Nina Popelíková
| Nina Popelíková | |
|---|---|
| Narození | 14. října 1920 Praha  Československo |
| Úmrtí | 18. dubna 1982 (ve věku 61 let) Praha Československo |
| Alma mater | Pražská konzervatoř |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nina Popelíková (14. října 1920 Praha – 18. dubna 1982 Praha) byla česká herečka, manželka herce Oty Sklenčky. Po své matce, se kterou se její otec seznámil jakožto československý legionář a vojenský stavitel v ruském Vladivostoku, byla ruské národnosti.
Život[editovat | editovat zdroj]
Její rodiče se rozvedli poté, co se její matka vrátila domů do Ruska, a ona vyrůstala pouze se svým otcem – důstojníkem Československé armády. V mládí se věnovala hudbě, nakonec ale zvítězila láska k divadlu a ona vystudovala herectví na pražské konzervatoři (absolutorium 1943).[1] Za 2. světové války začínala v Třebíči (1943–1944) a v Táboře (1944–1945), po válce hrála v Teplicích (1945–1949) a Liberci (1949–1951).[2] Od roku 1951 až do roku 1976[3] pak natrvalo zakotvila v hereckém souboru pražského Divadla Na Vinohradech. Zde vytvořila téměř 120 rolí.[4]
V českém filmu a v Československé televizi ztvárnila několik desítek rolí, jednalo se ale vždy o vedlejší nebo epizodní role, nicméně se téměř vždy jednalo o role velmi výrazné. Uplatnila se také jako rozhlasová a dabingová herečka.[5] Mezi její nejznámější role patří bezesporu vrchní sestra Jáchymová z televizního seriálu Nemocnice na kraji města.
Se svým manželem hercem Otou Sklenčkou se seznámila v angažmá v divadle v Táboře (kde měli v roce 1945 i svatbu), a měla s ním jednu dceru Millicu, pojmenovanou po své matce.
Citát[editovat | editovat zdroj]
| „ | Obdivovala jsem hlavně její suchý humor, s nímž komentovala i jednání postav na jevišti. Vždy přesně udržovala rytmus v dialogu, uměla pracovat s výraznou hereckou zkratkou. | “ |
| — Alena Kožíková[6] | ||
Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1955 J. K. Tyl: Paličova dcera, Jehličková, Ústřední divadlo Československé armády, režie Jan Strejček
- 1956 Sofoklés: Elektra, titul. role, Ústřední divadlo Československé armády, režie Jan Strejček
- 1956 Božena Němcová, Jaromír Pleskot: Babička, Viktorka, Ústřední divadlo Československé armády, režie Antonín Kandert
- 1956 Maxim Gorkij: Barbaři, Ústřední divadlo Československé armády, režie Jan Škoda
- 1958 L. N. Tolstoj: Vojna a mír, Marie, Ústřední divadlo Československé armády, režie Jan Strejček
- 1957 Josef Kajetán Tyl: Fidlovačka, Markyta, Ústřední divadlo Československé armády, režie Jan Strejček
- 1958 T. Wolfe, K. Fringsová: K domovu se dívej, anděle, Eliza Grantová, Ústřední divadlo Československé armády, režie Jan Strejček
- 1961 Bohumil Březovský: Nebezpečný věk, Olga, Divadlo československé armády, režie František Štěpánek
- 1962 H. Baierl: Kurážná matka Flincová, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
- 1963 Jaroslav Hašek, Pavel Kohout: Josef Švejk aneb Tak nám zabili Ferdinanda, paní Müllerová, Divadlo na Vinohradech, režie Pavel Kohout
- 1963 William Shakespeare: Julius Caesar, Kalpurnie, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
- 1964 Henrik Ibsen: Nápadníci trůnu, Ingebjörg, Divadlo na Vinohradech, režie František Štěpánek
- 1965 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Šumbalka, Divadlo na Vinohradech, režie M. Stehlík
- 1968 G. B. Shaw: Pygmalion, paní Higginsová, Divadlo na Vinohradech, režie František Štěpánek
- 1969 Friedrich Dürrenmatt (dle W. Shakespeara): Král Jan, Královna Eleonora, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
Televize[editovat | editovat zdroj]
- 1966 Malá mořská víla (TV pohádka) – hlavní role: čarodějnice
- 1976 30 případů majora Zemana (Epizoda 11: Křížová cesta) – vedlejší role: abatyše v klášteře
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český biografický slovník XX. století II, s. 608.
- ↑ Český film : herci a herečky II, s. 467.
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3.
- ↑ Alena Kožíková: Portrét: Nina Popelíková, herečka s nesmírnou vnitřní energií, In: Divadelní měsíčník, 2015/IV–prosinec, str. 2, vyd. Divadlo na Vinohradech, Praha, 2015
- ↑ Český film : herci a herečky II, s. 469.
- ↑ Alena Kožíková: Portrét: Nina Popelíková, herečka s nesmírnou vnitřní energií, In: Divadelní měsíčník, 2015/IV–prosinec, str. 2, vyd. Divadlo na Vinohradech, Praha, 2015
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 256
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 65, 115, 172, 220.
- Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 467–469.
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 523
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 85, 87, 97, 100, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 608.
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 338, ISBN 80-207-0485-X
