Dračinka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxDračinka
alternativní popis obrázku chybí
Dračinka jižní na jižním ostrově Nového Zélandu
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď chřestovité (Asparagaceae)
Rod dračinka (Cordyline)
Comm. ex R.Br., 1810
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dračinka Cordyline indivisa na Novém Zélandu
Dračinka Cordyline rubra jako okrasná rostlina

Dračinka (Cordyline) je rod rostlin z čeledi chřestovité. Jsou to stromy a keře s úzkými až vejčitými listy a oboupohlavnými květy v bohatých latovitých květenstvích. Plodem je kožovitá tobolka obsahující černá, lesklá semena. Rod zahrnuje 24 druhů a je rozšířen na Nové Guinei, Austrálii, Novém Zélandu, Tichomoří a Jižní Americe. Nejvíce druhů roste na Nové Guinei a v Austrálii.

Dračinky jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné rostliny. Některé méně vzrůstné druhy jsou také pěstovány v řadě kultivarů jako pokojovky. Nejčastěji se pěstuje dračinka křovitá a dračinka jižní. Dračinka křovitá má jedlé oddenky a má význam v domorodé medicíně a jako magická rostlina.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dračinky jsou dřevnaté keře a stromy, dorůstající výšky až 10 metrů. Mají tlustý oddenek a tlusté, trochu dužnaté kořeny. Stonky mají anomální druhotné tloustnutí a zpravidla jsou řídce větvené. Listy jsou čárkovitě kopinaté až široce vejčité, přisedlé nebo na bázi s pseudořapíkem, pochvaté, nahloučené na koncích kmene a větví. Čepel je konduplikátní. Listy mají hlavní střední žilku, od níž se odvětvují hustě paralelní postranní žilky. Květy jsou jednotlivé, oboupohlavné, obvykle trubkovitě zvonkovité až válcovité, podepřené několika listeny, uspořádané v postranních nebo vrcholových latách složených z hroznů nebo klasů. Květenství bývají rozměrná a bohatá. Okvětí je složeno z 6 lístků ve dvou kruzích. Okvětní lístky jsou bílé, růžové nebo purpurové, volné nebo častěji na bázi srostlé v krátkou trubku. Tyčinek je 6, jsou volné, přirostlé k bázi okvětních lístků. Semeník je drobný, vejcovitý, obsahuje 3 komůrky a nese krátce nitkovitou čnělku zakončenou hlavatou nebo trojčetnou bliznou. V každé komůrce jsou dvě až mnoho vajíček. Plodem je kožovitá tobolka připomínající bobuli a obsahující několik kulovitých, černých, hladkých semen.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod dračinka zahrnuje 24 druhů. Je rozšířen na Nové Guinei, Austrálii, Novém Zélandu, Tichomoří, Jižní Americe a na ostrovech západního Indického oceánu. Největší počet druhů roste na Nové Guinei a Austrálii (po 8 druzích) a na Novém Zélandu (5 druhů).[3] V Austrálii jsou soustředěny do oblastí blízko pobřeží ve východní, jihovýchodní a severní části kontinentu.[4] Mezi dračinkami jsou i endemické druhy, např. Cordyline neocaledonica na Nové Kaledonii nebo Cordyline casanovae na ostrovech Vanuatu. Druh Cordyline mauritiana roste na ostrovech Mauricius a Réunion, ležících v Indickém oceánu východně od Madagaskaru. Novozélandský druh Cordyline obtecta roste i na ostrově Norfolk. Dračinka křovitá pochází z Austrálie, Nové Guineje a Tichomořských ostrovů, vlivem pěstování však zdomácněla i v jiných částech světa, zejména v tropické Asii a Latinské Americe. Jediným jihoamerickým druhem je Cordyline sellowiana, která je rozšířena v jižní části Jižní Ameriky v Argentině, Bolívii, Brazílii, Paraguayi a Uruguayi.[3]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Dračinky jsou živnými rostlinami soumračníkovitých motýlů rodu Pirdana, v severovýchodní Austrálii též druhu Sabera dobboe.[5][6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Cordyline je v rámci čeledi Asparagaceae řazen do podčeledi Lomandroideae. V minulosti bylo zařazení tohoto rodu podobně jako členění celého řádu Asparagales velmi neustálené a různí taxonomové jej řadili do různě široce pojatých čeledí Agavaceae, Asparagaceae, Asteliaceae, Laxmanniaceae nebo Lomandraceae.[7][8][9][10] V systému APG I, vydaném v roce 1998, je rod Cordyline řazen do čeledi Laxmanniaceae. V systému APG II z roku 2003 došlo oproti předchozímu sytému k rozsáhlým změnám pojetí jednoděložných rostlin a čeleď Laxmanniaceae byla spolu s dalšími čeleděmi vřazena do široce pojaté čeledi Asparagaceae, kde tvoří podčeleď Lomandroideae.[11][12][13]

Dračinky jsou občas zaměňovány s dračinci. Historicky byla také řada druhů rodu Cordyline popsána nejprve v rodu Dracaena. Navzdory vnější podobnosti nejsou oba rody bezprostředně příbuzné a jsou každý řazen do jiných podčeledí čeledi Asparagaceae. Zásadní morfologické rozdíly jsou zejména v plodech, anatomii cévních svazků a způsobu klíčení semen. Plody dračinky obsahují větší počet drobných semen, kdežto v plodech dračinců je pouze jedno až tři velká semena. V kořenech dračinek chybí na rozdíl od dračinců sekundární tkáň.[14]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dračinky jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné rostliny, ceněné zejména pro své olistění. Některé méně vzrůstné druhy jsou také pěstovány v řadě kultivarů jako pokojovky. Nejznámější a nejvíce rozšířená je dračinka křovitá a dračinka jižní. Oba druhy se pěstují v řadě kultivarů s různě variegátními listy.[15][16]

Různé části dračinky křovité jsou v domorodé medicíně používány k léčení různých neduhů, zejména průjmů, řezných ran, zánětů aj.[17][18] K podobným účelům jsou na Novém Zélandu používány i listy dračinky jižní.[17] Dračinka křovitá má na Nové Guinei, Havaji a Malajsii význam jako magická rostlina. Například Dajakové ve východní Malajsii ji vysazují pro přitahování dobrých duchů.[19] Velké, dužnaté, sladké oddenky některých kultivarů dračinka křovité jsou zejména na Havaji, Nové Guinei a Tichomoří oblíbené jako potravina. Rostlina je známa pod názvem ti. Oddenky obsahují asi 20 % jednoduchých cukrů, zejména fruktózy. Bývají konzumovány vařené nebo pečené a také se používají k výrobě silného alkoholického nápoje, který je na Havaji znám jako okolehao. Oddenky jsou máčeny ve vodě, roztok je kvašen a poté destilován.[20][19][21] Rostlina poskytuje dobrou nouzovou potravou pro přežití.[22] Na Novém Zélandu jsou také konzumovány plody druhu Cordyline indivisa.[20]

Dračinka Cordyline stricta jako pokojová rostlina

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 3. Berlin: Springer, 1998. ISBN 3-540-64060-6. (anglicky) 
  2. XINQI, Chen; TURNALD, Nicholas J. Flora of China: Cordyline [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  4. The Atlas of Living Australia [online]. NCRIS. Dostupné online. (anglicky) 
  5. VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343. 
  6. BRABY, Michael F. The complete field guide to butterflies of Australia. Collingwood, Australia: CSIRO, 2004. ISBN 0-643-09027-4. (anglicky) 
  7. INGROUILLE, Martin J.; EDDIE, Bill. Plants Diversity and Evolution. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. ISBN 9780521790970. (anglicky) 
  8. TAKHTAJAN, Armen. Flowering plants. [s.l.]: Springer, 2009. ISBN 978-1-4020-9608-2. (anglicky) 
  9. SIMPSON, Michael G. Plant systematics. Canada: Elsevier, 2006. ISBN 78-0-12-644460-5. (anglicky) 
  10. BOGLER, David J.; SIMPSON, Beryl B. Phylogeny of Agavaceae based on ITS RDNA sequence variation. American Journal of Botany. 1996, čís. 83(9). 
  11. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  12. BREMER, K. et al. An Ordinal Classification for the Families of Flowering Plants. Annals of the Missouri Botanical Garden. 1998, čís. 85(4). 
  13. BREMER, B. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG II. Botanical Journal of the Linnean Society. 2003, čís. 141. 
  14. TOMLINSON, P. B.; FISHER, J. B. Morphological studies in Cordyline (Agavaceae): I. Introduction and general morphology. Journal of the Arnold Arboretum. July 1971, čís. 52(3). 
  15. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  16. ZACHOS, Ellen. Tempting Tropicals. 175 irresistible indoor plants. Portland: Timber Press, 2005. ISBN 0-88192-732-5. (anglicky) 
  17. a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  18. Medicinal plants in the South Pacific. [s.l.]: WHO, 1998. ISBN 92-9061-118-9. (anglicky) 
  19. a b LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 9, modified stems, roots, bulbs. [s.l.]: Springer, 2015. ISBN 978-94-017-9510-4. (anglicky) 
  20. a b HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky) 
  21. PRANCE, Ghillean; NESBITT, Mark. The cultural history of plants. [s.l.]: Routledge, 2005. (anglicky) 
  22. DEPARTMENT OF ARMY. The complete guide to edible wild plants. [s.l.]: Skyhorse Publishing, 2009. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]