Tramvaje Tatra

Nejstarší československá tramvaj koncepce PCC byla TI; její první prototyp po uvedení do původního vzhledu

V závodě Tatra Smíchov byly od roku 1951 vyráběny tramvaje americké koncepce PCC. Od roku 1963 byl závod začleněn do oborového podniku ČKD Praha, z jehož závodů už od začátku pocházely elektrické výzbroje vyráběných tramvají.

Vývoj

Pražský koncern ČKD, který díky osobnosti Emila Kolbena těsně spolupracoval s americkým koncernem Westinghouse, před vypuknutím druhé světové války zakoupil ze Spojených států amerických dokumentaci pro výrobu tramvají podle koncepce PCC, kterou by mohl konkurovat tehdy největšímu výrobci tramvají v republice: Ringhofferovým závodům na Smíchově. Po poválečném znárodnění, kterým bylo Ringhofferovo impérium rozděleno, se však další jednání odehrávala právě v režii jednoho z bývalých Ringhofferových závodů, a to Tatry Smíchov. Konstrukční práce na prvním takovém typu československé tramvaje započaly v roce 1947, ale smlouva o spolupráci a licenčních poplatcích byla uzavřena až v květnu 1948 a tím spolupráce Tatry s americkými konstruktéry oficiálně skončila. Jedním z důvodů mohl být i fakt, že výrobce měl uhradit americké společnosti Transit Research Corporation (držiteli práv k PCC) nejen jednorázový poplatek 10 000 dolarů, ale i 100 dolarů za každý celý podvozek (tzn. 200 dolarů na 1 vůz) vyrobený v letech 1948–1950.

Konstrukční práce tak pokračovaly pomaleji a typ Tatra TI (později přejmenován na T1) spatřil světlo světa až v listopadu 1951. Vyrobena byla jedna ověřovací série tramvají T1 v počtu 25 kusů, jež byla testována v Praze. Tatra Smíchov byla finálním výrobcem, elektrickou výzbroj dodával závod ČKD Stalingrad. Vzhledem k nedostatku zkušeností s jejich výrobou se ale objevilo v provozu mnoho problémů. Typ T1 šel nakonec do sériové výroby v roce 1954 a dodáván byl téměř pouze pro potřeby československých dopravních podniků, výjimkou byly dvě exportní série pro polskou Varšavu a sovětský Rostov na Donu.

Jeho nástupcem se stal typ Tatra TII (později přejmenován na T2), zkonstruovaný roku 1954 a sériově vyráběný od roku 1957. Oproti předchozímu typu umožňoval zavázat podvozky i pro rozchod 1000/1067 mm (např. pro tramvajovou síť v Liberci, Ústí nad Labem nebo Bratislavě) a 1524 mm (pro export do různých měst SSSR). Vůz byl oproti T1 o 10 cm širší a tedy i prostornější, ale také o více než 1,5 tuny těžší, což způsobilo mnohde problémy (například v Ústí nad Labem zrychlené fyzické opotřebení tratí přispělo k rozhodnutí tramvajovou dopravu zrušit). Počínaje tímto typem je design tramvají Tatra dílem tatrováckého kreslíře a propagačního grafika Františka Kardause.

Největší úspěch přišel pak s typem Tatra T3, která byla od počátku konstruována pro velkosériovou výrobu. Oproti oběma předchozím typům byla poněkud zjednodušena a díky tomu také o dost lehčí (o 600 kg oproti T1 a o více než o 2 t oproti T2). Díky tomu bylo možné vyrábět těchto tramvají více, jak pro ČSSR, tak i na vývoz (především SSSR, v menší míře Jugoslávie a NDR). Typ T3 se tak stal, s přibližně 14 000 vyrobenými jednotkami, nejrozšířenějším typem tramvaje na celém světě. Vycházel z něj upravený typ Tatra T4, vzhledově se lišící pouze užší skříní a silnějšími rámy. Ten byl určen hlavně pro export (NDR, SFRJ). Kloubovou variantou k typu T3 byly typy K1, K2 a K5, jako vlečné vozy se vyráběly B3 a B4. Do měst Československa se tramvaje T3 přestaly dodávat v roce 1976; na východ však byly vyváženy až do konce let osmdesátých. Potřeba nových „té trojek“ pro tuzemsko byla po roce 1976 kryta exportním provedením pro Sovětský svaz (T3SU), později upraveným pro české a slovenské podmínky (T3SUCS). Během čtyřiceti let, kdy se tramvaje vycházející z PCC vyráběly, získaly stoprocentní postavení ve všech devíti tramvajových provozech v Československu.

Další vývoj v sousedních zemích

V Sovětském svazu na základě typu T3 vyrobili vlastní PCC (KTM-5 ze závodu UKVZ). Ta se postupně rozšířila do většiny tramvajových provozů v celé zemi (avšak již v prvních sériích s velmi odlišnou vozovou skříní, která nahradila původní založenou na T3). Také v Polsku byly vyráběny tramvaje podle vzoru PCC/ČKD. V roce 1955 byly do Varšavy dodány dva vozy T1, na jejich základě pak byly postaveny vozy Konstal 13N.

Seznam tramvají typu T

První typy, které vycházely z koncepce PCC, byly prakticky kopiemi svých amerických vzorů. To se týkalo zejména typu T1 a částečně taky jeho následovníka T2. Počínaje typem T5 se tramvaje Tatra odlišovaly od původních amerických zejména designem, zdokonalenou elektrickou výzbrojí a později novými kývačkovými podvozky; také byly zaváděny kloubové a vlečné vozy, uvedené níže. Typy jsou seřazeny chronologicky.

Souprava bukurešťských tramvají T4

Pražský vůz Tatra T6A5

Typ	Roky výroby	Vyrobeno vozů	Poznámky
Tatra T1	1951 – 1958	287 kusů
Tatra T2	1955 – 1962	771 kusů
Tatra T3	1961 – 1997	14070 kusů
Tatra T4	1967 – 1987	2635 kusů
Tatra T5	1972	1 kus
Tatra T5B6	1976	2 kusy
Tatra T5C5	1978 – 1984	322 kusů
Tatra T5A5	1981	1 kus
Tatra T6B5	1983 – 2003	1279 kusů	některé vozy vyrobila firma Tatra-Jug
Tatra T6A2	1985 – 1999	256 kusů
Tatra T7B5	1988 – 1993	8 kusů
Tatra T6A5	1991 – 1998	297 kusů
Tatra T3R	1997	10 kusů	modernizovaná verze typu T3
Tatra T3RF	1997 – 1999	8 kusů	modernizovaná verze typu T3
Tatra T6C5	1998	1 kus
∑	1951 – 2003	19948 kusů

Seznam kloubových tramvají typů KT a RT

První česká článková (kloubová) tramvaj K1 vznikla na začátku 60. let 20. století odvozením od tehdy vyráběného standardního typu T3. První českou nízkopodlažní tramvají se stal prototyp vozu RT6N1 z roku 1993.

Brněnská tramvaj KT8D5N

Typ	Roky výroby	Vyrobeno vozů	Poznámky
Tatra K1	1964	2 kusy
Tatra K2	1966 – 1983	570 kusů
Tatra K5	1967 – 1973	200 kusů
Tatra KT4	1973 – 1997	1748 kusů
Tatra KT8D5	1984 – 1993	199 kusů
Tatra RT6N1	1993 – 1998	19 kusů	některé vozy vyrobila firma HCP
Tatra RT8D5	1994 – 1998	74 kusů
Tatra RT6S	1996	1 kus
Tatra KT8D5N	1998 – 1999	7 kusů	modernizovaná verze typu KT8D5
∑	1964 – 1999	2870 kusů

Seznam vlečných vozů typu B

ČKD zkonstruovala také tři typy tramvajových vlečných vozů, které byly exportovány především do NDR.

Vlečný vůz B4 v Záhřebu

Typ	Roky výroby	Počet vyrobených vozů	Poznámky
Tatra B4	1967 – 1987	874 kusů
Tatra B3	1973 – 1988	122 kusů
Tatra B6A2	1985 – 1990	92 kusů
∑	1967 – 1990	1088 kusů

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Električky Tatra na slovenské Wikipedii.

Související články

• Typová označení tramvají Tatra
• Ringhofferovy závody
• ČKD Dopravní systémy
• František Kardaus

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tramvaje Tatra na Wikimedia Commons

Portály: Tramvajová doprava