Marie Kalašová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Kalašová
Marie Kalašová
Marie Kalašová
Narození 26. listopadu 1854
Horní Beřkovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. února 1937 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatelka a překladatelka
Národnost Češi
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Kalašová (26. listopad 1854, Horní Beřkovice[1]17. únor 1937, Praha) byla česká spisovatelka a překladatelka z italštiny, francouzštiny a němčiny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině MUDr. Martina Kalaše a jeho ženy Marie Amálie, rozené Bernardové (1825-1894), v domě čp. 22 v Horních Beřkovicích. Dr. Kalaš byl osobním lékařem hrabat Desfours-Walderode na tomto panství. Marie měla čtyři sestry a bratra, který zemřel v dětském věku. Z jejích sester jsou známé zpěvačka Klementina Kalašová (1850-1889) a akademická malířka Zdeňka Kalašová (1857-1924). Rodina se přestěhovala do Roudnice nad Labem, kde Marie navštěvovala školu. Spolu se sestrami se věnovala hudbě, kreslení a poezii.

Když v Bahii v Brazílii zemřela sestra Klementina, žily sestry Marie a Zdenka střídavě v Itálii a ve Vídni. Po manželově smrti roku 1893 se matka s dcerami Marií a Zdenkou přestěhovala na Smíchov, ale hned následující rok zemřela[2]. Od roku 1906 žily sestry v Praze na Hradčanech v domě U kamenného sloupu (též nazývaného Luna Sol) na Úvoze čp. 160-IV, který zakoupily. Tento dům odkázala Marie Kalašová České akademii věd a umění.[3]

Mezi její přátele patřili Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Jakub Deml[4], Julius Zeyer[5] či Jiří Karásek ze Lvovic[6]. Osobně se znala s Romainem Rollandem, Mauricem Maeterlinckem a dalšími francouzskými a italskými spisovateli, se kterými se seznámila za svých pobytů v Itálii a Francii. Stýkala se i s osobnostmi nastupujících generací jako byli Jiří Karásek ze Lvovic, Otakar Březina či Oskar Theer.[7]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve své době patřila k našim nejvýznamnějším českým překladatelům. Napsala významnou antologii z díla Julia Zeyera Myšlenky ze spisů básníkových (1902). Cenná je také její korespondence s Jaroslavem Vrchlickým a Juliem Zeyerem. Vlastní literární tvorbu reprezentují zejména přednášky, úvody a úvahy, ve kterých se zabývá překládanými autory. [7]

Překlady z francouzštiny[editovat | editovat zdroj]

Překlady z italštiny[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství:http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=3e773c3267455ae4dcedce10d0b73d49133f8a9dd213faf24ee2be02bc7c0d49&action=image&record=12
  3. FLEGL, Michal. Sestry Kalašovy. Rodopisná revue [online]. 1/2013. Dostupné online. 
  4. Binar, Vladimír - Wimmer, Stanislav: Listy Jakuba Demla Marii Kalašové. In: Česká literatura 42, č. 1, 1994, s. 78-97
  5. Ve stínu Orfea - vzájemná korespondence Julia Zeyera a Marie Kalašové, editor Jaroslav Zikmund. Praha
  6. Karásek ze Lvovic - Kolařík, Karel (editor): Upřímné pozdravy z kraje květů a zapadlých snů. Dopisy adresované Marii Kalašové z let 1903-1907. Příbram-Litomyšl 2007
  7. a b FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Marie Kalašová, s. 622-623. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]