Modráska srdčitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxModráska srdčitá
alternativní popis obrázku chybí
Modráska srdčitá (Pontederia cordata)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné - (Liliopsida)
Řád křížatkotvaré (Commelinales)
Čeleď modráskovité (Pontederiaceae)
Rod modráska (Pontederia)
Binomické jméno
Pontederia cordata
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květenství s toulcem

Modráska srdčitá (Pontederia cordata) vytrvalá, bahenní rostlina vysoká okolo 1 m, která od června do srpna vykvétá hustým květenstvím modravých květů. Pochází z Ameriky a byla šířena jako nenáročná, ve vodě rostoucí okrasná rostlina. Ze své domovské oblasti byla přenesena do mnoha části světa s teplejším klimatem, kde se pěstuje v ozdobných jezírkách a rybnících. Rostlina vyrůstá v různých morfologických variacích listů a lodyhy, pravděpodobně z důvodu rozdílných biotopů.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Za její oblast původu je považována jižní Kanada, Spojené státy, Mexiko, Střední Amerika a většina Jižní Ameriky. Ve volné přírodě nyní roste, většinou lidským přičiněním, na mnoha místech v mírnémtropickém pásmu na mnoha místech Afriky, Asie i Austrálie, stejně jako v Evropě. Většinou na nových územích zdomácněla a někdy se za příhodných podmínek stala invazní rostlinou.

Ve volné přírodě České republiky byla poprvé zaznamenána roku 2004 v okolí Mělníka a do roku 2012 byla v povodí Labe nalezena na dalších sedmi místech, je považována za neofyt.[2][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Hygrofytní bylina rostoucí obvykle na rozhraní mezi vodním a suchozemským prostředím v mělkých močálech, rašeliništích, jezerech, rybnících, v nehlubokých slepých ramenech i pomalu tekoucích vodách meandrů řek. Potřebuje plné slunce, hloubku vody do 40 cm a na živiny bohaté, bahnité stanoviště pro ukotvení kořenůpH v rozmezí 6 až 8. Není odolná vůči vyschnutí a toleruje jen mírně zasolenou vodu (do 3 ‰). V teplých oblastech roste do nadmořské výšky okolo 1000 m. V klimatu střední Evropy za velké zimy a při nízké hladině vody vymrzá.[1][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Květ

Vytrvalá, hustě trsnatá rostlina s přímou, nevětvenou lodyhou vysokou až 120 cm, která vyrůstá z oddenku zakořeněného hrubými kořeny v bahnitém dně. Listy jsou dvoutvárné, spodní rostoucí v listové růžici pod vodní hladinou jsou přisedlé a čárkovité, lodyžní listy nad hladinou mají dlouhé řapíky a jsou kopinaté až slabě srdčité, po obvodě hladké a dlouhé 6 až 22 cm a široké 1 až 12 cm.

Na vrcholu lodyhy vyrůstá husté květenství dlouhé 2 až 15 cm, které je podepřeno 5 až 17 cm dlouhým zeleným toulcem, někdy považovaném za listenpochvou. Květenství se skládá z vřetene, ze kterého dokola vyrůstá i více než stovka květů s průměrnou délkou 10 mm a šířkou 13 mm. Nálevkovitá koruna má šest štíhlých, obkopinatých, modrofialových lístků, na středním horním jsou dvě žluté skvrnky. V květu je šest tyčinek, tři jsou obvykle delší a jedna čnělka zakončená bliznou se třemi laloky. Květy rozkvétají postupně od spodu, jsou otevřené jen za dne a každý uvadá po jednom až dvou dnech. Opylovány jsou čmeláky, včelami a motýly slétajícími se pro nektar i pyl.[1][4][5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Plod je trojpouzdrá, vejčitá, asi 5 mm dlouhá tobolka obsahující pouze jedno velké semeno. Rostliny se do blízkého okolí rozmnožují prostým rozrůstáním oddenků, vytvářejí tak při vhodných podmínkách v živinami bohatých vodách velké klonální monokultury. Na nová stanoviště se dostávají semeny plovoucími po vodě i případným zanesením odlomených části oddenků vodním přívalem. Pro okrasná jezírka se množí rozdělováním starších trsů.[4][6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Modráska srdčitá bývá jako okrasná rostlina pěstován v zahradách a parcích. Mnohde (např. v Jižní Africe nebo Austrálii.) vytváří husté porost zpomalující průtok vody v odvodňovacích kanálech a brání přístupu k okrajům vodních ploch, usazuje se též na zavlažovaných polích. Jejich mechanická likvidace bývá pouze dočasná, dobře se množí kořenovými fragmenty. Svými hustými kořeny poskytují dobrý úkryt drobným rybám a jiným vodním živočichům. Mladé listy se mohou jíst jako zelenina. Dlouze plující semena jsou oblíbenou potravou vodních ptáků.[1][4][6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KOVÁŘ, Ladislav. BOTANY.cz: Modráska srdčitá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 11.07.2012 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. KAPLAN, Zdeněk; DANIHELKA, Jiří; ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka et al. Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 3. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2016 [cit. 20.11.2017]. Roč. 88, s. 459-544. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  3. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Pontederia cordata [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d Prairie Wildflowers of Illinois: Pontederia cordata [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HORN, Charles N. Flora of North America: Pontederia cordata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Lists of Invasive Alien Plants: Pontederia cordata [online]. Europen and Mediterranean Plant Protection Organization [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]