Otakar Theer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Otakar Theer
Otakar Theer v roce 1909
Otakar Theer v roce 1909
Narození 16. února 1880
Černovice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. prosince 1917 (ve věku 37 let)
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Nymburk
Povolání básník, prozaik, dramatik, překladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Otakar Theer na karikatuře Huga Boettingera z roku 1917

Otakar Theer (16. února 1880 Černovice, Bukovina, dnes Ukrajina20. prosince 1917 Praha[1])[2] byl český básník, prozaik, dramatik a překladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn rytmistra c. a k. armády Karla Theera a jeho ženy Františky Brzorádové[3] v době, kdy byl otec převelen do Bukoviny. Vojenská služba později otce zavedla do kasáren v Praze na Pohořelci a rodina bydlela na Hradčanech. Otakar začal psát básně v Praze v době svých gymnazijních studií. Po ukončení reálného gymnázia v Žitné studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, ale v průběhu studia přestoupil na Filozofickou fakultu téže univerzity. Jako student nesouhlasil s názory T. G. Masaryka v otázce hilsneriády. [4] [pozn. 1] Ve školním roce 1902–1903 studoval v Paříži na Sorbonně. Výnosem c. a k. ministerstva kultu a vyučování z 18.6.1906 byl ustanoven praktikantem Univerzitní knihovny v Praze, kde pracoval i nadále a kariéru dovršil jako úředník téže knihovny. Zůstal svobodný, ačkoliv byl pokřtěn a vychován v římsko-katolické rodině, víru při své orientaci k levici a anarchismu odvrhl.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Spolupracoval s časopisem Lumír a Literárními listy. Jeho dílo je ovlivněno symbolismem, vyhledává často dekadentní a erotické motivy. Patřil také k okruhu spisovatelů kolem S. K. Neumanna a jeho olšanské vily. Po řadu let pravidelně navštěvoval literární salon Anny Lauermannové-Mikschové, která tvořila pod pseudonymem Felix Téver, pro niž se stal rádcem a prvním kritikem jejích literárních děl. Kromě vlastní tvorby se věnoval též překládání z francouzštiny a angličtiny.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Háje, kde se tančí, 1897
  • Výpravy k Já, 1900
  • Pod stromem lásky, 1903
  • Úzkosti a naděje, 1911
  • Faëthón, 1916
  • Všemu navzdory, 1916

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jedná se o studentskou demonstraci, která se odehrála dne 16. 11. 1899 v posluchárně Klementina. Student tehdy napsal na tabuli: Máme proti Masarykovi to, že v dobách tak pohnutých, kdy je třeba, aby národ stál co jeden muž proti nepřátelské vládě, chce on pro žida rozštěpit celý národ a tím jej zeslabit. Pracuje rozpínajícímu se Němectvu do rukou! Máme proti němu dále to, že tvrdí: Já musím mít pravdu, byť i to, co tvrdím, pravda nebyla. Na něm české krve by se ani Hilsner nedořezal. Podle Čapkových Hovorů s T. G. Masarykem byl tímto studentem Otakar Theer, jiné prameny uvádějí, že to napsal student Fiala, což se někdy vykládá dvěma jmény jedné osoby (student Fiala, pozdější básník O. Theer). To není pravda, protože básník se jmenoval Theer již od narození, Fiala se nikdy nejmenoval.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu] farnosti při kostele sv.Aloise na Vinohradech v Praze
  2. Soupis pražských obyvatel, Otakar Theer, 1880
  3. [1]
  4. Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem
  5. ČERNÝ, Bohumil. Justiční omyl: hilsneriáda. Praha: Magnet-Press, 1990. 125 s. ISBN 80-85110-46-6. S. 60.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]