Miroslav Ponc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miroslav Ponc
Miroslav Ponc
Miroslav Ponc
Základní informace
Narození 2. prosince 1902
Vysoké Mýto
Úmrtí 1. dubna 1976 (ve věku 73 let)
Praha
Povolání hudební skladatel a dirigent
Ocenění zasloužilý umělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Ponc (2. prosince 1902, Vysoké Mýto1. dubna 1976, Praha) byl český hudební skladatel a dirigent.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval reálné gymnázium, dvouletou obchodní a hudební školu v Pardubicích a v letech 19201922 studoval na varhanickém oddělení Konzervatoře Praha. Od roku 1922 pokračoval ve studie v Berlíně na Sternově konzervatoři – obor varhany a klavír a v roce 1923 pokračoval na Vysoké hudební škole a univerzitě v Berlíně. Kompozici studoval u Aloise Háby v Berlíně 1923/1924 a v Praze 19251927. Klavír studoval u E. Schulhoffa (19261929) a v roce 1930 absolvoval kompoziční oddělení Mistrovské školy u Josefa Suka. Dirigování studoval v Benátkách a Terstu u H. Scherchena[1].

Byl členem brněnského Devětsilu a zapojil se do hnutí české levicové avantgardy. Na výstavě Devětsilu v Praze 1926 a na divadelní výstavě v Magdeburgu v roce 1927 vystavoval model „barevné hudby“, umožňující mechanické spojení hudby, slova, světel a barev[1].

Od roku 1926 spolupracoval s Osvobozeným divadlem, v roce 1929 se stal po E. F. Burianovi hudebním dramaturgem Moderního studia. V období září 1931 až září 1934 byl angažován v Národním divadle v Praze pro obor scénické hudby a zvukové spolupráce v činohře. Mezi lety 19341942 spolupracoval s činohrou ND externě a působil zde jako hostující dirigent. Od října 1942 až do konce roku 1970 byl v Národním divadle znovu v angažmá jako skladatel a dirigent a v letech 19511970 byl současně i šéfem činoherního orchestru ND[2].

Scénické hudbě se začal věnovat od roku 1929 a za svůj život vytvořil více než 250 partitur pro různá divadla. Skládal hudbu rovněž pro rozhlas a film. Během svého působení v Národním divadle ustanovil v roce 1945 poprvé samostatný a stálý orchestr činohry[3].

Jeho manželkou byla herečka Ludmila Skleničková.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Ponc, který v průběhu okupace vystřídal A. Podaševského jak v úloze hlavního tvůrce hudeb pro činoherní inscenace Národního divadla, tak za dirigentským pultem činoherního orchestru tohoto divadla byl ze všech tehdejších skladatelů zabývajících se komponováním scénických hudeb skladatelem nejplodnějším. V letech 1939–1944 vytvořil 35 scénických hudeb pro Národní divadlo a 12 pro Městská divadla pražská.
— Bořivoj Srba[4]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

Scénická hudba[editovat | editovat zdroj]

Filmová hudba[editovat | editovat zdroj]

  • 1937 Kříž u potoka, režie Miroslav Jareš

Dirigent[editovat | editovat zdroj]

Ostatní tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • 1935 balet Osudy (uvedeno v Národním divadle v roce 1935)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 386
  2. Národní divadlo: http://archiv.narodni-divadlo.cz/
  3. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 387
  4. Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 143–4

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]