Jetel bledožlutý

Jetel bledožlutý
Kvetoucí jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Tribus	Trifolieae
Rod	jetel (Trifolium)
Binomické jméno
Trifolium ochroleucon Huds., 1762
Synonyma
Trifolium caucasicum
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Květenství

List

Jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon) je trsnatá vytrvalá rostlina, jeden z téměř dvou a půl sta druhů rodu jetel, který se jen řídce využívá jako pícní rostlina. Z přízemní listové růžice vyrůstají okolo 30 cm dlouhé lodyhy, které v létě nesou květenství bledě žlutých květů a později drobné oválné lusky, jež ve zralosti obsahují po jediném semeni.

V české přírodě je tato polykarpická bylina původní druh, který ale nebývá na rozdíl od některých jiných jetelů cíleně pěstován. Jetel bledožlutý je v Česku na znatelném ústupu a v „Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky z roku 2017“ je považován za ohrožený druh (C3), jeho samovolně rostoucí rostliny jsou v ČR chráněné.

Rozšíření

Druh se vyskytuje především v západní, střední a jižní Evropě a částečně ještě na západní Ukrajině či v jižní části evropského Ruska. Izolované arely se dále nacházejí v severní Africe, na Blízkém východě a v nesouvislých pásech podél úbočí Kavkazu, kde byl pozorován až do nadmořské výšky 2100 m n. m.

V České republice se vyskytuje především na východní Moravě, kde roste až do podhůří Beskyd a Bílých Karpat. Častý je také na východní straně Českomoravské vrchoviny a v okolí Moravské brány. V Čechách bývá k nalezení především v Českém středohoří a podhůří Krušných hor, místy i v regionech okolo řek Jizery a Labe. Nejvýše byl zaznamenán v Hrubém Jeseníku na úbočí Pradědu ve výšce 800 m.

Ekologie

Bylina je hemikryptofyt, jenž roste nejčastěji na sušších loukách a pastvinách, svažitých a křovinatých pozemcích stepního charakteru, ve vinohradech i okolo cest, stejně jako na náspech podél železničních tratí. Vyskytuje se také v lesostepích, po světlých lesních okrajích, na rozlehlejších lesních mýtinách i v suchých doubravách v kolinním a submontánním stupni, přednostně na bazických substrátech. Kvete v červnu a červenci, počet jeho chromozomů 2n = 16 a stupeň ploidie x = 2.

Popis

Vytrvalá rostlina rostoucí z tenkého, obvykle větveného kořene s plazivým oddenkem. Lodyhy bývají dlouhé 20 až 40 cm, mívají tři až pět internodií, jsou přímé nebo jen u báze vystoupavé, obvykle jednoduché nebo chudě větvené a střídavě porostlé složenými trojčetnými listy. Dolní listy mívají řapík dlouhý, kdežto horní jsou téměř přisedlé. Lístky s kratičkým řapíčkem mají čepele živě zelené barvy, jsou eliptické, až 5 cm dlouhé a do 0,8 cm široké, celokrajné nebo jemně zoubkované, na vrcholu tupé či plytce vykrojené a oboustranně chlupaté; postranní žilky jsou husté a mírným obloukem ven vyklenuté. Palisty jsou kopinaté až šídlovité a téměř do poloviny srostlé s řapíkem. Na lodyze, listech i kalichu je bylina chlupatá.

Květy bez listenů jsou seskupené do vzpřímených květenství hlávek, která vyrůstají na vrcholech lodyh či jejich větví a v paždích dvou zdánlivě protistojných nejhořejších listů. Hlávky mívají průměr 2 až 3 cm, jsou kulovité až vejcovité a bývají nejvyšším listem zčásti zakryté, zprvu jsou přisedlé a po odkvětu krátce stopkaté.

Květy jsou přisedlé, vonné, oboupohlavné a dlouhé 1,5 až 2 cm. Kalichy s délkou do 1 cm mají bělavou desetižilnou trubku nálevkovitého tvaru, dlouhou asi 5 mm, kterou tvoří pět nestejně dlouhých, navzájem srostlých zubů, jež jsou po odkvětu ven vyhnuté. pyskaté koruny dlouhé 1,5 cm jsou vzhůru zakřivené, zprvu žluté a po odkvětu zhnědlé, kopinatá pavéza je o třetinu delší než člunek i křídla. V květu je deset dvojbratrých, ke koruně přirostlých tyčinek s prašníky. Květy nakvétající postupně poskytují hojně nektaru umístěného poměrně hluboko, je proto dosažitelný jen pro opylující hmyz s dlouhým sosákem (čmeláci, motýli a některé včely).

Plody jsou drobné, vejčité, jednosemenné lusky asi 3 mm dlouhé a 2 mm široké, které se otvírají chrupavčitým víčkem. Lusk, částečně obalen suchým vytrvalým kalichem, obsahuje pískově žluté až hnědé semeno dlouhé až 2 a široké 1,5 mm. Hmotnost tisíce semen je 1,85 gramů. Rostlina se vegetativně rozšiřuje plazivými oddenky a pohlavně semeny.

Možnost záměny

Jetel bledožlutý lze v české přírodě nejsnáze zaměnit s tu a tam pěstovaným nepůvodním jetelem panonským (Trifolium pannonicum), jehož vejčitá až válcovitá květenství velká 4 až 5 cm jsou na stopkách dlouhých od 5 do 10 cm a jeho postranní žilky na lístcích jsou přímé nebo dovnitř ohnuté.

Význam

Rostlina se někdy z jara přisévá jako příměs do jetelotravních směsí, které slouží coby krmivo pro býložravce. V Česku je od roku 2012 registrována odrůda 'Helian'. Je také vítaným zdrojem nektaru a pylu pro opylovače a zvyšuje snůšku medu. Na jeho kořenech symbioticky žijí bakterie rodu Rhizobium, které jímají vzdušný dusík a obohacují jím půdu.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jetel bledožlutý na Wikimedia Commons
• Taxon Trifolium ochroleucon ve Wikidruzích

Portály: Rostliny