Formule E

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Formule E logo
Monopost Formule E v roce 2019

Formule E (oficiálně ABB FIA Formula E World Championship) je série závodů monopostů poháněných výhradně elektricky, založená v roce 2014, přičemž koncept šampionátu byl zveřejněn již v roce 2011. Závody jsou pořádány pod záštitou Mezinárodní automobilové federace (FIA), od roku 2021 je v této sérii vyhlašován mistr světa.

Vůz[editovat | editovat zdroj]

Od první sezóny šampionátu jsou vozy jednotné, tedy všechny týmy závodí se stejnými vozy. Úmyslem do budoucích let je možnost každého týmu stavět svůj vlastní stroj, ale zatím k tomuto rozhodnutí nedošlo.

V první sezóně jednotný vůz postavila francouzská firma Spark Racing Technologies pod názvem Spark-Renault SRT 01E, přičemž monopost byl výsledkem desetiměsíční kooperace mezi firmami Dallara (která navrhla šasi), McLaren (který dodal motor – stejný, jaký je použit v hypersportovním voze McLaren P1), Hewland (dodavatel pětistupňové převodovky), Williams (baterie) a Renault. Akumulátor však nedokázal vydržet po celou délku závodu a jezdci museli po vybití přesedat do druhého auta, což vzbudilo velkou kritiku vůči sérii. První vozy Formule E měly výkon nejméně 250 mechanických koňských sil (190 kW) a byly schopné zrychlit z 0 na 100 km/h za 3 sekundy, maximální rychlost dosahovala 225 km/h.[1] Generátory pro dobíjená baterií byly poháněny glycerinem, vedlejším produktem výroby bio-dieselu.[2]

Felix Rosenqvist at the 2017 Berlin ePrix, showing the updated season-3 spec front wing

Od druhé sezóny si však mohly týmy vyvíjet vlastní pohonné jednotky, invertor, převodovku a chlazení; společné zůstaly šasi a baterie. Pro třetí navrhla Dallara nový nos vozu s dvojitým předním křídlem, za účelem vizuální odlišnosti od jiných sérií.

Podrobnější informace naleznete v článku Spark SRT05e.
Stoffel Vandoorne driving a Gen2 Formula E car at the 2019 Hong Kong ePrix

Od sezóny 2018/19 je využívána druhá generace šasi s názvem Spark SRT05e, někdy též označována jako "vůz Gen2". Vůz je značným vylepšením předchozí generace – baterie má kapacitu 54 kWh, výkon vzrostl z 200 kW na 250 kW a maximální rychlost na 280 km/h. Nová technologie zároveň znamenala konec výměnám vozů uprostřed závodů.[3] Nové vozy také obsahovaly bezpečnostní systém zvaný "halo", který chrání hlavu jezdce před nárazem do letících objektů při nehodách.[4]

Od sezóny 2022/23 je plánováno uvedení nového jednotného šasi pod názvem "Gen3". Očekává se, že výkon bude dosahovat 350 kW v kvalifikaci a 300 kW v závodě. Baterie bude také možno dobíjet při zastávce v boxech.[5]

Minimální předepsaná hmotnost vozu včetně jezdce je od třetí sezóny 880 kg.

Formát[editovat | editovat zdroj]

V sezóně Formule E se jezdí okolo 12 závodů, ve kterých získávají body jak jezdci, tak jejich týmy. Závodní víkend sestává z volných tréninků v ranních hodinách, kvalifikace v poledne a 1 nebo 2 závodů odpoledne.

Bodování závodů je podobné jako ve Formuli 1, přičemž za pole position jsou navíc udělovány 3 body a za nejrychlejší kolo v závodě 2 body (v první a druhé sezóně), od třetí sezóny se však FIA rozhodla udělit jen jeden bonusový bod. Jezdec (resp. tým) s nejvyšším počtem bodů na konci sezóny, se stává mistrem světa.

Jezdci[editovat | editovat zdroj]

Seriálu se mj. účastní i mnoho bývalých pilotů Formule 1 – jsou to Jaime Alguersuari, Karun Chandhok, Pascal Wehrlein, Bruno Senna, Jérôme d'Ambrosio, Felipe Massa, Brendon Hartley, Sébastien Buemi, Jarno Trulli, Lucas di Grassi, Nick Heidfeld, Charles Pic, Takuma Sató a Nelson Piquet, Jr.

Okruhy[editovat | editovat zdroj]

Kvůli lepší propagaci se závody konají zejména na městských okruzích, nechybí ani slavné Monte Carlo. Délka tratě je od 1,8 do 3,4 kilometrů, jezdci absolvují okolo 50 kol a závod trvá okolo 1 hodiny.

Sezóny[editovat | editovat zdroj]

Monopost Spark-Renault SRT 01E pro závody FIA Formula E, představený na Frankfurt Motor Show 2013

2014/15[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Formule E 2014/15.

V první sezóně Formule E se odjelo 11 závodů, od září 2014 do června 2015. Mistrem světa se stal Nelson Piquet Jr. o jediný bod před Sébastienem Buemim. Mezi týmy zvítězil e.dams Renault.

Zajímavostí bylo, že v 11 závodech se radovalo 7 různých vítězů: Buemi, Bird, Piquet Jr., da Costa, Prost, d'Ambrosio a Di Grassi.

2015/16[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Formule E 2015/16.

V druhé sezóně od října 2015 do července 2016 bylo v kalendáři Formule E 10 závodů v 9 městech. Mistrem světa se stal Sébastien Buemi o 2 body před Lucasem Di Grassim, a to díky zajetí nejrychlejšího kola v posledním závodě sezóny. Vítězství mezi týmy obhájil e.dams Renault.

2016/17[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Formule E 2016/17.

Třetí sezóna Formule E probíhala od října 2016 do července 2017. Mistrem se stal Lucas Di Grassi před Buemim a nováčkem Felixem Rosenqvistem. e.dams Renault úspěšně znovu obhájil pozici nejlepšího týmu.

2017/18[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Formule E 2017/18.

Čtvrtá sezóna Formule E se skládala ze 12 závodů od prosince 2017 do července 2018, účastnilo se jí 10 týmů a 26 jezdců. Vítězem mezi jezdci se stal Francouz Jean-Éric Vergne se 198 body, který za sebou nechal di Grassiho a Sama Birda. Mezi týmy získal titul tým Audi Sport ABT Schaeffler, který o pouhé 2 body porazil Techeetah.

Druhá generace Formule E představená v březnu 2018 pod názvem Spark SRT 05e

2018/19[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Formule E 2018/19.

Pátá sezóna probíhala od prosince 2018 do července 2019, účastnilo se jí 11 týmů a 24 jezdců.

Nejvýznamnější změnou byl nový monopost. Poté, co se první 4 sezóny od Formule E 2014/15 využíval Spark-Renault SRT 01E, byl pro tuto sezónu představen nový stroj Spark-Renault SRT05e stejného výrobce Spark Racing Technology.

Do šampionátu se zapojila se svou pohonnou jednotkou i automobilka BMW.[6]

Tituly získali Jean-Éric Vergne a Techeetah.

2019/20[editovat | editovat zdroj]

Monopost týmu Panasonic Jaguar Racing
Podrobnější informace naleznete v článku Formule E 2019/20.

Od šesté sezóny se zapojily se svými motory i Mercedes-Benz a Porsche.[7][8] Šampiónem se v sezóně poznamenané pandemii covidu-19 stal António Felix da Costa před Stoffelem Vandoornem a Jeanem-Éricem Vergnem. Mezi týmy získal titul Techeetah.

2020/21[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní automobilová federace uznala životaschopnost a oblíbenost série, a tak je od této sezóny vítěz označován jako mistr světa. Prvním se stal Nyck de Vries závodící za Mercedes, a to před Edoardem Mortarou a Jakem Dennisem. Sezóna, která byla kvůli protiepidemickým opatřením posunuta až do kalendářního roku 2021, se vyznačovala velkou vyrovnaností – před posledním závodem mělo alespoň matematickou šanci na titul 13 jezdců. Mercedes mezi týmy získal týmové vítězství již ve své druhé sezóně ve Formuli E.

2021/22[editovat | editovat zdroj]

Osmá sezóna Formule E byla zahájena v lednu 2022 závody na saúdskoarabském okruhu Ad-Diriyah v Rijádu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku FIA Formula E Championship na anglické Wikipedii.

  1. Guide to – Car – Specifications [online]. [cit. 2015-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 November 2015. (anglicky) 
  2. Formula E power generation [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 February 2015. (anglicky) 
  3. Formula E presents Gen2 car for 2018/19 season [online]. Motorsport.com, 6 March 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Šablona:Cite magazine
  5. Formula E's Gen3 Regeneration Concept Agreed [online]. the-race, 18 Jun 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BMW confirms Season 5 entry to Formula E – Formula E [online]. fiaformulae.com [cit. 2017-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Mercedes-Benz to enter Formula E in Season 6 – Formula E [online]. fiaformulae.com [cit. 2017-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Porsche set to compete in Formula E from Season 6 – Formula E [online]. fiaformulae.com [cit. 2017-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]