Livonština
| Livonština (līvõ kēļ) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | vymřelý jazyk[1] |
| Počet mluvčích | mrtvý jazyk |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není (B) není (T) |
| ISO 639-3 | liv |
| Ethnologue | LIV |
| Wikipedie | |
| testovací provoz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Livonština (līvõ kēļ) je mrtvý ugrofinský jazyk užívaný v západní pobřežní části historického Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko, zejména v okolí – jinak německojazyčné – Rigy). V současnosti livonština, ze všech stran obklopená nepříbuznou baltskou lotyštinou, stojí před zánikem, přes snahy o její udržení.
Livonština používá latinského písma (s několika vlastními znaky); slovní zásobou a výslovností je z ugrofinských jazyků velice blízká estonštině a finštině. Její ortografie je sloučeninou estonštiny a lotyštiny.
Počet mluvčích[editovat | editovat zdroj]
Údaje o počtu obyvatel, mluvících livonsky, si z pochopitelných důvodů poněkud odporují. Údaje ze šedesátých let 20. století uváděly ještě „několik set“ obyvatel. Údaje z roku 2004) uváděly něco mezi 10 a 35 obyvateli, přičemž plynně mělo jazyk ovládat jen asi 5 až 7 obyvatel, převážně velmi stará generace – střední i mladá generace mluví výhradně lotyšsky. Přesto však Livonci jako národnost jsou v Lotyšsku jako národnostní menšina úředně uznaní a mohou do svého průkazu dostat na požádání záznam, který poukazuje na jejich livonskou národnost.
Jeden z posledních rodilých mluvčích livonštiny Viktor Berthold zemřel 28. února 2009.
Poslední rodilá mluvčí, Grizelda Kristiņ, zemřela 2. června 2013 ve věku 103 let. Ta byla údajně poslední rodilou mluvčí, která měla livonštinu jako svůj první, rodný jazyk. [2]
Ostatní dnes žijící jsou už jen lidé, kteří mají jako primární jazyk nějaký jiný než livonštinu.[2]
Abeceda[editovat | editovat zdroj]
Livonská abeceda je smíšenina estonského a lotyšského pravopisu.
| Velká písmena | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| A | Ā | Ä | Ǟ | B | D | Ḑ | E | Ē | F | G | H | I | Ī | J | K | L | Ļ | M | N | Ņ | O | Ō | Ȯ | Ȱ | (Ö) | (Ȫ) | Õ | Ȭ | P | R | Ŗ | S | Š | T | Ț | U | Ū | (Y) | (Ȳ) | V | Z | Ž |
| Malá písmena | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| a | ā | ä | ǟ | b | d | ḑ | e | ē | f | g | h | i | ī | j | k | l | ļ | m | n | ņ | o | ō | ȯ | ȱ | (ö) | (ȫ) | õ | ȭ | p | r | ŗ | s | š | t | ț | u | ū | (y) | (ȳ) | v | z | ž |
Ukázka jazyka[editovat | editovat zdroj]
- ahoj – tēriņtš
- jedna – ikš
- dvě – kakš
- tři – kuolm
- čtyři – nēļa
- pět – vīž
- šest – kūž
- sedm – seis
- osm – kōdõks
- devět – īdõks
- deset – kim
Vzorový text[editovat | editovat zdroj]
Všeobecná deklarace lidských práv
livonsky |
Amād rovzt attõ sindõnd brīd ja īdlizt eņtš vǟrtitõks ja õigiztõks. Näntõn um andtõd mūoštõks ja sidāmtundimi, ja näntõn um īdtuoisõ tuoimõmõst veļkub vaimsõ. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CHVÁTAL, Václav et alii: Sidāmist pōlam! Līvõkīel sõnā vōla, rõksõnārōntõz ja gramātik. Praha 2002
- de SIVERS, Fanny: Parlons Live. Une langue de la Baltique. L'Harmattan, Paris 2001
- SĪLE, Zoja: Lībiešu valodas ĀBECE. SIA Likteņstāsti, Rīga 2005
- VIITSO, Tiit-Rein & ERNŠTREITS, Valts: Līvõkīel-ēstikīel-lețkīel sõnārōntõz. Tartu Ülikool/Latviešu valodas aģentūra, Tartu/Rīga 2012
- MOSELEY, Christopher: Livonian. Lincom Europa, München 2002, ISBN 3-89586-158-8
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu livonština na Wikimedia Commons - (anglicky) „Virtuální Livonsko“ — základní informace o livonštině a Livonsku
