Pamětní kříž (Karlovy Vary)
Pamětní kříž č. 1037 | |
---|---|
Kříž v srpnu 2019 | |
Základní údaje | |
Autor | Petr Lintemer |
Rok vzniku | 1624 původní 1965 zničen vandaly 19. 5. 2000 replika |
Popis | |
Výška | 101 cm |
Šířka | 49 cm |
Materiál | pískovec |
Umístění | |
Umístění | Karlovy Vary – Drahovice Hřbitovní ulice |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°13′45,81″ s. š., 12°52′54,06″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pamětní kříž, stejně jako torzo původního kříže, se nachází ve Hřbitovní ulici v Karlových Varech – Drahovicích.[1] V centrálním registru kamenných křížů je evidován pod č. 1037. Původní kříž vznikl roku 1624, avšak roku 1965 byl zničen vandaly. Stávající pamětní kříž byl postaven v roce 2000.[2]
Původní kříž
[editovat | editovat zdroj]Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní kříž pocházel z roku 1624. Byl postaven na paměť protireformace[1] a odchodu protestantů z Karlových Varů do Johanngeorgenstadtu roku 1624. Kříž vydržel bez úhony do roku 1965, kdy byl značně poničen vandaly a zbylo z něj pouze torzo.[2][3][4]
Kříž byl v minulosti několikrát zaznamenán historiky. V roce 1899 byl popsán Prof. Wilhelmem. Roku 1940 jej zaznamenal Dr. Dreyhausen, který četl na soklu slovo ALLHIER a datum 1833 a na kříži letopočet 1624. V roce 1924 byl zdokumentován kresbou Karla Šrámka.[1][3][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]I když má barokní tvar, je mnohými autory řazen mezi smírčí kříže. K jeho původní výzdobě zřejmě patřilo srdce Kristovo. Nápis z roku 1833, který zde nechal vysekat malíř map W. Burda, zněl v překladu „1624 zřízeno na paměť znovuzavedení katolicismu“.[3]
Torzo původního kříže lze nalézt u pěšiny spojující ulici Hřbitovní v Drahovicích s ulicí Na Vyhlídce. Je v podobě části kamenné nohy ve tvaru komolého čtyřbokého jehlanu zasazen do terénu, o rozměrech 56x44x35 cm, horní plocha 20x25 cm.[1][3][4]
Pamětní kříž
[editovat | editovat zdroj]Historie
[editovat | editovat zdroj]Výrobu repliky inicioval Jaroslav Dietl,[2] který rovněž zhotovil kopii původního kříže podle kresby Karla Šrámka z roku 1924. Do pískovce kříž vytesal Petr Lintemer. Se svými přáteli jej pak 19. května 2000 postavili několik metrů od torza původního kříže a věnovali městu Karlovy Vary.[1][3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kříž je v centrálním registru Společnosti pro výzkum kamenných křížů při Muzeu Aš evidován pod č. 1037.[2] Má výšku 101 cm, šířku 49 cm a tloušťku 26 cm. Na jeho jedné straně je rytina řeckého kříže, uprostřed kterého je srdce s Kristovými hřeby. Ve spodní části jsou rytiny šesticípé hvězdy a maltézského kříže. Na druhé straně je letopočet 1833, slovo ALLHIER a písmena WB.[3][4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e KOLEKTIV AUTORŮ. Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 2001. 475 s. ISBN 80-7203-370-0. Kapitola Okres Karlovy Vary, s. 199.
- ↑ a b c d Smírčí kříže [online]. Karlovy Vary: Město Karlovy Vary [cit. 2019-10-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f VYČICHLO, Jaroslav. Drahovice – pamětní kříž [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2019-10-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d STRNAD, Bohumír. Karlovy Vary – Drahovice – torzo smírčího kříže a jeho kopie [online]. Turistika.cz, rev. 2012-03-20 [cit. 2019-10-29]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOLEKTIV AUTORŮ. Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 2001. 475 s. ISBN 80-7203-370-0. S. 199.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pamětní kříž v Drahovicích na Wikimedia Commons
- Drahovice – pamětní kříž – článek na stránce Památky a příroda Karlovarska, autor Jaroslav Vyčichlo, 2009–2015 [cit. 2019-10-29]
- Karlovy Vary – Drahovice – torzo smírčího kříže a jeho kopie – článek na stránce Turistika.cz, autor Bohumír Strnad, 2012-03-20 [cit. 2019-10-29]
- Město Karlovy Vary, smírčí kříže – informace o smírčích křížích v Karlových Varech na stránkách Společnosti pro výzkum kamenných křížů [cit. 2019-10-29]
- Centrální evidence: Společnost pro výzkum kamenných křížů při Městském muzeu v Aši – databáze kamenných křížů a křížků [cit. 2019-10-30]