Felix Téver
| Felix Téver | |
.jpg) Anna Lauermannová, rozená Mikšová | |
| Rodné jméno | Anna Mikšová |
|---|---|
| Narození |
15. prosince 1852 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí |
16. června 1932 (ve věku 79 let) Praha-Liboc  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Pseudonym | Felix Téver |
| Manžel(ka) | Josef Lauermann |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Felix Téver, vlastním jménem Anna Lauermannová, rozená Anna Anselma Mikschová, později psaná Anna Mikšová, (15. prosince 1852 Praha[1] – 16. června 1932 Praha-Liboc[2]) byla česká spisovatelka.
Obsah
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se jako mladší dcera proslulého pražského lékaře a porodníka Mikoláše Miksche (1800-1875), který měl plno přátel v kruzích měšťanských politiků, a jeho manželky Anny, rozené Lukešové (1815-1898)[3].
Vzdělání nabyla v Praze na německé, pak na české Vyšší dívčí škole. Dále se učila zpěvu a hře na klavír ve škole Františka Pivody. Spřátelila se s Marií, dcerou F. L. Riegera a obě vstoupily do Amerického klubu dam. 23. srpna roku 1875 se provdala za múzicky nadaného a bohatého měšťana Josefa Lauermanna (vnuk Jungmannův), který se po sňatku začal projevovat jako agresivní psychopat. Po osmi letech od něj i s dcerou Olgou utekla, roku 1888 se rozvedli a exmanžel byl umístěn v psychiatrické léčebně. Když se vrátila z tříletého pobytu v Itálii, Francii a Švýcarsku, kde se zotavovala z plicní choroby a duševních útrap, otevřela roku 1880 ve svém domě na Jungmannově náměstí 3 z popudu Františka Ladislava Riegra literární salón. Hostila tam postupně tři generace osobností, mezi prvými historika Antona Gindelyho, který ji přesvědčil, aby sama psala. Rádci jí byli např. Eliška Krásnohorská, Julius Zeyer nebo Otakar Theer. Začala překládat stati z němčiny a francouzštiny a psát vlastní básně, povídky, pak i romány. Padesát let pořádala pro své přátele z okruhu spisovatelů, hudebníků i vědců společnost, nejčastěji čajové literární besedy, kde se probíraly všechny novinky té doby. Určitý čas v jejím domě bydlela také Eliška Krásnohorská. V létě se společnost scházela v Horní Liboci ve vile Julia Zeyera, od něhož dům v jeho hmotné nouzi odkoupila, nechala ho tam bydlet a přátelila se s ním až do jeho smrti. Na svou dobu velmi emancipovaná žena, která mj. kouřila cigarety.[zdroj?]
V Liboci v téměř 80 letech zemřela. Její rohová hrobka s mramorovým stolkem a lavičkou na Olšanských hřbitovech bývá hojně navštěvována kočkami, pro které zde návštěvníci hřbitova nechávají pamlsky (2019).
Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]
Literární tvorbu začala pod pseudonymem Felix Téver (vzpomínka na Itálii – šťastná Tibera) sérií povídek, z nichž první publikovala po doporučení Svatopluka Čecha v Květech. Pak následovaly romány, vyzkoušela si i psaní několika dramatických prací. Publikovala také v literárních časopisech. V počátcích psala z vlastní zkušenosti o rozvrácených manželstvích, nešťastných a a opuštěných ženách (Šeď v šediˇˇ, A div se nestal, U Božího oka, aj.), později se dostala k tématům života společnosti ve staré Praze druhé poloviny 19. století.[4]
Vzpomínky na její literární salón zpracovali její přátelé ve sborníku O bábušce, vydaném tři roky po její smrti.
Výčet literárních prací[editovat | editovat zdroj]
Povídková tvorba[editovat | editovat zdroj]
- Povídky (1894)
- Její mladší bratr (1900)
- V soumraku (1902)
- Duše nezakotvené (1908)
- Pan básník (1910)
- Bílá a rudá (1910)
Romány, novely[editovat | editovat zdroj]
- Na dvojí struně (1912)
- U božího oka (1919)
- Děti (1921)
- V hradbách (1924)
- Černý Lohengrin (1927) - román inspirovaný Puškinovým Oněginem
- Prapodivná historie (1932) – romanticko-fantaskní román o lékaři, vydán posmrtně
- Lidé minulých dob (1940) – vzpomínky na literární přátele a obyvatele staré Prahy, vydáno posmrtně
Dramatická tvorba[editovat | editovat zdroj]
- Pět aktovek (1920) – pět jednoaktovek, vydáno souborem v jednom svazku
- Za zlatem (1923) – hrála se v pražské Uranii
- Ozdravovna Na smíchu (1931) – veselohra z lázeňského prostředí[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Fabiána a Šebestiána v Dolní Liboci
- ↑ AhMP, Konskripční přihláška[1]
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. Kapitola Felix Téver, s. 292.
- ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Felix Téver, s. 112.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Lexikon české literatury 4, sv. II. U-Ž. Zpracoval autorský a redakční kolektiv, vedoucí redaktor Luboš Merhaut. Academia Praha 2008.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Téver ve Wikimedia Commons 
Autor Felix Téver ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Felix Téver
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Felix Téver
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Archiválie292 • 1800 • Miksche, Nikolaus *18.11.1800-20.5.1874) s rodinou (otec Anny Lauermannové, roz. Mikšové)
- http://www.spisovatele.cz/felix-tever
- http://klub.za.starou.prahu.misto.cz/ruzne/sak.htm
