Seznam objektů karlovarských lázeňských lesů a parků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
V karlovarských lázeňských lesích.
Popis odshora: smírčí kříž, altán Básníků, lavička Básníků, pomník Karla Filipa Schwarzenberga, chata Na Výsluní, Fibichův altán, lavička Allschlaraffia

Tento seznam objektů karlovarských lázeňských lesů a parků je přehledný soupis existujících objektů v Karlových Varech – jedná se o altány, pavilóny, památníky, pomníky, kapličky, kříže, lavičky, vyhlídky ap. – z nichž se většina nachází na území lázeňských lesů a parků. Tyto dvě lokality, především pak karlovarské lázeňské lesy, jsou pojmem a neodmyslitelnou součástí lázeňského města Karlovy Vary a staly se významným činitelem samotné lázeňské léčby. Celková délka lesních vycházkových cest zde činí přes 100 km.[1][2][3] Sady a parky zde rovněž poskytují součinnost lázeňské léčbě. Jsou propojeny 4,5 km dlouhou naučnou stezkou, která vede od Smetanových sadů přes sady Dvořákovy, dále nejstarším veřejným parkem města Skalníkovými sady přes menší park na Divadelním náměstí, sady Karla IV.Goethovou stezkou až k sadům u Poštovního dvora a parku za přírodním divadlem.

Obě území jsou spravována dvěma příspěvkovými společnostmi – Správou lázeňských parků (sady, parky, hřbitovy, kolumbárium…) a Lázeňskými lesy Karlovy Vary (altány, kříže, pamětní desky, obelisky…).

Popis seznamu[editovat | editovat zdroj]

Tabulky níže zahrnují pět sloupců. První sloupec OBJEKT obsahuje název daného objektu a v závorce upřesňuje jeho rozlišení (event. další názvy objektu, minulé či jiné současné, jsou uvedeny v posledním pátém sloupci Popis a poznámky). Sloupec též odkazuje na samostatnou stránku objektu v České Wikipedii, pokud tato existuje nebo je předpoklad, že bude vytvořena. Ve druhém sloupci FOTOGRAFIE je umístěno foto představovaného objektu, pod nímž je pomocí ikonky odkaz na kategorii ve Wikimedii Commons, která obsahuje další existující fotografie objektu. Třetí odstavec POSTAVENO informuje kdy, pokud je datum známo, byl objekt postaven, případně uvádí datum přestavby, rekonstrukce či jiné důležité úpravy. Čtvrtý sloupec POLOHA popisuje, kde se objekt nachází, uvádí zeměpisné souřadnice, popřípadě nadmořskou výšku, a odkazuje na zobrazení místa na mapě (měřítko 1 : 10000). Též odkazuje na související stránky České Wikipedie. Poslední sloupec POPIS A POZNÁMKY je určen k uvedení základních informací z pohledu historie či provedení, nebo uvádí některé zajímavosti o daném objektu. Též odkazuje na existující související stránky České Wikipedie. Informace zde nejsou podrobné, protože většina uváděných objektů v tomto seznamu má na České Wikipedii samostatnou stránku, na kterou je odkazováno z prvního sloupce tabulky.

Z výše uvedeného důvodu, tedy že většina zmiňovaných objektů má své samostatné stránky a jsou na ně odsud přímé odkazy, seznam neuvádí Reference důsledně.

V části Typizované či jednodušší chaty, sruby a přístřešky není mnoho podrobnějších informací, protože nejsou běžně k dispozici potřebné doložitelné zdroje. Chatky jsou uvedeny na internetových stránkách spravovatele, tedy společnosti Lázeňské lesy Karlovy Vary, často však také pouze názvem a fotografií.[4]

Pozn.: V tomto seznamu nejsou uvedeny karlovarské minerální prameny ani karlovarské kolonády.

Rozhledny[editovat | editovat zdroj]

OBJEKT FOTOGRAFIE POSTAVENO POLOHA POPIS A POZNÁMKY
Diana
/rozhledna/
Foto: 29. ledna 2017
Kategorie „Rozhledna Diana (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1914 v lázeňských lesích 556 m n. m. na Výšině přátelství
50°13′8,51″ s. š., 12°52′20,41″ v. d.
počátek výstavby v roce 1913, slavnostní otevření 27. května 1914 (od počátku je vybavena elektrickou zdviží); za první republiky se jmenovala „Hanse Kudlicha“, po roce 1945 krátce „Benešova“; s městem je spojena lanovou dráhou

kulturní památka, památkově chráněna od 31. prosince 1981, rejstř. č. ÚSKP 15221/4-4129[5]
Doubská hora (Aberg)
/bývalá rozhledna/
Foto: 19. července 2019
Kategorie „Aberg (observation tower)“ na Wikimedia Commons
dřevěná 1845
kamenná 1862
nová 1905
610 m n. m. západně od lázeňského centra nad přehradou Březová
50°12′14,31″ s. š., 12°50′47,84″ v. d.
od roku 1845 zde stála dřevěná rozhledna s názvem „Aberg“, též „Aarberg“; roku 1862 byla postavena rozhledna kamenná, ta byla vzhledem k dezolátnímu stavu v roce 1904 stržena; nová rozhledna byla postavena roku 1905 dle architekta Ludwiga Schefflera; po roce 1945 byla přejmenována na „Gottwaldovu vyhlídku“; v roce 1995 byl objekt prodán soukromníkovi, který zde po rekonstrukci v roce 1997 otevřel hotel Aberg
Goethova
/vyhlídka/
Foto: 9. května 2019
Kategorie „Goethova vyhlídka“ na Wikimedia Commons
1888–1889 638 m n. m. na výšině nad městskou částí Hůrky
50°13′26,67″ s. š., 12°54′11,71″ v. d.
postavena podle projektu Ferdinanda FellneraHermanna Helmera; původně se jmenovala „Stefaniewarte“ (podle Štěpánky Belgické), po vzniku samostatného Československa přejmenována na „Stifterovu rozhlednu“ (po Adalbertu Stifterovi), po druhé světové válce měla od roku 1945 název „Stalinova rozhledna“ (po J. V. Stalinovi) a název „Goethova vyhlídka“ získala v roce 1957 (po Johannu Wolfgangu von Goethe)

kulturní památka, památkově chráněna od 31. prosince 1981, rejstř. č. ÚSKP 15403/4-4131[6]
Karla IV.
/vyhlídka/
Foto: 21. května 2019
Kategorie „Vyhlidka Karla IV.“ na Wikimedia Commons
1877 na Jižním vrchu 514 m n. m. mezi Grandhotelem Pupp a Galerií umění
50°12′58,7″ s. š., 12°52′49,79″ v. d.
nejstarší karlovarská rozhledna, novogotická stavba se dvěma vyhlídkovými ochozy; původně se jmenovala „Kaiser-Franz Josefs Höhe“ (po císaři Františku Josefovi I.); vznikla jako kopie vyhlídkové věže v severoněmeckém Schleswigu

kulturní památka, památkově chráněna od 31. prosince 1981, rejstř. č. ÚSKP 21667/4-4130[7]

Památníky, pomníky, sochy, busty, pamětní desky a reliéfy[editovat | editovat zdroj]

OBJEKT FOTOGRAFIE POSTAVENO POLOHA POPIS A POZNÁMKY
Ludwiga van Beethovena
/pomník/
Foto: 11. listopadu 2018
Kategorie „Monument of Beethoven (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1929 v parku před hotelem Richmond
50°12′58,71″ s. š., 12°53′26,45″ v. d.
postaven na místě pomníku císaře Františka Josefa I.
autor díla Hugo Uher

kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 29321/4-893[8]
Duch pramenů
/reliéf/
Foto: 1931
Kategorie „Hot springs of Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1913 uzavřen v lázeňském komplexu Zámecké lázně
50°13′25,93″ s. š., 12°52′57,94″ v. d.
skalní reliéf představující tvář Ducha karlovarských minerálních pramenů
autor díla Wenzel Hejda z Vídně[9]

památka není volně přístupná
Antonína Dvořáka
/pomník/
Foto: 19. srpna 2006
Kategorie „Statue of Antonín Dvořák in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1974 uprostřed Dvořákových sadů v centru města
50°13′39,68″ s. š., 12°52′41,09″ v. d.
bronzová socha ve stylu realismu
autor díla Karel Kuneš[10]
první socha Antonína Dvořáka na území tehdejšího Československa, respektive na světě[11]
Jurije Gagarina
/pomník/
Foto: 26. dubna 2012 1975
nově instal.
1992
před karlovarským letištěm v Olšových Vratech
50°12′4,32″ s. š., 12°54′47,41″ v. d.
karlovarská socha byla jediným Gagarinovým pomníkem odhaleným na území tehdejšího Československa
autoři díla Antonín Kuchař a Gisela Zubrová-Kuchařová[12]
socha stála původně před Vřídelní kolonádou Jurije Gagarina, od je 1992 před letištěm
Johanna Wolfganga von Goethe
/busta/
Foto: 9. dubna 2011
Kategorie „Bust of Goethe in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1883
nově instal.
1952
při Goethově stezce nedaleko Galerie umění
50°13′4,14″ s. š., 12°53′2,38″ v. d.
původní pomník stával v již neexistující Puppově aleji před hotelem Pupp
autor díla Adolf Donndorf
1952 nově instalován na novém podstavci při Goethově stezce

kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 35444/4-894[13]
Galluse von Hochberger
/busta/
1890 vnitřní nádvoří Vojenského lázeňského ústavu
50°13′37,22″ s. š., 12°52′45,65″ v. d.
pomník věnovaný karlovarskému lékaři Gallusi von Hochberger
autor díla Tomáš Seidan[14]

památka není volně přístupná
Hygie
/socha/
Foto: 16. února 2020
Kategorie „Statue of Hygieia in Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda“ na Wikimedia Commons
1878 ve Vřídelní kolonádě
50°13′21,68″ s. š., 12°53′0,3″ v. d.
litinová socha v klasicistním slohu
autor díla Vincenz Pilz[15]

kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 40764/4-898[16]
Hygie
/socha/
Foto: 4. dubna 2019
Kategorie „Statue of Hygieia in Karlovy Vary, Sadová kolonáda“ na Wikimedia Commons
1955 ve Dvořákových sadechSadové kolonádě
50°13′38,22″ s. š., 12°52′44,38″ v. d.
pískovcová socha
autoři díla Ludmila VojířováAntonín Kuchař[17]
Fryderyka Chopina
/pomník/
Foto: 21. května 2019
Kategorie „Relief to Fryderyk Chopin in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1908 v lázeňských lesích při Chopinově cestě ve stráni nad hotelem Pupp
50°13′4,8″ s. š., 12°52′55,2″ v. d.
pamětní deska k uctění památky Chopinova pobytu v Karlových Varech v roce 1835
autor díla Antoni Popiel[18][19]
Jelen
/plastika/
Foto: 5. března 2007
Kategorie „Statue of Deer Stag (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1849–1851 v zahradě za hotelem Richmond
50°13′0,48″ s. š., 12°53′30,42″ v. d.
litinová socha jelena v životní velikosti, objednal ji milovník zvířat baron August von Lützow[20]
autor díla August Kiss[21]
Jelení skok
/Kamzík na skále/
Foto: 21. května 2019
Kategorie „Statue of chamois at Jelení skok“ na Wikimedia Commons
původní 1851
zničena 1984
nová 1986
v lázeňských lesích nad ulicí Stará louka
50°13′23,75″ s. š., 12°52′51,01″ v. d.
skála se sochou kamzíka je jedním ze symbolů města[22]

autor původní sochy August Kiss, objednal baron August von Lützow
autor současné sochy Jan Kotek[23]
Karla IV.
/socha/
Foto: 16. února 2020
Kategorie „Statue of Charles IV in Karlovy Vary (I. P. Pavlova)“ na Wikimedia Commons
1739? na průčelí Městské knihovny v ulici I. P. Pavlova
50°13′41,37″ s. š., 12°52′47,2″ v. d.
barokní sochu daroval městu apelační rada von Schuppig jako poděkování za lázeňskou léčbu[24]
pravděpodobný autor díla byl O. J. Wenda ze Žlutic?[25], event. je autor neznámý[26][27]

kulturní památka, památkově chráněno od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 19080/4-888[28]
Karla IV.
/pomník/
Foto: 3. července 2007
Kategorie „Column of Charles IV in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1858 v sadech Jeana de Carro
50°13′24,74″ s. š., 12°53′8,28″ v. d.
pomník slavnostně odhalen 13. září 1858 během oslav 500. výročí založení města[29]
autor díla Josef Max[29]

kulturní památka, památkově chráněno od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 14564/4-889[30]
Karla IV.
/socha/
Foto: 1. května 2007
Kategorie „Statue of Charles IV in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1955 v parku před Císařskými lázněmi (Lázně I) v sadech Karla IV.
50°13′9,47″ s. š., 12°52′51,02″ v. d.
autor díla Otakar Švec[31](mimo jiné tvůrce Stalinova pomníku na pražské Letné)
Kniha
/pomník/
Foto: 28. srpna 2019
Kategorie „Kniha (památník v Karlových Varech)“ na Wikimedia Commons
1930 v lázeňských lesích při Sovově stezce
50°13′10,09″ s. š., 12°52′4,01″ v. d.
pomník ve tvaru rozevřené kamenné knihy s děkovným nápisem na počest A. M. Heinrichové[32][33]
Kočka
/socha
na sloupu/
Foto: 29. března 2018
Kategorie „Rondel se sochou kočky (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1858 na vysokém sloupu umístěném na rondelu
v sadech Jeana de Carro
50°13′26,07″ s. š., 12°53′6,1″ v. d.
plastika sedící kočky na pozemku vily Lützow, nechal ji zde umístit baron August Lützow
autor sochy kočky August Kiss
Lví hlava
/plastika/
Foto: 5. srpna 2012
Kategorie „Lion Head (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1859 ve skále nad Slovenskou ulicí proti Galerii umění
50°13′5,23″ s. š., 12°53′10,96″ v. d.
skála se nachází na tehdejších Dorotiných nivách
autor díla August Kiss[34]
Tomáše Garrigua Masaryka
/pomník/
Foto: 1. června 2018
Kategorie „Statue of Tomáš Garrigue Masaryk in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
2007 na pěší zóně v centru města na nároží ulic T. G. Masaryka a Dr. Davida Bechera
50°13′46,19″ s. š., 12°52′13,78″ v. d.
bronzová socha v nadživotní velikosti
autor Jan Kotek[35]
v roce 2012 byl na podstavci dodatečně osazen nápis se jménem Tomáše Garrigua Masaryka[35]
Adama Mickiewicze
/busta/
Foto: 8. dubna 2018
Kategorie „Bust of Adam Mickiewicz (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
původní 1897
nová 1947
v parku před hotelem Richmond
50°13′1,75″ s. š., 12°53′21,9″ v. d.
bronzová busta na žulovém podstavci
autor původního díla Tadeusz Barącz, autor nového díla Břetislav Werner[36]

kulturní památka, památkově chráněno od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 17491/4-896[37]
Óda na Vřídlo
/pamětní deska/
Foto: 29. června 2020
Kategorie „Óda na Vřídlo“ na Wikimedia Commons
původní óda kolem 1500 u Mlýnského pramene v apsidě Mlýnské kolonády
50°13′29,53″ s. š., 12°52′56,6″ v. d.
text první básně oslavující karlovarské lázně a jejich minerální prameny[38][39]
Obětem 1. a 2. světové války
/pomník/
Foto: 16. února 2020
Kategorie „Monument to the Victims of the 1st and 2nd World Wars in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
2000 na prostranství u hotelu Thermal
50°13′45,3″ s. š., 12°52′28,96″ v. d.
pomník je též znám pod názvem „Oběti dvou válek“ či jen krátce „Oběti válek“
bronzová plastika autorem zvaná „Pieta“
autor díla Jan Kotek[40]
Panny Marie neposkvrněného početí
/socha/
Foto: 26. dubna 2019
Kategorie „Statue of Immaculata in Karlovy Vary-Drahovice“ na Wikimedia Commons
1704
obnova 2016
na návrší nad křižovatkou ulic Hřbitovní a 5. května v městské části Drahovice
50°13′46,45″ s. š., 12°52′50,41″ v. d.
barokní pískovcová socha, autorsky neurčeno
poblíž se nachází místo původně zvané Šibeniční vrch, kde odsouzení k popravišti stoupali právě kolem této sochy a mohli se zde před popravou pomodlit[41]
Petra Velikého
/busta/
Foto: 21. května 2019
Kategorie „Petr I monument in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1877
ren. 2011
na skalisku u vyhlídky na Petrově výšině
50°13′22,25″ s. š., 12°52′45,76″ v. d.
pískovcová busta v nadživotní velikosti
autor díla Tomáš Seidan[42]

kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 24844/4-897[43]
Friedricha Schillera
/pomník/
Foto: 22. května 2019
Kategorie „Friedrich Schiller memorial in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1909
ren. 1996
při Goethově stezce na začátku někdejší promenády k Poštovnímu dvoru
50°13′0,94″ s. š., 12°53′17,38″ v. d.
secesní kamenný pomník v podobě půlkruhově otevřeného sloupového altánu
autor díla Friedrich Ohmann, autor reliéfu básníka Max Hiller[44]

kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 44871/4-895[45]
Bedřicha Smetany
/pomník/
Foto: 30. června 2020
Kategorie „Monument of Bedřich Smetana (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1949
odhalení 1950
v parku u Poštovního dvora
50°12′58,41″ s. š., 12°53′20,86″ v. d.
na památku prvního českého koncertu v Karlových Varech, který se uskutečnil dne 19. července 1933 v Poštovním dvoře
autor díla Josef Wagner

kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 18594/4-892[46]
sv. Bernarda z Clairvaux
/socha/
Foto: 15. července 2009
Kategorie „Statue of Saint Bernard of Clairvaux in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1706 na okraji Bernardovy skály u Mlýnské kolonády
50°13′33,3″ s. š., 12°52′51,79″ v. d.
barokní pískovcová socha, autorsky neurčeno[47]

kulturní památka, památkově chráněno od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 28332/4-875[47]
sv. Jana Nepomuckého
/socha/
Foto: 6. října 2016
Kategorie „Statue of John of Nepomuk near Školní lávka in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1728 na levé straně řeky Teplé na nábřeží Osvobození u Školní lávky
50°13′49,59″ s. š., 12°52′23,7″ v. d.
sochu darovala hraběnka Marie Markéta Valdštejnová, rozená Černínová, lázeňskému městu
barokní pískovcová socha, autorsky neurčeno[48]

kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 45366/4-874[48]
sv. Jana Nepomuckého
/socha/
Foto: 12. srpna 2017
Kategorie „Statue of John of Nepomuk at Church of Maria Magdalena in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1746 u kostela sv. Máří Magdaleny
50°13′21,68″ s. š., 12°53′3,26″ v. d.
světec v životní velikosti, výška 1,9 m
barokní pískovcová socha, autorsky neurčeno[49]

kulturní památka, památkově chráněno od 17. února 1972, rejstř. č. ÚSKP 38550/4-3979[49]
Vojákům americké armády
/pomník/
Foto: 16. února 2020
Kategorie „Monument to the Soldiers of the U. S. Army in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1990 na prostranství u hotelu Thermal
50°13′45,65″ s. š., 12°52′30,32″ v. d.
uctění památky 1. pěší americké divize a 9. tankové americké divize 5. armádního sboru a 775 padlých amerických vojáků ve druhé světové válce[50]

Sloupy a obelisky[editovat | editovat zdroj]

OBJEKT FOTOGRAFIE POSTAVENO POLOHA POPIS A POZNÁMKY
Findlaterův
/obelisk/
Foto: 23. července 2019
Kategorie „Findlaterův obelisk“ na Wikimedia Commons
4. 8. 1804 v sedle pod Výšinou přátelství v lázeňských lesích 505 m n. m. při cestě od Myslivny na rozhlednu Diana (tzv. Stará slavkovská cesta)
50°13′14,26″ s. š., 12°52′29,09″ v. d.
nechala postavit karlovarská městská rada na památku skotského hraběte Jamese Ogilvie Findlatera, který dal na své náklady zřídit či rozšířit mnohé lesní promenádní cesty; ve stráni nad Teplou nechal vystavět vyhlídkový altán[51][52]
Otty I.
/sloup/
Foto: 18. srpna 2019
Kategorie „Otto I. Column (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1852 ve výšce 593 m n. m. na Ottově výšině (602  m n. m.)
50°13′37,49″ s. š., 12°53′31,03″ v. d.
žulový sloup byl vztyčen na počest řeckého krále Otty I. – navštívil Karlovy Vary v letech 1836–1865 celkem pětkrát[53]
Karla Filipa Schwarzenberga
/pomník/
Foto: 22. května 2019
Kategorie „Monument to Karl Philipp Schwarzenberg in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
původní
30. 7. 1818
současný
1991
v parku za Poštovním dvorem na jižním okraji města
50°12′53,77″ s. š., 12°53′18,42″ v. d.
obelisk na počest vítěze nad Napoleonembitvě u Lipska c. k. polního maršála knížete Karla Filipa Schwarzenberga, místo je též nazýváno zákoutí knížete Karla Schwarzenberga
Tereziin
/obelisk/
Foto: 21. května 2019
Kategorie „Monument to Marie Thérèse of France in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1834 v lázeňských lesích v blízkosti lesní restaurace Jelení skok
50°13′22,25″ s. š., 12°52′45,76″ v. d.
obelisk připomíná návštěvu vévodkyně Marie Terezie Charlotty d’Angoulême, která navštívila lázně v dubnu roku 1833
Trojiční
/sloup/
Foto: 2. února 2019
Kategorie „Holy Trinity Column in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1716 na Tržišti
50°13′23,2″ s. š., 12°52′57,81″ v. d.
též „sloup Nejsvětější Trojice“, vrcholně barokní pískovcový sloup trigonální dispozice s vrcholovým sousoším a sochami světců
autoři díla Oswald Josef Wenda ve spolupráci s Andreasem A. IngrischemEliasem Dammem

kulturní památka, památkově chráněno od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 19913/4-873[54]
Vděčných Maďarů
/sloup/
Foto: 18. dubna 2019
Kategorie „Sloup vděčných Maďarů (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1883 v jižní části města u silnice ve svahu pod hotelem Imperial
50°13′4,04″ s. š., 12°53′15,88″ v. d.
nechali vztyčit a věnovali lázeňskému městu vděční lázeňští hosté z Maďarska na počest karlovarských minerálních pramenů
Vévodů z Cambridge
/sloup/
Foto: 26. dubna 2019
Kategorie „Sloup vévodů z Cambridge (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1834 u Mlýnské kolonády na Bernardově skále
50°13′32,7″ s. š., 12°52′51,72″ v. d.
upomínka na někdejší časté hosty Karlových Varů, vévodu a vévodkyni z Cambridge.

Kaple a kapličky[editovat | editovat zdroj]

OBJEKT FOTOGRAFIE POSTAVENO POLOHA POPIS A POZNÁMKY
Ave Maria
/kaplička/
Foto: 22. května 2019
Kategorie „Chapel of Ave Maria“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích při Odpolední cestě
50°12′58,41″ s. š., 12°52′28,5″ v. d.
z druhé strany Odpolení cesty stojí chata U Ave Maria (viz kapitola „Typizované či jednodušší chaty, sruby a přístřešky“)
Ecce homo
/kaple/
Foto: 14. července 2019
Kategorie „Chapel of Ecce Homo (Karlovy Vary, 1897)“ na Wikimedia Commons
1897 v ulici I. P. Pavlova
50°13′52,1″ s. š., 12°52′25,02″ v. d.
též je někdy uváděna jako „kaple sv. Vavřince“

kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 19544/4-887[55]
Ecce homo
/kaple/
Foto: 23. července 2019
Kategorie „Chapel of Ecce Homo (Karlovy Vary, 1900)“ na Wikimedia Commons
1900 v lázeňských lesích pod Výšinou přátelství, 477 m n. m.
50°13′1,38″ s. š., 12°52′39,61″ v. d.
stojí u významné křižovatky několika lesních cest poblíž dřevěného Chopinova altánu, nachází se zde i kamenná Aranyho lavička
Lesní pobožnost Foto: 7. dubna 2016
Kategorie „Lesní pobožnost (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1910 v lázeňských lesích při Russelově cestě pod Russelovou skálou
50°13′2,1″ s. š., 12°51′59,97″ v. d.
stylizovaný oltář v podobě kamenné mohyly
Panny Marie Bolestné
/kaple/
Foto: 22. května 2019
Kategorie „Chapel of the Virgin Mary (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1689?
1700?
1885–1886
přestavba
v lázeňských lesích za hotelem Pupp
50°13′9,19″ s. š., 12°52′40,44″ v. d.
známa též pod názvem „Mariánská kaple“
původně barokní, později přestavěna v novogotickém stylu
zřízena hraběnkou Terezií Šternberkovou, podle jiného zdroje hrabětem ze Sternbergu a jeho chotí
Sv. Anny
/kaple/
Foto: 21. května 2019
Kategorie „Chapel of Saint Anne (Karlovy Vary) - Schwarzs chapel“ na Wikimedia Commons
18. století?
nově
18. října 2007
na malém návrší při rozcestí ulic Zámecký vrch, Petra Velikého a jedné z cest karlovarských lázeňských lesů – Sovovy cesty
50°13′29,83″ s. š., 12°52′43,64″ v. d.
původní jméno „Schwarzova kaple“, na své náklady nechal postavit karlovarský občan Kašpar Schwarz

kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. číslo ÚSKP 18326/4-886[56]
Sv. Vavřince
/kaple/
Foto: 3. prosince 2019
Kategorie „Chapel of Saint Lawrence (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
18. století
obnova 1855
rek. 2010
v Tylově ulici jižně nad centrem města
50°13′13,94″ s. š., 12°52′59,07″ v. d.
výklenková barokní kaple
U Obrazu
/kaplička/
Foto: 15. února 2017
Kategorie „Altán U obrazu (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1900 v lázeňských lesích u křižovatky lesních cest
50°12′30,07″ s. š., 12°51′24,17″ v. d.
stojí na bývalém poutním místě, nachází se zde též altán U Obrazu a historická kamenná lavička U Obrazu

Kříže a křížky[editovat | editovat zdroj]

OBJEKT FOTOGRAFIE POSTAVENO POLOHA POPIS A POZNÁMKY
Bílý kříž
/vzpomínkové místo/
Foto: 11. června 2019
Kategorie „Bílý kříž (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích mezi Nerudovou a Rohanovou cestou na žulové skále u bezejmenné lesní stezky
50°13′19,04″ s. š., 12°51′54,17″ v. d.
Jánský kříž
/vzpomínkové místo/
Foto: 6. srpna 2020
Kategorie „Jánský kříž (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
původní 1938
obnova 2001
sokl 2010
u rozcestí nad hájovnou v Drahovicích
50°13′50,55″ s. š., 12°54′48″ v. d.
kříž nechal v roce 1938 postavit lesník Josef Binder jako výraz díků za vyléčení; po druhé světové válce kříž zanikl, obnoven byl 7. září 2001, roku 2010 byla základna kříže zpevněna kamenným soklem[4]
Keglevičův kříž
/vyhlídka/
Foto: 22. dubna 2019
Kategorie „Keglevičův kříž“ na Wikimedia Commons
původní 1795 v lázeňských lesích na vrcholu žulového ostrohu nad levým břehem řeky Tepléhotelu Pupp
50°13′14,36″ s. š., 12°52′42,3″ v. d.
nechalo postavit město na náklady maďarského hraběte Sigmunda Keglewicze z Buzinu, velkoprobošta z Granu (Ostřihom)
Na Russelově vyhlídce
/vzpomínkové místo/
Foto: 3. července 2020
Kategorie „Kříž na Russelově vyhlídce (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích na vrcholu žulové skály nad Lesní pobožností
50°13′2,27″ s. š., 12°51′58,46″ v. d.
vyhlídka již ztratila svůj původní význam, je dnes (2020) zarostlá vzrostlými stromy
Pamětní kříž
v Drahovicích
Foto: 6. ledna 2020

Foto: 30. srpna 2019
Kategorie „Penitence cross in Karlovy Vary-Drahovice“ na Wikimedia Commons
1624 ve Hřbitovní ulici v Drahovicích poblíž sochy Panny Marie neposkvrněného početí
50°13′45,81″ s. š., 12°52′54,06″ v. d.
v centrálním registru kamenných křížů evidován pod č. 1037
původní kříž vznikl roku 1624, roku 1965 zničen vandaly (jeho torzo uvádí horní obrázek); stávající pamětní kříž postaven roku 2000
2000
Petrova vyhlídka Foto: 21. května 2019
Kategorie „Petr Veliký lookout“ na Wikimedia Commons
1877 v lázeňských lesích na Petrově výšině 489 m n. m. západně nad centrem města
50°13′21,92″ s. š., 12°52′45,91″ v. d.
upomínka na ruského cara Petra I., který v lázních dvakrát (1711 a 1712) pobýval
Rohanův kříž
/vyhlídka/
Foto: 17. srpna 2019
Kategorie „Rohan cross (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1878 v lázeňských lesích na malém pahorku nad Sokolským vrchem
50°13′31,12″ s. š., 12°52′3,04″ v. d.
vztyčen jako poděkování vzácnému lázeňskému hostu knížeti Camilu Rohanovi (1800–1892)
vytvoření a umístění kříže financovala neteř knížete Rohana
Smírčí kříž
č. 0004
Foto: 7. listopadu 2019
Kategorie „Penitence cross in Karlovy Vary – Na Milíři“ na Wikimedia Commons
17. století?
18. století?
u cesty Na Milíři na pozemku hotelu Bellevue
přibližné 50°13′13,4″ s. š., 12°53′23,8″ v. d.
v centrálním registru kamenných křížů evidován pod č. 0004

kulturní památka, památkově chráněn od 5. února 1964, rejstř. číslo ÚSKP 32854/4-900[57]
Smírčí kříž
č. 0005
Foto: 25. července 2019
Kategorie „Penitence cross in Karlovy Vary – at Findlater Obelisk“ na Wikimedia Commons
1467?
1567?
v lázeňských lesích u Staré slavkovské cesty poblíž Findlaterova obelisku nedaleko stanice lanové dráhy Jelení skok
50°13′14,26″ s. š., 12°52′29,09″ v. d.
v centrálním registru kamenných křížů evidován pod č. 0005

kulturní památka, památkově chráněn od 3. února 1992, rejstř. číslo ÚSKP 19874/4-4760[58]
Tři kříže
/vyhlídka/
Foto: 9. února 2011
Kategorie „Tři kříže (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1640? v lázeňských lesích na vrcholu Tříkřížového vrchu
50°13′38,25″ s. š., 12°53′11,47″ v. d.
Tříkřížový vrch – původní název Buková hora
tři velké dřevěné kříže byly vztyčeny jako výraz úspěšné rekatolizace ve městě a kraji
U Křížku
/vzpomínkové místo/
Foto: 21. července 2019
Kategorie „U Křížku (chata)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích na buku u rozcestí lesních cest
50°12′20,07″ s. š., 12°51′7,25″ v. d.
na témže rozcestí stojí chata U Křížku (viz kapitola „Typizované či jednodušší chaty, sruby a přístřešky“) a též lavička U Křížku (viz kapitola „Lavičky a sedátka“)
U Křížku
/vzpomínkové místo/
Foto: 28. srpna 2019
Kategorie „Na Skalce (chata)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích při Tuhnické cestě u vyhlídky Na Skalce
50°13′10,63″ s. š., 12°50′27,28″ v. d.
poblíž stojí chata Na Skalce (viz kapitola „Typizované či jednodušší chaty, sruby a přístřešky“)

Pavilóny, gloriety, altány a větší chaty[editovat | editovat zdroj]

OBJEKT FOTOGRAFIE POSTAVENO POLOHA POPIS A POZNÁMKY
Básníků
/altán/
Foto: 31. července 2019
Kategorie „Básníků (altán)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích pod Vítkovou horou u Beethovenovy cesty
50°12′25,78″ s. š., 12°53′26,89″ v. d.
otevřený litinový altán, zdoben litinovými květy a hroznovými listy
v minulosti znám pod názvy „Heroldovo zátiší“, „Železný altán“ či „chata Lesníků“
Beethovenův
/altán/
Foto: 31. července 2019
Kategorie „Beethovenův altán“ na Wikimedia Commons
současný 1984 v lázeňských lesích na rozcestí Okružní a Beethovenovy cesty
50°12′44,24″ s. š., 12°53′2,61″ v. d.
otevřený altán, stavbu navrhl zaměstnanec Lázeňských lesů Karlovy Vary, truhlář a tesař Jan Radosta;
původní altán postaven v upomínku na karlovarský koncert skladatele Ludwiga van Beethovena
Bellevue
/altán/
Foto: 2. srpna 2019
Kategorie „Bellevue (altán)“ na Wikimedia Commons
původní 1834
přestavba 1885
na návrší 450  m n. m. v parku městské části Drahovice
50°13′46,59″ s. š., 12°52′41,8″ v. d.
otevřený kruhový altán, původně vyhlídkový na otevřeném návrší
Camera obscura
/altán/
Foto: 29. března 2018
Kategorie „Camera obscura (altán)“ na Wikimedia Commons
nový 1997 v lázeňských lesích na plošině bývalé Rudolfovy výšiny na Tříkřížovém vrchu
50°13′41,06″ s. š., 12°53′4,54″ v. d.
dřevěný vyhlídkový altán na místě původního z 19. století (promítány světelné obrazy krajiny)
České sedátko
/altánek/
Foto: 30. června 2020
Kategorie „České sedátko“ na Wikimedia Commons
počátek
19. století
(do roku 1810)
nad Slovenskou ulicí u řeky Teplá
50°13′5,71″ s. š., 12°53′10,85″ v. d.
nechal postavit skotský hrabě lord James Ogilvie Findlater
vyhlídkový altánek je znám též pod názvem „Paraplíčko“
Dorotin
/altán/
Foto: 18. dubna 2019
Kategorie „Dorotin altán“ na Wikimedia Commons
1791
rek. 1989
nad Slovenskou ulicí u řeky Teplé
50°13′4,19″ s. š., 12°53′14,07″ v. d.
byl též nazýván „chrámek kněžny Kuronské“; empírový sloupcový altán, nejstarší v Karlových Varech, nechal postavit hrabě Kristián Filip Clam-Gallas pro vévodkyni Dorotheu Kuronskou

kulturní památka, památkově chráněno od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 34295/4-879[59]
Dorotka
/pavilon/
Foto: 19. dubna 2019
Kategorie „Pramen Dorotka (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
? nedaleko hotelu Richmond v ulici U Imperiálu nad bývalými Plynnými a slunečními lázněmi (Lázně VI)
50°13′6,02″ s. š., 12°53′18,55″ v. d.
v suterénu vyvěrá pramen Dorotka, není využíván k léčebným účelům, je součástí sítě monitorovacích stanic plynu v západočeském regionu
Fibichův
/altán/
Foto: 28. srpna 2019
Kategorie „Fibichův altán“ na Wikimedia Commons
?
rek. 1996
v lázeňských lesích u křižovatky lesních cest (Sovova, Rohanova, Doubská, Jezdecká (v oboře), Lesmistrova a Nerudova)
50°13′6,68″ s. š., 12°51′38,65″ v. d.
jeden z největších lesních altánů v lázeňských lesích
Findlaterův
/altán/
Foto: 22. května 2019
Kategorie „Findlaterův altán“ na Wikimedia Commons
1801 v lázeňských lesích ve stráni na úbočí Jižního vrchu
50°12′56,76″ s. š., 12°52′46,85″ v. d.
romantický antický sloh, průchozí zděná sloupová stavba, na zakázku skotského hraběte lorda Jamese Ogilvie Findlatera, nejstarší altán na území lázeňských lesů

kulturní památka, památkově chráněno od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 25325/4-878[60]
Chopinův
/altán/
Foto: 23. července 2019
Kategorie „Chopinův altán“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích na rozcestí cest v sedle pod Výšinou přátelství
50°13′0,59″ s. š., 12°52′39,32″ v. d.
typický lázeňský altán, dřevěná profilovaná konstrukce
v jeho blízkosti se nachází kaple Ecce homo z roku 1900 (viz kapitola „Kaple a kapličky“) a Aranyho lavička (viz kapitola „Lavičky a sedátka“)
Jungmannův
/altán/
Foto: 21. července 2019
Kategorie „Jungmannův altán“ na Wikimedia Commons
2014 v lázeňských lesích nad přehradou Březová na kamenném vrcholku 535  m n. m.
50°11′59,97″ s. š., 12°50′34,53″ v. d.
postaven v rámci česko-bavorského projektu Příroda spojuje
jednoduchý dřevěný vyhlídkový altán, u altánu se nachází dřevěná zvonička
Aloise Kleina
/altán/
Foto: 19. dubna 2019
Kategorie „Pramen Štěpánka“ na Wikimedia Commons
1997 na levém břehu řeky Teplé v parku před hotelem Richmond
50°13′0,01″ s. š., 12°53′23,76″ v. d.
osmiboký dřevěný altán ve švýcarském stylu nad vývěrem minerálního pramene Štěpánka
Kristýna
/altán/
Foto: 21. května 2019
Kategorie „Kristýna lookout“ na Wikimedia Commons
2004 v lázeňských lesích na skalním ostrohu západně nad centrem města
50°13′23,79″ s. š., 12°52′47,79″ v. d.
osmiboký altán otevřený k přístupové cestě od restaurace Jelení skok
k altánu se váže legenda o Kristýně
Libušina
/chata/
Foto: 31. července 2019
Kategorie „Libušina chata“ na Wikimedia Commons
1959 v lázeňských lesích pod Vítkovým vrchem u Beethovenovy cesty
50°12′32,9″ s. š., 12°53′7,9″ v. d.
otevřená dřevěná chata s výraznou protáhlou sešikmenou střechou
Mayerův
/gloriet/
Foto: 23. srpna 2016
Kategorie „Mayerův gloriet“ na Wikimedia Commons
1804 na skalním ostrohu u Jeleního skoku nad lázeňským centrem města
50°13′21,72″ s. š., 12°52′47,66″ v. d.
osmiboký dřevěný vyhlídkový altán, znám rovněž pod názvem „vyhlídka Jelení skok“
pojmenován po svém zakladateli, karlovarském rodákovi a vídeňském obchodníkovi Mayerovi
Na Výšině
/altán/
Foto: 4. srpna 2019
Kategorie „Na Výšině (altán)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích při Okružní cestě
50°12′8,33″ s. š., 12°52′33,19″ v. d.
dřevěný osmiboký sloupový altán, původní název „altán Nad Březovou“
v blízkosti se nachází Waltrova chata
Panorama
/altán/
Foto: 6. ledna 2020
Kategorie „Panorama (altán)“ na Wikimedia Commons
1844? v lázeňských lesích ve stráni Bukové hory poblíž úpatí Tříkřížového vrchu
50°13′33,86″ s. š., 12°53′5,08″ v. d.
historická vyhlídka na mohutných základech
Pramene Svoboda
/pavilon/
Foto: 27. července 2008
Kategorie „Pramen Svoboda“ na Wikimedia Commons
1877 v centru lázeňské části města mezi budovou Lázní IIIMlýnskou kolonádou
50°13′33,85″ s. š., 12°52′50,81″ v. d.
osmiboký dřevěný altán nad pramenem Svoboda
Přátelství
/chata/
Foto: 28. srpna 2019
Kategorie „Přátelství (chata)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích u cesty Přátelství
50°12′56,05″ s. š., 12°52′5,05″ v. d.
větší vycházková chata s dlouhou lavicí
Rusalka
/chata/
Foto: 17. července 2019
Kategorie „Rusalka (chata)“ na Wikimedia Commons
původní 1810
přestavba 1906
rek. 2008
v lázeňských lesích ve svahu 554  m n. m. nad levým břehem řeky Teplé
50°12′49,97″ s. š., 12°52′9,45″ v. d.
stavba se zastřešenou vyhlídkovou terasou a sloupovou předsíní
původní altán s názvem „Belveder“ nechal postavit 1810 hrabě Chotek, 1906 byl vystavěn dnešní altán s názvem „Maurigova chata“, později přejmenován na chatu Rusalka
Rybářská bašta
/altán/
Foto: 28. srpna 2019
Kategorie „Rybářská bašta (altán)“ na Wikimedia Commons
původní 2003
přestavba 2015
v lázeňských lesích na břehu rybníku Linhart
50°12′42,65″ s. š., 12°50′57,12″ v. d.
slouží jako turistický přístřešek i k pořádání společenských akcí v přírodě
U Obrazu
/altán/
Foto: 31. července 2020
Kategorie „Altán U obrazu (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1894 v lázeňských lesích na bývalém poutním místě u rozcestí tří lesních cest (cesta Přátelství, pěšina Karla Čapka a bezejmenná pěšina od Březové)
50°12′29,36″ s. š., 12°51′23,7″ v. d.
dřevěný vycházkový bohatě zdobený altán; nechala postavit karlovarská městská rada
nachází se zde též kaplička U Obrazulavička U Obrazu
U Tří křížů
/altán/
Foto: 29. března 2018
Kategorie „Tři kříže (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
původní 2000
přestavba 2006
v lázeňských lesích 554  m n. m. na vrcholu Tříkřížového vrchu
50°13′37,73″ s. š., 12°53′10,98″ v. d.
zastřešený dřevěný vyhlídkový altán postavený na střeše betonové pozorovatelny z druhé světové války, též je nazýván „vyhlídka Tři kříže“
Vídeňské sedátko
/altán/
Foto: 5. srpna 2020
Kategorie „Vídeňské sedátko“ na Wikimedia Commons
1840 na severní straně areálu hotelu Imperial[61]
50°13′8,37″ s. š., 12°53′8,99″ v. d.
zděný rondel postavený z iniciativy donátorů ze Společnosti lázeňských hostů z Vídně[62]
V sadech Karla IV.
/altán/
Foto: 5. ledna 2020
Kategorie „Sady Karla IV.“ na Wikimedia Commons
? v sadech Karla IV.
50°13′9,44″ s. š., 12°52′49,09″ v. d.
dřevěný altán

Typizované či jednodušší chaty, sruby a přístřešky[editovat | editovat zdroj]

OBJEKT FOTOGRAFIE POSTAVENO POLOHA POPIS A POZNÁMKY
Bezejmenná
/chata/
Foto: 4. srpna 2019
Kategorie „Bezejmenná (chata)“ na Wikimedia Commons
1981 v lázeňských lesích při Okružní cestě
50°11′46,03″ s. š., 12°53′6,69″ v. d.
byla postavena na místě původního objektu
Čapkova
/chata/
Foto: 31. srpna 2019
Kategorie „Čapkova (chata)“ na Wikimedia Commons
1983 v lázeňských lesích u Slovenské ulice poblíž Gejzírparku
50°12′34,78″ s. š., 12°52′17,49″ v. d.
Doubská
/chata/
Foto: 28. srpna 2019
Kategorie „Doubská (chata)“ na Wikimedia Commons
1981 v lázeňských lesích u rozcestí Doubské cesty s Tuhnickou
50°12′44,98″ s. š., 12°50′15,22″ v. d.
Drahovice
/chata/
Foto: 2. srpna 2019
Kategorie „Drahovice (chata)“ na Wikimedia Commons
1983 v lázeňských lesích poblíž myslivny v Drahovicích
50°13′51,54″ s. š., 12°54′8,1″ v. d.
Ferdy Mravence
/altán/
Foto: 31. srpna 2019
Kategorie „Ferdy Mravence (altán)“ na Wikimedia Commons
1. 6. 2001 v lázeňských lesích na úpatí severního svahu Tříkřížového vrchu
50°13′46,39″ s. š., 12°53′38,4″ v. d.
dětské lesní hřiště s altánem Ferdy Mravence v Drahovicích bylo postaveno na místě, kam si chodily hrát děti z mateřské školy[4]
Gogolova
/chata/
Foto: 18. srpna 2019
Kategorie „Gogolova (chata)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích pod Goethovou vyhlídkou
50°13′34,84″ s. š., 12°53′57,92″ v. d.
Hubertus
/chata/
Foto: 6. srpna 2020
Kategorie „Hubertus (chata)“ na Wikimedia Commons
původní 1961
nová 1982
v lázeňských lesích poblíž střelnice Policie České republiky
50°14′9,93″ s. š., 12°55′9,83″ v. d.
Jezdecká
/chata/
Foto: 28. srpna 2019
Kategorie „Jezdecká (chata)“ na Wikimedia Commons
1983 v lázeňských lesích u Jezdecké cesty
50°13′2,62″ s. š., 12°50′58,64″ v. d.
Kazatelna
/vyhlídková chata/
Foto: 17. srpna 2019
Kategorie „Kazatelna (chata)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích nad údolím řeky Teplé
50°12′42,6″ s. š., 12°51′59,07″ v. d.
Křižíkova
/chata/
Foto: 28. července 2019
Kategorie „Křižíkova (chata)“ na Wikimedia Commons
1975 v lázeňských lesích u Křižíkovy cesty
50°13′15,66″ s. š., 12°52′2,5″ v. d.
postavena na místě původního objektu
Lesní pobožnost
/chata/
Foto: 16. července 2019
Kategorie „Lesní pobožnost (chata)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích u zátiší Lesní pobožnost
50°13′1,88″ s. š., 12°52′0,89″ v. d.
v roce 1990 po vichřici ležel na její střeše strom
v roce 1994 financovalo opravu chaty vydavatelství Promenáda[4]
Luční bouda
/chata/
Foto: 28. srpna 2019
Kategorie „Luční (chata)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích u Sovovy cesty
50°12′48,36″ s. š., 12°51′22,29″ v. d.
Myslivců
/chata/
Foto: 31. července 2020
Kategorie „Myslivců (chata)“ na Wikimedia Commons
1983 v lázeňských lesích u Jungmannovy cesty
50°11′58,99″ s. š., 12°51′55,65″ v. d.
přenesena z jiného místa
Na Hřišti
/chata/
Foto: 26. srpna 2019
Kategorie „Na Hřišti (chata)“ na Wikimedia Commons
1975 v lázeňských lesích u louky (bývalé volejbalové hřiště) nad Galerií umění
50°12′52,63″ s. š., 12°53′9,69″ v. d.
postavena na místě původního objektu, po dokončení bylo k dispozici ohniště, dřevěné posezení a několik dřevěných lůžek na slunění
stojí u Branaldovy cesty u tzv. „Slunečních lázní“
Na Rozcestí
/chata/
Foto: 4. srpna 2019
Kategorie „Na Rozcestí (chata)“ na Wikimedia Commons
1975 v lázeňských lesích u Okružní cesty na rozcestí s cestou vedoucí do Hájů
50°11′35,58″ s. š., 12°53′16,98″ v. d.
Na Skalce
/chata/
Foto: 28. srpna 2019, čerstvě natřeno
Kategorie „Na Skalce (chata)“ na Wikimedia Commons
1981 v lázeňských lesích u Tuhnické cesty
50°13′10,64″ s. š., 12°50′26,56″ v. d.
chata u vyhlídky s výhledem na Dvory, na karlovarské dostihové závodiště
Na Výsluní
/chata/
Foto: 21. července 2019
Kategorie „Na Výsluní (chata)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích u Jungmannovy cesty
50°12′11,8″ s. š., 12°51′14,84″ v. d.
Na Zátiší
/chata/
Foto: 4. srpna 2019
Kategorie „Na Zátiší (chata)“ na Wikimedia Commons
1982 v lázeňských lesích u Okružní cesty
50°12′6,1″ s. š., 12°52′47,31″ v. d.
chata byla postavena na místě staršího objektu[4]
Nad Lomem
/vyhlídkový přístřešek/
Foto: 21. července 2019
Kategorie „Nad Lomem (vyhlídka)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích nad lomem při cestě z Doubí směrem sv. Linhart
50°12′28,94″ s. š., 12°50′15,85″ v. d.
vyhlídka je též zvána „Nad Doubím“
Nad Roklí
/chata/
Foto: 6. srpna 2019
Kategorie „Nad Roklí (chata)“ na Wikimedia Commons
1981 v lázeňských lesích u Beethovenovy cesty
50°12′41,86″ s. š., 12°53′39,05″ v. d.
postavena na místě původního objektu
Pod Ottovou výšinou
/vyhlídkový přístřešek/
Foto: 18. srpna 2019
Kategorie „Pod Ottovou výšinou (vyhlídka)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích pod Ottovou výšinou
50°13′38,67″ s. š., 12°53′32,53″ v. d.
s výhledem přes Drahovice na Krušné hory
na Ottově výšině se nachází pomník řeckého krále Otto I.
Pod Střelnicí
/chata/
Foto: 6. srpna 2020
Kategorie „Pod Střelnicí (chata)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích poblíž střelnice Policie České republiky
50°14′11,17″ s. š., 12°54′57,81″ v. d.
pod mysliveckou střelnicí se v 80. letech 20. století často procházeli návštěvníci nedalekého penzionu Hubertus, a i proto se u zdejší hlavní cesty nově postavila typizovaná chata určená pro veřejnost[4]
Russelův srub Foto: 28. srpna 2019
Kategorie „Russelův srub“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích u Russelovy cesty
50°13′1,94″ s. š., 12°51′47,68″ v. d.
Smrkový srub Foto: 6. červenec 2020
Kategorie „Smrkový srub“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích u rozcestí Lesmistrovy cesty s cestou V Rokli
50°13′22,42″ s. š., 12°51′35,61″ v. d.
U Ave Maria
/chata/
Foto: 23. července 2019
Kategorie „U Ave Maria (chata)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích u Odpolední cesty
50°12′58,41″ s. š., 12°52′28,5″ v. d.
kaplička, kamenný blok s deskou, na níž je nápis Ave Maria, stojí z druhé strany cesty (viz kapitola „Kaple a kapličky“)
U Černé Marie
/chata/
Foto: 6. srpna 2019
Kategorie „U Černé Marie (chata)“ na Wikimedia Commons
1975 v lázeňských lesích u Beethovenovy cesty
50°12′59,45″ s. š., 12°53′44,42″ v. d.
U krmítka
drobného ptactva
/přístřešek/
Foto: 4. července 2020
Kategorie „U krmítka drobného ptactva (přístřešek)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích u Sovovy stezky
50°12′54,77″ s. š., 12°51′32,55″ v. d.
přístřešek u krmítka pro zimní přikrmování volně žijícího drobného ptactva s instrukcemi společnosti Lázeňské lesy Karlovy Vary
U Křížku
/chata/
Foto: 19. července 2019
Kategorie „U Křížku (chata)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích na rozcestí několika cest pod horou Aberg
50°12′20,07″ s. š., 12°51′7,25″ v. d.
stojí poblíž zajímavé lavičky (viz kapitola „Lavičky a sedátka“), pojmenována je podle křížku (viz kapitola „Kříže a křížky“)
U Letiště
/chata/
Foto: 4. srpna 2019
Kategorie „U Letiště (chata)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích u Okružní cesty poblíž rybníku Kolovák
50°11′47,86″ s. š., 12°54′9,94″ v. d.
stojí v místě chráněného území lesních mravenců
U Myslivny
/chata/
Foto: 1. srpna 2020
Kategorie „U Myslivny (chata)“ na Wikimedia Commons
1983 v lázeňských lesích u sanatoria Myslivna poblíž Sovovy stezky
50°13′17,62″ s. š., 12°52′32,63″ v. d.
U Vojty
/altán/
Foto: 22. května 2019
Kategorie „U Vojty / Na Hůrkách (chata)“ na Wikimedia Commons
1981 v lázeňských lesích u cesty na Goethovu vyhlídku
50°13′23,63″ s. š., 12°54′39,47″ v. d.
původní název byl „chata Na Hůrkách“; v roce 1993 z chaty zbyla jen kostra a část střechy, roku 1994 byla v rámci sponzorské akce na záchranu altánů opravena, v roce 2002 ji zrekonstruovala firma Stasko a došlo k přejmenování[4]
V Sedle
/chata/
Foto: 18. srpna 2019
Kategorie „V Sedle (chata)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích v sedle pod Ottovou výšinou
50°13′37,09″ s. š., 12°53′36,83″ v. d.
na Ottově výšině se nachází pomník řeckého krále Otto I.

Lavičky a sedátka[editovat | editovat zdroj]

OBJEKT FOTOGRAFIE POSTAVENO POLOHA POPIS A POZNÁMKY
Allschlaraffia
/lavička/
Foto: 30. června 2020
Kategorie „Lavička Allschlaraffia (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1935
2000 úprava
za letním kinem
50°12′52,65″ s. š., 12°53′17,15″ v. d.
nechali zřídit členové spolku Allschlaraffia, Caroli Thermae (Reych 206)
Aranyho
/lavička/
Foto: 23. července 2019
Kategorie „János Arany Bench in Karlovy Vary“ na Wikimedia Commons
1906 v lázeňských lesích v sedle pod Výšinou přátelství na rozcestí několika lesních cest, mj. Odpolední horní, Chopinovy a Findlaterovy
50°13′1,18″ s. š., 12°52′39,4″ v. d.
postavena na počest významného hosta, maďarského básníka Jánose Aranyho;
u téhož rozcestí stojí dvě další zajímavosti – kaple Ecce homoChopinův altán
Básníků
/lavička/
Foto: 5. srpna 2020
Kategorie „Lavička Básníků (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1807 v lázeňských lesích za letním kinem
50°12′51,89″ s. š., 12°53′1,48″ v. d.
původní název Dichterbank (něm.)
originální lavička, kde se scházeli karlovarští romantičtí literáti, již nestojí; byla zde instalována běžná parková lavička
Lavička Václava Havla
/pamětní místo/
Foto: 1. července 2018
Kategorie „Lavička Václava Havla (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
2015 v sadech Karla IV.
50°13′9,65″ s. š., 12°52′48,52″ v. d.
jako součást projektu „Lavička Václava Havla“ byla tato karlovarská odhalena 5. července 2015 při oslavách 50. ročníku filmového festivalu
autor díla Bořek Šípek
Páralovo sedátko
/stůl se dvěma lavicemi/
Foto: 16. července 2019
Kategorie „Páralovo sedátko“ na Wikimedia Commons
koncem 20. století v lázeňských lesích poblíž chaty Rusalka
50°12′49,96″ s. š., 12°52′6,85″ v. d.
chata Rusalka byla oblíbeným místem spisovatele Vladimíra Párala; sedátko zde bylo vybudováno na spisovatelovu počest a připomíná jeho lásku, obdiv a úctu ke karlovarským lesům
Schwabeho
/lavička/
Foto: 28. července 2019
Kategorie „Schwabeho lavička (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích při Odpolední horní cestě ve výklenku její opěrné zdi
50°13′1,4″ s. š., 12°52′32,95″ v. d.
kamenná lavička s nápisem
„DOKTOR GUSTAV SCHWABE • 1854 – 1937 • ZUM GEDENKEN“
U kostela
svatého Lukáše
/lavička/
Foto: 7. srpna 2020
Kategorie „Lavičky u kostela sv. Lukáše (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
? u kostela svatého Lukáše
50°13′29,97″ s. š., 12°52′46,59″ v. d.
lavička stojí na pravé straně přístupového schodiště
U kostela
svatého Lukáše
/lavička/
Foto: 7. srpna 2020
Kategorie „Lavičky u kostela sv. Lukáše (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
? u kostela svatého Lukáše
50°13′29,97″ s. š., 12°52′46,59″ v. d.
lavička stojí na levé straně přístupového schodiště
U Křížku
/lavička/
Foto: 21. července 2019
Kategorie „U Křížku (chata)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích u rozcestí lesních cest
50°12′19,23″ s. š., 12°51′7,6″ v. d.
na blízkém stromě je zavěšen křížek (viz kapitola „Kříže a křížky“)
poblíž stojí chata téhož jména „chata U Křížku“ (viz kapitola „Typizované či jednodušší chaty, sruby a přístřešky“)
U Lesní pobožnosti
/lavička/
Foto: 3. července 2020
Kategorie „Lesní pobožnost (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích na zátiší Lesní pobožnost
50°13′2,1″ s. š., 12°51′59,97″ v. d.
levá boční lavička oltáře Lesní pobožnosti
U Lesní pobožnosti
/lavička/
Foto: 3. července 2020
Kategorie „Lesní pobožnost (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích na zátišíLesní pobožnost
50°13′2,1″ s. š., 12°51′59,97″ v. d.
pravá boční lavička oltáře Lesní pobožnosti
U Obrazu
/lavička/
Foto: 4. července 2020
Kategorie „Lavička U Obrazu (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1918 v lázeňských lesích u rozcestí několika lesních cest, mj. cesty Přátelství a cesty Karla Čapka
50°12′29,71″ s. š., 12°51′24,65″ v. d.
poblíž stojí kaplička U Obrazu a altán téhož jména
navržena karlovarským sochařem Hugo Uherem a vytvořena karlovarským kameníkem Petrem Wolffem; městu věnoval vděčný návštěvník lázní Luis Hagen z Kolína nad Rýnem
Wolfova
/lavička/
Foto: 25. července 2019
Kategorie „Wolfova lavička (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1908 v lázeňských lesích
50°13′7,84″ s. š., 12°52′32,21″ v. d.
lavičku zdobí reliéf vlka a německý nápis „Wolf's Ruhe“
nechal postavit Adolf Wolf, velkoobchodník a obchodní rada z Mnichova[63]
je zmiňována pod různými názvy – Wolfova lavička, Vlčí lavička, Wolfovo sedátko, Wolfovo odpočívadlo, lavička s vlčicí…

Studánky[editovat | editovat zdroj]

OBJEKT FOTOGRAFIE POSTAVENO POLOHA POPIS A POZNÁMKY
Doubská
/studánka/
? v lázeňských lesích na okraji lesa pod cestou z DoubíSvatošským skalám, 430 m n. m.
50°12′15,38″ s. š., 12°48′58,23″ v. d.
voda vyvěrá ve svahu mezi kameny a dále teče k řece Ohři; v místě byly původně pastviny, políčka a sady, v terénu jsou znatelné terasy a zbytky přerostlých ovocných stromů prorostlé náletovými dřevinami[64]
Lesní vřídlo
/studánka/
Foto: 28. srpna 2019
Kategorie „Lázeňské lesy (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích u Sovovy stezky, 505 m n. m.
50°12′44,43″ s. š., 12°51′15,91″ v. d.
voda není pitná[65]
Podševcovská
/studánka/
Foto: 7. března 2017
Kategorie „Lázeňské lesy (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích u Sovovy stezky, 510 m n. m.
50°12′50,68″ s. š., 12°51′23,75″ v. d.
voda není pitná[66]
Pod Ottovou výšinou
/studánka/
? na okraji lázeňských lesů v ulici Tyršova, 473 m n. m.
50°13′27″ s. š., 12°53′29,19″ v. d.
voda neteče vždy; když teče, dává pitnou prostou vodu[67]
Pramen života
/studánka/
Foto: 31. července 2019
Kategorie „Studánka Pramen života (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
2000 nově zpřístupněn v lázeňských lesích u altánu Básníků při Beethowenově stezce, 556 m n. m.
50°12′25,72″ s. š., 12°53′26,22″ v. d.
roku 2000 byl u altánu Básníků nově zpřístupněn zdroj pramenité vody; úpravu zdroje financovala společnost Imperiál a. s., ředitel firmy Jiří Milský pak společně se spisovatelem Vladimírem Páralem pokřtili tento vývěr[4]; byl nazván Živá voda, ale navzdory svému názvu není pitný[68]
pramen je též nazýván „Živá voda“
Stříbrná
/studánka/
Foto: 6. srpna 2020
Kategorie „Stříbrná studánka (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích nad lesní cestou v Drahovicích
50°13′51,38″ s. š., 12°54′18,25″ v. d.
vývěr vody na bezejmenné vodoteči[4]
Tůňka
/studánka/
? v lázeňských lesích u Tuhnické cesty, 457 m n. m.
50°12′53,36″ s. š., 12°50′27,66″ v. d.
voda není pitná[69]
V Rokli
/studánka/
Foto: 6. července 2020
Kategorie „Studánka V Rokli (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
? v lázeňských lesích u cesty V Rokli, 400 m n. m.
50°13′31,1″ s. š., 12°51′28,84″ v. d.
užitková voda[70]

Různé ostatní[editovat | editovat zdroj]

OBJEKT FOTOGRAFIE POSTAVENO POLOHA POPIS A POZNÁMKY
Na Jungmance
/zvonička/
Foto: 21. července 2019
Kategorie „Jungmannův altán“ na Wikimedia Commons
2014 v lázeňských lesích (535 m n. m.) při Jungmannově cestě
50°11′59,97″ s. š., 12°50′34,53″ v. d.
dřevěná zvonička postavena pro radost a štěstí všech kolemjdoucích, ti si mohou na zvon zazvonit;
vznikla při výstavbě Jungmannova altánu v rámci česko-bavorského projektu Příroda spojuje
Skála kněžen
/pův. Fürstinnenstein/
Foto: 11. července 2020
Kategorie „Skála kněžen (Karlovy Vary)“ na Wikimedia Commons
1834 na okraji lázeňských lesů na malém lesním prostranství za pomníkem Friedricha Schillera
50°13′0,38″ s. š., 12°53′16,93″ v. d.
na skále bývala umístěna mramorová pamětní deska, která připomínala dvě významné návštěvy tří urozených dam z rodu někdejší panovnické dynastie Württemberků,
Paulinu, královnu württemberskou, Amalii, vévodkyni saskou a dědičnou princeznu sasko-altenburskou, a Marii, arcivévodkyni rakouskou[71]
deska byla odstraněna po roce 1946

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BURACHOVIČ, Stanislav. Nepostradatelný průvodce Karlovými Vary a okolím. Karlovy Vary: ALHA, 1997. 93 s. ISBN 80-902369-0-1. 
  2. REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. 
  3. Karlovy Vary – Lázeňské vycházky. Karlovy Vary: Turistické informační centrum města Karlovy Vary 23 s. ISBN 978-80-86457-77-2. 
  4. a b c d e f g h i Vyhlídky, altány, chaty, kříže, památníky, studánky, památné stromy… [online]. Karlovy Vary: Lázeňské lesy Karlovy Vary. příspěvková organizace [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  5. Vyhlídka Diana, právní ochrana [online]. Praha: Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. 
  6. Vyhlídka Johana Wolfganga Goetha, právní ochrana [online]. Praha: Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  7. Vyhlídka Karla IV., právní ochrana [online]. Praha: Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  8. Pomník Ludwiga van Beethovena, právní ochrana [online]. Praha: Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  9. FIKAR, Jaroslav. Karlovarské příběhy. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2017. 190 s. ISBN 978-80-270-2194-9. S. 172. 
  10. Pomník Antonína Dvořáka v Karlových Varech [online]. Centrum pro dějiny sochařství – Informační portál, věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  11. Antonín Dvořák ve výtvarném umění [online]. Komplexní zdroj informací o skladateli, 2005-2020 [cit. 2020-02-01]. Dostupné online. 
  12. Pomník Jurije A. Gagarina v Karlových Varech [online]. Centrum pro dějiny sochařství – Informační portál, věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  13. Pomník – busta J. W. Goetha [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. 
  14. VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – busta Galluse Hochbergera [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  15. Hygieia [online]. Centrum pro dějiny sochařství – Informační portál, věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  16. Socha Hygie [online]. Praha: Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  17. Hygieia [online]. Centrum pro dějiny sochařství – Informační portál, věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  18. PROCHÁZKA, Jaroslav. Fryderyk Chopin v Karlových Varech – Třetí Chopinova cesta do Čech v roce 1835. Karlovy Vary: Spolek přátel Karlovarského vlastivědného musea, 1951?, 1952?. 87 s. ISBN 80-86720-04-7. Kapitola Chopinovský kult a slovanské duchovní tradice v Karlových Varech, s. 77–81. 
  19. LIPRT, Pavel. Fryderyk Chopin a Karlovy Vary [online]. Turistika.cz, 2012-12-21 [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  20. VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – plastika jelena [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  21. August Kiss – Jelen [online]. Centrum pro dějiny sochařství – Informační portál moderního a současného sochařství v ČR [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  22. Jelení skok [online]. Hrady.cz [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  23. Jan Kotek [online]. Centrum pro dějiny sochařství – Informační portál moderního a současného sochařství v ČR [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  24. Socha Karla IV. [online]. Infocentrum města Karlovy Vary [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  25. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Karlovy Vary, s. 36. 
  26. VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – pomník Karla IV. [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  27. BURACHOVIČ, Stanislav; JÁCHYMOVSKÝ, Vladislav; MAŠEK, Stanislav, Jan MIESSLER, Břetislav VYLITA, Stanislav WIESER, Luboš ZAHRADNÍČEK. Karlovy Vary. 1. vyd. Praha: Olympia, 1991. 104 s. S. 71. 
  28. Socha Karla IV. [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  29. a b FIŠER, Marcel. Jubilejní sloup se sochou Karla IV. v Karlových Varech [online]. Informační portál, věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  30. Socha Karla IV. [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  31. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Karlovy Vary, s. 37. 
  32. REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. Kapitola PAMÁTNÍKY, SLOUPY A SOCHY, s. 29. 
  33. Vyhlídky, altány, chaty, kříže, památníky, studánky, památné stromy… – Kniha [online]. Lázeňské lesy Karlovy Vary (organizace), oficiální stránky příspěvkové organizace [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  34. Hlava lvice požírající hada [online]. Centrum pro dějiny sochařství – Informační portál moderního a současného sochařství v ČR [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  35. a b Pomník Tomáše Garrigue Masaryka v Karlových Varech [online]. Centrum pro dějiny sochařství – Informační portál moderního a současného sochařství v ČR [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  36. Pomník Adama Mickiewicze v Karlových Varech II [online]. Centrum pro dějiny sochařství – Informační portál moderního a současného sochařství v ČR [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  37. Pomník – busta Adama Mickiewicze [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  38. BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. Praha: REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. Kapitola Kapitoly z dějin Karlových Varů, s. 29–31. 
  39. FIKAR, Jaroslav. Karlovarské příběhy. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2018. 190 s. ISBN 978-80-270-2194-9. Kapitola Město básníků a spisovatelů, s. 8–9. 
  40. Oběti války [online]. Karlovy Vary: Město Karlovy Vary [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  41. VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – altán Bellevue [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  42. Petr Veliký [online]. Karlovy Vary: Město Karlovy Vary [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  43. Busta cara Petra Velikého [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-04-04]. Dostupné online. 
  44. Pomník Friedricha Schillera v Karlových Varech [online]. Centrum pro dějiny sochařství – Informační portál moderního a současného sochařství v ČR [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  45. Památník Friedricha Schillera [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  46. Pomník Bedřicha Smetany [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  47. a b Socha sv. Bernarda z Clairvaux [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  48. a b Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  49. a b Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  50. Pomník vojákům Americké armády [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, 2007-02-17 [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  51. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Karlovy Vary, s. 36. 
  52. VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – Findlaterův obelisk [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  53. BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. 1. vyd. Praha: REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. Kapitola Kníže Metternich, revoluce roku 1848 a řecký král Otto I., s. 114–116. 
  54. Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  55. Kaplička Ecce homo [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2019-07-08]. Dostupné online. 
  56. Schwarzova kaple – kaple sv. Anny [online]. Praha: Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. 
  57. Smírčí kříž [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  58. Smírčí kříž [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  59. Chrámek kněžny Kuronské, tzv. Dorotein [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  60. Findlaterův chrámek [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  61. Hotel Imperial [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  62. LIPRT, Pavel. Karlovy Vary – altánek Vídeňské sedátko u hotelu Imperiál [online]. Turistika.cz, rev. 2013-01-03 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  63. AUGUSTIN, Milan. Vlčí lavička. Promenáda. Roč. 1999/2000, čís. zima 1999/2000, s. 14. ISSN 1210-5694. 
  64. RUBÍN, Petr. Doubská studánka (13028) [online]. Mladí ochránci přírody, z.s., 2019-10-19, rev. 2019-10-19 [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. 
  65. NEČAS, Josef Václav. studánka Lesní vřídlo (6945) [online]. Mladí ochránci přírody, z.s., 2013-06-15, rev. 2013-06-20 [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. 
  66. NEČAS, Josef Václav. studánka Podševcovská [online]. Mladí ochránci přírody, z.s., 2013-06-15, rev. 2013-06-17 [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. 
  67. MLEČKA, Martin. studánka Pod Ottovou výšinou (12834) [online]. Mladí ochránci přírody, z.s., 2019-08-10, rev. 2019-08-28 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. 
  68. HALLA, Pavel. V lese u Karlových Varů stojí Altán básníků. Voda z pramene Živá voda není pitná [online]. Český rozhlas, 2017-04-11 [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. 
  69. NEČAS, Josef Václav. studánka Tůňka (1928) [online]. Mladí ochránci přírody, z.s., 2009-09-23, rev. 2020-03-31 [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. 
  70. ŠTORKÁN, Jaroslav. studánka V rokli (7488) [online]. Mladí ochránci přírody, z.s., 2013-09-08, rev. 2013-09-10 [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. 
  71. AUGUSTIN, Milan. Skála kněžen v Karlových Varech. In: Sborník muzea Karlovarského kraje 19 (2011). Karlovy Vary: Muzeum Karlovarského kraje, 2011. S. 399–404.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BURACHOVIČ, Stanislav. Nepostradatelný průvodce Karlovými Vary a okolím. 1. vyd. Karlovy Vary: ALHA, 1997. 93 s. ISBN 80-902369-0-1. 
  • REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. 1. vyd. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. 
  • Karlovy Vary – Lázeňské vycházky. 3. vyd. Karlovy Vary: Turistické informační centrum Karlovy Vary 23 s. ISBN 978-80-86457-77-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]