skladatelův reliéf na domě Beethoven v Zahradní ulici a promenádní stezka v karlovarských lázeňských lesích nesoucí jméno Beethovenova.[5]

Historie pomníku[editovat | editovat zdroj]

V roce 1912 u příležitosti 100. výročí skladatelova pobytu v Karlových Varech byl zřízen výbor pro stavbu Beethovenova pomníku. Tehdy však nebyl dostatek finančních prostředků na jeho realizaci a velmi se také diskutovalo o umístění. Plány pak přerušila první světová válka. Krátce po vzniku Československa bylo rozhodnuto o odstranění pomníku císaře Františka Josefa I. a umístění Beethovenova pomníku na toto místo.[3][2]

Na návrh a realizaci byla vypsána soutěž, v níž zvítězil karlovarský sochař Hugo Uher, žák profesora Suchardy na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Odhalení pomníku se mělo konat podle původních plánů v roce 1927 u příležitosti 100. výročí Beethovenova úmrtí, ale termín byl odložen do roku 1929. V roce 1929 byla podle autorova modelu slévárnou Franta Anýž z pražských Holešovic do bronzu odlita socha skladatele. Pomník byl slavnostně odhalen dne 29. září 1929.[3]

Pozn.: Karlovarský lázeňský orchestr uspořádal pro realizaci pomníku řadu koncertů. Jeden z nich řídil jako host Oskar Nedbal.[3]

Popis pomníku[editovat | editovat zdroj]

Původní dnes již neexistující pomník Františka Josefa I., rok 1914

Monumentální pomník Ludwiga van Beethovena byl postaven na místě pomníku císaře Františka Josefa I. z doby Rakousko-uherské monarchie.[3][2]  

Jedná se o pomník na půlkruhovém půdorysu z pohledové strany s monumentálním schodištěm z petrohradské žuly. V ose má umístěný vysoký podstavec s plastickým nápisem BEETHOVEN. Na něm stojí dopředu mírně nakročená postava ve dvojnásobné nadživotní velikosti znázorňující muže kráčejícího ve vlajícím plášti proti větru se zaťatou pravou pěstí a rozevlátými vlasy.[3][2]

Od středového soklu vedou dvě prohnutá křídla profilovaného zábradlí k postranním pilířům, na kterých bývaly původně umístěny dvě bronzové alegorické reliéfní desky o rozměrech 70×158×4 cm, signované „H. Uher“, s ženskými akty v životní velikosti. Reliéf na levém pilíři, alegorie Působení hudby na lásku, nesl německý nápis:[3][2]

Hudba má v muži vykřesat z duše oheň

Reliéf na pravém pilíři, Hudba jako útěcha v žalu, pak německý nápis:[3]

Ukaž svou sílu osude, nejsme pány sami sebe

Desky byly v roce 1946 odstraněny a pravděpodobně zničeny. Roku 2012 byly na pomník osazeny jejich repliky z tvrzeného plastu s bronzovou patinou. Autorem je nejdecký výtvarník a sochař Heřman Kouba, absolvent karlovarské Střední průmyslové školy keramické. Slavnostní odhalení nových reliéfů se uskutečnilo 4. srpna 2012 za účasti velvyslance SRN Detlefa Lingemanna.[2][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Byl významným žákem italského skladatele Niccoly Paganiniho.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 37. 
  2. a b c d e f g Pomník Ludwiga van Beethovena [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – pomník Ludwiga van Beethovena [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  4. MRÁZ, Bohumír; NEUBERT, Ladislav. Karlovy Vary. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Panorama, 1983. 192 s. Kapitola Lesk a sláva barokních lázní – Slavní romantikové, s. 79. 
  5. a b c d e BURACHOVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů. Karlovy Vary: KMKV, Nakladatelství MH Beroun, 2003. 115 s. ISBN 80-86720-04-7. Kapitola Hudební génius Ludwig van Beethoven, s. 34–35. 
  6. FIDLEROVÁ, Anna; PROKOP, Jiří. Pomník Ludwiga van Beethovena [online]. PUKV – Park umění Karlovy Vary, 2013-02 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 37. 
  • BURACHOVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů. 1. vyd. Beroun: KMKV, Nakladatelství MH Beroun, 2003. 115 s. ISBN 80-86720-04-7. S. 34–35. 
  • MRÁZ, Bohumír; NEUBERT, Ladislav. Karlovy Vary. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Panorama, 1983. 192 s. S. 79. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]