Formule E 2017/2018

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
4. sezóna
mistrovství světa vozů Formule E
(2017/2018)
Mistr světa Jean-Éric Vergne
Mistr světa Jean-Éric Vergne
Obecné informace
Počet závodů12
Počet pilotů25
Počet týmů10
Pohár jezdců
PrvníFrancie Jean-Éric Vergne
(Techeetah)
DruhýBrazílie Lucas di Grassi
(Audi Sport ABT Schaeffler)
TřetíSpojené království Sam Bird
(DS Virgin Racing)
Pohár týmů
PrvníNěmecko Audi Sport ABT Schaeffler
Formule E

Sezóna 2017/18 závodů Formule E (oficiálním názvem 2017–18 ABB FIA Formula E)[1] byla čtvrtou sezónou šampionátu Formule E pořádaného Mezinárodní automobilovou federací FIA, který je nejvyšším mistrovství v kategorii monopostů na elektrický pohon.

Sezóna se skládala ze 12 závodů od 2. prosince 2017 do 15. července 2018, účastnilo se jí 10 týmů a soupeřily mezi sebou o titul nejlepšího týmu a jezdce.

Obhájcem titulu ze sezóny 2016/17 byl Brazilec Lucas di Grassi, který svůj titul získal až v posledním závodě sezóny. Mezi týmy byl obhájcem Renault e.Dams, držitel 3 titulů v řadě.

Vítězem mezi jezdci se stal Francouz Jean-Éric Vergne se 198 body, který za sebou nechal di Grassiho a Sama Birda. Mezi týmy získal titul tým Audi Sport ABT Schaeffler, který o pouhé 2 body porazil Techeetah.

Změny v pravidlech[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální výkon motorů byl navýšen ze 170 kW na 180 kW.[2]
  • Bod za nejrychlejší kolo závodu se připisuje pouze jezdcům, kteří skončí mezi nejlepšími 10 v závodě. Brání se tím možnosti vyměnit poškozený vůz za nový a získat bod bez úmyslu dokončit závod.

Jezdci a týmy[editovat | editovat zdroj]

Tým Výrobce Motor No. Jezdec Závody
Německo Audi Sport ABT Schaeffler Spark-Audi[3] Audi e-tron FE04[3] 1 Brazílie Lucas di Grassi[3] 1–12
66 Německo Daniel Abt[3] 1–12
Spojené království DS Virgin Racing Spark-Citroën DS Virgin DSV-03 2 Spojené království Sam Bird[4] 1–12
36 Spojené království Alex Lynn[4] 1–12
Spojené království Panasonic Jaguar Racing Spark-Jaguar Jaguar I-Type II 3 Brazílie Nelson Piquet Jr.[5] 1–12
20 Nový Zéland Mitch Evans[5] 1–12
Monako Venturi Formula E Team Spark-Venturi Venturi VM200-FE-03 4 Švýcarsko Edoardo Mortara[6] 1–8, 10
Francie Tom Dillmann[7] 9, 11–12
5 Německo Maro Engel[6] 1–12
USA Dragon Racing Spark-Penske Penske EV-2 6 Švýcarsko Neel Jani[8] 1–2
Argentina José María López[9] 3–12
7 Belgie Jérôme d'Ambrosio[10] 1–12
Francie Renault e.dams Spark-Renault Renault Z.E. 17 8 Francie Nico Prost[11] 1–12
9 Švýcarsko Sébastien Buemi[11] 1–12
Spojené království NIO Formula E Team[12] Spark-NIO NextEV NIO Sport 003 16 Spojené království Oliver Turvey[13] 1–11
Čína Ma Čching-chua[14] 12
68 Itálie Luca Filippi[13] 1–7, 9–12
Čína Ma Čching-chua[15] 8
Čína Techeetah Spark-Renault Renault Z.E. 17 18 Německo André Lotterer[16] 1–12
25 Francie Jean-Éric Vergne 1–12
Indie Mahindra Racing Spark-Mahindra Mahindra M4Electro 19 Švédsko Felix Rosenqvist[17] 1–12
23 Německo Nick Heidfeld[17] 1–12
USA MS&AD Andretti Formula E Spark-Andretti[18] Andretti ATEC-03[18] 27 Monako Kamui Kobajaši[N 1][20] 1–2
Spojené království Tom Blomqvist 3–8
Francie Stéphane Sarrazin[21] 9–12
28 Portugalsko António Félix da Costa[22] 1–12
Poznámky
  1. ↑ Kobayashi je japonským jezdcem, který závodí s monackou závodní licencí..[19]

Kalendář závodů[editovat | editovat zdroj]

První verze kalendáře pro sezonu 2017/18 byla vytvořena v květnu 2017.[23] V září byl pak oznámen finální kalendář. Zahrnoval nové závody v Santiagu, São Paulo, Římě a Curychu - tedy návrat motoristického okruhového podniku do Švýcarska poprvé od roku 1955.[24] Závod v Bueons Aires byl zrušen, ePrix Monaka se bude konat pouze každé dva roky a bude se střídat s Grand Prix Monaka historických vozů. 30. listopadu byl odložen závod v São Paulo na rok 2019 s tím, že se hledá náhrada do kalendáře.[25] Touto náhradou se stal závod v uruguayské Punta del Este, kde se závodilo v prvních 2 sezónách Formule E.[26] 18. prosince byla starostou Montréalu zrušena ePrix s odkazem na vysoké výdaje z peněz daňových poplatníků.[27] 18. ledna pak vyšlo oznámení, že montrealský závod nebude nahrazen a počet závodů klesl na konečných dvanáct.[28]

Kolo ePrix Země Trať Datum
1 ePrix Hongkongu závod 1 Hongkong Hong Kong Hong Kong Central Harbourfront Circuit 2. prosinec 2017
2 ePrix Hongkongu závod 2 3. prosinec 2017
3 ePrix Marrákeše Maroko Maroko Circuit International Automobile Moulay El Hassan 13. leden 2018
4 ePrix Santiaga Chile Chile Santiago Street Circuit 3. únor 2018
5 ePrix Mexico City Mexiko Mexiko Autódromo Hermanos Rodríguez 3. březen 2018
6 ePrix Punta del Este Uruguay Uruguay Punta del Este Street Circuit 17. březen 2018
7 ePrix Říma Itálie Itálie Circuto Cittadino dell'EUR 14. duben 2018
8 ePrix Paříže Francie Francie Paris Street Circuit 28. duben 2018
9 ePrix Berlína Německo Německo Tempelhof Airport Street Circuit 19. květen 2018
10 ePrix Curychu Švýcarsko Švýcarsko TBA 10. červen 2018
11 ePrix New York City závod 1 USA Spojené státy americké Brooklyn Street Circuit 14. červenec 2018
12 ePrix New York City závod 2 15. červenec 2018
Zdroj:[23][29]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

ePrix[editovat | editovat zdroj]

Kolo Závod Pole position Nejrychlejší kolo Vítězný jezdec Vítězný tým Výsledky
1 Hongkong Hongkong Francie Jean-Éric Vergne Belgie Jérôme d'Ambrosio[N 1] Spojené království Sam Bird Spojené království DS Virgin Racing Výsledky
2 Švédsko Felix Rosenqvist Brazílie Lucas di Grassi[N 2] Švédsko Felix Rosenqvist Indie Mahindra Racing
3 Maroko Marrákeš Švýcarsko Sébastien Buemi Brazílie Nelson Piquet Jr. Švédsko Felix Rosenqvist Indie Mahindra Racing Výsledky
4 Chile Santiago Francie Jean-Éric Vergne Spojené království Sam Bird Francie Jean-Éric Vergne Čína Techeetah Výsledky
5 Mexiko Mexico City Švédsko Felix Rosenqvist Brazílie Lucas di Grassi Německo Daniel Abt Německo Audi Sport Abt Schaeffler Výsledky
6 Uruguay Punta del Este Francie Jean-Éric Vergne Argentina José María López Francie Jean-Éric Vergne Čína Techeetah Výsledky
7 Itálie Řím Švédsko Felix Rosenqvist Německo Daniel Abt Spojené království Sam Bird Spojené království DS Virgin Racing Výsledky
8 Francie Paříž Francie Jean-Éric Vergne Brazílie Lucas di Grassi Francie Jean-Éric Vergne Čína Techeetah Výsledky
9 Německo Berlín Německo Daniel Abt Německo Daniel Abt Německo Daniel Abt Německo Audi Sport Abt Schaeffler Výsledky
10 Švýcarsko Curych Nový Zéland Mitch Evans Německo André Lotterer Brazílie Lucas di Grassi Německo Audi Sport Abt Schaeffler Výsledky
11 USA New York City Švýcarsko Sébastien Buemi Švédsko Felix Rosenqvist[N 3] Brazílie Lucas di Grassi Německo Audi Sport Abt Schaeffler Výsledky
12 Švýcarsko Sébastien Buemi Německo Daniel Abt Francie Jean-Éric Vergne Čína Techeetah
Poznámky
  1. ↑ Bod za nejrychlejší kolo získal Daniel Abt, protože d'Ambrosio se v závodě neumístil mezi nejlepšími deseti.
  2. ↑ Bod za nejrychlejší kolo získal Felix Rosenqvist, protože di Grassi se v závodě neumístil mezi nejlepšími deseti.
  3. ↑ Bod za nejrychlejší kolo získal Daniel Abt, protože Rosenqvist se v závodě neumístil mezi nejlepšími deseti.

Pořadí jezdců[editovat | editovat zdroj]

Body se udělují dle uvedeného schématu prvním 10 jezdcům v každém závodě, dále jezdci na pole position a jezdci, který zajede nejrychlejší kolo závodu.

Pořadí v cíli  1.   2.   3.   4.   5.   6.   7.   8.   9.   10.  Pole position Nejrychlejší kolo
Body 25 18 15 12 10 8 6 4 2 1 3 1
Poř. Jezdec HKG
Hongkong 		MAR
Maroko 		SAN
Chile 		MEX
Mexiko 		PDE
Uruguay 		ROM
Itálie 		PAR
Francie 		BER
Německo 		ZRH
Švýcarsko 		NYC
USA 		Body
1 Francie Jean-Éric Vergne 2 4 5 1 5 1 5 1 3 10 5F 1F 198
2 Brazílie Lucas di Grassi 17 14 Ret Ret 9F 2 2F 2F 2 1F 1 2 144
3 Spojené království Sam Bird 1 5 3 5 17 3 1 3 7 2 9 10 143
4 Švýcarsko Sébastien Buemi 11 10 2F 3F 3F RetF 6 5F 4F 5F 3F 4F 125
5 Německo Daniel Abt 5F DSQF 10F RetF 1 14F 4F 7F 1F 13F 2F 3F 120
6 Švédsko Felix Rosenqvist 14 1 1 4 RetF 5F Ret 8 11F 15 14 5 96
7 Nový Zéland Mitch Evans 12 3 11 7 6 4 9 15 6 7 Ret 6 68
8 Německo André Lotterer DSQ 13 Ret 2 13 12 3 6 9 4 7 9 64
9 Brazílie Nelson Piquet Jr. 4 12 4 6 4 Ret Ret Ret 12 Ret Ret 7 51
10 Spojené království Oliver Turvey 16 6 Ret 14 2 7 12 9 5 9 DNS 46
11 Německo Nick Heidfeld 3 16 7 Ret Ret Ret 16 11 10 6 6 8 42
12 Německo Maro Engel 13 7 12 Ret 16 10 8 4 8 11 8 Ret 31
13 Švýcarsko Edoardo Mortara 7 2 17† 13 8 17 10 13 Ret 29
14 Belgie Jérôme d'Ambrosio NC 15 15 8 11 9 7 12 19 3 13 Ret 27
15 Portugalsko António Félix da Costa 6 11 14 9 7 11 11 Ret 15 8 11 15 20
16 Spojené království Alex Lynn 8 9 9 Ret 10 6 Ret 14 16 16 Ret 14 17
17 Argentina José María López 6 RetF 12 8 17† 10 18 12 Ret Ret 14
18 Francie Tom Dillmann 13 4 Ret 12
19 Francie Nico Prost 9 8 13 10 Ret 15 14 16 14 Ret 10 11 8
20 Spojené království Tom Blomqvist 8 11 15 16 15 Ret 4
21 Itálie Luca Filippi 10F RetF 16 12 14 13 13F 17 Ret 15 Ret 1
22 Francie Stéphane Sarrazin 20 14 12 12 0
23 Čína Ma Čching-chua 17 13 0
24 Monako Kamui Kobajaši 15F 17F 0
25 Švýcarsko Neel Jani 18 18 0
Poř. Jezdec HKG
Hongkong 		MAR
Maroko 		SAN
Chile 		MEX
Mexiko 		PDE
Uruguay 		ROM
Itálie 		PAR
Francie 		BER
Německo 		ZRH
Švýcarsko 		NYC
USA 		Body
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá 		Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy 		Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
† Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡ Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu

F – FanBoost

Pořadí týmů[editovat | editovat zdroj]

Poř. Tým No. HKG
Hongkong 		MAR
Maroko 		SAN
Chile 		MEX
Mexiko 		PDE
Uruguay 		ROM
Itálie 		PAR
Francie 		BER
Německo 		ZRH
Švýcarsko 		NYC
USA 		Body
1 Německo Audi Sport ABT Schaeffler 1 17 14 Ret Ret 9 2 2 2 2 1 1 2 264
66 5 DSQ 10 Ret 1 14 4 7 1 13 2 3
2 Čína Techeetah 18 DSQ 13 Ret 2 13 12 3 6 9 4 7 9 262
25 2 4 5 1 5 1 5 1 3 10 5 1
3 Spojené království DS Virgin Racing 2 1 5 3 5 Ret 3 1 3 7 2 9 10 160
36 8 9 9 Ret 10 6 Ret 14 16 16 Ret 14
4 Indie Mahindra Racing 19 14 1 1 4 Ret 5 Ret 8 11 15 14 5 138
23 3 16 7 Ret Ret Ret 16 11 10 6 6 8
5 Francie Renault e.dams 8 9 8 13 10 Ret 15 14 16 14 Ret 10 11 133
9 11 10 2 3 3 Ret 6 5 4 5 3 4
6 Spojené království Panasonic Jaguar Racing 3 4 12 4 6 4 Ret Ret Ret 12 Ret Ret 7 119
20 12 3 11 7 6 4 9 12 6 7 Ret 6
7 Monako Venturi Formula E Team 4 7 2 17† 13 8 17 10 4 13 Ret 4 Ret 72
5 13 7 12 Ret 16 10 8 13 8 11 8 Ret
8 Spojené království NIO Formula E Team 16 16 6 Ret 14 2 7 12 9 5 9 DNS 13 47
68 10 Ret 16 12 14 13 13 17 17 Ret 15 Ret
9 USA Dragon Racing 6 18 18 6 Ret 12 8 17† 10 18 12 Ret Ret 41
7 NC 15 15 8 11 9 7 12 19 3 13 Ret
10 USA MS&AD Andretti Formula E 27 15 17 8 11 15 16 15 Ret 20 14 12 12 24
28 6 11 14 9 7 11 11 Ret 15 8 11 15
Poř. Tým No. HKG
Hongkong 		MAR
Maroko 		SAN
Chile 		MEX
Mexiko 		PDE
Uruguay 		ROM
Itálie 		PAR
Francie 		BER
Německo 		ZRH
Švýcarsko 		NYC
USA 		Body
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá 		Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy 		Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
† Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡ Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu

F – FanBoost

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Formula E adds series title sponsor for 2017-18 season [online]. Autoweek, 9 January 2018 [cit. 2018-01-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Formula E raises race power for Season 4 [online]. fiaformulae.com, 10 January 2017. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Audi unveils e-tron FE04 [online]. 27 September 2017 [cit. 2017-09-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Alex Lynn steps up to full-time Formula E race seat with DS Virgin Racing [online]. 5 September 2017 [cit. 2017-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-05. 
  5. ↑ a b Nelson Piquet Jr joins Jaguar for season four [online]. 21 September 2017 [cit. 2017-09-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b MITCHELL, Scott. Venturi picks Mortara to partner Engel in Formula E. Motorsport.com. 20 October 2017. Dostupné online [cit. 20 October 2017]. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.motorsport.com [online]. [cit. 2018-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-25. 
  8. ↑ SMITH, Topher. Faraday Future Dragon Racing announces Jani for season four [online]. 25 August 2017 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Jose Maria Lopez replaces Neel Jani at Dragon [online]. 5 January 2018 [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ D'Ambrosio to stay at Dragon for fourth season [online]. 8 June 2017 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Sebastien Buemi, Nico Prost extend Renault e.dams Formula E deals [online]. 9 June 2017 [cit. 2017-06-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ Formula E: Teams & Drivers [online]. FIA Formula E [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b SMITH, Topher. Filippi joins Turvey at NIO [online]. 2 October 2017 [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ KLEIN, Jamie. Ma replaces injured Turvey for second New York race. motorsport.com. Motorsport Network, 14 July 2018. Dostupné online [cit. 14 July 2018]. 
  15. ↑ SMITH, Sam. Ma Qing Hua replaces Filippi at NIO for Paris [online]. John Dagys Media, LLC, April 17, 2018 [cit. 2018-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-18. 
  16. ↑ Lotterer and Vergne complete TECHEETAH line-up – Formula E [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b DOUGLAS, Scott. MAHINDRA STICK WITH ROSENQVIST AND HEIDFELD. thecheckeredflag.co.uk. The Checkered Flag, 20 September 2017. Dostupné online [cit. 20 September 2017]. 
  18. ↑ a b MITCHELL, Scott. Alexander Sims set for Andretti Formula E 2017/18 development role [online]. 23 May 2017 [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ Kamui races with a Monaco racing licence and the FIA sees Kobayashi as Monegasque. twitter.com. Formula E. Dostupné online [cit. 27 November 2017]. 
  20. ↑ MITCHELL, Scott. Kobayashi to make Formula E debut in Hong Kong. Motorsport.com. Motorsport Network, 15 November 2017. Dostupné online [cit. 15 November 2017]. 
  21. ↑ SMITH, Topher. Sarrazin makes surprise return to Formula E [online]. 7 May 2018 [cit. 2018-05-07]. Dostupné online. 
  22. ↑ SMITH, Topher. da Costa confirmed at MS&AD Andretti [online]. 2 October 2017 [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b SMITH, Sam. No London return but Chile on 2017/18 Formula E calendar [online]. 23 May 2017 [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  24. ↑ Formula E brings racing return to Switzerland
  25. ↑ SMITH, Luke. Sao Paulo Formula E race postponed until season five [online]. 30 November 2017 [cit. 2017-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Formula E returns to Punta del Este – Formula E [online]. [cit. 2017-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ GRZELAK, Antonia. Mayor Plante: No return to Montreal "Under these conditions" [online]. 18 December 2017 [cit. 2017-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ MITCHELL, Scott. Formula E won't replace scrapped Montreal finale [online]. 18 January 2018 [cit. 2018-01-18]. Dostupné online. 
  29. ↑ Calendar [online]. FIA Formula E [cit. 2017-12-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Formule E
Sezóny
Současné ePrix (2023/24)
Dřívější ePrix
Plánované ePrix
  • Curych (termín nepotvrzen)
    		•
    Monoposty
    Seznamy
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Formule_E_2017/2018&oldid=23831590“