Obyvatelstvo Evropské unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Demografie Evropské unie)
Skočit na: Navigace, Hledání
S hustotou zalidnění 114 obyvatel/km² patří Evropská unie mezi hustě zalidněné oblasti světa.
Kartogram znázorňující rozložení populace v rámci Evropské unie na úrovni členských států. Více než polovina obyvatel EU žije ve čtyřech největších státech: Německo, Francie, Spojené království a Itálie
Jiný kartogram hustoty zalidnění

Evropská unie představuje vysoce zalidněnou a kulturně rozmanitou unii 28 členských států. K 1. lednu 2014 v členských zemích žilo asi 507,4 milionů lidí.[1] Nejlidnatějším členským státem je Německo s odhadovaným počtem 82,1 milionu obyvatel, zatímco nejméně lidnatým členským státem je Malta se 400 tisíci obyvateli.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Populace a rozloha 28 členských zemí Evropské unie
(odhad k 1. lednu 2014[2])
Členský stát Populace Populace
 % EU
Rozloha
km²
Rozloha
% EU
Hustota zalidnění
ob./km²
Evropská unieEvropská unie Evropská unie &0000000507416607.000000507 416 607 100,00 &0000000004324782.0000004 324 782 100,00 116,0
BelgieBelgie Belgie &0000000011203992.00000011 203 992 2,21 &0000000000030510.00000030 510 0,7 352,0
BulharskoBulharsko Bulharsko &0000000007245677.0000007 245 677 1,43 &0000000000110912.000000110 912 2,5 68,5
ČeskoČesko Česko &0000000010512419.00000010 512 419 2,07 &0000000000078866.00000078 866 1,8 132,8
DánskoDánsko Dánsko &0000000005627235.0000005 627 235 1,11 &0000000000043094.00000043 094 1,0 128,1
EstonskoEstonsko Estonsko &0000000001315819.0000001 315 819 0,26 &0000000000045226.00000045 226 1,0 29,6
FinskoFinsko Finsko &0000000005451270.0000005 451 270 1,07 &0000000000337030.000000337 030 7,6 15,8
FrancieFrancie Francie[3] &0000000065856609.00000065 856 609 12,98 &0000000000643548.000000643 548 14,6 99,6
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko &0000000004246700.0000004 246 700 0,84 &0000000000056594.00000056 594 1,3 75,8
IrskoIrsko Irsko &0000000004604029.0000004 604 029 0,91 &0000000000070280.00000070 280 1,6 64,3
ItálieItálie Itálie &0000000060782668.00000060 782 668 11,98 &0000000000301320.000000301 320 6,8 200,4
KyprKypr Kypr &0000000000858000.000000858 000 0,17 &0000000000009250.0000009 250 0,2 86,6
LitvaLitva Litva &0000000002943472.0000002 943 472 0,58 &0000000000065200.00000065 200 1,5 51,4
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko &0000000002001468.0000002 001 468 0,39 &0000000000064589.00000064 589 1,5 35,0
LucemburskoLucembursko Lucembursko &0000000000549680.000000549 680 0,11 &0000000000002586.0000002 586 0,1 190,1
MaďarskoMaďarsko Maďarsko &0000000009879000.0000009 879 000 1,95 &0000000000093030.00000093 030 2,1 107,8
MaltaMalta Malta &0000000000425384.000000425 384 0,08 &0000000000000316.000000316 0,0 1 305,7
NěmeckoNěmecko Německo &0000000080780000.00000080 780 000 15,92 &0000000000357021.000000357 021 8,1 229,9
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko &0000000016829289.00000016 829 289 3,32 &0000000000041526.00000041 526 0,9 396,9
PolskoPolsko Polsko &0000000038495659.00000038 495 659 7,59 &0000000000312685.000000312 685 7,1 121,9
PortugalskoPortugalsko Portugalsko &0000000010427301.00000010 427 301 2,05 &0000000000092931.00000092 931 2,1 114,4
RakouskoRakousko Rakousko &0000000008507786.0000008 507 786 1,68 &0000000000083858.00000083 858 1,9 99,7
RumunskoRumunsko Rumunsko &0000000019942642.00000019 942 642 3,93 &0000000000238391.000000238 391 5,4 90,2
ŘeckoŘecko Řecko &0000000010992589.00000010 992 589 2,17 &0000000000131957.000000131 957 3,0 85,4
SlovenskoSlovensko Slovensko &0000000005415949.0000005 415 949 1,07 &0000000000048845.00000048 845 1,1 110,8
SlovinskoSlovinsko Slovinsko &0000000002061085.0000002 061 085 0,41 &0000000000020253.00000020 253 0,5 101,4
Spojené královstvíSpojené království Spojené království &0000000064308261.00000064 308 261 12,67 &0000000000244820.000000244 820 5,5 251,7
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko &0000000046507760.00000046 507 760 9,17 &0000000000504782.000000504 782 11,4 93,4
ŠvédskoŠvédsko Švédsko &0000000009644864.0000009 644 864 1,90 &0000000000449964.000000449 964 10,2 20,6

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

EU má významnou náboženskou rozmanitost, která se zrcadlí v rozmanitosti dějin a kultury. Největší náboženská skupina vyznává křesťanství, převážně římský katolicismus, protestantství a pravoslaví. Navzdory tomu ne všechny státy EU mají křesťanské většiny (v Česku, Nizozemsku a Estonsku je většina lidí bez vyznání).

Podle průzkumu o náboženství v EU z roku 2012 bylo křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím (72 % populace EU), katolíci byli se 48 % největší skupinou křesťanů, protestantů bylo 12 %, pravoslavnou církev vyznávalo 8 % lidí a ostatní křesťané tvořili 4 % obyvatel EU.[4] Agnostici tvořili 16 % obyvatel, ateisté 7 % a muslimové 2 %.[5]

Nedávný příliv přistěhovalců do bohatých států EU s sebou přinesl množství různých náboženství, která dotyční vyznávali ve svých rodných vlastech. Patří mezi ně islám, hinduismus, buddhismus, sikhismus a Bahá'í. Judaismus má v Evropě dlouhou historii a Židé žili pokojně s ostatním obyvatelstvem po celá století, navzdory stoletím, kdy byli Židé diskriminováni. V Evropě má rovněž tradici sekularismus, který přispěl k vzestupu ateismu a agnosticismu.

V roce 2010 podle Eurobarometru v průměru 51 % občanů Evropské unie vyjádřilo víru v boha, 26 % věří v nějakou formu duše nebo životní síly, zatímco 20 % nevěří v žádnou formu duše, boha nebo životní síly a 3 % obyvatel neodpovědělo.[6]

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Každý z úředních jazyků 28 členských zemí má status oficiálního jazyku Evropské unie. V současnosti tak má EU celkem 24 úředních jazyků (nejnovějšími úředními jazyky jsou irština (od roku 2005, resp. 2007), bulharština a rumunština) (2007), chorvatština (2013)).

Nejvíce mluveným jazykem EU je angličtina, kterou hovoří na 51 % obyvatel unie. Tento vysoký podíl je dán tím, že 38 % občanů EU používá angličtinu jinak než jako svůj mateřský jazyk (tj. buď druhý jazyk nebo cizí jazyk). Nejvíce mluveným mateřským jazykem je němčina, kterou mluví 18 % obyvatel EU.

Etnická skladba[editovat | editovat zdroj]

Největšími skupinami, které tvoří asi 450 milionů lidí v EU jsou:

  1. Němci (asi 65 milionů)
  2. Francouzi (méně než 65 milionů)
  3. Britové (asi 61 milionů) (zahrnuje Angličany ~50 milionů, Skoty ~5 milionů, Velšany ~3 milionů a obyvatele Severního Irska ~1,7 milionu)
  4. Italové (asi 55 milionů)
  5. Španělé (asi 47 milionů)
  6. Poláci (asi 46 milionů)
  7. Rumuni (asi 16 milionů) (do toho se nepočítají Moldavané a Arumuni)
  8. Řekové (asi 15 milionů)
  9. Nizozemci (asi 13 milionů)
  10. Portugalci (asi 11 milionů)

V roce 2011 tvořili téměř čtvrtinu nový občanů EU Maročané, Turci, Ekvádorci nebo Indové. Noví občané v EU27 v roce 2011 byli hlavně z Afriky (26 %), Asie (23 %), z evropských zemí mimo EU27 (19 %), severní a jižní Ameriky (17 %) nebo jiného státu v rámci EU27 (11 %). V roce 2011 byli největší skupina nových občanů EU27 Maročané (64 300 osob, z toho 55 % získalo občanství Francie nebo Španělska), Turci (48 900, 58 % získalo německé občanství), Ekvádorci (33 700, 95 % získalo španělské občanství) a Indové (31 700, 83 % získalo britské občanství).[7]

V roce 2012 žilo v 27 členských zemí EU 34,3 milionů občanů cizí země, což činilo 6,8% populace EU,[8] z toho bylo 20,5 milionu z třetí země (to je ze země mimo EU). Počet lidí narozených v jiné zemi (tj. naturalizovaných nebo majících dvojí občanství) byl 48,9 milionů neboli 9,7 procent celkové populacen.[9]

V roce 2012 žilo celkem 8 milionů občanů evropských zemí mimo EU v zemích EU, z toho více než polovina byli občané Turecka, Albánie nebo Ukrajiny. Mimo Rumunsko žilo v EU27 2,4 milionu občanů Rumunska a také 2,3 milionů Turků.[10]

V EU žilo asi 20 milionů ne-Evropanů, tedy 4 % celkové populace.[11]

Demografická budoucnost[editovat | editovat zdroj]

EU čelí výzvám ohledně své demografické budoucnosti. Většina obav se týká několika problémů: stárnutí populace, rostoucí délka dožití a příliv imigrantů.

Po historické minimu 1,47 narozených dětí na jednu ženu celková plodnost v EU začala znovu růst, v roce 2008 byla 1,60.[12] Pozitivní trend byl zaznamenán ve všech členských zemích s výjimkou Lucemburska, Malty a Portugalska. Nejvyšší nárůst v tomto období byl zaznamenán v Bulharsku (z 1,23 dítěte na ženu v roce 2003 na 1,57 v roce 2009), Slovinsko (z 1,20 na 1,53), Česko (z 1,18 na 1,49) a Litva (z 1,26 na 1,55).[12] V roce 2009 byly členskými země s nejvyšší plodností Irsko (2,06), Francie (2,00), Švédsko (1,94) a Spojené království (1,90), které se blížili úrovně nahrazování - 2,1 dítěte narozených jedné ženě.[12] Nejnižší úroveň byla zaznamenána v Lotyšsku (1,31), Maďarsku a Portugalsku (obě země 1,32) a Německu (1.36). Vyšší plodnost se také odrazila v lepším trendu přirozeného přírůstku obyvatel.

Nízká porodnost, pokud nebude kompenzována imigrací, také naznačuje trend úbytku populace EU,[13] což by způsobilo ekonomické komplikace nebo dokonce ekonomickou krizi.[14] Některá médie mluví o "dětské krizi" v EU,[15] some governments have noted the problem,[16] a OSN a další mezinárodní autority varují před možnou krizí.[17] V současnosti ale není zaznamenán pokles populace EU, protože celkový přirozený přírůstek zůstává v pozitivních číslech a EU stále přitahuje mnoho imigrantů.

V posledních padesáti letech se naděje dožití v EU27 zvýšila o zhruba deset let pro muže i ženy a dosáhla v roce 2008 hodnoty 82,4 let pro ženy a 76,4 let pro muže. Naděje dožití se zvýšila ve všech členských státech, nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Estonsku a Slovinsku.[12]

Další statistiky[editovat | editovat zdroj]

  • Věková struktura: (odhad 2006)
    • 0–14 let: 16,03 % (muži 37 608 010/ženy 35 632 351)
    • 15–64 let: 67,17 % (muži 154 439 536/ženy 152 479 619)
    • více než 65 let: 16,81 % (muži 31 515 921/ženy 45 277 821)
  • Porodnost: 10,9 narozených/1000 obyvatel 2008
  • Úmrtnost: 9,7 zemřelých/1000 obyvatel 2008
  • Míra migrace: 3,1 migranta/1000 obyvatel 2008
  • Sňatečnost: 4,9 sňatků/1000 obyvatel 2007
  • Rozvodovost: 2 rozvody/1000 obyvatel 2005
  • Poměr pohlaví: (odhad 2006)
    • při narození: 1,06 muže/ženu
    • do 15 let: 1,06 muže/ženu
    • 15–64 let: 1,01 muže/ženu
    • starších 65 let: 0,69 muže/ženu
    • v celé populaci: 0,96 muže/ženu
  • Novorozenecká úmrtnost: 2005
    • celkem: 4,5 mrvých/1000 živě narozených
  • Střední délka života: 2005
    • celá populace: 78,9 let
    • muži: 75,8 let
    • ženy: 81,9 let
  • Obecná míra plodnosti: 1,43 narozeného dítěte/žena (2008)
  • Živě narozených mimo manželství: 33 % všech živě narozených 2005

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demographics of the European Union na anglické Wikipedii.

  1. Population on 1 January 2014 [online]. [cit. 2014-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://epp,eurostat,ec,europa,eu/tgm/table,do?tab=table&language=en&pcode=tps00001&tableSelection=1&footnotes=yes&labeling=labels&plugin=1
  3. Data pro Francii zahrnují její čtyři zámořské departmenty (Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinik, Réunion), které jsou integrální součástí Evropské unie.
  4.  "Discrimination in the EU in 2012"(2012). European Union:European Commission. 
  5. "Discrimination in the EU in 2012",Special Eurobarometer, 383(European Union: European Commission): p. 233, 2012, http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_393_en.pdf, retrieved 14 August 2013 . Položená otázka zněla "Považujete se za...?" s kartou zobrazující: katolík, pravoslavný, protestant, jiný křesťan, žid, muslim, sikh, budhista, hinduista, ateista, nevěřící/agnostii. Odpověď bylo možno i Jiný a nevím. Židé, sikhové, budhisté a hinduisté nedosáhli hranice 1 %.
  6. Special Eurobarometer, biotechnology, page 204 [PDF]. Fieldwork: Jan-Feb 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Eurostat - Acquisition of citizenship in the EU EU27 Member States granted citizenship to around 780 000 persons in 2011
  8. Eurostat: All social statistics on the EU in one publication
  9. European Commission - Evolving trends in migration and multiculturalism
  10. Eurostat - Migration and migrant population statistics
  11. 2011: Year of Arab spring and pressure at Greek borders
  12. a b c d Demography Report 2010. Latest figures on the demographic challenges in the EU
  13. Regional Policy Inforegio [online]. Ec.europa.eu [cit. 2011-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Ellison, Michael."Immigrants needed to save west from crisis", The Guardian, 22 March 2000. Ověřeno k 1 May 2010. 
  15. "The EU's baby blues", BBC News, 27 March 2006. Ověřeno k 1 May 2010. 
  16. METTLER, Ann. The EU's Window of Opportunity [online]. 30 January 2007 [cit. 2011-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. UN [PDF]. [cit. 2011-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]