Konopice dvouklaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKonopice dvouklaná
alternativní popis obrázku chybí
Konopice dvouklaná (Galeopsis bifida)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďhluchavkovité (Lamiaceae)
PodčeleďLamioideae
Rodkonopice (Galeopsis)
Binomické jméno
Galeopsis bifida
Boenn., 1824
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květenství
Zobrazení rostliny

Konopice dvouklaná (Galeopsis bifida) je jednoletou, planě rostoucí rostlinou, jeden z asi sedmi původních druhů rodu konopice rostoucích v české přírodě. Rostlina je bez ekonomického významu a pokud roste na polích, bývá považována za nepříjemný plevel.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původní areál druhu je rozsáhlý, zabírá téměř celou Evropu (až za polární kruh), Kavkaz, ruskou Sibiř i Dálný východ, Střední Asii, Mongolsko, střední a severní Čínu, Korejský poloostrov i Japonsko, jihozápadní Asii i přiléhající sever indického subkontinentu. Jako zavlečený nepůvodní druh je rozšířena i v Severní Americe, v Kanadě a ve Spojených státech amerických.

České republice je hojnou rostlinou, roste se od nížin až do hor, obvykle v submontánním až montánním stupni. Nejvýše se vyskytuje v subalpínském stupni ve Velké kotlině (1280 m n. m.) v Hrubém Jeseníku a u Výrovky (1360 m) v Krkonoších.[1][2][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste ve světlých lesích a křovinách, na mýtinách a pasekách, v příkopech i na nejrůznějších skládkách okolo lidských sídel, občas se vyskytuje jako plevel na obdělávaných polích. Nejvíce ji vyhovují často narušovaná a živinami zásobená stanoviště, která mohou být na plném slunci nebo v polostínu, v pásmu od nížin až do hor. Častá je ve světlých lesích, na březích potoků, odvodňovacích kanálů a řek, v příkopech, po okrajích cest i na nejrůznějších skládkách u lidských sídel. Je hojná na místech lidmi pozměňovaných, na kterých ještě nevznikl hustý zapojený travnatý porost a její semena se snáze dostanou do půdy a mohou vzklíčit. Může vyrůstat v půdách písčitých, hlinitých i jílovitých, které jsou kyselé nebo zásadité, nejlépe se ji daří na místech průběžně vlhkých, skromněji roste na dlouhodobě vysýchajících.

Na mráz je bylina choulostivá, při pozdních jarních mrazících již -2 °C zničí nové semenáčky. Květy rozkvétají a následně plody uzrávají a postupně vypadávají směrem od spodu lodyhy vzhůru v období od července do září; lodyha po odplození usychá. Velká část semen na rostlině rostoucí v obilí dozrává těsně před nástupem žní a padají na půdu, bylina tak dostává příležitost v následném roce znovu vyrůst. Ploidie druhu je 2n = 32.[1][2][4][5][6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá rostlina s přímou čtyřhrannou, slabě rozvětvenou lodyhou vysokou 40 až 60 cm vyrůstající z krátkého, tlustého, hojně rozvětveného kořene. Lodyha je po celé délce hustě štětinatě chlupatá, pod uzlinami je nápadně ztlustlá a porůstá křižmostojnými řapíkatými listy 4 až 10 cm dlouhými a 1 až 5 cm širokými. Jejich jednoduché, vejčitě kopinaté čepele s klínovitou bázi jsou na vrcholu ostře špičaté a po obvodě mají 10 až 15 párů drobných ostrých zoubků, na svrchní straně jsou štětinatě chlupaté a na spodní mají navíc i přisedlé žlutozelené žlázky.

Květy, velké asi 6 mm, jsou uspořádané v osmi až šestnáctikvětých lichopřeslenech, jež vyrůstají na lodyze a postranních větvích ve dvou až osmi patrech nad sebou. U vrcholu lodyhy bývají přesleny k sobě více nahloučené. Bilaterálně symetrické květy jsou přisedlé, pětičetné, pyskaté, oboupohlavné a jejich koruny směřují nahoru nebo ven od rostliny. Listeny jsou o málo menší než listy a směrem vzhůru se zmenšují. Listence, dlouhé asi 5 mm jsou blanité, štětinatě chlupaté, na vrcholu mají černou skvrnu a po odkvětu jsou tuhé a špičaté. Kalich květu je trubkovitý a jeho cípy, stejně dlouhé jako kališní trubka, jsou zakončené ostrým hrotem. Koruna je dvoupyská, jemně chlupatá, bývá dlouhá 1,3 až 1,5 cm, nejčastěji je červenofialová, červená či růžová, vzácně i bílá. Okraj jejího srostlého, dvoudílného horního pysku je okrouhlý s několika drobnými zoubky, střední lalok třídílného dolního pysku je obdélníkový se zúženou bázi, na konci je zřetelně rozeklaný a u báze má dva kuželovité výrůstky. V ústí koruny je žlutá skvrna a střední lalok dolního pysku má fialovou síťovitou kresbu a je po okraji bělavě olemovaný. V květu jsou čtyři dvoumocné tyčinky se světlými prašníky, vnější tyčinky jsou delší než vnitřní. Ze dvou plodolistů srostlý pestík se svrchním semeníkem je rozčleněný do čtyř oddílů a má čnělku s dvouramennou bliznou čnící z květu. Okolo báze semeníku je prstencový val se čtyřmi nestejnými laloky vylučující nektar. Opylení zajišťuje hmyz, nejvíce čmeláci, slétající se pro nektar; k opylení květu postačí vlastní pyl.

Plodem je obvejčitá, asi 3 mm velká tvrdka (schizokarp), vně zaoblená, šedavě hnědá s tmavě hnědými či žlutými skvrnami. Po dozrání se rozpadá na čtyři segmenty, hladká nahnědlá a slabě zploštělá semena (plůdky) velká asi 3 mm.[1][2][4][5][6][7]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Konopice dvouklaná se do blízkého okolí šíří prostým vypadáváním semen z mateřské rostliny, na větší vzdálenosti semena roznášejí zvířata v srsti nebo v útrobách, semena bez újmy na klíčivosti snášejí průchod zažívacím ústrojím a vycházejí ven i se základní dávkou hnojiva. Semena ležící na povrchu půdy jsou splavována vodou a rozfoukávána větrem, v okolí silnic i projíždějícími vozidly. Jedna rostlina může vytvořit i tisícovku semen, která nejlépe vzcházejí z povrchu půdy nebo jen z malé hloubky. Hromadně klíčí s příchodem jarního počasí, jednotlivě pak v průběhu prvé poloviny roku. Semena uložená ve větší hloubce jsou schopná zůstat životaschopná i déle než 10 let.[4][8]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Tato hojně se vyskytující bylina je pokládána za druh náležející do okruhu konopice polní (Galeopsis tetrahit) agg., s kterou si jsou morfologicky blízké. Konopice polní má okvětní lístky delší, 15 až 23 mm, obvykle bílé a střední lalok dolního pysku má celistvý. Konopice dvouklaná má okvětní lístky dlouhé 13 až 15 mm, obvykle růžové a střední lalok dolního pysku má rozeklaný ve dva nevelké cípy; odtud pochází i druhové jméno "dvouklaná". Rostou-li společně na stejném stanovišti, obvykle konopice dvouklaná rozkvétá později a kvete déle.[1][2][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Konopice dvouklaná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 04.07.2007 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Galeopsis bifida, s. 582. 
  3. POWO: Galeopsis bifida [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2020 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d Galeopsis bifida [online]. Native Plant Trust, Framingham, MA, USA [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b KLINKENBERG, Brian. Electronic Atlas of the Flora of British Columbia: Galeopsis bifida [online]. University of British Columbia, Vancouver, CA, rev. 2017 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b LI, Xi-wen; HEDGE, Ian C. Flora of China: Galeopsis bifida [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Finland Nature and Species: Galeopsis bifida [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Plants For a Future: Galeopsis bifida [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]