Přeskočit na obsah

Northrop Grumman MQ-8C Fire Scout

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z MQ-8C Fire Scout)
Northrop Grumman MQ-8C Fire Scout
Určeníbezpilotní námořní vrtulník
PůvodKanada a Spojené státy americké
VýrobceNorthrop Grumman
Bell Helicopter
První let31. října 2013[1]
UživatelUS Navy
VariantyBell 407
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Northrop Grumman MQ-8C Fire Scout je bezpilotní jednomotorový vrtulník vyvíjený americkou korporací Northrop Grumman pro US Navy. Vrtulník vznikl na základě osvědčeného typu Bell 407. Oproti původní verzi Northrop Grumman MQ-8 Fire Scout dosahuje ve všech ohledech vyšších výkonů. Mezi jeho hlavní úkoly bude patřit průzkum a řízení palby námořních, pozemních i leteckých sil.[2] Operovat bude především z torpédoborců, fregat a plavidel kategorie Littoral Combat Ship.[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
MQ-8C je odvozen od civilního typu Bell 407 (na snímku)

Bezpilotní průzkumný systém MQ-8C Fire Scout byl vyvinut společností Northrop Grumman na základě osvědčeného komerčního vrtulníku Bell 407. Dosahuje výrazně vyšších výkonů, než základní model MQ-8B, který byl odvozen od lehkého typu Sikorsky S-333. Obě verze ovšem sdílí řídící systém, senzory a řadu dalších komponentů (např. 97% softwaru).[3]

Roku 2012 Northrop Grumman získal nejprve zakázku na stavbu dvou prototypů a šest předsériových kusů, v dubnu téhož roku zvýšenou o dalších šest strojů na celkových 14.[1][3] Výroba typu probíhá od roku 2013.[4] Kostry vrtulníku jsou vyráběny továrnou Bell v Mirabel v Québecu a dokončovány továrnou koncernu Northrop Grumman ve státě Alabama. Tam jsou mimo jiné instalovány senzory, elektronika a přídavné nádrže.[3]

První prototyp MQ-8C námořnictvo převzalo v červenci 2013.[3] První vzlet prototypu proběhl 31. října 2013 na námořní základně Ventura County v Point Mugu v Kalifornii. V září 2016 námořnictvo objednalo dalších 10 vrtulníků MQ-8C.[5]

Námořní zkoušky tohoto typu úspěšně proběhly roku 2018 na palubě plavidla USS Coronado (LCS 4).[6] Přijetí do služby je plánováno na rok 2018, přičemž typ se má doplňovat s vrtulníky MH-60S/R.[4]

Počátečních operačních schopností typ dosáhl 28. června 2019.[7]

Specifikace (MQ-8C)

[editovat | editovat zdroj]
Třípohledový nákres

Údaje podle[8]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 0
  • Délka trupu: 12,6 m
  • Šířka trupu: 2,7 m
  • Výška: 3,3 m
  • Průměr rotoru: 10,7 m
  • Hmotnost prázdného vrtulníku:
  • Max. vzletová hmotnost: 2722 kg
  • Pohonná jednotka: 1× turbohřídelový motor Rolls-Royce M250-C47E[9]
  • Výkon motoru: 522 kW

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 250 km/h
  • Dolet: 2 272 km
  • Dostup: 4 877 m
  • Vytrvalost: 12 hodin
  • Max. nosnost: 1 338 kg

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Next-Generation Fire Scout Has First Flight [online]. USNI News, rev. 2013-11-01 [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b MQ-8 Fire Scout – Mission [online]. Naval Air Systems Command [cit. 2016-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-15. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d Navy Takes Delivery of Next Generation Fire Scout [online]. USNI News, rev. 2013-07-22 [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Northrop Grumman Awarded $108M Contract for 10 MQ-8C Fire Scouts [online]. USNI News, rev. 2016-09-14 [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Northrop Grumman Awarded $108M Contract for 10 MQ-8C Fire Scouts [online]. USNI News, rev. 2016-09-14 [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Northrop Grumman gets $55m to deliver additional five MQ-8C Fire Scouts [online]. Navaltoday.com, rev. 2019-01-31 [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ US Navy’s MQ-8C unmanned helicopter reaches initial operational capability [online]. Navaltoday.com, rev. 2019-07-09 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ MQ-8C Fire Scout [online]. Northrop Grumman [cit. 2016-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-09. (anglicky) 
  9. ↑ MQ-8C Fire Scout Unmanned Aerial System [online]. Naval Technology [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Americká bezpilotní letadla po roce 1962
Hlavní číselná posloupnost
Q-1/C • Q-2 • Q-3 • Q-4/C • Q-5 • Q-6 • Q-7 • Q-8/C • Q-9 • Q-10 • Q-11 • Q-12 • Q-13 • Q-14 • Q-15 • Q-16 • Q-17 • Q-18 • Q-19 • Q-20 • Q-21 • Q-22 • Q-23 • Q-24 • Q-25 • Q-26 • Q-27
Mimo hlavní posloupnost
XQ-58 • Q-72 • Q-170 • Q-180
Vojenská letadla US Navy a USMC po roce 1945
Stíhací letouny
FH • F2H • F3H • F-4 • FR • FJ (FJ-1 • FJ-2/-3 • FJ-4) • F4D • F6U • F7U • F-8 • F8F • F9F • F-9 • F-10 • F-11 • F-14 • F/A-18 • F/A-18E/F • F-35
Bitevní letouny
AM • AU-1 • A-1 • A-2 • A-3 • A-4 • A-5 • A-6 • A-7
Hlídkové letouny
S-2 • S-3 • P-2 • P-3 • P-5 • P-8
Průzkumné letouny
a letouny pro radioelektronický boj
P4M • P4Y • AF • E-1 • E-2 • EP-3 • E-6 • EA-6 • EA-18 • OE/O-1 • OV-10
Bitevní letouny se svislým startem a přistáním
Transportní letouny
JRM • JR2F • RM • R3Y • R4Q • R4Y • R5D • R6D • R7V-1/-2 • UC • UO • C-1 • C-2 • C-4 • C-12 • C-20 • C-21 • C-26 • C-28 • C-37A/B • C-130/J • C-880 • V-22
Cvičné letouny
T-2 • T-6 • T-28 • T-34 • T-38 • T-39 • T-44 • T-45 • EC-24
Vrtulníky
HNS • HTL/HUL • HOK/HTK/HUK • HOS/HO2S • HO3S • HO4S • HO5S • HUS/HSS-1 • AH-1G • AH-1J/T/W • AH-1Z • UH-1 • UH-1N • UH-1Y • SH-2 • SH-2G • SH-3 • CH-37 • CH-46 • CH-53 • CH-53E • CH-53K • TH-57/67 • SH-60/MH-60/VH-60 • TH-73
Bezpilotní letadla
DSN • KDA • RQ-2 • MQ-4C • RQ-7 • MQ-8/C • RQ-11 • RQ-12 • RQ-14 • RQ-15 • RQ-20 • RQ-21 • CQ-24 • RQ-27
Prototypy
A2D • XFY • F2Y • XF2R • F5D • XF-8U • XF10F • F11F-1F • YF-17 • F-111B • L-39 • XP5Y • P6M • R6V • X-32 • X-35 • XHJH • XMQ-17 • YMQ-18 • MQ-25
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Northrop_Grumman_MQ-8C_Fire_Scout&oldid=23774163“