Tramvaje Tatra

V závodě Tatra Smíchov byly od roku 1951 vyráběny tramvaje americké koncepce PCC. Od roku 1963 byl závod začleněn do oborového podniku ČKD Praha, z jehož závodů už od začátku pocházely elektrické výzbroje vyráběných tramvají.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]Pražský koncern ČKD, který díky osobnosti Emila Kolbena těsně spolupracoval s americkým koncernem Westinghouse, před vypuknutím druhé světové války zakoupil ze Spojených států amerických dokumentaci pro výrobu tramvají podle koncepce PCC, kterou by mohl konkurovat tehdy největšímu výrobci tramvají v republice: Ringhofferovým závodům na Smíchově. Po poválečném znárodnění, kterým bylo Ringhofferovo impérium rozděleno, se však další jednání odehrávala právě v režii jednoho z bývalých Ringhofferových závodů, a to Tatry Smíchov. Konstrukční práce na prvním takovém typu československé tramvaje započaly v roce 1947, ale smlouva o spolupráci a licenčních poplatcích byla uzavřena až v květnu 1948 a tím spolupráce Tatry s americkými konstruktéry oficiálně skončila. Jedním z důvodů mohl být i fakt, že výrobce měl uhradit americké společnosti Transit Research Corporation (držiteli práv k PCC) nejen jednorázový poplatek 10 000 dolarů, ale i 100 dolarů za každý celý podvozek (tzn. 200 dolarů na 1 vůz) vyrobený v letech 1948–1950.
Konstrukční práce tak pokračovaly pomaleji a typ Tatra TI (později přejmenován na T1) spatřil světlo světa až v listopadu 1951. Vyrobena byla jedna ověřovací série tramvají T1 v počtu 25 kusů, jež byla testována v Praze. Tatra Smíchov byla finálním výrobcem, elektrickou výzbroj dodával závod ČKD Stalingrad. Vzhledem k nedostatku zkušeností s jejich výrobou se ale objevilo v provozu mnoho problémů. Typ T1 šel nakonec do sériové výroby v roce 1954 a dodáván byl téměř pouze pro potřeby československých dopravních podniků, výjimkou byly dvě exportní série pro polskou Varšavu a sovětský Rostov na Donu.
Jeho nástupcem se stal typ Tatra TII (později přejmenován na T2), zkonstruovaný roku 1954 a sériově vyráběný od roku 1957. Oproti předchozímu typu umožňoval zavázat podvozky i pro rozchod 1000/1067 mm (např. pro tramvajovou síť v Liberci, Ústí nad Labem nebo Bratislavě) a 1524 mm (pro export do různých měst SSSR). Vůz byl oproti T1 o 10 cm širší a tedy i prostornější, ale také o více než 1,5 tuny těžší, což způsobilo mnohde problémy (například v Ústí nad Labem zrychlené fyzické opotřebení tratí přispělo k rozhodnutí tramvajovou dopravu zrušit). Počínaje tímto typem je design tramvají Tatra dílem tatrováckého kreslíře a propagačního grafika Františka Kardause.
Největší úspěch přišel pak s typem Tatra T3, která byla od počátku konstruována pro velkosériovou výrobu. Oproti oběma předchozím typům byla poněkud zjednodušena a díky tomu také o dost lehčí (o 600 kg oproti T1 a o více než o 2 t oproti T2). Díky tomu bylo možné vyrábět těchto tramvají více, jak pro ČSSR, tak i na vývoz (především SSSR, v menší míře Jugoslávie a NDR). Typ T3 se tak stal, s přibližně 14 000 vyrobenými jednotkami, nejrozšířenějším typem tramvaje na celém světě. Vycházel z něj upravený typ Tatra T4, vzhledově se lišící pouze užší skříní a silnějšími rámy. Ten byl určen hlavně pro export (NDR, SFRJ). Kloubovou variantou k typu T3 byly typy K1, K2 a K5, jako vlečné vozy se vyráběly B3 a B4. Do měst Československa se tramvaje T3 přestaly dodávat v roce 1976; na východ však byly vyváženy až do konce let osmdesátých. Potřeba nových „té trojek“ pro tuzemsko byla po roce 1976 kryta exportním provedením pro Sovětský svaz (T3SU), později upraveným pro české a slovenské podmínky (T3SUCS). Během čtyřiceti let, kdy se tramvaje vycházející z PCC vyráběly, získaly stoprocentní postavení ve všech devíti tramvajových provozech v Československu.
Další vývoj v sousedních zemích
[editovat | editovat zdroj]V Sovětském svazu na základě typu T3 vyrobili vlastní PCC (KTM-5 ze závodu UKVZ). Ta se postupně rozšířila do většiny tramvajových provozů v celé zemi (avšak již v prvních sériích s velmi odlišnou vozovou skříní, která nahradila původní založenou na T3). Také v Polsku byly vyráběny tramvaje podle vzoru PCC/ČKD. V roce 1955 byly do Varšavy dodány dva vozy T1, na jejich základě pak byly postaveny vozy Konstal 13N.
Seznam tramvají typu T
[editovat | editovat zdroj]První typy, které vycházely z koncepce PCC, byly prakticky kopiemi svých amerických vzorů. To se týkalo zejména typu T1 a částečně taky jeho následovníka T2. Počínaje typem T5 se tramvaje Tatra odlišovaly od původních amerických zejména designem, zdokonalenou elektrickou výzbrojí a později novými kývačkovými podvozky; také byly zaváděny kloubové a vlečné vozy, uvedené níže. Typy jsou seřazeny chronologicky.


| Typ | Roky výroby | Vyrobeno vozů | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Tatra T1 | 1951 – 1958 | 287 kusů | |
| Tatra T2 | 1955 – 1962 | 771 kusů | |
| Tatra T3 | 1961 – 1997 | 14070 kusů | |
| Tatra T4 | 1967 – 1987 | 2635 kusů | |
| Tatra T5 | 1972 | 1 kus | |
| Tatra T5B6 | 1976 | 2 kusy | |
| Tatra T5C5 | 1978 – 1984 | 322 kusů | |
| Tatra T5A5 | 1981 | 1 kus | |
| Tatra T6B5 | 1983 – 2003 | 1279 kusů | některé vozy vyrobila firma Tatra-Jug |
| Tatra T6A2 | 1985 – 1999 | 256 kusů | |
| Tatra T7B5 | 1988 – 1993 | 8 kusů | |
| Tatra T6A5 | 1991 – 1998 | 297 kusů | |
| Tatra T3R | 1997 | 10 kusů | modernizovaná verze typu T3 |
| Tatra T3RF | 1997 – 1999 | 8 kusů | modernizovaná verze typu T3 |
| Tatra T6C5 | 1998 | 1 kus | |
| ∑ | 1951 – 2003 | 19948 kusů |
Seznam kloubových tramvají typů KT a RT
[editovat | editovat zdroj]První česká článková (kloubová) tramvaj K1 vznikla na začátku 60. let 20. století odvozením od tehdy vyráběného standardního typu T3. První českou nízkopodlažní tramvají se stal prototyp vozu RT6N1 z roku 1993.

| Typ | Roky výroby | Vyrobeno vozů | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Tatra K1 | 1964 | 2 kusy | |
| Tatra K2 | 1966 – 1983 | 570 kusů | |
| Tatra K5 | 1967 – 1973 | 200 kusů | |
| Tatra KT4 | 1973 – 1997 | 1748 kusů | |
| Tatra KT8D5 | 1984 – 1993 | 199 kusů | |
| Tatra RT6N1 | 1993 – 1998 | 19 kusů | některé vozy vyrobila firma HCP |
| Tatra RT8D5 | 1994 – 1998 | 74 kusů | |
| Tatra RT6S | 1996 | 1 kus | |
| Tatra KT8D5N | 1998 – 1999 | 7 kusů | modernizovaná verze typu KT8D5 |
| ∑ | 1964 – 1999 | 2870 kusů |
Seznam vlečných vozů typu B
[editovat | editovat zdroj]ČKD zkonstruovala také tři typy tramvajových vlečných vozů, které byly exportovány především do NDR.

| Typ | Roky výroby | Počet vyrobených vozů | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Tatra B4 | 1967 – 1987 | 874 kusů | |
| Tatra B3 | 1973 – 1988 | 122 kusů | |
| Tatra B6A2 | 1985 – 1990 | 92 kusů | |
| ∑ | 1967 – 1990 | 1088 kusů |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Električky Tatra na slovenské Wikipedii.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tramvaje Tatra na Wikimedia Commons