Láhevník síťovaný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxLáhevník síťovaný
alternativní popis obrázku chybí
Plody láhevníku síťovaného (Annona reticulata)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád šácholanotvaré (Magnoliales)
Čeleď láhevníkovité (Annonaceae)
Rod láhevník (Annona)
Binomické jméno
Annona reticulata
L., 1753
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Synonyma

anona síťovaná

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Láhevník síťovaný (Annona reticulata) je v tropech rostoucí strom, méně častěji keř, plodící ovoce o velikosti většího pomeranče, které špatně snáší transport a proto se do České republiky běžně nedováží. Tento druh z rozsáhlého rodu láhevník pochází ze Střední Ameriky a lidmi byl rozšířen téměř do všech tropických oblastí Ameriky, Afriky, Asie, Austrálie i na ostrovy v Pacifiku. Bývá tam pěstován v zahradách i na plantážích, často však zplaňuje a stává se součásti tamní přírody.[2][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Ke zdárnému růstu potřebuje sice tropické podnebí, roste však i v místech se studenějším zimním počasí. S nástupem chladného počasí shodí listy a přečká ve stavu vegetačního klidu, dospělé rostliny přežijí i období s krátkodobými teplotami pod 0 °C. Preferuje vlhčí klima, špatně snáší suchý vzduch, obvykle prospívá až do nadmořské výšky 1200 m. Potřebuje hlubokou a výživnou půdu s dostatkem vlhkosti a dobrou drenáží, nesnáší delší sucho. Na nevyhovujícím stanovišti a v málo výživné půdě plodí slabě nebo méně chutné plody.[4][5][6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Strom bývá vysoký jen 4 až 10 m a mívá rozkladitou nebo okrouhlou korunu a kmen tlustý do 35 cm. Výhony má hnědé a zprvu hedvábně chlupaté, pozdě lysé a ve dvou řadách střídavě porostlé aromatickými, blanitými, kopinatými listy s 1,5 cm řapíky. Listové čepele jsou 10 až 30 cm dlouhé a 2 až 7 cm široké, u báze zúžené, na vrcholu špičaté, celokrajné, lysé a na spodní straně světlejší, Mají výraznou hlavní žílu a po stranách 9 až 18 žilek svírající s ní úhel 30 až 45°. Podle místních podmínek jsou stromy stálezelené nebo polopadavé a někdy rostou jako keře.

Vonné, oboupohlavné, nikdy plně otevřené květy na stopkách vyrůstají svěšené ve shlucích ze starších větví. Květy jsou asi 3 cm velké a mají šest okvětních lístků, z nich tři vnitřní jsou velmi drobné a tři vnější jsou velké, masité, podlouhle kopinaté a žlutozeleně zbarvené. Tyčinek velkých okolo 1 mm je v květu mnoho, blizny jsou maličké. Gyneceum je tvořeno větším počtem huňatých plodolistů, které ve zralosti spolu srůstají a vytvářejí nepravý plod. Kvetou v listopadu až únoru, plody dozrávají v březnu až červnu. Ploidie druhu je 2n = 14.

Plod je kulovitý až mírně vejčitý, srdčitý či jinak nepravidelný, dlouhý 8 až 16 cm a těžký 100 až 300 gramů. Ve zralosti má hnědou barvu a na hladkém, kožovitém povrchu měkkém na dotek má naznačené síťovaní. Jeho šťavnatá dužina je smetanově bílá nebo krémová, zrnitá, sladkokyselé chuti a je rozdělená do segmentů obvykle s jedním tvrdým semenem. Černohnědá, lesklá, hladká semena jsou asi 1 cm velká a v plodu jich bývá 55 až 76. Z pevné stopky vede asi do poloviny vláknitý střed, který se nekonzumuje.[2][4][5][6]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

V přírodě se láhevníky přirozeně rozmnožují semeny roznášenými nejčastěji plodožravými ptáky a kaloni. Pro pěstování na plantážích se roubují vyšlechtěné kultivary na podnože i jiných druhů. Mladé, rychle rostoucí rostliny potřebuji částečné přistínění před prudkým sluncem, prospívá jim mulčování, zavlažování v období sucha a dodávka organických hnojiv, později je lze dobře tvarovat. Na ochranu zrajících plodů před ptáky i kaloni bývají stromy zakrývány sítěmi.[5][6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Plody láhevníku síťovaného patří mezi tropické ovoce, které se konzumuje čerstvé. Pěstuje se řada kultivarů lišící se velikosti i barvou plodů, všechny však špatně snášejí transport a po otlačení zahnívají. S dospělého stromu se sklidí 35 až 45 kg ročně, ve zralosti obsahují průměrně 17 % cukru. Dužina se jí přímo z rozpůleného plodu nebo se rozmačká, přecedí, přisladí a přidává do koktejlů či zmrzlin.

Mezi ostatními druhy pěstovaných láhevníků jsou ale tyhle plody považované za méně kvalitní a nejsou všude stejně oblíbeny. Zatím co v Americe jsou všeobecně přijímány dobře, v Indii jsou považovány za ovoce chudých.

Všechny části rostliny, nezralé plody i semena, obsahují alkaloidy, anonain, liriodenin, reticulin, které jsou toxické. Semena je možno bez nebezpečí spolknout, mají pevná osemení a lidskou trávicí soustavou přejdou bez porušení. Míza z ořezaných větví může po styku s okem zapříčinit oční katar a u choulostivých osob potřísnění kůže způsobuje vyrážku. Šťáva z listů má insekticidní vlastnosti a používá se například k likvidaci vší. Odvary z listů i kůry obsahují hodně tříslovin a slouží k léčbě průjmu a horečky. Žvýkání kůrykořenů pomáhá při bolestech zubů. Dřevo ze stromů má žlutou barvu a je měkké, vláknité, ale houževnaté a nepraská, jeho měrná hmotnost je 0,650 kg/dm³.

Rostliny často zplaňují ze sadů do volné přírody a to i na velké vzdálenosti. Šíří se za pomoci semen, která si podržují klíčivost déle než jeden rok. Takto se láhevník síťovaný svévolně rozšířil na velké plochy v Indii, na východním pobřeží Malajska i na Filipínách. V některých oblastech Austrálie, střední Afriky, na Galapágách, v Singapuru i na ostrovech Oceánie je láhevník síťovaný považován za invazní druh.[2][5][6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.2. 9. července 2020. Dostupné online. [cit. 2020-08-01]
  2. a b c GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Annona reticulata [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.06.2011 [cit. 2016-07-15]. Dostupné online. (česky) 
  3. RAINER, H. Catalogue of Life 2016: Annona reticulata [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2013 [cit. 2016-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b LI, Bingtao; GILBERT, Michael G. Flora of China: Annona reticulata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d MORTON, Julia F. Fruits of Warm Climates: Annona reticulata [online]. Purdue University, West Lafayette, IN, USA, rev. 1987 [cit. 2016-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d DATILES, Marianne Jennifer; ACEVEDO-RODRÍGUEZ, Pedro. Invasive Species Compendium: Annona reticulata [online]. CABI (Centre for Agriculture and Biosciences International), Wallingford, UK, rev. 18.12.2014 [cit. 2016-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]