Přeskočit na obsah

Hřensko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hřensko
pohled z Labské vyhlídky
pohled z Labské vyhlídky
Znak obce HřenskoVlajka obce Hřensko
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDěčín
Obec s rozšířenou působnostíDěčín
(správní obvod)
OkresDěčín
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel256 (2024)[1]
Rozloha19,86 km²[2]
Nadmořská výška130 m n. m.
PSČ407 17
Počet domů102 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduHřensko 71
407 17 Hřensko
urad@hrensko.cz
StarostaKateřina Horáková
Oficiální web: www.hrensko.cz
Hřensko na mapě
Hřensko
Hřensko
Další údaje
Kód obce562513
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřensko (německy Herrnskretschen) je obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji, která je vstupní branou do Národního parku České Švýcarsko. Obec na dolním toku Kamenice se zcela soustředí na cestovní ruch. S nadmořskou výškou 115 metrů je nejníže položenou obcí České republiky. Žije v ní 256[1] obyvatel. Mezi turisty je oblíbený kaňon Labe, z něhož vstupuje mezi skály neméně krásné údolí vinoucí se podél řeky Kamenice. Značná část obce se rozkládá v tomto údolí, které je z obou stran obklopeno vysokou hradbou skalních stěn. Díky nízkým teplotám mezi skalami se zde daří horským rostlinám, což je při nízké nadmořské výšce Hřenska raritou. Nachází se zde silniční hraniční přechod Hřensko–Schmilka.

Sousedními obcemi sídla jsou Janov, Labská Stráň, Jetřichovice, Arnoltice, Ludvíkovice, Děčín, Růžová, Reinhardtsdorf-Schöna, Bad Schandau a Sebnitz.

První písemná zmínka o Hřensku pochází z 1488,[4] kdy zde stála krčma (Horniss Kretzmar) sloužící vorařům, od 16. století se zde začali usídlovat další obyvatelé. Obživu jim zajišťovala těžba a plavení dřeva, vznikaly zde sklady zboží a rozrůstaly se krčmy. Za panování hrabat Clary-Aldringenů došlo k prudkému rozvoji turistiky, byl zde založen jeden z prvních Horských spolků v Česku.

Zdejší překladiště dřeva (něm. Herrnskretschen) splaveného po řece Kamenice dalo vzniknout i českému názvu Hřensko.[5]

Klima je obvykle teplé a mírné. V Köppenově-Geigerově klimatické klasifikaci patří do oblasti Cfb. Průměrná teplota činí 8,1 °C. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 569 milimetrů.[6]V roce 2022 Hřensko zasáhly lesní požáry.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 579 obyvatel (z toho 293 mužů), z nichž bylo devatenáct Čechoslováků, 540 Němců a dvacet cizinců. Kromě 31 evangelíků a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 575 obyvatel: třináct Čechoslováků, 534 Němců a 28 cizinců. Převažovali římští katolíci (535 osob), ale kromě nich ve vsi bylo 28 evangelíků, jeden člen církve československé, tři židé, pět příslušníků nezjišťovaných církví a tři lidé bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Hřensko[4][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 658 698 698 704 741 579 575 201 186 206 223 165 202 222
Domy 93 107 107 113 120 122 128 129 48 49 50 41 48 56

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Hřensko je výchozím místem pro výlety na Pravčickou bránu, největší přírodní skalní most v Evropě a do soutěsek řeky Kamenice, kde je možné absolvovat projížďku na lodičkách s výkladem převozníka. Tyto turistické atrakce spojuje naučná stezka.

Obcí prochází silnice I/62 (Ústí nad LabemDěčín – Hřensko – Hřensko státní hranice). Do obce zajíždějí pravidelně spoje z Děčína, které dále pokračují až do části Mezná. Nejbližší železniční trať se nachází na Německé straně, železniční zastávka Schöna, která leží na železniční trati Děčín – Dresden-Neustadt. Obec má proto dobré spojení s Děčínem, Bad Schandau a celým zbytkem Německa.

V provozu jsou zde přívoz z německé strany od železniční zastávky Schöna a přívoz Dolní Žleb spojující Hřensko s Dolním Žlebem, který převáží také automobily. Oba přívozy jsou v provozu celoročně. V provozu je také linka z Ústí nad Labem do Bad Schandau.

  • Ignaz Clar (1829–1905), rakouský a český podnikatel německé národnosti
  • Armin Bodechtel (1897–1965), německý architekt a politik
  • Erich Clar (1902–1987), německočeský chemik
  • Johannes Dinnebier (* 1927), německý světelný designér
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369. 
  5. KNORR, Ivan. Krajina čtyř fází. Země světa. 3.5.2022, roč. 21, čís. 5, s. 2–11. Dostupné online. 
  6. climate-data.org
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 179. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 45. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 285. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]