Socha Hygie (Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Socha Hygie
V únoru 2020 ve Vřídelní kolonádě
V únoru 2020 ve Vřídelní kolonádě
Základní údaje
Autor Vincenz Pilz[1][2][3]
Rok vzniku 1879
Umělecký směr klasicismus[1][2]
novorenesance[3]
Kód památky 40764/4-898 (PkMISSezObr)
Popis
Materiál socha: litina
podstavec: leštěná žula
Umístění
Umístění Karlovy Vary
Vřídelní kolonáda
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Socha Hygie, též socha Hygieie, v Karlových Varech představuje bohyni zdraví, čistoty a také Měsíce Hygieiu (v řecké mytologii). Umístěna je ve Vřídelní kolonádě, pochází z roku 1878, autor díla byl Vincenz Pilz.[1][2][3]

Socha byla prohlášena kulturní památkou, je památkově chráněna od 3. května 1958, event. 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 40764/4-898.[3]

Bohyně Hygieia[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Hygieia.

Řecká bohyně zdraví a čistoty Hygieia byla jedním z nejčastěji používaných symbolů léčivosti karlovarských pramenů.[1]

Autor díla[editovat | editovat zdroj]

Signatura autora

Autorem sochy byl podle některých zdrojů vídeňský sochař Vincenz Pilz[1][2][3] (1816 Varnsdorf – 1896 Vídeň), podle jiných vídeňský sochař Antonín Fernkorn[4][5] (1813 Erfurt – 1878 Vídeň).

Uvádění Antonína Fernkorna jako autora karlovarské sochy Hygie je zřejmě mylné, neboť podle zdroje „[1]“ je dílo (pod pravou nohou postavy) signováno „V. Pilz“.

Historie díla[editovat | editovat zdroj]

Dále se zdroje shodují, že socha byla ulita ve slévárnách Antona von Fernkorna ve Vídni.[1][2][3][5]

V březnu roku 1879 byla socha zakoupena za 1 000 zlatých z pozůstalosti sochaře Fernkorna a dne 16. května 1879 instalována v nové litinové Vřídelní kolonádě (1878–1879) ateliéru Fellnera a Helmera, přesněji řečeno v prostoru její postranní haly u Hygieina pramene[P 1]. Zpřístupněna byla při slavnostním otevření novostavby kolonády dne 1. června 1879.[1]

V létě roku 1880 byl prostor za sochou vyzdoben nástěnnou malbou tropické krajiny od malíře Ladislause Petrowicze.[1]

V roce 1939[P 2] došlo z důvodu narušení konstrukce kolonády k její demolici a socha pak stála před provizorním dřevěným zastřešením pramenů.[1]

V souvislosti s výstavbou Vřídelní kolonády v roce 1975 byla socha přenesena do kolonády Dolního zámeckého pramene a v letech 19852000 byla umístěna v hale karlovarského muzea. Od roku 2001 stojí opět ve Vřídelní kolonádě.[1]

Popis díla[editovat | editovat zdroj]

Litinová figurální plastika Hygie v klasicistním[1][2]/novorenesančním[3] slohu představuje sedící postavu bohyně v nadživotní velikosti. Had obtáčející její pravou ruku symbolizuje léčení. V levé ruce má bohyně misku, ze které dává hadovi pít, v mírně pozdvižené pravici pak drží pohár. Je oděna pouze do pláště volně přehozeného přes ramena.[1][2][3]

Pod pravou nohou postavy je socha signována „V. Pilz“. Dílo je umístěno na mohutném tmavošedém mramorovém podstavci na čtvercové základně. Zde býval původně skrze plastiku lví hlavy vyveden vývěr Hygieina pramene.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pramen vytryskl dne 2. září 1809 při nejmohutnějším výbuchu Vřídla. Původně býval vyveden přímo ze soklu pod sochou. Později (počátkem 20. století) byl přeložen do vlastního vývěrového stojanu, ze kterého byl poté přímo u sochy Hygie stáčen do lahví a připravován k expedici.
  2. Únor až březen.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – socha Hygie [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009-2015 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g Socha Hygie [online]. Karlovy Vary: Infocentrum města Karlovy Vary [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h Socha Hygie [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  4. MRÁZ, Bohumír; NEUBERT, Ladislav. Karlovy Vary. Praha: Panorama, 1983. 190 s. Kapitola Středisko umělců a vědců, s. 112. 
  5. a b NOVOTNÝ, Lukáš. Karlovy Vary. 1. vyd. Praha – Litomyšl: Paseka, 2007. 76 s. Kapitola Středisko umělců a vědců, s. 31. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MRÁZ, Bohumír; NEUBERT, Ladislav. Karlovy Vary. 2. vyd. Praha: Panorama, 1983. 192 s. S. 112. 
  • NOVOTNÝ, Lukáš. Karlovy Vary. 1. vyd. Praha – Litomyšl: Paseka, 2007. 76 s. ISBN 978-80-7185-798-3. S. 31. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]