Marie Kalašová
Marie Kalašová | |
![]() Marie Kalašová | |
Narození |
26. listopadu 1854 Horní Beřkovice ![]() |
---|---|
Úmrtí |
17. února 1937 (ve věku 82 let) Praha ![]() |
Povolání | spisovatelka a překladatelka |
Národnost | Češi |
Příbuzní |
|
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Kalašová (26. listopad 1854, Horní Beřkovice[1] – 17. únor 1937, Praha) byla česká spisovatelka a překladatelka z italštiny, francouzštiny a němčiny.
Obsah
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v rodině MUDr. Martina Kalaše a jeho ženy Marie Amálie, rozené Bernardové (1825-1894), v domě čp. 22 v Horních Beřkovicích. Dr. Kalaš byl osobním lékařem hrabat Desfours-Walderode na tomto panství. Marie měla čtyři sestry a bratra, který zemřel v dětském věku. Z jejích sester jsou známé zpěvačka Klementina Kalašová (1850-1889) a akademická malířka Zdeňka Kalašová (1857-1924). Rodina se přestěhovala do Roudnice nad Labem, kde Marie navštěvovala školu. Spolu se sestrami se věnovala hudbě, kreslení a poezii.
Když v Bahii v Brazílii zemřela sestra Klementina, žily sestry Marie a Zdenka střídavě v Itálii a ve Vídni. Po manželově smrti roku 1893 se matka s dcerami Marií a Zdenkou přestěhovala na Smíchov, ale hned následující rok zemřela[2]. Od roku 1906 žily sestry v Praze na Hradčanech v domě U kamenného sloupu (též nazývaného Luna Sol) na Úvoze čp. 160-IV, který zakoupily. Tento dům odkázala Marie Kalašová České akademii věd a umění.[3]
Mezi její přátele patřili Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Jakub Deml[4], Julius Zeyer[5] či Jiří Karásek ze Lvovic[6]. Osobně se znala s Romainem Rollandem, Mauricem Maeterlinckem a dalšími francouzskými a italskými spisovateli, se kterými se seznámila za svých pobytů v Itálii a Francii. Stýkala se i s osobnostmi nastupujících generací jako byli Jiří Karásek ze Lvovic, Otakar Březina či Oskar Theer.[7]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Ve své době patřila k našim nejvýznamnějším českým překladatelům. Napsala významnou antologii z díla Julia Zeyera Myšlenky ze spisů básníkových (1902). Cenná je také její korespondence s Jaroslavem Vrchlickým a Juliem Zeyerem. Vlastní literární tvorbu reprezentují zejména přednášky, úvody a úvahy, ve kterých se zabývá překládanými autory. [7]
Překlady z francouzštiny[editovat | editovat zdroj]
Překlady z italštiny[editovat | editovat zdroj]
- Neera (vl. jménem Anna Zuccari)
- Felice Cavallotti
- Maria Baciocchi del Turco
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství:http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=3e773c3267455ae4dcedce10d0b73d49133f8a9dd213faf24ee2be02bc7c0d49&action=image&record=12
- ↑ FLEGL, Michal. Sestry Kalašovy. Rodopisná revue [online]. 1/2013. Dostupné online.
- ↑ Binar, Vladimír - Wimmer, Stanislav: Listy Jakuba Demla Marii Kalašové. In: Česká literatura 42, č. 1, 1994, s. 78-97
- ↑ Ve stínu Orfea - vzájemná korespondence Julia Zeyera a Marie Kalašové, editor Jaroslav Zikmund. Praha
- ↑ Karásek ze Lvovic - Kolařík, Karel (editor): Upřímné pozdravy z kraje květů a zapadlých snů. Dopisy adresované Marii Kalašové z let 1903-1907. Příbram-Litomyšl 2007
- ↑ a b FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Marie Kalašová, s. 622-623.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- heslo Kalašová Marie. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930-1934. ISBN 80-7185-057-8.
- Heslo Marie Kalašová. In Ženy ve vědě do roku 1945. http://albina.ff.cuni.cz/index.php/Marie_Kala%C5%A1ov%C3%A1
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Kalašová ve Wikimedia Commons
Autor Marie Kalašová ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Kalašová