Smírčí kříž – Na Milíři (Karlovy Vary)
| Smírčí kříž č. 0004 | |
|---|---|
 Kříž v listopadu 2019 | |
| Základní údaje | |
| Autor | neznámý |
| Rok vzniku | 17.–18. století |
| Umělecký směr | lidové umění |
| Kód památky | 32854/4-900 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Popis | |
| Výška | 87 cm |
| Šířka | 65 cm |
| Materiál | karlovarská žula |
| Umístění | |
| Umístění | Karlovy Vary u cesty Na Milíři na pozemku hotelu Bellevue |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′13,08″ s. š., 12°53′24,13″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smírčí kříž se nachází v Karlových Varech u cesty Na Milíři na pozemku hotelu Bellevue.[1][2] V centrálním registru kamenných křížů je evidován pod č. 0004.[3] Byl prohlášen kulturní památkou, památkově chráněn je od 3. května 1958, event. 5. února 1964, rejstř. číslo ÚSKP 32854/4-900.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kříž byl vztyčen pravděpodobně v 17. nebo 18. století a stával u staré stezky vedoucí z Milířů do údolí řeky Teplé na jihovýchodním okraji města.[5]
Počátkem 19. století byla vybudována nová Pražská silnice. Koncem dvacátých let 20. století došlo na Pražské silnici k sesuvu půdy právě přes stezku Na Milíři, pod níž ve svahu byl kříž umístěn. Ten byl poté na několik let ztracen. Roku 1930 při budování novostavby lázeňského hotelu Bellevue byl kříž v sesuvu půdy odkryt a na čas přemístěn na dvůr školy v Libušině ulici. Po dokončení výstavby Bellevue byl postaven přibližně do míst, kde byl objeven při zemních pracích.[5][6]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kříž o rozměrech 87 × 65 × 23 cm (výška–šířka–tloušťka)[1] je v centrálním registru Společnosti pro výzkum kamenných křížů při Muzeu Aš evidován pod č. 0004.[1][3]
Jedná se o monolitický kamenný kříž z karlovarské žuly. Datace je nezřetelná; na zadní straně je rytý, již téměř nečitelný nápis „17..6“. Kříž je nízký s rozšířenými zaoblenými rameny a zaoblenou hlavou, pata nízká, dole mírně se rozšiřující.[3][4][5][6]
Jaká pověst se ke kříži váže a proč jej někdo kdysi postavil při staré stezce vedoucí z Milířů do údolí Teplé není zatím známo.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c KOLEKTIV AUTORŮ. Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 2001. 475 s. ISBN 80-7203-370-0. Kapitola Okres Karlovy Vary, s. 200.
- ↑ BURACHOVIČ, Stanislav; JÁCHYMOVSKÝ, Vladislav; MAŠEK, Stanislav, Jan MIESSLER, Břetislav VYLITA, Stanislav WIESER, Luboš ZAHRADNÍČEK. Karlovy Vary. 1. vyd. Praha: Olympia, 1991. 104 s. S. 80.
- ↑ a b c Smírčí kříže [online]. Karlovy Vary: Město Karlovy Vary [cit. 2019-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Památkový katalog – Smírčí kříž [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-11-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary - smírčí kříž [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2019-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c LIPRT, Pavel. Karlovy Vary – smírčí kříž (Bellevue) [online]. Turistika.cz, rev. 2014-04-04 [cit. 2019-11-01]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOLEKTIV AUTORŮ. Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 2001. 475 s. ISBN 80-7203-370-0. S. 200.
- BURACHOVIČ, Stanislav; JÁCHYMOVSKÝ, Vladislav; MAŠEK, Stanislav, Jan MIESSLER, Břetislav VYLITA, Stanislav WIESER, Luboš ZAHRADNÍČEK. Karlovy Vary. 1. vyd. Praha: Olympia, 1991. 104 s. S. 80.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Smírčí kříž na Wikimedia Commons - Karlovy Vary – smírčí kříž – článek na stránce Památky a příroda Karlovarska, autor Jaroslav Vyčichlo, 2009–2015 [cit. 2019-10-29]
- Karlovy Vary – smírčí kříž (Bellevue) – článek na stránce Turistika.cz, autor Pavel Liprt, aktual. 2014-04-04 [cit. 2019-11-01]
- Smírčí kříž – Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2019-11-01]
- Město Karlovy Vary, smírčí kříže – informace o smírčích křížích v Karlových Varech na stránkách Společnosti pro výzkum kamenných křížů [cit. 2019-10-29]
- Centrální evidence: Společnost pro výzkum kamenných křížů při Městském muzeu v Aši – databáze kamenných křížů a křížků [cit. 2019-10-30]
