Přeskočit na obsah

Dobrič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dobrič
Добрич
Pravoslavný chrám sv. Jiří
Pravoslavný chrám sv. Jiří
Dobrič – znak
znak
Dobrič – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice43°34′ s. š., 27°50′ v. d.
Nadmořská výška225 m n. m.
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
OblastDobričská
ObštinaDobrič
Dobrič
Dobrič
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel71 947 (31.12.2022[1])
Etnické složeníBulhaři, Turci, Romové
Náboženské složenípravoslaví, islám
Správa
StarostaJordan Jordanov
Oficiální webwww.dobrich.bg
Telefonní předvolba(+359)-058
PSČ9300
Označení vozidelTX
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobrič (bulharsky Добрич, rumunsky Bazargic) je město na severovýchodě Bulharska; jde o deváté největší město v zemi a o ekonomické a kulturní centrum oblasti Dobrudža. Leží 30 km od Černého moře a jeho letovisek, asi 50 km severně od Varny, 480 km od Sofie a 320 km od Staré Zagory. v roce 2022 zde žilo téměř 72 000 obyvatel.[1]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První thrácké osídlení se datuje asi do 4.–3. století př. n. l., pocházejí z něj ojedinělé archeologické nálezy pohanských hrobů. Souvislé osídlení je zdokumentováno od konce 16. století při obchodní stezce k Černému moři, obyvatelstvo i jeho správu tvořili většinou osmanští Turci, existenci regionálního centra dokládá i fakt, že se zde narodil turecký sultán Ahmed III.. prosperita trvala do počátku 19. století. Město bylo známo řemesly a obchodem s vlnou, lnem, kůžemi, ovčím sýrem a dalšími zemědělskými produkty z okolí.

První bulharští osadníci se sem stěhovali z východních částí Bulharska po rusko-tureckých válkách (1810, 1828, 1845). Po krymské válce sem přesídlila velká skupina Bulharů z oblasti Kotle (Котленско). Postupně vytvořili náboženskou a kulturní společnost. V roce 1843 postavili první bulharský pravoslavný chrám sv. Jiří (Sveti Georgi/Свети Георги), a v roce 1844 založili bulharskou školu. Během rusko-tureckých válek v letech 1806–1812 a 1828–1829 obsadila Dobrič ruská armáda, ale po Bukurešťském míru se vrátila turecká správa, která skončila 27. ledna 1878. Po obnovení bulharského státu byla oblast Dobrudže rozdělena: sever připadl Rumunsku, jih Bulharsku. V roce 1882 byl název města změněn z tureckého na bulharský Dobrič podle jména panovníka Dobrudže, bojara Dobrotiče. Po skončení druhé balkánské války v roce 1913 připadly Dobrič a jižní Dobrudža Rumunsku. Politické nepokoje v prvních desetiletích 20. století a tři po sobě jdoucí bulharské války město poznamenaly. Kromě kostela a zcela přestavěné synagogy nemá stavební památky.

Historické názvy města

[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika

[editovat | editovat zdroj]

Město je převážně průmyslové se strojírenskou a textilní produkcí. Oproti prosperijícím přímořským letoviskům je zdejší cestovní ruch pouze tranzitní.

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě jsou činné tři kostely bulharské pravoslavné církve, jeden kostel arménské církve a jedna mešita.

Kultura a turistické cíle

[editovat | editovat zdroj]
  • Literární památník a rodný dům Jordana Jovkova, galerie umění, etnografické muzeum,
  • Koncertní síň, adaptovaná z bývalé synagogy (postavené v roce 1887).
  • Dva národně obrozenecké pomníky (bulharského chána Asparucha a etnické skupiny Gagauzů.
  • Ocelová věž vysílače s vyhlídkovou restaurací, 147 metrů vysoká, postavena v roce 2000.

Sport

[editovat | editovat zdroj]
  • Fotbalový klub FC Dobrudža Dobrič byl založen roku 1919, hraje ve 2. bulharské lize a provozuje stadion o kapacitě 12 500 sedadel.
  • Mezinárodní tenisová asociace ATP zde každoročně pořádá tenisový turnaj mužů.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
Sultán Ahmed III.
  • Ahmed III. (1673-1736) - turecký sultán, narodil se zde
  • Jordan Jovkov (1880-1937) - bulharský spisovatel, žil zde
  • Dora Gabe (rozená Isidora Petrova Peysach) (1888-1983) - bulharká spisovatelka a politička židovského ruského původu
  • Kadriye Nurmambet (1933-2023) - krymskotatarská folková zpěvačka zvaná Slavík Dobrudži, zdejší rodačka
  • Emel Emin (* 1938) - krymský Tatar, básník, spisovatel a turkolog
  • Ivan Barnev (* 1973) - bulharský herec, narodil se zde
  • Miroslav Kostadinov (* 1976) - bulharský zpěvák, narodil se zde
  • Preslava (* 1984) - bulharská pop-folková zpěvačka, narodila se zde

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Crám Nejsv. Trojice
    Crám Nejsv. Trojice
  • Pomník chána Asparucha
    Pomník chána Asparucha
  • Hodinová věž
    Hodinová věž
  • Synagoga
    Synagoga
  • Muzeum literatury
    Muzeum literatury
  • Pomník Gagauzům
    Pomník Gagauzům
  • Televizní věž s rozhlednou
    Televizní věž s rozhlednou

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Национален статистически институт (bulharsky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Bulharsko – България (Bălgarija) – (BG)
Oblasti a jejich správní centra
Blagoevgradská oblast (Blagoevgrad) • Burgaská oblast (Burgas) • Dobričská oblast (Dobrič) • Gabrovská oblast (Gabrovo) • Chaskovská oblast (Chaskovo) • Jambolská oblast (Jambol) • Kardžalijská oblast (Kardžali) • Kjustendilská oblast (Kjustendil) • Lovečská oblast (Loveč) • Montanská oblast (Montana) • Pazardžická oblast (Pazardžik) • Pernická oblast (Pernik) • Plevenská oblast (Pleven) • Plovdivská oblast (Plovdiv) • Razgradská oblast (Razgrad) • Rusenská oblast (Ruse) • Silisterská oblast (Silistra) • Slivenská oblast (Sliven) • Smoljanská oblast (Smoljan) • Sofijská oblast (Sofie) • Oblast Sofie (Sofie) • Starozagorská oblast (Stara Zagora) • Šumenská oblast (Šumen) • Targovišťská oblast (Tărgovište) • Varenská oblast (Varna) • Velikotarnovská oblast (Veliko Tarnovo) • Vidinská oblast (Vidin) • Vracká oblast (Vraca)
Města v Bulharsku podle počtu obyvatel
1 200 000+ Bulharská vlajka
300 000+
100 000+
Burgas • Ruse • Stara Zagora • Pleven
70 000+
Sliven • Dobrič • Šumen • Pernik • Chaskovo • Jambol • Pazardžik • Blagoevgrad
50 000+
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dobrič&oldid=24447024“