Přeskočit na obsah

Elisabetta Cocciarettová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elisabetta Cocciarettová
Elisabetta Cocciarettová na French Open 2022
Elisabetta Cocciarettová na French Open 2022
StátItálieItálie Itálie
Datum narození25. ledna 2001 (23 let)
Místo narozeníAncona, Itálie[1]
BydlištěFermo, Itálie[2]
Výška166 cm[1]
Profesionálka od2017[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 372 851 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů186–113
Tituly1 WTA, 2 WTA 125, 6 ITF
Nejvyšší umístění29. místo (21. srpna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open4. kolo (2024)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open2. kolo (2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů27–47
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 1 ITF
Nejvyšší umístění131. místo (14. října 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023, 2024)
French Open1. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2022)
US Open1. kolo (2023, 2024)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2024)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupvítězka (2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241211a11. prosince 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elisabetta Cocciarettová (nepřechýleně: Cocciaretto, * 25. ledna 2001 Ancona) je italská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve dvouhře. Dvě singlové a jednu deblovou trofej vybojovala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2023 na 29. místě a ve čtyřhře v říjnu 2020 na 131. místě. Trénuje ji Fausto Scolari. Dříve spolupracovala s Antoniem di Paolem.[2][1]

V italském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 chietským utkáním 2. světové skupiny proti Španělsku, v němž za rozhodnutého stavu prohrála v páru s Jasmine Paoliniovou závěrečnou čtyřhru. Italky zvítězily 3:2 na zápasy. V roce 2024 byla členkou italského výběru, který na finálovém turnaji získal titul.[4] Do roku 2025 v soutěži nastoupila k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 5–4 ve dvouhře a 3–2 ve čtyřhře.[5]

Itálii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. Na úvod dvouhry podlehla Dianě Šnajderové. Do čtyřhry nastoupila s  Luciou Bronzettiovou. Soutěž opustily v prvním kole po prohře s pozdějšími bronzovými medailistkami Cristinou Bucșovou a Sarou Sorribesovou Tormovou.[6]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v říjnu 2017, když na turnaj v italské Pule s dotací 25 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla čtvrté nasazené Mexičance Renatě Zarazúové z třetí světové stovky.[3] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během listopadu 2018 na valencijském turnaji v Nules s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Na cestě za triumfem přehrála pět Španělek v řadě. Ve finále zdolala nejvýše nasazenou Cristinu Bucșovou, jíž patřila 328. příčka žebříčku.[6][3]

Během Australian Open 2020

Na okruhu WTA Tour debutovala v 18 letech jako členka osmé světové stovky římským Internazionali BNL d'Italia 2019, po udělení divoké karty. Na úvod podlehla ve formě hrající 17leté Američance Amandě Anisimovové z šesté desítky, která si o dva týdny později zahrála semifinále French Open. Na túře WTA podruhé startovala na Palermo Ladies Open 2019, kde ji v zahajovacím duelu vyřadila Slovenka Viktória Kužmová.[6]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu Australian Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Nizozemka Bibiane Schoofsová, Američanka Francesca Di Lorenzová a 132. hráčka žebříčku Tereza Martincová. V úvodním kole melbournské dvouhry však nenašla recept na německou světovou osmnáctku Angelique Kerberovou. První zápas na okruhu WTA Tour pak vyhrála po pětiměsíční koronavirové pauze na srpnovém Palermo Ladies Open 2020, kde si poradila s Polonou Hercogovou a dvacátou čtvrtou ženou klasifikace Donnou Vekićovou. Ve čtvrtfinále jí stopku vystavila estonská světová dvacítka Anett Kontaveitová. V palermské čtyřhře se po boku krajanky Martiny Trevisanové probojovala do premiérového finále na túře WTA. Po nezvládnutých koncovkách obou sad však Italky prohrály s nizozemsko-slovinským párem Arantxa Rusová a Tamara Zidanšeková.[7] O týden později se probojovala do finále TK Sparta Prague Open 2020 ze série WTA 125K, náhradního turnaje pro 128 tenistek za zrušenou kvalifikaci US Open. Ve čtvrtfinále zdolala Annu Karolínu Schmiedlovou a do finále prošla přes Argentinku Nadiu Podorskou. Z boje o titul odešla poražena od 30leté Slovenky Kristíny Kučové, figurující na 173. příčce.[8] Ve druhém kvalifikačním kole zářijového French Open 2020 pak hladce podlehla dánské teenagerce Klaře Tausonové.[6][3]

Bekhend ve světové baráži 2021 proti Rumunsku

Na melbournské grandslamové generálce Yarra Valley Classic 2021 zvládla první utkání proti Ču Lin, ale poté ji vyřadila světová šestka Karolína Plíšková. Druhý rok v řadě prošla melbournským kvalifikačním sítem do hlavní soutěže Australian Open 2021, kde dohrála na raketě Němky z třetí světové stovky Mony Barthelové. První kariérní semifinále si zahrála na guadalajarském Abierto Zapopan 2021, v němž podlehla Kanaďance Eugenii Bouchardové.[6]

První singlové finále na túře WTA si zahrála ve 21 letech na lednovém Hobart International 2023. Na úvod vyřadila třicátou čtvrtou hráčku žebříku Alizé Cornetovou, poté krajanku Jasmine Paoliniovou a světovou čtyřiačtyřicítku Bernardu Peraovou. V semifinále ji nezastavila bývalá šampionka australského grandslamu Sofia Keninová, ale v boji o titul nestačila na americkou kvalifikantku Lauren Davisovou z deváté desítky klasifikace. V úvodní sadě neproměnila dva setboly.[9] První turnaj pak vyhrála ve 22 letech, když ovládla antukový Ladies Open Lausanne 2023 z pozice nejvýše nasazené hráčky. V průběhu se dvakrát ocitla na prahu vyřazení, když mečbol odvrátila v prvním kole Naefové a v semifinále Bondárové. Stala se tak první hráčkou od Kužmové na Dubai Championships 2019, která na jediném turnaji vyhrála dva zápasy, v nichž čelila mečbolu. Ve finále zdolala Francouzku téhož věku Claru Burelovou po třísetovém průběhu. Bodový zisk ji posunul na nové kariérní maximum, 30. příčku žebříčku WTA.[10][11]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 2001 v Anconě rodičům Jessice a Pierovi Cocciarettovým, kteří ji v šesti letech přivedli k tenisu. Školu absolvovala v Cecině na západním pobřeží Itálie. Bydlí ve Fermu, v němž trénuje. Má mladšího bratra Alessandra.[2]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (1–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2. 15. ledna 2023 Hobart, Austrálie WTA 250 tvrdý USA Lauren Davisová 6–7(0–7), 2–6
Vítězka 1. 30. července 2023 Lausanne, Švýcarsko WTA 250 antuka Francie Clara Burelová 7–5, 4–6, 6–4

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 9. srpna 2020 Palermo, Itálie International antuka Itálie Martina Trevisanová Nizozemsko Arantxa Rusová
Slovinsko Tamara Zidanšeková
5–7, 5–7

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (3–2 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 5 (3–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. září 2020 Praha, Česko antuka Slovensko Kristína Kučová 4–6, 3–6
Finalistka 2. červen 2022 Makarska, Chorvatsko antuka Německo Jule Niemeierová 5–7, 1–6
Vítězka 1. říjen 2022 Tampico, Mexiko tvrdý Polsko Magda Linetteová 7–6(7–5), 4–6, 6–1
Vítězka 2. duben 2023 San Luis Potosí, Mexiko antuka Itálie Sara Erraniová 5–7, 6–4, 7–5
Vítězka 3. březen 2024 Charleston, Spojené státy americké tvrdý   Diana Šnajderová 6–3, 6–2

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. září 2022 Bari, Itálie antuka Srbsko Olga Danilovićová Venezuela Andrea Gámizová
Nizozemsko Eva Vedderová
6–2, 6–3

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Turnaje okruhu ITF
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (6 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch poražená finalistka výsledek
1. listopad 2018 Nules, Španělsko W15 antuka Španělsko Cristina Bucșová 6–2, 7–6(7–2)
2. září 2019 Terst, Itálie W25 antuka Švýcarsko Susan Bandecchiová 6–3, 6–1
3. listopad 2019 Asunción, Paraguay W60 antuka Itálie Sara Erraniová 6–1, 4–6, 6–0
4. listopad 2019 Colina, Chile W60 antuka Argentina Victoria Bosiová 6–3, 6–4
5. duben 2022 Oeiras, Portugalsko W80 antuka Bulharsko Viktorija Tomovová 7–6(7–5), 2–6, 7–5
6. květen 2022 Grado, Itálie W60 antuka Švýcarsko Ylena In-Albonová 6–2, 6–2

Čtyřhra (1 titul)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. červen 2019 Řím, Itálie W60 antuka Rumunsko Nicoleta Dascăluová Brazílie Carolina Meligeni Alvesová
Rumunsko Elena Bogdanová
6–1, 6–4

Finále soutěží družstev: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c Elisabetta Cocciarettová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20241211a11. prosince 2024
  2. a b c d Elisabetta Cocciaretto Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Elisabetta Cocciarettová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241211a11. prosince 2024
  4. SALLEY, Emily. Billie Jean King Cup 2024: Italy win first title since 2013 with 2-0 victory over Slovakia. BBC Sport [online]. 2024-11-20 [cit. 2024-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Elisabetta Cocciarettová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20241211a11. prosince 2024
  6. a b c d e Elisabetta Cocciaretto Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Tamara Zidanšek zmagovalka turnirja dvojic v Palermu [online]. 24ur.com, 2020-08-09 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  8. ČTK, iDNES.cz. Tenisový turnaj WTA na pražské antuce ovládla Slovenka Kučová [online]. iDNES.cz, 2020-09-06 [cit. 2020-09-07]. Dostupné online. 
  9. Davis sweeps to first title in six years in Hobart. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-14 [cit. 2023-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-14. (anglicky) 
  10. Cocciaretto triumphs in Lausanne for first career WTA singles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-30 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ZABLOUDIL, Luboš. Cocciarettová v Lausanne unikala z mečbolů a vyhrála i souboj o premiérový titul. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-30 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]