Formule E 2018/2019

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Formule E 2018/19)
5. sezóna
mistrovství světa vozů Formule E
(2018/2019)
Mistr světa Jean-Éric Vergne
Mistr světa Jean-Éric Vergne
Obecné informace
Počet závodů13
Počet pilotů25
Počet týmů11
Pohár jezdců
PrvníFrancie Jean-Éric Vergne
(DS Techeetah)
DruhýŠvýcarsko Sébastien Buemi
(Nissan e.dams)
TřetíBrazílie Lucas di Grassi
(Audi Sport ABT Schaeffler)
Pohár týmů
PrvníČína DS Techeetah
Formule E

Sezóna 2018/19 závodů Formule E byla pátou sezónou šampionátu Formule E pořádaného Mezinárodní automobilovou federací FIA, který je nejvyšším mistrovství v kategorii monopostů na elektrický pohon.

Sezóna se skládala ze 13 závodů od 15. prosince 2018 do 14. července 2019, účastnilo se jí 11 týmů a soupeřili mezi sebou o titul nejlepšího týmu a jezdce.

Titulu ze sezóny 2017/18 obhájil Francouz Jean-Éric Vergne, který se tak stal prvním vícenásobným vítězem šampionátu. Mezi týmy si vítězství vybojoval Techeetah-DS, který tak vrátil týmu Audi Sport ABT Schaeffler porážku z předcházející sezóny.

Změny v pravidlech[editovat | editovat zdroj]

Technická pravidla[editovat | editovat zdroj]

  • Nejvýznamnější změnou byl nový monopost. Poté, co se první 4 sezóny od Formule E 2014/15 využíval Spark-Renault SRT 01E, byl pro tuto sezónu představen nový stroj Spark-Renault SRT05e stejného výrobce Spark Racing Technology.[1] Nový monopost nepoužívá běžný tvar zadního křídla a místo toho využívá aerodynamické prvky v šasi a v podlaze.[2]
  • Všechny týmy Formule E využívaly baterii vyvinutou McLaren Applied Technologies a firmou Atieva.[3][4] Každý ze závodníků může využít jen jednu baterii na závod, což znamená, že musí vydržet celou délku závodu oproti polovině závodu v sezóně 2017/18. Závodníci tedy nebudou během závodů měnit monoposty.[5]
  • Maximální výkon motorů byl navýšen na 250 kW.[6] Monoposty budou mít několik předdefinovaných výkonových módů, aby podporovaly možnosti různých závodních strategií i bez nutnosti vývoje pohonných jednotek.[7]
  • K zajímavějšímu závodění přispěl i systém zvaný "hyperboost" nebo také "mód Mario Kart", který závodníkům přidá dalších 25 kW výkonu, pokud projedou vyznačeným úsekem tratě mimo závodní stopu. Trvání tohoto módu a počet zrychlení, které bude mít závodník k dispozici, oznámila FIA až těsně před závodem, aby týmy nemohly dopředu počítat se zrychlováním při vytváření závodních strategií.[8][9]
  • Ochrana hlavy "halo" byla nově součástí monopostu tak, aby závodní série Formule E byla v souladu s nařízením FIA, že všechny monopostové závody musí mít ochranu hlavy do roku 2020.[zdroj?]

Sportovní pravidla[editovat | editovat zdroj]

  • Závody se od této sezóny nekonají na předem definovaný počet kol, ale místo toho se jely na časový úsek 45 minut plus 1 kolo po vypršení tohoto limitu.[9]

Jezdci a týmy[editovat | editovat zdroj]

Tým Šasi Pohonná jednotka No. Jezdec Závody
Spojené království Envision Virgin Racing Spark-Audi[10] Audi e-Tron FE05 2 Spojené království Sam Bird[11] 1–13
4 Nizozemsko Robin Frijns[12] 1–13
Spojené království Panasonic Jaguar Racing Spark-Jaguar Jaguar I-Type III 3 Brazílie Nelson Piquet Jr.[13] 1–6
Spojené království Alex Lynn 7–13
20 Nový Zéland Mitch Evans[13] 1–13
Německo HWA Racelab[14] Spark–Venturi Venturi VFE05 5 Belgie Stoffel Vandoorne[15] 1–13
17 Spojené království Gary Paffett[16] 1–13
USA Geox Dragon[17] Spark–Penske[18] Penske EV-3 6 Německo Maximilian Günther 1–3,7–13
Brazílie Felipe Nasr 4–6
7 Argentina José María López[19] 1–13
Spojené království NIO Formula E Team Spark–NIO[18] NIO Sport 004 8 Francie Tom Dillmann[20] 1–13
16 Spojené království Oliver Turvey[20] 1–13
Německo Audi Sport ABT Schaeffler Formula E Team Spark–Audi Audi e-Tron FE05 11 Brazílie Lucas di Grassi[21] 1–13
66 Německo Daniel Abt[22] 1–13
Monako Venturi Formula E Team Spark–Venturi Venturi VFE05 19 Brazílie Felipe Massa[23] 1–13
48 Švýcarsko Edoardo Mortara[24] 1–13
Japonsko Nissan e.dams[25] Spark–Nissan Nissan IM01 22 Spojené království Oliver Rowland[26] 1–13
23 Švýcarsko Sébastien Buemi[27] 1–13
Čína DS Techeetah Spark–DS Automobiles[28] DS E-Tense FE 19 25 Francie Jean-Éric Vergne[29] 1–13
36 Německo André Lotterer[30] 1–13
Německo BMW i Andretti Motorsport Spark–BMW[31] BMW IFE.18 27 Spojené království Alexander Sims[32] 1–13
28 Portugalsko António Félix da Costa[32] 1–13
Indie Mahindra Racing Spark–Mahindra[33] Mahindra M5Electro 64 Belgie Jérôme d'Ambrosio[34] 1–13
94 Švédsko Felix Rosenqvist 1
Německo Pascal Wehrlein[34] 2–13

Změny v týmech[editovat | editovat zdroj]

  • BMW vstoupí do seriálu jako dodavatel šasi, v partnerství s Andretti Autosport.[31]
  • HWA spojený s Mercedesem také vstoupí do seriálu jako technický partner pro Venturi. HWA získá jako součást dohody motory pro rok 2018/19, což bude sloužit jako předstupeň plného vstupu Mercedesu do Formule E v sezóně 2019/20.[35]
  • Nissan vstoupí jako výrobce šasi do partnerství s týmem DAMS, kde nahradí Renault.[36] Renault oznámil, že se chce věnovat svým cílům ve Formuli 1, a proto z Formule E odchází.[25]
  • Techeetah změní dodavatele motorů z Renaultu na DS Automobiles a stane se jejich partnerem.[37] Virgin Racing přechází k motorům od Audi.[38]

Přestupy jezdců[editovat | editovat zdroj]

Jezdec 2017/18 2018/19 Pozice v týmu/Série
Německo Nick Heidfeld Indie Mahindra Racing neznámá vlajka TBA
Brazílie Felipe Massa neznámá vlajka Williams Racing Team (Formule 1) Monako Venturi Formula E Team Jezdec
Švédsko Felix Rosenqvist Indie Mahindra Racing neznámá vlajka IndyCar
Německo Pascal Wehrlein Německo Mercedes-AMG Motorsport Petronas (DTM) Indie Mahindra Racing Jezdec
Francie Nicolas Prost Francie e.dams Renault neznámá vlajka TBA
Spojené království Oliver Rowland Spojené království Strakka Racing (Blancpain GT Series) Japonsko Nissan e.dams Jezdec
Německo Maro Engel Monako Venturi Formula E Team neznámá vlajka TBA
Belgie Jérôme d'Ambrosio USA Dragon Racing Indie Mahindra Racing Jezdec
Německo Maximilian Günther Spojené království BWT Arden (Formule 2) USA Geox Dragon Racing Jezdec
Spojené království Alexander Sims USA BMW Team RLL (WeatherTech SportsCar Championship) USA BMW i Andretti Motorsport Jezdec
Belgie Stoffel Vandoorne Spojené království McLaren Renault F1 Team (Formule 1) Německo HWA Racelab Jezdec
Spojené království Gary Paffett Německo Mercedes-AMG Motorsport Petronas (DTM) Německo HWA Racelab Jezdec
Francie Tom Dillmann Monako Venturi Formula E Team Spojené království NIO Formula E Team Jezdec
Itálie Luca Filippi Spojené království NIO Formula E Team neznámá vlajka TBA
Japonsko Kamui Kobajaši USA MS&AD Andretti Formula E neznámá vlajka TBA
Francie Stéphane Sarrazin USA MS&AD Andretti Formula E neznámá vlajka TBA
Spojené království Tom Blomqvist USA MS&AD Andretti Formula E neznámá vlajka TBA
Spojené království Alex Lynn Spojené království DS Virgin Racing Spojené království Jaguar Racing
Nizozemsko Robin Frijns Německo Audi Sport Team Abt Sportsline (DTM) Spojené království Envision Virgin Racing Jezdec

Změny jezdců[editovat | editovat zdroj]

Poznámky


Kalendář závodů[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2018/19 se bude skládat z těchto závodů:

Kolo ePrix Země Trať Datum
1 ePrix Ad Diriyah[43] Saúdská Arábie Saúdská Arábie Riyadh Street Circuit[44] 15. prosinec 2018
2 ePrix Marrákeše Maroko Maroko Circuit International Automobile Moulay El Hassan 12. leden 2019
3 ePrix Santiaga Chile Chile Parque O'Higgins Circuit[45] 26. leden 2019
4 ePrix Mexico City Mexiko Mexiko Autódromo Hermanos Rodríguez 16. únor 2019
5 ePrix Hongkongu Hongkong Hongkong Hong Kong Central Harbourfront Circuit 10. březen 2019
6 ePrix Sanya Čína Čína Sanya Street Circuit 23. března 2019
7 ePrix Říma Itálie Itálie Circuito Cittadino dell'EUR 13. dubna 2019
8 ePrix Paříže Francie Francie Circuit des Invalides 27. dubna 2019
9 ePrix Monaka Monako Monako Circuit de Monaco 11. května 2019
10 ePrix Berlína Německo Německo Tempelhof Airport Street Circuit 25. května 2019
11 ePrix Bernu[46] Švýcarsko Švýcarsko TBA 22. června 2019
12 ePrix New York City závod 1 USA Spojené státy americké Brooklyn Street Circuit 13. července 2019
13 ePrix New York City závod 2 14. července 2019
Zdroj:[47][48]

Změny v kalendáři[editovat | editovat zdroj]

  • V kalendáři se opět objevuje ePrix Monaka, která se pořádá každé dva roky a střídá se s Grand Prix Monaka historických vozů.[49]
  • Formula E se poprvé podívá do Saúdské Arábie, kde se pojede závod na městském okruhu v Rijádu, přesněji v jeho čtvrti Ad Diriyah.[44][50] V kalendáři se objevuje jako zahajovací závod sezóny, tedy nahradí ePrix Hongkongu.
  • Závodit by se mělo poprvé také v São Paulo. Prvně se v kalendáři toto brazilské město objevilo v sezóně 2017/18, ale závod byl odložen a nahrazen ePrix Punta del Este.[51] Ovšem závod v São Paulo se zatím neobjevil v návrzích kalendáře z června 2018 a závod v Punta del Este se v této sezóně také nepojede.[47]
  • Naopak se v dočasném kalendáři objevila nová ePrix v Číně, a to ve městě San-ja v provincii Chaj-nan.[52] Šampionát měl dříve svou zastávku na čínském území na okruhu v Pekingu.[47]
  • ePrix Santiaga se pojede na jiném místě - z Parque Forestal se přesune na okruh O'Higgins Park. Změnu iniciovali občané předměstí Barrio Lastarria, kteří protestovali proti původní trase.[45]
  • ePrix Curychu se v sezóně 2018/19 nepojede - vedení města neschválilo pořádání s odkazem na to, že místní infrastruktura nebude schopna zvládnout takto velké sportovní akce brzy po sobě. Místo toho se závod přesune do Bernu a do Curychu se možná vrátí v dalších sezónách.[46]

Evropské závody[editovat | editovat zdroj]

Součástí šampionátu Formule E byla i nová, samostatná soutěž, do které se počítaly výsledky ze závodů v evropských městech.[53] Původním záměrem bylo ocenění jezdce, který během evropských závodů získá nejvíce bodů[53][54], ale nakonec novou trofej dodanou sponzorem voestalpine získal závodník, který během závodů v Evropě byl nejvícekrát na pódiu.[55]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

ePrix[editovat | editovat zdroj]

Kolo Závod Pole position Nejrychlejší kolo Vítězný jezdec Vítězný tým Výsledky
1 Saúdská Arábie ePrix Ad Diriyah[43] Portugalsko António Félix da Costa Německo André Lotterer Portugalsko António Félix da Costa Spojené království BMW i Andretti Motorsport Výsledky
2 Maroko ePrix Marrákeše Spojené království Sam Bird Brazílie Lucas di Grassi Belgie Jérôme d'Ambrosio Indie Mahindra Racing Výsledky
3 Chile ePrix Santiaga Švýcarsko Sébastien Buemi Německo Daniel Abt Spojené království Sam Bird Spojené království Envision Virgin Racing Výsledky
4 Mexiko ePrix Mexico City Německo Pascal Wehrlein Německo Pascal Wehrlein Brazílie Lucas di Grassi Německo Audi Sport Abt Schaeffler Výsledky
5 Hongkong ePrix Hongkongu Belgie Stoffel Vandoorne Německo André Lotterer Švýcarsko Edoardo Mortara Monako Venturi Formula E Team Výsledky
6 Čína ePrix Sanya Spojené království Oliver Rowland Francie Jean-Éric Vergne Francie Jean-Éric Vergne Čína Techeetah-DS Výsledky
7 Itálie ePrix Říma Německo André Lotterer Švýcarsko Sébastien Buemi Nový Zéland Mitch Evans Spojené království Jaguar Výsledky
8 Francie ePrix Paříže Spojené království Oliver Rowland[pozn. 1] Francie Tom Dillmann[pozn. 2] Nizozemsko Robin Frijns Spojené království Envision Virgin Racing Výsledky
9 Monako ePrix Monaka Francie Jean-Éric Vergne[pozn. 3] Německo Pascal Wehrlein Francie Jean-Éric Vergne Čína Techeetah-DS Výsledky
10 Německo ePrix Berlína Švýcarsko Sébastien Buemi Švýcarsko Sébastien Buemi Brazílie Lucas di Grassi Německo Audi Sport Abt Schaeffler Výsledky
11 Švýcarsko ePrix Bernu[46] Francie Jean-Éric Vergne Spojené království Sam Bird Francie Jean-Éric Vergne Čína Techeetah-DS Výsledky
12 USA ePrix New York City Švýcarsko Sébastien Buemi Francie Jean-Éric Vergne[pozn. 4] Švýcarsko Sébastien Buemi Francie Nissan e.dams Výsledky
13 Spojené království Alexander Sims Německo Daniel Abt Nizozemsko Robin Frijns Spojené království Envision Virgin Racing
Poznámky
  1. ↑ Pascal Wehrlein zajel nejrychlejší čas, ale byl z kvalifikace vyloučen kvůli přestupku technických pravidel.
  2. ↑ Bod za nejrychlejší kolo obdržel Robin Frijns, protože se Dillmann neumístil mezi nejlepšími 10 jezdci v cíli.
  3. ↑ Oliver Rowland zajel nejrychlejší čas a získal 3 body, ale kvůli předchozímu trestu startoval ze 3. místa.
  4. ↑ Jeden bod za nejrychlejší kolo závodu bylo připsáno Danielu Abtovi, protože Vergne se neumístil mezi nejlepšími 10 jezdci v cíli.

Pořadí jezdců[editovat | editovat zdroj]

Body se udělují dle uvedeného schématu prvním 10 jezdcům v každém závodě, dále jezdci na pole position a jezdci, který zajede nejrychlejší kolo závodu.

Pořadí v cíli  1.   2.   3.   4.   5.   6.   7.   8.   9.   10.  Pole position Nejrychlejší kolo
Body 25 18 15 12 10 8 6 4 2 1 3 1
Poř. Jezdec KSA
Saúdská Arábie 		MAR
Maroko 		SAN
Chile 		MEX
Mexiko 		HKG
Hongkong 		SAN
Čína 		ROM
Itálie 		PAR
Francie 		MCO
Monako 		BER
Německo 		BRN
Švýcarsko 		NYC
USA 		Body
1 Francie Jean-Éric Vergne 2 5 Ret 13 13 1 14 6 1 3 1 15 7 136
2 Švýcarsko Sébastien Buemi 6 8F RetF 21†F RetF 8F 5F 15F 5F 2F 3F 1F 3F 119
3 Brazílie Lucas di Grassi 9F 7 12 1F 2 15†F 7F 4 Ret 1 9F 5F 18†F 108
4 Nizozemsko Robin Frijns 12 2 5 11 3 14† 4 1 17† 13 Ret Ret 1 106
5 Nový Zéland Mitch Evans 4 9 6 7 7 9 1 16 6 12 2 2 17 105
6 Portugalsko António Félix da Costa 1F RetF RetF 2F 10F 3F 9F 7F DSQF 4F 12F 3F 9F 99
7 Německo Daniel Abt 8F 10 3F 10F 4F 5F 18†F 3F 15F 6F 6F 6F 5F 95
8 Německo André Lotterer 5 6 13 5 14 4 2 2 7 Ret 14 17 Ret 86
9 Spojené království Sam Bird 11 3 1 9 6 Ret 11 11 16† 9 4 8 4 85
10 Spojené království Oliver Rowland 7 15 Ret 20† Ret 2 6 12 2 8 Ret 14 6 71
11 Belgie Jérôme d'Ambrosio 3 1 10F 4 Ret 6 8 17† 11 17 13 9 11 67
12 Německo Pascal Wehrlein RetF 2 6 RetF 7 10 10 4 10 Ret 7 12 58
13 Spojené království Alexander Sims 18 4 7 14 Ret Ret 17 Ret 13 7 11 4 2 57
14 Švýcarsko Edoardo Mortara 19 13 4 3 1 13 Ret Ret Ret 11 Ret Ret Ret 52
15 Brazílie Felipe Massa 17F 18F Ret 8 5 10 Ret 9F 3 15F 8 16† 15 36
16 Belgie Stoffel Vandoorne 16F RetF RetF 18F RetF RetF 3F RetF 9F 5F 10F 13F 8F 35
17 Německo Maximilian Günther 15 12 Ret 19† 5 Ret 14 5 Ret 19 20
18 Spojené království Alex Lynn 12 Ret 8 Ret 7 Ret 16 10
19 Spojené království Gary Paffett Ret Ret 14 16 8 Ret Ret 8 12 16 17 11 10 9
20 Spojené království Oliver Turvey 13 16 8 12 9 11 13 14 Ret 18 16 10 13 7
21 Argentina José María López Ret 11 9 17 11 Ret 16 13 10F 20 DSQ 12 Ret 3
22 Brazílie Nelson Piquet Jr. 10 14 11 Ret Ret Ret 1
23 Francie Tom Dillmann 14 17 Ret 15 12 12 15 Ret 14 19 15 Ret 14 0
24 Brazílie Felipe Nasr 19 Ret Ret 0
25 Švédsko Felix Rosenqvist Ret 0
Poř. Jezdec KSA
Saúdská Arábie 		MAR
Maroko 		SAN
Chile 		MEX
Mexiko 		HKG
Hongkong 		SAN
Čína 		ROM
Itálie 		PAR
Francie 		MCO
Monako 		BER
Německo 		BRN
Švýcarsko 		NYC
USA 		Body
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá 		Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy 		Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
† Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡ Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu

F – FanBoost

Pořadí v evropských závodech[55]
Pos. Driver ROM
Itálie 		PAR
Francie 		MCO
Monako 		BER
Německo 		BRN
Švýcarsko 		Umístění na pódiu (celkem)
1 Francie Jean-Éric Vergne 14 6 1 3 1 2 0 1 3
2 Nový Zéland Mitch Evans 1 16 6 12 2 1 1 0 2
3 Německo André Lotterer 2 2 7 Ret 14 0 2 0 2
4 Švýcarsko Sébastien Buemi 5 15 5 2 3 0 1 1 2
5 Nizozemsko Robin Frijns 4 1 17† 13 Ret 1 0 0 1
5 Brazílie Lucas di Grassi 7 4 Ret 1 9 1 0 0 1
6 Spojené království Oliver Rowland 6 12 2 8 Ret 0 1 0 1
7 Belgie Stoffel Vandoorne 3 Ret 9 5 10 0 0 1 1
7 Německo Daniel Abt 18† 3 15 6 6 0 0 1 1
7 Brazílie Felipe Massa Ret 9 3 15 8 0 0 1 1
Jean-Éric Vergne získal trofej za evropské závody.

Pořadí týmů[editovat | editovat zdroj]

Poř. Tým No. KSA
Saúdská Arábie 		MAR
Maroko 		SAN
Chile 		MEX
Mexiko 		HKG
Hongkong 		SAN
Čína 		ROM
Itálie 		PAR
Francie 		MCO
Monako 		BER
Německo 		BRN
Švýcarsko 		NYC
USA 		Body
1 Čína DS Techeetah 25 2 5 Ret 13 13 1 14 6 1 3 1 15 7 222
36 5 6 13 5 14 4 2 2 7 Ret 14 17 Ret
2 Německo Audi Sport ABT Schaeffler Formula E Team 11 9 7 12 1 2 15† 7 4 Ret 1 9 5 18† 203
66 8 10 3 10 4 5 18† 3 15 6 6 6 5
3 Spojené království Envision Virgin Racing 2 11 3 1 9 6 Ret 11 11 16† 9 4 8 4 191
4 12 2 5 11 3 14† 4 1 17† 13 Ret Ret 1
4 Francie Nissan e.dams 22 7 15 Ret 20† Ret 2 6 12 2 8 Ret 14 6 190
23 6 8 Ret 21† Ret 8 5 15 5 2 3 1 3
5 USA BMW i Andretti Motorsport 27 18 4 7 14 Ret Ret 17 Ret 13 7 11 4 2 156
28 1 Ret Ret 2 10 3 9 7 DSQ 4 12 3 9
6 Indie Mahindra Racing 64 3 1 10 4 Ret 6 8 17† 11 17 13 9 11 125
94 Ret Ret 2 6 Ret 7 10 10 4 10 Ret 7 12
7 Spojené království Panasonic Jaguar Racing 3 10 14 11 Ret Ret Ret 12 Ret 8 Ret 7 Ret 16 116
20 4 9 6 7 7 9 1 16 6 12 2 2 17
8 Monako Venturi Formula E Team 19 17 18 Ret 8 5 10 Ret 9 3 15 8 16† 15 88
48 19 13 4 3 1 13 Ret Ret Ret 11 Ret Ret Ret
9 Německo HWA Racelab 5 16 Ret Ret 18 Ret Ret 3 Ret 9 5 10 13 8 44
17 Ret Ret 14 16 8 Ret Ret 8 12 16 17 11 10
10 USA Geox Dragon 6 15 12 Ret 19 Ret Ret 19† 5 Ret 14 5 Ret 19 23
7 Ret 11 9 17 11 Ret 16 13 10 20 DSQ 12 Ret
11 Spojené království NIO Formula E Team 8 14 17 Ret 15 12 12 15 Ret 14 19 15 Ret 14 7
16 13 16 8 12 9 11 13 14 Ret 18 16 10 13
Poř. Tým No. KSA
Saúdská Arábie 		MAR
Maroko 		SAN
Chile 		MEX
Mexiko 		HKG
Hongkong 		SAN
Čína 		ROM
Itálie 		PAR
Francie 		MCO
Monako 		BER
Německo 		BRN
Švýcarsko 		NYC
USA 		Body
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá 		Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy 		Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
† Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡ Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu

F – FanBoost

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Di Grassi: new FE cars to look 'massively different'. Speedcafe. 16 August 2017. Dostupné online [cit. 22 October 2017]. 
  2. ↑ Formula E unveils new 'Gen 2' car for Season 5. Crash. 30 January 2018. Dostupné online [cit. 6 February 2018]. (anglicky) 
  3. ↑ McLaren Applied Technologies to supply next generation Formula E battery [online]. [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Lucid (Formerly Known as Atieva) Will Be the Sole Battery-Pack Supplier for Formula E [online]. Car and Driver, 21 October 2016 [cit. 2018-08-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ FIA Formula E Championship – nine manufacturers homologated for the 2018-19 season [online]. FIA, 21 March 2017. Dostupné online. 
  6. ↑ Future power increase plans revealed – Formula E [online]. [cit. 2017-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ COCH, Mat. Formula E mandates power modes for Season 5 [online]. 10 March 2018 [cit. 2018-03-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ HERRERO, Daniel. Formula E confirms details of unique boost mode [online]. Speedcafe.com, 8 June 2018 [cit. 2018-08-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b KALINAUCKAS, Alex. Formula E's 'Mario Kart' plan formalised for 2018/19 season by FIA [online]. Autosport, 7 June 2018 [cit. 2018-08-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ "We will be a customer team next season": Tai [online]. 26 June 2018 [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ TIMO, Pape. Sam Bird schlägt BMW-Angebot aus und bleibt wohl bei Virgin Racing. e-Formel.de. 26 July 2018. Dostupné online [cit. 26 July 2018]. 
  12. ↑ a b KILSHAW, Jake. Frijns Confirmed Alongside Bird at Envision Virgin. e-racing365.com. 5 September 2018. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-04. 
  13. ↑ a b Unchanged Lineup for Jaguar in Season Five [online]. 20 June 2018 [cit. 2018-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-03. 
  14. ↑ HWA AG join the Formula E grid for Season 5. fiaformulae.com. 9 May 2018. Dostupné online [cit. 9 May 2018]. 
  15. ↑ a b SMITH, Sam. Vandoorne Confirmed at HWA Racelab. e-racing365.com. 15 October 2018. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-01. 
  16. ↑ a b KALINAUCKAS, Alex. Gary Paffett has been announced as the first driver to join HWA’s new Formula E entry ahead of the 2018/19 championship. motorsport.com. 8 October 2018. Dostupné online [cit. 8 October 2018]. 
  17. ↑ Formula E confirms pre-season test lineup [online]. 16 October 2018 [cit. 2018-10-17]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b Teams Continue Pre-Homologation Testing [online]. 27 June 2018 [cit. 2017-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-03. 
  19. ↑ SMITH, Sam. Dragon Confirms Lopez Return. e-racing365.com. 10 October 2018. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-04. 
  20. ↑ a b HINE, Nathan. NIO SIGN DILLMANN AND TURVEY FOR 2018-19 FORMULA E CAMPAIGN. thecheckeredflag.co.uk. The Checkered Flag, 9 October 2018. Dostupné online [cit. 9 October 2018]. 
  21. ↑ MITCHELL, Scott. Di Grassi's Audi Formula E deal runs to 2020. Motorsport.com. Motorsport Network, 28 September 2017. Dostupné online [cit. 26 October 2017]. 
  22. ↑ DAGYS, John. Abt Confirmed at Audi for Season Five. e-racing365.com. e-racing365.com, 9 June 2018. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-28. 
  23. ↑ a b SMITH, Topher. Venturi announces Massa for season five. e-racing.net. 15 May 2018. Dostupné online [cit. 15 May 2018]. 
  24. ↑ SMITH, Sam. Venturi Retains Mortara, Completes Season Five Lineup. www.e-racing365.com. 11 September 2018. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-14. (anglicky) 
  25. ↑ a b BALDWIN, Alan. Nissan to replace Renault in Formula E. reuters.com. Reuters, 25 October 2017. Dostupné online [cit. 26 October 2017]. 
  26. ↑ STEVENS, Chris. Albon departure "came out of the blue" – Driot [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. 
  27. ↑ SMITH, Luke. Buemi, Prost sign on with Renault e.dams in Formula E to 2019. motorsports.nbcsports.com. NBC Sports, 9 June 2017. Dostupné online [cit. 26 October 2017]. 
  28. ↑ MITCHELL, Scott. Techeetah will be a manufacturer Formula E team for 2018/19 [online]. 1 November 2017 [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. 
  29. ↑ DS Techeetah Unveils DS E-Tense FE19 Gen 2 Car [online]. [cit. 2018-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-17. 
  30. ↑ BLUHM, Tobias. Exklusiv: Andre Lotterer bestätigt Techeetah-Vertrag für 5. Formel-E-Saison. e-Formel.de. 2 May 2018. Dostupné online [cit. 7 May 2018]. 
  31. ↑ a b DIZINNO, Tony. BMW confirms season five Formula E works role with Andretti team. sports.yahoo.com. Yahoo! Sports, 11 July 2017. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-26. 
  32. ↑ a b c SMITH, Topher. BMW unveils iFE.18; announces da Costa and Sims. e-racing.net. 14 September 2018. Dostupné online [cit. 14 September 2018]. 
  33. ↑ Mahindra Racing Reveals Gen2 M5 Electro Season 5 Challenger. auto.ndtv.com. 29 March 2018. Dostupné online. 
  34. ↑ a b Mahindra Racing Announces All-New Driver Line-Up For 2018/19 ABB FIA Formula E Championship And Reveals M5Electro Livery [online]. 16 October 2018 [cit. 2018-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-16. 
  35. ↑ HWA AG join the Formula E grid for Season 5 [online]. fiaformulae.com, 9 May 2018 [cit. 2018-08-12]. Dostupné online. 
  36. ↑ Nissan to enter Formula E. Speedcafe. 25 October 2017. Dostupné online [cit. 25 October 2017]. 
  37. ↑ Vergne, Lotterer to Test DS Performance Gen 2 Car. e-racing365.com. Dostupné online [cit. 5 June 2018]. (anglicky) 
  38. ↑ Virgin Eyes Audi Power for Season Five – e-racing365. e-racing365.com. Dostupné online [cit. 5 June 2018]. (anglicky) 
  39. ↑ SMITH, Topher. NIO parts ways with Filippi. e-racing.net. 1 October 2018. Dostupné online [cit. 8 October 2018]. 
  40. ↑ KALINAUCKAS, Alex. Nicolas Prost loses e.dams Formula E seat [online]. Autosport, 12 June 2018 [cit. 2018-08-12]. Dostupné online. 
  41. ↑ FORMULA E, FIA. Mahindra line-up announced [online]. Instagram.com/fiaformulae [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  42. ↑ SMITH, Sam. Heidfeld Set to Leave Mahindra, Formula E [online]. e-racing365, 17 July 2018 [cit. 2018-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-26. 
  43. ↑ a b Formula E: Calendar. Formula E. Dostupné online [cit. 20 August 2018]. 
  44. ↑ a b Formula E reveals 10-year deal to race in Saudi Arabia from 2018/19. Autosport. 17 May 2018. Dostupné online. 
  45. ↑ a b AURE, Francisco. Santiago added to season five calendar. e-racing.net. 9 October 2018. Dostupné online [cit. 9 October 2018]. 
  46. ↑ a b c Formula E: Bern completes Formula E's 2018/19 calendar [online]. 12 October 2018 [cit. 2018-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-10. 
  47. ↑ a b c SMITH, Sam. No London return but Chile on 2017/18 Formula E calendar [online]. 23 May 2017 [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  48. ↑ Calendar [online]. FIA Formula E Twitter [cit. 2017-12-01]. Dostupné online. 
  49. ↑ Formula E Set to Return to Short Monaco Layout – e-racing365 [online]. [cit. 2018-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-24. 
  50. ↑ KALINAUCKAS, Alex. Why Formula E is racing in Saudi Arabia [online]. Motorsport.com, 18 May 2018 [cit. 2018-08-12]. Dostupné online. 
  51. ↑ Formula E returns to Punta del Este – Formula E [online]. [cit. 2017-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Sanya joins season five Formula E calendar. www.motorsport.com. Motorsport.com. Dostupné online [cit. 3 July 2018]. 
  53. ↑ a b SMITH, Sam. voestalpine European Races Cup Announced. e-racing365. December 5, 2018. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-17. 
  54. ↑ voestalpine: voestalpine joins Formula E on the starting line for the first time, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  55. ↑ a b voestalpine European Races [online]. [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Formule E
Sezóny
Současné ePrix (2023/24)
Dřívější ePrix
Plánované ePrix
  • Curych (termín nepotvrzen)
    		•
    Monoposty
    Seznamy
    5. sezóna Formule E - 2018/19
    ePrix
    Monopost
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Formule_E_2018/2019&oldid=23831599“