Opel Kadett

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Opel Kadett
Opel Kadett (1938)
Opel Kadett (1938)
VýrobceOpel
KoncernGeneral Motors
Další jménaVauxhall Astra (Británie od 1979)
Roky produkce19361991
Místa výrobyNěmecko, Velká Británie (od 1979)
NástupceOpel Astra
Třídanižší střední
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opel Kadett byl osobní automobil vyráběný německou automobilkou Opel mezi lety 1936–1940 a 1962–1991 (kabriolet do roku 1993) coby jedna předválečná a pět poválečných generací. Nahrazen byl modelem Astra.

Kadett I 1936–1940[editovat | editovat zdroj]

První Kadett představil v prosinci 1936 obchodně-technický ředitel Opelu Heinrich Nordhoff, který po válce budoval automobilku Volkswagen.

Kadett I byl kompaktní 3,8 m dlouhý vůz s litrovým motorem a pokrokově řešenou celokovovou karosérií. Během necelých čtyř let vzniklo přes 107 000 automobilů Kadett první generace. V roce 1940 však musely – stejně jako větší vůz Olympia s jedenapůllitrovým motorem – udělat místo válečné produkci. Zatímco postupně modernizovaná Olympia se po válce vyráběla dál, Kadett z nabídky své značky zmizel. Rudá armáda zabavila kompletní výrobní linku a na šedesáti železničních vozech ji převezla do Moskvy, kde se na ní po léta vyráběly automobily Moskvič.

Kadett A 1962–1965[editovat | editovat zdroj]

Kadett A

Novodobá historie typu Kadett se začala psát na jaře 1960. Vzmáhající se poválečná západoněmecká ekonomika umožnila širokým masám pořízení skutečných automobilů oproti nouzovým typu Isetta poháněným motocyklovými motory v 50. letech. Zaregistroval to i Opel a rozhodl o výstavbě nové automobilky v Bochumi. Měla podstatným způsobem zvýšit výrobní kapacity značky a umožnit rozšíření nabídky o kompaktní automobil schopný konkurovat vozu VW „Brouk“. V rekordním tempu postavená automobilka, do níž Opel investoval tehdy závratnou částku 1,3 miliardy marek a v níž zaměstnal přes 9 tisíc lidí, začala už v létě 1962 produkovat zbrusu nový Opel Kadett. Kompaktní 3,9 m dlouhý automobil měl technicky nenáročnou klasickou koncepci s litrovým čtyřválcem v přídi a poháněnou tuhou zadní nápravou odpruženou podélnými listovými pery. Přední kola byla zavěšena na příčných ramenech doplněných spodním příčným listovým perem. Hlavním konstruktérem typu Kadett byl Hans Mersheimer, na konstrukci a vývoji spolupracovalo i technické středisko koncernu General Motors v americkém Warrenu ve státě Michigan. Sympatický automobil měl vtipnou konstrukci, byl spolehlivý a nenáročný – například jako první Opel byl bez mazacích míst podvozku.

Od podzimu 1962 se Opel Kadett začal prodávat jako čtyřmístný dvoudveřový tudor se stupňovitou zádí a litrovým motorem výkonu 29 kW ve spojení se čtyřstupňovou převodovkou. Na jaře 1963 následovala luxusněji vybavená verze L a prostorné třídveřové kombi označené CarAVan. O půl roku později debutovalo úhledné čtyřmístné kupé s novou přídí a zároveň nabídku obohatily varianty S, poháněné motorem naladěným na 35 kW. I se slabším motorem dosahoval Kadett o hmotnosti 690 až 735 kg největší rychlosti 120 km/h, výkonnější přes 130 km/h. Spotřeba obou verzí se lišila cca o půl litru (8.0 a 8.5 l na 100 km), v zádi uložená palivová nádrž o objemu 33 l však nebyla nijak předimenzovaná.

Už v roce 1963 se produkce kompaktního vozu vyhoupla na 209 000 kusů, v následující sezóně pak až na 274 000 a kadett tak vytvořil plných 40% z celkové výroby osobních automobil Opel. Do čerence 1965 vyjelo z Bochumi téměř 650 000 vozů Kadett A, z toho přes 126 000 kombíků Kadett Caravan.

Zajímavostí je, že tento model vlastní Richard Hammond a říká mu Oliver.[zdroj?]

Kadett B 1965–1973[editovat | editovat zdroj]

Kadett B

Nový Kadett B slavil premiéru po letních prázdninách roku 1965. Měl prodloužený rozvor náprav (2416 místo původních 2325 mm), rozšířený rozchod kol vpředu i vzadu a prostornější 4,1 m dlouhou pětimístnou karoserii. Vedle dvoudveřového tudoru, kupé se splývavou zádí a třídveřového kombi Caravan se poprvé objevil i čtyřdveřový sedan klasického střihu. Objem motoru převrtáním povyrostl na 1,1 l, přičemž standardní verze dávala 33 kW a ostřejší provedení nabízelo 40,5 kW, takže s ním Kadett B s pohotovostní hmotností 750 až 790 kg dosahoval rychlosti až 135 km/h, zatímco slabší verze jezdily nejvíce 125 km/h. S ohledem na lehce zvýšenou spotřebu (v průměru 9 až 10 l na 100 km) byl objem palivové nádrže zvětšen na 40 l, výkonnější modely dostávaly standardně přední kotoučové brzdy, jež se jinak montovaly za příplatek. V únoru 1967 se všechny varianty řady Kadett B dočkaly dvou okruhové brzdové soustavy (u výkonnějších standardně doplněné posilovačem), v létě téhož roku nahradila původní zadní nápravu zcela nová, sice i nadále tuhá, ale lépe vedená podélnými rameny, jež zaručovaly lepší komfort i jízdní vlastnosti. Souběžně se začal montovat bezpečnostní dělený hřídel řízení a nový tříramenný volant s čalouněným středem.

Už koncem roku 1966 se začalo prodávat sportovně laděné kupé Opel Rallye Kadett s atraktivní výbavou a dvoukarburátorovou verzí motoru 1,1 l se 44 kW. Stalo se hitem a během následujících pěti let se prodalo přes 10 000 vozů Rallye Kadett různých provedení i s výkonnějšími motory. V září 1967 Opel překvapil zákazníky i konkurenci explozi nových modelů. Vozy Kadett B se prodávaly nejen s motorem 1,1 l, ale i s většími čtyřválci 1,7 a 1,9 l o 55, resp. 66 kW. Navíc se vedle nich objevily nové modely Olympia s elegantní splývavou zádí i ve čtyřdveřovém provedení, bohatou výbavou a motorem 1,7 a 1,9 l. Sportovně založení zákazníci si mohli pořídit kupé Opel Rallye Kadett 1900, jež s motorem o 90 k dosahovalo rychlosti 166 km/h za 13 s. Milovníci pohodlí si od listopadu 1968 mohli objednat čtyřválce 1,7 nebo 1,9 l s třístupňovou samočinnou převodovkou z továrny GM v Štrasburku. Od jara 1969 se třístupňová automatika montovala i v kombinaci s výkonnějším provedením motoru 1,1 l.

Zlaté časy mimořádně bohaté nabídky skončily v létě 1970, kdy byla ukončena výroba modelů Olympia i většiny vozů Kadett B s motory 1,7 a 1,9 l – výjimkou byl jen sportovně laděný Rallye Kadet 1900. V srpnu 1971 prošla modelová řada Kadett B poslední inovací, dostala novou černou masku, motor 1,2 l výkonu 60 k (44 kW) a lehce se změnil i zevnějšek špičkových verzí Rallye Kadett. Produkce vozů Kadett B byla ukončena v červenci 1973. Celkem bylo vyrobeno přes 2,6 milionu těchto oblíbených automobilů (z toho asi 419 000 kombi Caravan), plus asi 80 tisíc blízce příbuzných vozů Olympia.

Mechanické skupiny a motor Kadett B použilo kupé Opel GT inspirované tvary Chevrolet Corvette.

Kadett C 1973–1979[editovat | editovat zdroj]

Kadett C

V roce 1973 byla představena třetí generace poválečného Kadetta. Kadett C se vyráběl v pěti karosářských variantách: dvou a čtyřdveřový sedan, kupé, kombi a od roku 1975 hatchback s názvem Kadett City (odvozený z Vauxhall Viva sdílejícího totožnou celosvětovou platformu T koncernu GM, na níž byly postaveny i Chevrolet Chevette, argentinský Opel K 180, australský Holden Gemini a japonský Isuzu Gemini). Hatchback s praktickým přístupem do zavazadlového prostoru byl menší a vhodný do města. Nastupující trend hatchbacků ovlivnil následují modely Kadett.

Tato generace byla poslední, která měla pro Kadett typický pohon zadních kol. V nabídce motorů si každý vybral to, po čem toužil. Základním motorem byl čtyřválec 1 litr (29 kW), dále 1,2 N (40 kW), 1,2 S (44 kW), 1,6 S (55 kW). Vrcholnou verzi tvořil silný dvoulitr s 81 kW.

Výroba byla ukončena v roce 1979, kdy byl představen nástupce – Kadett D.

Celkem se vyrobilo 1 701 075 kusů této generace.

Kadett D 1979–1984[editovat | editovat zdroj]

Kadett D

Vývoj Kadettu D probíhal po první ropné krizi. Náležitá pozornost byla věnována snížení spotřeby paliva. Přísně úsporná opatření vedla ke konstrukci lehčího menšího vozu. Poměrně dramatické omezení celkových rozměrů při zachování podobného vnitřního prostoru umožnil přechod na pohon předních kol. Péče věnovaná aerodynamice přinesla koeficient odporu vzduchu pouhých C= 0,39. Patřil k aerodynamicky nejlépe řešeným vozům své třídy. S karoserií sedan se nevyráběl. Výroba probíhala v letech 1979–1984.

Kadett D se během výroby prodával s motory 1,0 N, 29 kW/40 koní (OHV), 1,0 S, 37 kW/50 koní (OHV), 1,2 N, 39 kW/53 koní (OHV), 1,2 S, 44 kW/60 koní (OHV), 1,2 S, 40 kW/55 koní (OHC), 1,3 N, 44 kW/60 koní (OHC), 1,3 S, 55 kW/75 koní (OHC), 1,6 S, 66 kW/90 koní (OHC) až po 1,8 E, 85 kW/115 koní (OHC) s nepřímým vstřikováním paliva pro model GTE. Diesel 1,6 D, 40 kW/54 koní (OHC) byl v nabídce od roku 1982.

V továrnách Vauxhall nahradil Kadett D coby Vauxhall Astra výrobu modelu Viva. U něj ani nevadilo nesdílení jednotné platfory GM, spíš pokles kvality a prodejů pro tehdejší časté stávky pracovníků v Británii. Prodejní sítě dvou různých značek zde tak nabízely stejné vozy, dokud Opel nabídku neomezil na vybrané modely Kadett.

Celkem se vyrobilo 2 056 771 kusů této generace.

Kadett E 1984–1991 (1993)[editovat | editovat zdroj]

Kadett E

Kadett E byl představen v roce 1984 a zvolen autem roku 1985, přestože velmi připomínal a v mnohém vycházel z předchůdce. Ještě propracovanější aerodynamika snížila koeficient odporu vzduchu na 0,32. Sportovní verze GSi s dodatečnými aerodynamickými úpravami měly dokonce jen C= 0,30 a byly nejaerodynamičtějšími hatchbacky na světě. Tvar vozu se rychle stal normou, protože soupeři nejenže vypadali, ale z aerodynamického hlediska byli staří. Pro konzervativní zákazníky se do nabídky vrátil sedan se stupňovitou zádí.

Zážehové motory dostaly vstřikování paliva. Zprvu jako volitelné, později povinné kvůli instalaci katalyzátoru výfukových plynů. Nejvýkonnější verze změnila označení na GSi a později i objem na 2,0 litry. Se šestnácti ventily poskytovala výkon 110 kW/150 koní. Diesel se během výroby změnil na 1.7 D, 42 kW (57 koní) a přibyly mu přeplňované verze 1.5 TD, 53 kW (72 koní) a 1.7 TD 60 kW (82 PS) vyvinuté Isuzu. Vše OHC.

Do roku 1991, kdy výroba skončila, se vyprodukovalo 3 779 289 kusů Kadett E. Kabriolet navrhl a z velké části vyráběl Bertone v letech 1987–1993. Kromě Vauxhallu Astra se Kadett E vyráběl i jako Opel Monza (Jihoafrická republika), Vauxhall Belmont (Velká Británie), Chevrolet Kadett (Brazílie), Daewoo Racer (Jižní Korea) a z jeho základů vyšel např. i Daewoo Nexia.

generace F[editovat | editovat zdroj]

Astra F, nástupce řady Kadett

Od nástupce Kadettu E se očekávala výraznější změna vzhledu. Že ji doprovodí i přejmenování úspěšného a zavedeného modelu nikdo nepředpokládal. Nový typ ale převzal jméno britského sourozence a začal se prodávat coby Opel Astra s abecedním pořadím F, bez německy znějícího titulu důstojnických kandidátů. Obdržel nižší čelní světlomety, prosklený zadní boční sloupek bez rozměrného plastu a ještě kulatější vzhled.

Závodní verze[editovat | editovat zdroj]

Závodní Kadett E GSi

Opel Kadett se pravidelně objevoval v soutěžích rallye.

V roce 1988 vyhrál Kadett GSi 16V Rallye Nový Zéland.[1]

Upravený speciál skupiny B s pohonem 4x4 a karoserií poslední generace Kadett E měl být nástupcem závodního Opelu Manta 400. Plánovala se účast na mistrovství světa rallye 1987. Kvůli zrušení skupiny nebyl nasazen. Jedinými jeho starty byla Rallye Dakar 1986, Rallye Dakar 1987 a několik Afrických maratonských rallye. John Welsch s vozem startoval v rallycrossu v roce 1988. Dodnes není známo, kolik vozů bylo vyrobeno. Karoserie byla výlučně z kevlaru. První prototypy používaly motor Ford 1,8 litru o 380 kW, později je nahradil vlastní přeplňovaný turbomotor s elektronickým vstřikováním. Turbodmychadlo dodala firma KKK a šestistupňovou převodovku firma Xtrac. Kola byla nezávisle zavěšena na lichoběžníkových nápravách. Vůz vážil 960 kg, byl dlouhý 3998 mm a široký 1665 mm.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BÍLEK, Karel. Je Citroën C4 WRC nejlepší? Co ostatní premiéry? - 1. díl – vítězství při prvním nasazení [online]. ewrc.cz, 27. 1. 2007 [cit. 2010-04-12]. Dostupné online. 
  2. Opel Kadett 4x4 [online]. Skupina B [cit. 2010-04-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]