Přeskočit na obsah

Horní Lhota (okres Zlín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Horní Lhota
Kostel svatého Diviše
Kostel svatého Diviše
Znak obce Horní LhotaVlajka obce Horní Lhota
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLuhačovice
Obec s rozšířenou působnostíLuhačovice
(správní obvod)
OkresZlín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel602 (2024)[1]
Rozloha12,65 km²[2]
Katastrální územíHorní Lhota u Luhačovic
Nadmořská výška340 m n. m.
PSČ763 23
Počet domů193 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorní Lhota 27
76323 Dolní Lhota u Luhačovic
obechornilhota@volny.cz
StarostaIng. Josef Šenovský
Oficiální web: www.horni-lhota.cz
Horní Lhota
Horní Lhota
Další údaje
Kód obce585246
Kód části obce43281
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Horní Lhota se nachází v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Žije zde 602[1] obyvatel.

Obec se nalézá na samém okraji moravského Valašska ve výšce 340 m n. m. při komunikaci ze Zádveřic do Luhačovic. (Do Luhačovic je to 9 km a do Zlína 19 km.) K obci zasahuje severní okraj chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Obcí protéká potok Olše. Od okrajových částí obce se táhne pásmo lesů jižních svahů Vizovických vrchů a severovýchodně od obce jsou při okraji lesa roztroušeny chatové osady.[zdroj?]

O obci Horní Lhota se zmiňují písemné prameny roku 1420, uvádějící zdejšího faráře Jana z Uherského Brodu. Obec byla původně majetkem olomouckého biskupství.[zdroj?]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v okrese Zlín#Horní Lhota.

Dominantou obce je báň kostela svatého Dionýsia (Dionysia Areopagity) v barokním slohu. Ten stojí pravděpodobně na místě staršího dřevěného kostelíka. Jedna z písemných zpráv zmiňující kostelík v obci pochází z roku 1449. Jádro kostela pochází z roku 1700, věž byla přistavěna v roce 1746. Interiér kostela zdobí oltářní obraz malíře Joži Uprky.[zdroj?]

K dalším pamětihodnostem obce patří smírčí kříž, usazen u bočního vchodu do kostela, a boží muka v jižní části obce. V centru obce se dochoval vodní mlýn. Přímo nad obcí severním směrem na výrazné ostrožně Vala (551 m n. m.), výběžku Slavického kopce (624 m n. m.), se nacházejí zbytky hradu Engelsberk (Sehrad) z počátku druhé půle 13. století. Dodnes se zachovaly nevelké zbytky základů a pozůstatky mohutných valů s příkopy.[zdroj?]

Patří sem i Jakubíkův mlýn na potoce Kocmanka a Chalupův mlýn na potoce Olše.[zdroj?]

Další objekty

[editovat | editovat zdroj]
  • sportovní areál
  • tenisový kurt
  • školka
  • dětské hřiště
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NEKUDA, Vladimír. Zlínsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1995. 783 s. (Vlastivěda moravská; sv. 64). ISBN 80-85048-57-4. S. 433–435. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]