Jiřina Petrovická

Jiřina Petrovická
Jiřina Petrovická
Narození	30. ledna 1923 ; Pardubice ; Československo
Úmrtí	10. října 2008 (ve věku 85 let) ; Praha ; Česko
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiřina Petrovická, rozená Žemličková (30. ledna 1923, Pardubice – 10. října 2008, Praha) byla česká herečka, národní umělkyně.

Život

Vystudovala učitelský ústav v Praze (maturovala v roce 1942),^[2] herecké školení získala soukromě u Míly Pačové a Jaroslava Průchy. V sezóně 1942/1943 působila v divadle na Kladně, následně přešla do Plzně (1943–1945). Po osvobození se stala členkou Realistického divadla,^[3] kam ji angažoval režisér Jan Škoda a kde vystupovala až do roku 1950.^[2] Poté působila rok v Městských divadlech pražských^[4] a nakonec hrála v letech 1951 až 1990 v pražském Národním divadle.^[5] Její poslední rolí byla paní Pernellová v Molièrově hře Tartuffe, ve které vystupovala na scéně Národního divadla od roku 1988 až do listopadu 1992.

Ve filmu debutovala v roce 1943 (Čtrnáctý u stolu), později hrála např. ve snímcích Krakatit, Strakonický dudák či Nahá pastýřka. Věnovala se také televizní (např. seriály Rozsudek, Jana Eyrová, Třicet případů majora Zemana, Žena za pultem, Rozpaky kuchaře Svatopluka) a rozhlasové tvorbě či recitaci. Nazpívala též dobový hit Plují lodi do Triany ze Cervantesovy hry Lišák Pedro. Její celoživotní mistrovství v dabingu bylo v roce 2008 oceněno udělením Ceny Františka Filipovského.

Její matka Běla (1900 - 1988) se okolo roku 1950 provdala za herce Jaroslava Průchu (1898 -1963).

Ocenění

1958 Vyznamenání Za vynikající práci
1964 ocenění Zasloužilá členka ND
1968 titul zasloužilá umělkyně
1973 Cena Jaroslava Průchy
1978 titul národní umělkyně
1983 Řád Vítězného února
1983 Laureátka státní ceny
2008 Cena Prezidia herecké asociace za celoživotní mistrovství v dabingu.

Divadelní role, výběr

1947 Molière: Domnělý paroháč, Sganarellova žena, Realistické divadlo, režie Jan Škoda
1951 William Shakespeare: Othello, Desdemona, Tylovo divadlo, režie Jan Škoda
1952 Alois Jirásek: Lucerna, Mladá kněžna, Národní divadlo, režie Ladislav Boháč
1954 Gabriela Zapolska: Morálka paní Dulské, Mela Dulská, Heša Dulská, Tylovo divadlo, režie Miloš Nedbal
1954 V. V. Ivanov: Obrněný vlak 14-69, Varja, Národní divadlo, režie František Salzer
1954 William Shakespeare: Benátský kupec, Porcie, Tylovo divadlo, režie František Salzer
1954 Oscar Wilde: Ideální manžel, Slečna Mabel Chilternová, Tylovo divadlo, režie Otomar Krejča
1955 A. P. Čechov: Tři sestry, Nataša Ivanova, Tylovo divadlo, režie Zdeněk Štěpánek
1956 G. B. Shaw: Svatá Jana, Jana z Arcu, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
1958 William Shakespeare: Král Lear, Goneril, Národní divadlo, režie František Salzer
1959 József Darvas: Spálená křídla, Klára, Tylovo divadlo, režie František Salzer
1961 Carlo Goldoni: Poprask na laguně, Orsetta, Paní Libera, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
1962 Antonín Dvořák: Božena Němcová bojující, Karolína Světlá, Národní divadlo, režie František Salzer
1962 Peter Karvaš: Antigona a ti druzí, Erika, ND, režie Miroslav Macháček
1963 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Hipolyta, Národní divadlo, režie Václav Špidla
1965 Molière: Tartuffe, Elmira, Tylovo divadlo, režie Václav Špidla
1966 Luigi Pirandello: Šest postav hledá autora, Herečka, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
1969 Jean Giraudoux: Trojská válka nebude, Helena, Tylovo divadlo, režie Evžen Sokolovský
1970 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Terezka, Tylovo divadlo, režie Vítězslav Vejražka
1971 M. J. Lermontov: Maškaráda, Baronesa Štrálová, Tylovo divadlo, režie Tibor Rakovský
1976 František Langer: Periferie, Paní, Tylovo divadlo, režie Václav Hudeček
1978 Giuseppe Verdi: Macbeth, Hlas Lady Macbethové, Smetanovo divadlo, režie Václav Kašlík
1981 F. M. Dostojevskij: Idiot, Lizaveta Prokofjevna, Tylovo divadlo, režie Zdeněk Kaloč
1982 Karel Čapek: Matka, titulní role, Tylovo divadlo, režie František Laurin
1987 J.K.Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Mamselle Margarethe, ND, režie Václav Hudeček
1988 Molière: Tartuffe, Paní Pernellová, Národní divadlo, režie Vladimír Strnisko

Odkazy

Reference

↑ společný hrob herečky Jiřiny Petrovické a herce Jaroslava Průchy na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-17.
↑ ^a ^b Český biografický slovník XX. století II, s. 562.
↑ Český film : herci a herečky II, s. 411.
↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8.
↑ Jiřina Petrovická zářila především na jevišti Národního divadla. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2008-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-12.

Literatura

Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 90, 91, 96, 127
B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 139, 152, 164, 362
Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 224–5, 303
František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 333, 337
František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 199
Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 28, 37, 93, 130, 259, 260, 353, 412, ISBN 978-80-200-1502-0
Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 227, 262, 469.
FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 410–413.
Petr Hořec: Herecká ohlédnutí, Západočeské nakladatelství, Plzeň, 1977, str. 168–173
Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 434
Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 117, 136, 244, ISBN 80-204-0493-7
Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 730–731.
Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 365–7
Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 326, 386, 396, 399–401
Jana Moravcová: Jiřina Petrovická a její střípky, Erika, Praha, 1999, ISBN 80-7190-912-2
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 562.
Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 123, ISBN 80-85837-35-8
Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 252, ISBN 80-207-0485-X
Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 8, 13, 59, 191, ISBN 80-7243-121-8
Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 211, 214–5, 225, 236, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiřina Petrovická na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiřina Petrovická
Jiřina Petrovická v databázi Archivu Národního divadla
Jiřina Petrovická ve Filmovém přehledu
Jiřina Petrovická v Česko-Slovenské filmové databázi
Jiřina Petrovická ve Filmové databázi
Jiřina Petrovická na Kinoboxu
Jiřina Petrovická v Internet Movie Database (anglicky)
Jiřina Petrovická na Dabingforum.cz

[1] společný hrob herečky Jiřiny Petrovické a herce Jaroslava Průchy na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-17.

[kdo-2] Český biografický slovník XX. století II, s. 562.

[3] Český film : herci a herečky II, s. 411.

[4] Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8.

[5] Jiřina Petrovická zářila především na jevišti Národního divadla. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2008-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-12.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]