Aranyho lavička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aranyho lavička
V červenci 2019
V červenci 2019
Základní údaje
Rok vzniku 1906
Popis
Materiál kámen
Umístění
Umístění v karlovarských lázeňských lesích na rozcestí cest
Odpolední horní, Chopinovy, Findlaterovy aj.
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aranyho lavička byla postavena v lázeňských lesích města Karlovy Vary na počest významného lázeňského hosta, maďarského básníka Jánose Aranyho.

János Arany[editovat | editovat zdroj]

Asi rok 1850

János Arany (1817–1882) byl maďarský básník, literární teoretik a překladatel, jedna z nejvýznamnějších postav maďarské literatury. Pocházel z chudé protestantské rodiny. Byl považován za zázračné dítě (již ve 14 letech získal místo pomocného učitele) a přes neutěšené rodinné zázemí se mu dostalo všestranného vzdělání; v dospělosti pak zvládal latinu, řečtinu, němčinu, angličtinu a francouzštinu. Je autorem mistrovských děl i originálních překladů z těchto jazyků.[1]

Maďarský nápis na opěradle lavičky

V Karlových Varech býval jedním ze vzácných návštěvníků druhé poloviny 19. století. Na prvním lázeňském pobytu zde byl v roce 1869 a zdejší krajina i lázeňské město mu učarovaly. Již při této návštěvě přeložil do maďarštiny Ódu na Vřídlo Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Byl nadšen úspěšným léčením a přijížděl pak každoročně až do roku 1876. Býval ubytován na Zámeckém vrchu č. 4, tedy v blízkosti karlovarských lázeňských lesů, kam často chodíval. Zde vznikla také jeho báseň Toldiho láska (Toldi szerelme)[2], která má přední místo v maďarské literatuře. Arany v básni též popisuje objevení karlovarských pramenů Karlem IV. a vzdává hold těmto léčivým vodám.[3] Dochovala se Aranyho poznámka ke karlovarským léčebným pramenům: „Kdyby vody nebyly lepší než doktoři, byli bychom ztraceni.“[4]

Na domě č. 4 na Zámeckém vrchu byla v roce 1957 Jánosi Aranymu odhalena pamětní deska.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Aranyho lavička byla postavena v roce 1906 na počest významného maďarského básníka.[5] Nechal ji zhotovit maďarský host a básníkův obdivovatel Lajos Králik.[6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kamenná lavice s nápisem se nachází jihozápadně od města v lázeňských lesích v sedle pod Výšinou přátelství na rozcestí několika lesních cest, mj. Odpolední horní, Chopinovy a Findlaterovy.[5]

U téhož rozcestí stojí dvě další zajímavosti – kaple Ecce homo z roku 1900 a Chopinův altán.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. János Arany [online]. Databázeknih.cz, 2008–2020 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  2. KOLMANOVÁ, Simona. Maďarští básnící 19. století v českých překladech. 1. vyd. Praha: Vydavatelství Karolinum, 2014. 154 s. ISBN 978-80-246-2281-1. S. 54–55. 
  3. a b ŽANDA, Václav František. Karlovy Vary, průvodce městem. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1958. 108 s. Kapitola Významné návštěvy v Karlových varech v minulosti, s. 37–38. 
  4. BURACHOVIČ, Stanislav; JÁCHYMOVSKÝ, Vladislav; MAŠEK, Stanislav; MIESSLER, Jan; VYLITA, Břetislav; WIESER, Stanislav; ZAHRADNÍČEK, Luboš. Karlovy Vary. 1. vyd. Praha: Olympia, 1991. 104 s. Kapitola Procházka městem, s. 59–60. 
  5. a b Kaple Ecce homo [online]. Karlovy Vary: Infocentrum města Karlovy Vary [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  6. REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. Kapitola Chopinova a Findlaterova cesta, s. 32. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŽANDA, Václav František. Karlovy Vary, průvodce městem. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1958. 108 s. S. 37–38. 
  • BURACHOVIČ, Stanislav; JÁCHYMOVSKÝ, Vladislav; MAŠEK, Stanislav; MIESSLER, Jan; VYLITA, Břetislav; WIESER, Stanislav; ZAHRADNÍČEK, Luboš. Karlovy Vary. 1. vyd. Praha: Olympia, 1991. 104 s. S. 59–60. 
  • KOLMANOVÁ, Simona. Maďarští básnící 19. století v českých překladech. 1. vyd. Praha: Vydavatelství Karolinum, 2014. 154 s. ISBN 978-80-246-2281-1. S. 54–55. 
  • REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. 1. vyd. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. S. 32. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]