Islam Karimov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Islom Abduganijevič Karimov
Islam Karimov (cropped).jpg

1. Prezident Uzbekistánu
Ve funkci:
1. září 1991 – 2. září 2016
Předchůdce nikdo, funkce vytvořena
Stranická příslušnost
Členství Komunistická strana Uzbekistánu
Komunistická strana Sovětského svazu
People's Democratic Party of Uzbekistan
Uzbekistan Liberal Democratic Party
Self-Sacrifice National Democratic Party

Narození 30. ledna 1938
Samarkand
Úmrtí 2. září 2016 (ve věku 78 let)
Taškent, UzbekistánUzbekistán Uzbekistán
Místo pohřbení Hazrat-Hyzr Mosque
Národnost Uzbeci
Choť Tatyana Karimova
Děti Gulnora Karimovová
Lola Karimovová
Alma mater Taškentská státní polytechnická univerzita
Taškentská státní hospodářská univerzita
Profese politik a státník
Ocenění řetěz Řádu za občanské zásluhy (2003)
Kříž uznání
Řád zlatého rouna
Řád zlatého orla
velkokříž s řetězem Záslužného řádu Italské republiky
… více na Wikidatech
Podpis Islom Abduganijevič Karimov, podpis
Webová stránka fondkarimov.uz
Commons Kategorie Islam Karimov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Islam Abduganijevič Karimov (uzbecky latinkou Islom Abdugʻaniyevich Karimov, cyrilicí Ислом Абдуғаниевич Каримов, rusky Ислам Абдуганиевич Каримов), 30. ledna 1938 Samarkand – oficiálně 2. září 2016[pozn. 1] byl od roku 1991 prezidentem Uzbekistánu. Etnicky byl po otci Uzbek a po matce Tádžik. Vyrůstal v sirotčinci, vystudoval inženýrství a ekonomiiTaškentu. Byl členem Lidově demokratické strany Uzbekistánu.

Vzestup k moci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1989 se Karimov stal generálním tajemníkem Komunistické strany Uzbekistánu. 24. března 1990 se stal prezidentem Uzbecké SSR a 31. srpna 1991 vyhlásil nezávislost Uzbekistánu. 29. prosince 1991 vyhrál první nezávislé uzbecké prezidentské volby se ziskem 86 % hlasů. Volby jsou však považovány za nespravedlivé, jelikož byl zfalšován počet hlasů a ačkoli měl kandidát opozice Muhammad Salih jistou možnost se voleb jako kandidát zúčastnit, v kampani byl upřednostňován vládní kandidát.

Kritika a kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Bývalý britský velvyslanec Craig Murray, působící v zemi v letech 20022004, se zmiňuje o vysoké korupci a nedodržování lidských práv. Poukazoval také na zprávy o mučení či vaření lidí za živa.[4] Kvůli chování vůči svým oponentům a porušování lidských práv, mučení, cenzuře a falšování voleb byl Islam Karimov považován za jednoho z nejhorších světových diktátorů své doby.[5][6]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Islam Karimov byl dvakrát ženatý. Se svou druhou ženou Taťjanou Akbarovnou, která byla tádžického a ruského původu, měl dvě dcery, starší Gulnaru a mladší Lolu.[6] Karimov a jeho dcery byli kritizováni za nepotismus.

Pohřeb[editovat | editovat zdroj]

Okázalý státní pohřeb byl Karimovi vystrojen v sobotu 3. září 2016 v jeho rodném Samarkandu za účasti vdovy Taťjany, dcery Loly a premiéra Šavkata Mirzijojeva, pravděpodobného Karimova nástupce ve funkci.[7] Na pohřbu chyběla starší dcera Gulnara, kdysi – jakožto nejvlivnější žena v zemi – zvaná uzbecká princezna, což vyvolalo dohady, zda je ještě naživu.[8]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Uzbecká vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Sovětská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Kdy přesně Karimov zemřel, není zcela jasné. 27. srpna prodělal mozkovou mrtvici a následně operaci, potom byl umístěn na jednotce intenzivní péče. Uzbecká agentura Fergana 29. srpna oznámila, že Karimov odpoledne zemřel, ale nikdo z oficiálních míst to nekomentoval. Po mlčení vláda 2. září ráno ohlásila, že prezidentův stav je kritický a za posledních 24 hodin se výrazně zhoršil. Odpoledne přiznala, že prezident zemřel, a vyhlásila třídenní smutek. V komuniké vydaném jménem vlády a parlamentu, zaznělo, že „po těžké nemoci 2. září zesnul přední státní a politický činitel, prezident Uzbekistánu Islam Karimov“)[1][2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Islam Karimov na anglické Wikipedii.

  1. Uzbek President Karimov dies - diplomatic sources [online]. Reuters, 2 September 2016 [cit. 2016-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Uzbecký prezident krvácel do mozku. Spekuluje se, že zemřel. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 2016-08-30 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  3. Uzbecký prezident Karimov zemřel, tamní vláda to potvrdila. Novinky.cz [online]. 2016-09-02 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  4. Fotografie těla Muzafara Avazova s viditelnými stopami po ponoření do vařící vody.. www.informationclearinghouse.info [online]. [cit. 2009-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-27. 
  5. The World's Worst Dictators-2007. Parade.com. Cit. 2012-04-04.
  6. a b Zemřel, nezemřel, zemřel. Smrt uzbeckého prezidenta provázely dezinformace
  7. Velkolepé rozloučení. Fotografie Reuters – Muhammadsharif Mamatkulov. Právo. Borgis, a.s., 5. 9. 2016, s. 9. ISSN 1211-2119. (česky) 
  8. Alexandra Malachovská. Státní smutek v Uzbekistánu se odehrál bez princezny Guguši. Fotografie ČTK/AP a Profimedia.cz. Právo. 7. 9. 2016, s. 12. ISSN 1211-2119. (česky) 
  9. Karimov, Islam. International Year Book and Statesmen's Who's Who [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  10. zakon1.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  11. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  12. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 10 lipca 2003 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  13. VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  14. Укази о одликовањима | Председник Републике Србије. archive.is [online]. 2016-05-28 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

prezident Uzbekistánu
Předchůdce:
funkce neexistovala
24. březen 19902. září 2016
Islam Karimov
Nástupce:
Šavkat Mirzijojev