Karolina Slunéčková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karolina Slunéčková
Karolina Slunéčková.jpg
Základní informace
Rodné jméno Karolína Olga Slunéčková
Jinak zvaná Olga Sluníčková
Přezdívky Karolka, Olinka, Olga
Narození 8. dubna 1934
Kladno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 11. června 1983 (49 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí karcinom plic
Povolání herečka a filmová herečka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karolina Slunéčková, vlastním jménem Karolína Olga Slunéčková, používala i umělecké jméno Olga Sluníčková[1] (8. dubna 1934 Kladno11. června 1983 Praha) byla česká herečka, manželka herce Rudolfa Vodrážky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Karolina jako Nataša v jedné ze svých prvních rolí v Divadle na Vinohradech Vojna a mír

Karolina Slunéčková se narodila 8. dubna 1934 v Kladně, odkud se ale přestěhovala s rodiči do Ústí nad Labem. Její dětství, ač měla velmi milující rodiče, nebylo zrovna idylické. Při obsazování Sudet německým obyvatelstvem se nestihli vystěhovat, proto celou válku chodila do německé školy.

Už od mala byla velmi talentovaná a pohybově nadaná. Ráda tančila a dlouhá léta i stepovala. Herecké ambice se v ní projevovaly už při hraní s kamarádkami, kdy si oblékala maminčiny šaty a hrála královnu. Základy herectví jí předala profesorka Věra Petáková. Když její láska a vášeň k hraní během let nepolevily a její sen jí nedokázal nikdo rozmluvit, vydala se za divadlem do Českých Budějovic, odkud vystudovala pražskou DAMU.

V roce 1956, hned po ukončení DAMU, získala angažmá v Divadle Vinohradech (v té době Divadlo československé armády). Hned od samého začátku hrála velké role jako například Natašu ve hře Vojna a mír, která začíná jejím dlouhým monologem k publiku. Každá její role byla vždy jiná, ale naprosto autentická a osobitá. Hrála role dramatické i komediální. Za její životní roli můžeme považovat roli Margarety v Kočce na rozpálené plechové střeše (1966), kde půlku představení odehraje v černém kombiné. Mužská část publika na ní mohla určitě oči nechat, jelikož měla neobyčejně krásné nohy a také uměla využít své ženskosti. Z celé její divadelní kariéry se dochovaly pouze fotografie. Pouze dvě představení byla natočena, a to Brouk v hlavě (1969) a Přišel na večeři (1977).  

Přesným opakem její divadelní kariéry je kariéra filmová. Neví se proč a je to škoda, režiséři si ji vybírali pouze do malých rolí prodavaček, drben nebo svůdnic. Ale i přes jejich nevýznamnost její role na sebe strhávaly pozornost. Největší šanci Karolina dostala ve filmu Pomerančový kluk (1975), kde hrála matku Otakara Brouska ml.

Co se soukromého života týče, byla Karolina trošku jiná než ostatní herečky. Svého manžela Rudolfa Vodrážku poznala již na škole. Po pár letech se vzali a v roce 1960 se jim narodil syn Rudolf. I přesto, že se muži za ní otáčeli a nadbíhali jí, kudy mohli, ona nikdy žádného milence neměla. Jediné, co se smíchem popisovala, byli černoši, kteří pro ni, jak sama říkala, byli „rajc“. Jako každá žena milovala módu. Zvláště pak šátky, boty a klobouky. Byla opravdu výjimka potkat Karolinu bez nějaké pokrývky hlavy. Ve městě to byl nějaký módní klobouk, který ve volném čase měnila za starý šátek na chalupě, kterou si pořídila ve Lnářích. Ale ať už to byl kostýmek nebo montérky od hlíny, pořád byla neuvěřitelně krásná.

Možná bychom její krásu obdivovali do dnes, kdyby do jejího života nezasáhla rakovina. Karolina se vždy velmi bála nemocí. Když zemřela její kolegyně a blízká přítelkyně Nina Popelíková, přepadla ji myšlenka, že i ji čeká podobný konec. A měla pravdu. Za pár měsíců zjistila, že má rakovinu plic. Přesto dál účinkovala v divadle a natáčela v televizi a nedávala na sobě nic znát. Jak říkala její kamarádka Jiřina Jirásková, ani ta zlá choroba nedokázala zničit její krásné rysy. Ještě týden před svou smrtí přišla do divadla natěšená, že bude zase pracovat. Bohužel už se na jeviště nikdy nepodívala. Zemřela 11. června 1983 ve svých 49 letech.

Když už byla moc nemocná a moc taková zdevastovaná, tak jsem jí řekla: ‚Tak takhle teda ne! S tím musíš něco udělat!‘ a ona přišla, no to nemáte představu, se zjevením. Já jsem pro ni jela autem. Ona na mě čekala před domem a tam stála skutečně světová hvězda! Ani ta choroba nedokázala ty krásný rysy zničit.
— Jiřina Jirásková

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové role[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český film : herci a herečky III, s. 153.
  2. VELÍŠEK, Martin. Sen noci svatojánské - dvě archivní nahrávky z let 1950 a 1964 [online]. Český rozhlas, 2016-06-09 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]