Katedrála v Trevíru
| Katedrála svatého Petra v Trevíru | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Německo |
| Souřadnice | 49°45′22″ s. š., 6°38′35″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolicismus |
| Zasvěcení | svatý Petr |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románská architektura |
| Typ stavby | katedrála |
| Výstavba | 1235 |
| Specifikace | |
| Délka | 112,5 m |
| Šířka | 41 m |
| Další informace | |
| Adresa | Trevír, Německo |
| Oficiální web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Katedrála svatého Petra v Trevíru | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
| Smluvní stát | Německo |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iii |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | (neznámé zasedání) |
Katedrála svatého Petra v Trevíru (německy Hohe Domkirche St. Peter zu Trier) je katedrála a významná románská architektonická památka v německém městě Trevír. Od roku 1986 zapsaná na seznam Světového dědictví UNESCO.[1] Jde o nejstarší kostel v celém Německu a největší sakrální stavbu v Trevíru.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší část lodi byla postavena již ve 4. století, ještě v římské éře (Trevír založili Římané pod názvem Augusta Treverorum již v 1. století).
Stavbou měl pátého trevírského biskupa Maximina pověřit římský císař Konstantin I. Veliký, známý svým přestupem ke křesťanství (krom toho dal postavit nedaleký trůnní palác a lázně). Původní římský chrám byl však zničen Franky a roku 882 znovu Vikingy.
Současná podoba chrámu, zejména jeho nejslavnější západní část (takřečený westwerk), pochází především z jeho obnovení na konci 10. a na začátku 11. století, v němž klíčovou roli sehrál trevírský arcibiskup Poppo Babenberský.
Apsida byla dokončena kolem roku 1196. V průběhu doby chrám ovlivnila gotika (klenby), renesance (sochařská výzdoba) i baroko (vnitřní kaple), přesto si zachoval převážně románský ráz.
Politický význam chrámu byl ve středověku dán tím, že arcibiskup trevírský byl říšským knížetem i kurfiřtem (volitelem panovníka Svaté říše římské).
K nejvzácnějším památkám katedrály patří tzv. Kristovo roucho, které prý přivezla do Trevíru Konstantinova matka Helena, velká sběratelka relikvií. Roucho bylo vystaveno dosud jen osmnáctkrát a budí stále velký zájem věřících i turistů, ovšem jako u mnoha jiných relikvií existují pochyby o jeho skutečném původu, což bývá též předmětem ironizace - při jeho vystavení v roce 1996 například trevírští recesisté vystavili spodky slavného trevírského rodáka Karla Marxe s tím, že na rozdíl od Kristova roucha u nich je aspoň jistota, že je Marx opravdu nosil.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trier Cathedral na anglické Wikipedii.
- ↑ Roman Monuments, Cathedral of St Peter and Church of Our Lady in Trier. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Německý Trevír je archeologickým skvostem. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála svatého Petra v Trevíru na Wikimedia Commons
