John Stuart
John Stuart | |
---|---|
Premiér Velké Británie | |
Ve funkci: 26. květen 1762 – 8. duben 1763 | |
Panovník | Jiří III. |
Předchůdce | Thomas Pelham-Holles |
Nástupce | George Grenville |
Stranická příslušnost | |
Členství | Toryové |
Narození | 25. květen 1713 Edinburgh |
Úmrtí | 10. březen 1792 Londýn |
Místo pohřbení | Rothesay |
Choť | Mary Stuartová (od 1736) |
Rodiče | James Stuart a Lady Anne Campbell |
Děti | John Stuart James Stuart-Wortley-Mackenzie Charles Stuart William Stuart Louisa Stuart Frederick Stuart Lady Mary Stuart Anne Stuart Jane Stuart Lady Caroline Stuart Lady Augusta Corbett |
Příbuzní | James Stuart-Mackenzie[1] a Lady Anne Stuart[1] (sourozenci) John Stuart, Lord Mount Stuart[1], Lord Evelyn Stuart, Lord William Stuart[2], Dudley Stuart[1], Lord Henry Stuart, Charlotte Stuart[2], Lord Charles Stuart[2], George Stuart[2] a Frances Stuart[2] (vnoučata) |
Alma mater | Leidenská univerzita, Nizozemsko |
Profese | botanik, politik a sběratel umění |
Náboženství | Skotská episkopální církev |
Ocenění | Podvazkový řád |
Commons | John Stuart, 3rd Earl of Bute |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
John Stuart, 3. hrabě z Bute (25. květen 1713 – 10. březen 1792), také označovaný jako lord Mount Stuart, byl skotský šlechtic, který krátkou dobu zastával funkci britského premiéra v době panování Jiřího III. Byl prvním předsedou vlády pocházejícím ze Skotska.
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Stuart zdědil po smrti svého otce, Jamese Stuarta, 2. hraběte z Bute, jeho hraběcí titul. V letech 1720 až 1728 studoval na Eton College a v období 1728 až 1732 na Leidenské univerzitě v Nizozemsku, kde absolvoval v oboru občanského a veřejného práva. 24. srpna 1736 se oženil s Mary Wortley Monatguovou, která dostala jako věno panství její rodiny.
Vlivem svého strýce byl Stuart zvolen roku 1737 jako skotský člen Sněmovny lordů. V parlamentu nevyvíjel zvláštní aktivitu a tak roku 1741 nebyl pro další období zvolen. Několik dalších let strávil řízením svých panství ve Skotsku.
V období vzpoury jakobitů roku 1745 se Stuart přestěhoval do Londýna a o dva roky později se zde setkal s princem Frederikem, nejstarším synem Jiřího II. a stal se jeho blízkým spojencem. Po Frederikově smrti se stal hlavním učitelem jeho syna Jiřího a přítelem jeho vdovy Augusty.
Premiér
[editovat | editovat zdroj]Vlivem blízkého vztahu s Jiřím III. po jeho nástupu na trůn roku 1760 Stuartův vliv v politice zesílil. Roku 1760 byl znovu zvolen jako zástupce Skotska v parlamentu a de facto byl jmenován premiérem, čímž ukončil dominanci Whigů na britské politické scéně i sedmiletou válku. Jiří ho ale začal přehlížet a odklonil se od něho po veřejné kritice svého projevu, jejímž autorem byl Stuart. Stuart z funkce premiéra odstoupil krátce nato, i když pozici zástupce Skotska v horní komoře parlamentu si podržel až do roku 1780.
Pozdní období
[editovat | editovat zdroj]Zbytek svého života strávil na svém panství v Hampshire, kde trávil čas studiem botaniky a stal se podporovatelem literatury a umění. Finančně podporoval i skotské univerzity. Vrcholem jeho botanického studia je kniha Botanické tabulky britských rostlin publikovaná roku 1785. Zemřel 10. března 1792 ve svém domě na Grosvenor Square v Londýně a byl pohřben na ostrově Bute.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Stuart, 3rd Earl of Bute na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu John Stuart na Wikimedia Commons