Psychopatie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Psychopatie
Klasifikace
MKN-10 F60.2

Slovo psychopatie má několik významů:

  • v užším smyslu pouze antisociální (dissociální) porucha osobnosti nebo její těžší formy (psychopati Cleckleyova typu[1])
  • v širším smyslu porucha osobnosti obecně, což kromě antisociální poruchy může zahrnovat i například narcistickou, histriónskou, paranoidní, schizoidní, anankastickou, vyhýbavou, závislou nebo hraniční osobnost.
  • v nejširším smyslu jakákoliv duševní porucha nebo porucha chování (tento význam v současné době není obvyklý)

V prvních dvou významech je psychopatie hluboce zakořeněná a přetrvávající psychická vlastnost, stav nebo vzorce chování, které jsou vyjádřením charakteristického životního stylu jedince a jeho vztahu k sobě i druhým a které představují extrémní nebo významné odchylky (deviace) od způsobů, kterými průměrný člověk v dané kultuře vnímá, myslí, cítí a utváří vztahy k druhým (resp. od toho, jaké vnímání a chování se od průměrného člověka obvykle očekává, t. j. od společenského konstruktu normální osobnosti).

Kulturní podmíněnost psychopatie[editovat | editovat zdroj]

Tzv. poruchy osobnosti nejsou nemocemi v pravém slova smyslu a i slovo „porucha“ pro ně Mezinárodní klasifikace nemocí používá s opatrností a s upozorněním, že není zcela výstižné. Jde o rysy osobnosti, které se vyskytují ve spojité škále od pouhého nevýrazného rysu osobnosti až po těžký sociální handicap.

Z definice vyplývá, že meze, jaká míra určité vlastnosti je již považována za psychopatii, jsou kulturně podmíněné, t. j. že člověk, který v určité kultuře nebo z určitého pohledu je vnímán jako úspěšný a socializovaný, může z jiného pohledu být hodnocen jako psychopat. František Koukolík pro osoby se subklinickou (nepatologickou) mírou antisociálního založení propaguje termín deprivant.

Příčiny psychopatických rysů[editovat | editovat zdroj]

Některé výzkumy nasvědčují hypotézám o genetické podmíněnosti psychopatií. Měření aktivace různých uzlů mozkové neuronální sítě při různých stavech a činnostech naznačují, se kterými částmi mozku může struktura osobnosti souviset.

Kromě poruch osobnosti geneticky a hormonálně podmíněných (vrozených) nebo způsobených úrazem či jiným poškozením mozku existují také změny osobnosti například vlivem citové deprivace v dětství nebo vlivem dlouhodobého stresu nebo mimořádně traumatizujícího zážitku. Tyto psychogenní poruchy mívají odlišnou strukturu než vrozené poruchy.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

  • citová psychopatie – přehnané city nebo citová chladnost
  • morální psychopatie – nedostatek svědomí, bezcharakternost
  • sadistická psychopatie – citová chladnost, bezcitnost, nesvědomitost, sklon ke krutosti projevující se už v dětství (např. trápení zvířat)
  • sexuální psychopatie

Terapie[editovat | editovat zdroj]

Pravá psychopatie se v jádru nedá příliš změnit, co se týče vnímání a prožívání situací a vztahů, ale chování se dá částečně ovlivnit výchovou, prostředím a sebevýchovou.

U lehčích nebo částečně psychogenních poruch osobnosti mohou být účinné terapie pomáhající rozvoji citového života:

Následky[editovat | editovat zdroj]

Psychopaté nejsou ve společnosti ihned rozeznatelní. Naopak mohou mít dobré společenské postavení (např. diktátoři). Existují dokonce názory, že tzv. firemní psychopaté (s nedostatkem empatie[2]) mohou mít velký podíl na světové finanční krizi.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hervey Cleckley (americký psychiatr): The mask of sanity (Maska příčetnosti), 1940
  2. http://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/organizace-pracovni-cinnosti-id-148681/psycho-v-manazerskem-havu-id-165659 - Psycho v manažerském hávu
  3. http://www.springer.com/cda/content/document/cda_downloaddocument/fulltext.pdf?SGWID=0-0-45-1269145-p35739432 - The Corporate Psychopaths Theory of the Global Financial Crisis

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Němec, Jiří, PhDr.: Kriminalita a psychopatie

Audiovizuální dokumenty[editovat | editovat zdroj]

  • Psychopath, režie John Purdie, 48 minut
  • MUDr. František Koukolík: Mocenská posedlost je stav, při němž se mocenská pýcha a / nebo mocenská závislost kombinují se stupiditou], přednáška (zejména její 3. kapitola), PPS, WMA, PPS+WMA