Přeskočit na obsah

Madison Keysová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Madison Keysová
Madison Keysová na French Open 2021
Madison Keysová na French Open 2021
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození17. února 1995 (29 let)
Místo narozeníRock Island, Illinois,
Spojené státy americké
BydlištěOrlando, Florida
Spojené státy americké
Výška178 cm
Hmotnost66 kg
Profesionál od17. února 2009
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek18 847 768 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů384–218
Tituly8 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (10. října 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2015, 2022)
French Opensemifinále (2018)
Wimbledončtvrtfinále (2015, 2023)
US Openfinále (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2016)
Olympijské hry4. místo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů28–38
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění56. místo (24. října 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2014)
French Opensemifinále (2022)
Wimbledon2. kolo (2014)
US Open2. kolo (2012)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open2. kolo (2022)
Týmové soutěže
Fed Cupfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241014a14. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Keysová na French Open 2015

Madison Keysová (nepřechýleně: Keys, * 17. února 1995 Rock Island) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála osm singlových turnajů včetně Cincinnati Open 2019. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Praktikuje silový styl tenisu s tvrdými údery.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2016 na 7. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2022 na  56. místě. Trénuje ji Georgi Rumenov. Od května do prosince 2016 ji vedl bývalý švédský tenista Thomas Högstedt.[2] V sezóně 2017 obnovila spolupráci s Američankou Lindsay Davenportovou[3] a v roce 2019 se do trenérského týmu vrátil Juan Todero, který ji vedl v letech 2013–2014.

V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2014 čtvrtfinálovým utkáním Světové skupiny proti Itálii, v němž prohrála dvouhru s Camilou Giorgiovou (pro niž se jednalo také o debut) a poté získala jediný bod Američanek ve čtyřhře po boku Lauren Davisové. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k osmi mezistátním utkáním s bilancí 4–5 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.[4]

Spojené státy americké reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v ženské dvouhře startovala jako sedmá nasazená. Vypadla v semifinále, když nestačila na Němku Angelique Kerberovou. V utkání o bronz pak podlehla Petře Kvitové.

Úřadující světovou jedničku přehrála na šestý pokus, když ve třetím kole cincinnatského Western & Southern Open 2022 vyřadila Polku Igu Świątekovou po dvousetovém průběhu.[5] V semifinále pak podlehla Kvitové.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Rodiče jsou advokáti ze severozápadu Spojených států, otec Rick Keys je Afroameričan a hrával na škole basketbal, matka Christine Keysová je běloška bez sportovní minulosti. Madison má tři sestry, žádná se tenisu nevěnuje. Od roku 2017 je jejím přítelem americký tenista Bjorn Fratangelo. Dvojice se v roce 2023 zasnoubila.[6]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

S tenisem začala v sedmi letech v Tenisovém klubu v Moline, jednom z pěti spojených měst (Quad Cities) svého rodiště ve státě Illinois. Od devíti let byla členkou Tenisové akademie Johan Everta ve floridském Boca Raton, v níž zčásti trénovala i jeho sestra Chris Evertová.

Během července 2009 ve čtrnácti letech porazila jako členka týmu Philadelphia Freedoms úřadující wimbledonskou vítězku Serenu Williamsovou poměrem gamů 5–1.[7] Stala se jednou z nejmladších tenistek, které vyhrály zápas na okruhu WTA, když ve čtrnácti letech a čtyřiceti osmi dnech stáří zdolala 81. hráčku světa Rusku Allu Kudrjavcevovou na floridském turnaji MPS Group Championships 2009, kam obdržela divokou kartu.

V hlavní grandslamové soutěži debutovala na US Open 2011, kde vypadla ve druhém kole s dvacátou sedmou nasazenou Češkou Lucií Šafářovou po třísetovém průběhu. Do třetího kola postoupila na Australian Open 2013. V úvodních dvou utkáních přešla přes Australanku Casey Dellacquovou a rakouskou turnajovou třicítku Tamiru Paszekovou, než byla nad její síly pátá nasazená Němka Angelique Kerberová. Do třetí fáze se také probojovala ve Wimbledonu 2013. V prvním zápasu si poradila s Britkou Heather Watsonovou a ve druhém s třicátou nasazenou německou tenistkou Monou Barthelovou. Ve třetím kole však skončila na raketě favorizované turnajové čtyřky Agnieszky Radwańské.

Premiérový titul na okruhu WTA Tour si připsala na červnovém AEGON International 2014, hraném na trávě v Eastbourne, kde ve finále zdolala hráčku elitní světové desítky Angelique Kerberovou. Bodový zisk z turnaje kategorie Premier a následné třetí kolo ve Wimbledonu 2014 znamenaly, že se na počátku července vyhoupla na kariérní žebříčkové maximum, když jí patřilo 27. místo.

Do semifinále grandslamu poprvé postoupila na Australian Open 2015. Ve čtvrtém kole vyřadila světovou čtyřku Petru Kvitovou, následně si poradila s krajankou Madison Brengleovou a ve čtvrtfinále zdolala osmnáctou nasazenou Venus Williamsovou. V semifinále však nestačila na favorizovanou světovou jedničku Serenu Williamsovou. Po turnajích v Indian Wells 2015 a Miami Open 2015, kde vyhrála pouze jeden zápas, našla svou dřívější formu na antukovém turnaji v Charlestonu, kde došla do finále bez ztráty jediného setu. Nicméně, v něm podlehla ve třech setech páté nasazené Angelique Kerberové, přestože ve třetím setu vedla 4–1.[8]

2016: Hráčka elitní světové desítky a titul v Birminghamu

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu odstartovala na Australian Open, kde jí v osmifinále vyřadila stejně jako Halepovou Čang Šuaj.[9] Utkání značně ovlivnilo zranění levé nohy Keysové, po kterém marodila až do březnového Indian Wells, hraného v Kalifornii.[10] Tam po volném losu v úvodním kole vypadla s krajankou Nicole Gibbsovou. Po přesunu pak prohrála ve čtvrtfinále Miami Open, když byla nad její síly Němka Angelique Kerberová.[11] Vítězstvím nad Darjou Gavrilovovou pomohla týmu Spojených států k triumfu nad Austrálií v baráži Světové skupiny Fed Cupu.[12]

Keysová na společenské akci Australian Open 2016

V květnu pak skončila v osmifinále antukového Mutua Madrid Open, kde ji z turnaje vyřadila rumunská hráčka Patricia Maria Țigová. Svého třetího finále na okruhu se dočkala na Internazionali BNL d'Italia v Římě, které se stalo jejím prvním finálovým utkáním kategorie Premier 5, a v němž podlehla ve dvou setech Sereně Williamsové.[13] Jednalo se o první ryze americké finále na antuce okruhu WTA Tour po 14 letech, když naposledy předtím se v této fázi antukového turnaje utkaly Serena a Venus Williamsovy na French Open 2002.[14] Po turnaji se vrátila do Top 20 na 17. místo žebříčku. Stejně jako Australian Open, tak i French Open opustila po 4. kole, když v něm podlehla Kiki Bertensové z Nizozemska.[15]

Postupem do finále travnatého AEGON Classic v Birminghamu si ve dvaceti jedna letech zajistila premiérový posun do první světové desítky žebříčku WTA, když postoupila o šest míst na 10. příčku. Stala se tak první Američankou v elitní desítce od Sereny Williamsové, která do ní pronikla v roce 1999.[16] Po jedenácti letech v Top 10 figurovaly tři americké hráčky, vedle Keysové ještě sestry Williamsovy na prvním a devátém místě.[17] V boji o titul porazila Češku Barboru Strýcovou a získala svou druhou trofej v kariéře.[18]

Ve Wimbledonu došla stejně jako na předchozích dvou grandslamech opět do osmifinále, v němž jí stopku vystavila Simona Halepová. Se stejnou soupeřkou pak prohrála ve finále kanadského Rogers Cupu.[19]

Čtvrté místo obsadila ve dvouhře olympijského turnaje v Riu de Janeiru, když mezi poslední čtveřicí hráček nejprve prohrála s Angelique Kerberovou a v boji o bronzovou medaili rovněž i s Petrou Kvitovou.[20] I počtvrté v sezóně dohrála na grandslamu v osmifinále, když ji na newyorském US Open zastavila Dánka Caroline Wozniacká.[21] Zlepšení přišlo v asijské části sezóny, když se probojovala do čtvrtfinále Wuhan Open, v němž ji z pavouku odstavila Simona Halepová. V semifinále pekingského China Open pak podlehla britské tenistce Johanně Kontaové.[22] Místenku na Turnaj mistryň ji zajistil postup do semifinále na turnaji v rakouském Linci, ke kterému však nenastoupila.

V červené základní skupině dvouhry WTA Finals podlehla světové jedničce Angelique Kerberové i Simoně Halepové a porazila pozdější finalistku Dominiku Cibulkovou. V základní fázi obsadila poslední, čtvrté místo.

2017: Zranění a finalistka US Open

[editovat | editovat zdroj]

V zimní přestávce povolala zpět do svého týmu jako trenérku Lindsay Davenportovou.

Ve Wimbledonu 2017 dohrála ve druhém kole

Australian Open vynechala z důvodu operace levého zápěstí.[3] Na tenisové dvorce se vrátila až březnovým BNP Paribas Open v Indian Wells. V prvním zápase od Turnaje mistryň 2016 porazila Marianu Duqueovou Mariñovou ve dvou setech a poté Naomi Ósakaovou. Podlehla však třinácté nasazené Carolina Wozniacké. Zúčastnila se i navazujícího Miami Open, kde přehrála Viktoriji Goblubicovou, ale nestačila na sedmdesátou druhou hráčku žebříčku Laru Arruabarrenovou, přestože měla v první sadě setboly a ve druhé výhodu brejku.

Antukovou část sezóny zahájila na Volvo Car Open v Charlestonu, kde figurovala jako nejvýše nasazená. Prohrála již v prvním kole ve třech setech s krajankou Shelby Rogersovou, ačkoli získala první sadu. Na španělském Madrid Open skončila rovněž v prvním kole na raketě Misaki Doiové. Horší formu potrvdila na Internazionali BNL d'Italia v Římě, kde obhajovala finálovou účast. V prvním kole podlehla Darji Gavrilovové. Jeden zápas vyhrála až na French Open, kde si v prvním kole poradila s Australankou Ashleigh Bartyovou, aby následně prohrála až s 290. hráčkou světa Petrou Martićovou.

Jednu výhru připsala rovněž ve Wimbledonu, kde přehrála Nao Hibinovou, ale ve druhém kole nestačila na Italku Camilu Giorigovou. Přestože na stanfordský Bank of the West Classic přijížděla pouze s pěti výhrami v sezóně, dokázala jej ovládnout, když v semifinále vyřadila wimbledonskou šampionku Garbiñe Muguruzaovou a ve finále krajanku Coco Vandewegheovou.[23] Do prvního grandslamového finále dokráčela na US Open. Při cestě turnajem porazila postupně Elise Mertensovou, Tatjanu Mariovou, sedmnáctou nasazenou Jelenu Vesninovou, čtvrtou nasazenou Elinu Svitolinovou, kvalifikantku Kaiu Kanepiovou a v semifinále již potřetí během jednoho měsíce krajanku a dvacátou nasazenou Coco Vandewegheovou. V boji o titul za hodinu hladce podlehla další krajance a premiérové grandslamové finalistce Sloane Stephensové.[24]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2017 US Open tvrdý USASloane Stephensová 3–6, 0–6

Zápasy o olympijské medaile

[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka výsledek
4. místo 2016 Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý Česko Petra Kvitová 5–7, 6–2, 2–6

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 13 (8–5)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0–1)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–2)
Premier / WTA 500 (6–2)
International / WTA 250 (1–0)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 21. června 2014 Eastbourne, Spojené království Premier tráva Německo Angelique Kerberová 6–3, 3–6, 7–5
Finalistka 1. 12. dubna 2015 Charleston, Spojené státy Premier antuka (z) Německo Angelique Kerberová 2–6, 6–4, 5–7
Finalistka 2. 15. května 2016 Řím, Itálie Premier 5 antuka USA Serena Williamsová 6–7(5–7), 3–6
Vítězka 2. 19. června 2016 Birmingham, Spojené království Premier tráva Česko Barbora Strýcová 6–3, 6–4
Finalistka 3. 31. července 2016 Montréal, Kanada Premier 5 tvrdý Rumunsko Simona Halepová 6–7(2–7), 3–6
Vítězka 3. 7. srpna 2017 Stanford, Spojené státy Premier tvrdý USA Coco Vandewegheová 7–6(7–4), 6–4
Finalistka 4. 9. září 2017 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý USA Sloane Stephensová 3–6, 0–6
Vítězka 4. 7. dubna 2019 Charleston, Spojené státy Premier antuka (z) Dánsko Caroline Wozniacká 7–6(7–5), 6–3
Vítězka 5. 18. srpna 2019 Cincinnati, Spojené státy Premier 5 tvrdý Rusko Světlana Kuzněcovová 7–5, 7–6(5–7)
Finalistka 5. 12. ledna 2020 Brisbane, Austrálie Premier tvrdý Česko Karolína Plíšková 4–6, 6–4, 5–7
Vítězka 6. 15. ledna 2022 Adelaide, Austrálie WTA 250 tvrdý USA Alison Riskeová 6–1, 6–2
Vítězka 7. 1. července 2023 Eastbourne, Spojené království (2) WTA 500 tráva   Darja Kasatkinová 6–2, 7–6(15–13)
Vítězka 8. 25. května 2024 Štrasburk, Francie WTA 500 antuka USA Danielle Collinsová 6–1, 6–2

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 4 (3–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 27. června 2010 Cleveland, Spojené státy tvrdý Finsko Piia Suomalainenová 6–2, 6–4
Finalistka 1. 31. října 2010 Bayamon, Portoriko tvrdý USA Lauren Davisová 6–7(5–7), 4–6
Vítězka 2. 28. října 2012 Saguenay, Kanada tvrdý (h) Kanada Eugenie Bouchardová 6–4, 6–2
Vítězka 3. 11. listopadu 2012 Phoenix, Spojené státy tvrdý USA Maria Sanchezová 6–3, 7–6(7–1)

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 15. července 2012 Yakima, Spojené státy tvrdý USA Samantha Crawfordová Čína Sü I-fan
Čína Čou I-miao 		6–3, 2–6, [12–10]

Chronologie výsledků na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A A A 1. kolo 3. kolo 2. kolo SF 4. kolo A ČF 4. kolo 3. kolo A SF 3. kolo A 0 / 10 27–10
French Open A A A A 2. kolo 1. kolo 3. kolo 4. kolo 2. kolo SF ČF 1. kolo 3. kolo 4. kolo 2. kolo 3. kolo 0 / 12 24–12
Wimbledon A A A 2Q 3. kolo 3. kolo ČF 4. kolo 2. kolo 3. kolo 2. kolo NH 4. kolo A ČF 4. kolo 0 / 10 25–10
US Open A 1Q 2. kolo 2Q 1. kolo 2. kolo 4. kolo 4. kolo F SF 4. kolo 3. kolo 1. kolo 3. kolo SF 3. kolo 0 / 13 33–13
výhry–prohry 0–0 0–0 1–1 0–1 5–4 4–4 14–4 12–4 8–3 16–4 11–4 4–3 5–3 10–3 12–4 7–3 0 / 45 109–45
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku WTA

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 621. ▲ 483. ▲ 315. ▲ 149. ▲ 37. ▲ 31. ▲ 18. ▲ 8. ▼ 19. ▲ 17. ▲ 13. ▼ 16. ▼ 56. ▲ 11. ▼ 12.

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí – – 907. ▲ 265. ▼ 972. ▲ 123. ▼ 240. ▼ 351. ▼ 465. ▼ 479. – – 540. ▲ 56. ▼ 549.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Madison Keys na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Pozor na ni! Soupeřka Kvitové dává nejtvrdší rány a radí jí bývalá světová jednička [online]. Sport.cz, 2015-01-24 [cit. 2015-01-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ Keys Splits With Coach Hogstedt [online]. WTA Tour, Inc., 2016-11-30 [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Keysová přijde o Australian Open. A obnovila spolupráci s Davenportovou [online]. Tenisportal.cz, 2016-12-24 [cit. 2017-09-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Profil na stránkách Billie Jean King Cupu [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2022-06-14]. (anglicky) 
  5. ↑ Three takeaways: Keys upsets World No.1 Swiatek in Cincinnati. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-19 [cit. 2022-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Bjorn Fratangelo & Madison Keys Announce Engagement | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ Freedoms' Keys defeats Serena Williams. Inquirer [online]. 2009-07-14 [cit. 2022-08-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Kerberová poprvé vyhrála turnaj na antuce, v Charlestonu přetlačila Keysovou. TenisPortal.cz [online]. 2015-04-13 [cit. 2015-07-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Strýcová v Melbourne končí třetí rok po sobě na Azarenkové [online]. Tenisportal.cz, 2016-01-25 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ The Guardian. Australian Open: Injured Madison Keys loses to world No133 Zhang Shuai [online]. The Guardian, 2016-01-25 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Azarenková vyhrála podesáté v řadě. V semifinále ji čeká jediná letošní přemožitelka [online]. Tenisportal.cz, 2016-03-30 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Azarenková dovedla Bělorusko mezi fedcupovou elitu [online]. Tenisportal.cz, 2016-04-17 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Serena po devíti měsících ukončila čekání na 70. titul [online]. Tenisportal.cz, 2016-05-15 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ AFP. Williams v Keys in first all-US clay final since 2002. Daily Mail [online]. 2016-05-14 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Serena smetla Svitolinovou a zahraje si o semifinále [online]. Tenisportal.cz, 2016-06-01 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Strýcová je po obratu posedmé ve finále! Vyzve nastupující hráčku Top 10 Keysovou [online]. Tenisportal.cz, 2016-06-18 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Strýcová hraje o finále. V něm čeká Keysová, jež bude hráčkou Top 10 [online]. Tenisportal.cz, 2016-06-18 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. 
  18. ↑ Petr Pokorný. Birmingham: Ve dvouhře Strýcová nestačila na Keysovou, ve čtyřhře slaví s Plíškovou titul [online]. Tenisportal.cz, 2016-06-19 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  19. ↑ Luboš Zabloudil. Halepová v Montrealu slaví třetí triumf v sezoně [online]. Tenisportal.cz, 2016-07-31 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  20. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Bojovnice Kvitová v Riu vydřela bronzovou medaili [online]. Tenisportal.cz, 2016-08-13 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Wozniacká vyřadila i Keysovou a je ve čtvrtfinále [online]. Tenisportal.cz, 2016-09-04 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Kontaová je ve svém největším finále a bude první Britkou v Top 10 od roku 1984 [online]. Tenisportal.cz, 2016-10-08 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ POKORNÝ, Petr. Keysová vybojovala ve Stanfordu svůj třetí titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-08-07 [cit. 2017-09-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Stephensová ovládla americká finále US Open a slaví první grandslamový titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-09-09 [cit. 2017-09-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Madison_Keysová&oldid=24328231“