Poprava uvařením

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historická rekonstrukce

Poprava uvařením je pomalý a velmi bolestivý způsob vykonání trestu smrti.

Technika[editovat | editovat zdroj]

Odsouzený je svlečen a ponořen do již vařící kapaliny nebo svázán a ponořen do velkého kotle se studenou kapalinou, pod kterým popravčí zapálí oheň, který zahřeje kapalinu k varu. Jako kapalinu lze použít vodu, olej, kyselinu, dehet, nebo roztavené olovo. Příčinou smrti jsou v tomto případě rozsáhlé popáleniny.

Historické užití[editovat | editovat zdroj]

Sice nebylo tohoto trestu užíváno tak často jako jiných metod popravy, zato ale uvaření zaživa bylo široce rozšířené po celé Evropě a Asii po dobu dvou až tří tisíc let.

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Poprava uvařením se v Evropě používala už v Antice. Ve starověkém Římě bylo vaření v kotli používáno jako způsob mučení a popravy, zejména při pronásledování křesťanů. Svatý Vít a apoštol Jan Evangelista byli podle legend odsouzeni k tomuto způsobu popravy, ale vaření zázračně přežili.

V období po zániku Římské říše zprávy o popravě vařením chybí, Tato metoda se znovu rozšířila v období vrcholného a pozdního steřdověku (14.-15. století). Tímto způsobem bylo trestáno padělání peněz, výjimečně i kacířství nebo travičství. Za vlády anglického krále Jindřicha VII. na konci 15. stol. byl tento trest používán pro traviče. V Nizozemsku a některých německých zemích byla tato forma trestu smrti vyhrazena pro padělatele a penězokazy a to především v průběhu pozdního středověku i raného novověku. Ve městě Deventer v Nizozemsku lze ještě dnes vidět kotle, ve kterých se v 15. století vařili popravení. Také ve středověké Francii se takto trestalo padělání peněz. Svědčí o tom verše básníka Villona, který v jedné ze svých básní napsal: "..tak mince šidíš, než tě kat pak za trest hodí v olej vřelý...". V Českých zemích byla poprava vařením používána výjimečně, existuje o ní jen několik svědectví, vesměs z 15. století. Husité takto údajně někdy zabíjeli zajaté katolické kněze či mnichy, např. kněz Ambrož nechal roku 1425 během rejsy do Slezska uvařit faráře ve městě Radkově. O něco později byl ve městě Prachaticích katem uvařen jakýsi Lukáš, který padělal mince.

Asie[editovat | editovat zdroj]

  • Čínský císařský soudní dvůr používal uvaření zaživa jako formu trestu smrti a mučení. Mongolský válečník Džamucha uvařil zaživa některé generály svého rivala Čingischána kolem roku 1200 n. l.
  • V japonském lidovém příběhu o nindžovi Išikawovi Goemonovi je Goemon popraven uvařením v oleji. Také v románu Šógun od Jamese Clavella, který se odehrává v Japonsku v 17. století je jeden anglický námořník popraven uvařením.
  • V Indii byl tento trest používán v 16.–18. století za vlády dynastie Mughalů pro zrádce. Podle některých pramenů tak měl být v 17. století umučen Ardžan Dév, pátý guru Sikhů, který se zúčastnil spiknutí prince Chusraua proti jeho otci císaři Džahángírovi.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Idi Amin, prezident Ugandy v 70. letech 20. století, a vládní úřady režimu současného prezidenta Isloma Karimova v Uzbekistánu byli nařčeni, že uvařili zaživa množství politických disidentů, jako např. Muzafara Avazova.[1]

Fikce[editovat | editovat zdroj]

  • Jako klišé slouží zobrazení nebo představa kanibalů, jak vaří lidi zaživa ve velkém kotli.
  • V románu Jamese Clavella Šógun je jeden ze členů posádky lodi Erasmus uvařen k smrti v kotli.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boiling to death na anglické Wikipedii.

  1. Amnesty International - Concerns in Europe and Central Asia July to December 2003

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]