Giovanni Battista Alliprandi

Giovanni Battista Alliprandi
Narození	1665; Laino
Úmrtí	13. března 1720 (ve věku 54–55 let); Litomyšl
Místo pohřbení	Litomyšl
Povolání	architekt a stavitel
Významná díla	Kostel Nejsvětější Trojice
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Giovanni Battista Alliprandi (cca 1665, patrně Laino ve Val d'Intelvi (Provincie Como, Itálie) – 13. březen 1720, Litomyšl) byl v Čechách působící barokní architekt severoitalského původu.

Rodina a studia

Pocházel z rodiny štukatéra Lorenza Alliprandiho činného ve Vídni; štukatéry se stali také dva Giovanniho bratři. Vedle Giovanniho Santiniho a Kryštofa Dientzenhofera je Giovanni Battista Alliprandi nejvýznamnějším českým vrcholně barokním architektem. Významně byl ovlivněn vídeňskou architekturou své doby. V letech 1680–1685 studoval u Domenica Martinelliho, v letech 1690–1695 mu dělal políra na stavbě poutního mariánského kostela v Luži u Košumberka. Nastudoval si také rakouské císařské dvorní stavby, navržené Johannem Lukasem von Hildebrandt, a především Johannem Bernardem Fischerem z Erlachu, jehož osobité, vrcholně barokní pojetí architektury Alliprandi přinesl do Čech. Ovlivněn byl ovšem také dílem Jana Baptisty Matheye a Giovanniho Santiniho. V Praze se oženil s dcerou italského štukatéra Barbarou Cecílií Bussi, s níž měl sedm dětí. Roku 1709 získal městské právo na Malé Straně a koupil si dům v Ostruhové (dnes Nerudově) ulici. Po jeho smrti se vdova se čtyřmi nezletilými dětmi vrátila do Laina.

Činnost

Samostatnou projektovou a realizační dráhu architekta začal v letech 1696 až 1702 jako dvorní architekt rodiny Černínů. Od roku 1697 bydlel stále v Praze, kde byl roku 1706 jmenován nejvyšším císařským fortifikačním stavitelem. Stavba opevnění však i přes vyplácení stálého platu nepokračovala podle harmonogramu. Roku 1709 se Alliprandi stal rodinným architektem hrabat Trauttmannsdorfů. V jejich službách rekonstruoval pražský palác a cestoval opakovaně ke stavbě paláce do Vídně, kde jej inspirovali svými stavbami Johann Lucas von Hildebrandt a Johann Bernhard Fischer von Erlach. Dále byl jmenován fortifikačním inženýrem města Cheb.

Specializoval se především na projektování zámecké architektury a pražských šlechtických paláců, v menší míře je i autorem sakrálních staveb, například roku 1714 realizoval kostel při koleji piaristů v Litomyšli, který financoval hrabě František Trauttmannsdorf. Působil především v Praze, z východočeských staveb je nejvýznamnější komplex staveb v Kuksu, navržený pro Františka Antonína Šporka. Na rozdíl od převažujících štukových fasád obkládal své stavby zásadně kvalitním pískovcem, podobně jako jeho vzory vídeňské.

Dílo

Opočno, zámek Opočno – rozsáhlá přestavba ve stylu barokní gotiky, pro Colloredo-Mansfeldy (po roce 1690)
Hořín u Mělníka, lovecký zámek Černínů (1696, rozšířený. 1701, později přestavěný). Majetek Lobkoviců.
Kosmonosy, piaristický klášter a loreta, přestavba zámku (1697–1701)
Týnec u Klatov, zámek Týnec (asi 1700)
Liblice u Mělníka, zámek Liblice (asi 1700–1706)
Praha, Hradčany, Šternberský palác (1700–1701)
Praha, Staré Město, Hrzánský palác v Celetné ulici (kol. r. 1702)
Praha, Malá Strana, Lobkovický palác – původně palác Přehořovských z Kvasejovic (asi 1703–1707, později pozměněn)
Kuks, stavební komplex kostela Nejsvětější Trojice, hospitalu, lázní, závodiště koní pro parkur, hrobky a lázeňské domy hraběte Františka Antonína Šporka v urbanizované krajině s parkem, cestami, poustevnou, Domem filosofů s knihovnou a s jeskyní; asi nejvýznamnější Alliprandiho stavební dílo; původní koncept je znám jen z rytiny, z architektury se dochovalo jen torzo (1707)
Praha, Malostranské náměstí, Kaiserštejnský palác (asi po r. 1707)
Praha, Malostranské náměstí, sloup Nejsvětější Trojice (1713)
Praha, Malá Strana, Ledeburský palác (kol. r. 1716)
Veltrusy, zámek Veltrusy (kolem roku 1711, později výrazně rozšířen)
Praha, Malá Strana, Schönbornský palác (1715–1719)
Litomyšl, kostel Nalezení svatého Kříže při koleji piaristů (od r. 1715)
Cheb, radnice – z radničního paláce postavena pouze třetina (od r. 1718)
Pražský hrad, Hartigovská zahrada, hudební pavilon (před r. 1720)
Luže u Skutče, poutní chrám Panny Marie na Chlumku
Lysá nad Labem, zámek Lysá, projekt barokní přestavby zámku
Petrohrad, projekt barokní přestavby zámku provedené v letech 1697–1703^[1]
Andělská Hora, kostel Nejsvětější Trojice, trojboký poutní kostel 1692–1712
Benešov, Kolej piaristická s kostelem sv. Anny 1705–1710
Neratov (Bartošovice v Orlických horách), kostel Nanebevzetí Panny Marie (?)

Odkazy

Reference

↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Petrohrad, s. 43.

Literatura

Preiss, P.: Italští umělci v Praze, Panorama, Praha 1986, s. 296-311.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 63–64.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Giovanni Battista Alliprandi na Wikimedia Commons
Giovanni Battista Alliprandi na serveru Královská cesta Archivováno 2. 5. 2014 na Wayback Machine.
Zámek v Liblicích na webu obecního úřadu v Liblicích
Zámek Veltrusy – stránky o zámku a parku
Zámek Týnec – stránky o zámku a parku

[poche-1] POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Petrohrad, s. 43.

[1]