Obyvatelstvo Evropské unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Demografie Evropské unie)
Skočit na: Navigace, Hledání
S hustotou zalidnění 114 obyvatel/km² patří Evropská unie mezi hustě zalidněné oblasti světa.
Kartogram znázorňující rozložení populace v rámci Evropské unie na úrovni členských států. Více než polovina obyvatel EU žije ve čtyřech největších státech: Německo, Francie, Spojené království a Itálie
Jiný kartogram hustoty zalidnění

Evropská unie představuje vysoce zalidněnou a kulturně rozmanitou unii 28 členských států. K 1. lednu 2014 v členských zemích žilo asi 507,4 milionů lidí.[1] Nejlidnatějším členským státem je Německo s odhadovaným počtem 82,1 milionu obyvatel, zatímco nejméně lidnatým členským státem je Malta se 400 tisíci obyvateli.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Populace a rozloha 28 členských zemí Evropské unie
(odhad k 1. lednu 2014[2])
členský stát populace populace
 % EU
rozloha
km²
rozloha
% EU
hustota zalidnění
ob./km²
Evropská unieEvropská unie Evropská unie 507 416 607 100,00 4 324 782 100,00 116,0
RakouskoRakousko Rakousko 8 507 786 1,68 83 858 1,9 99,7
BelgieBelgie Belgie 11 203 992 2,21 30 510 0,7 352,0
BulharskoBulharsko Bulharsko 7 245 677 1,43 110 912 2,5 68,5
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 4 246 700 0,84 56 594 1,3 75,8
KyprKypr Kypr 858 000 0,17 9 250 0,2 86,6
ČeskoČesko Česko 10 512 419 2,07 78 866 1,8 132,8
DánskoDánsko Dánsko 5 627 235 1,11 43 094 1,0 128,1
EstonskoEstonsko Estonsko 1 315 819 0,26 45 226 1,0 29,6
FinskoFinsko Finsko 5 451 270 1,07 337 030 7,6 15,8
FrancieFrancie Francie[3] 65 856 609 12,98 643 548 14,6 99,6
NěmeckoNěmecko Německo 80 780 000 15,92 357 021 8,1 229,9
ŘeckoŘecko Řecko 10 992 589 2,17 131 957 3,0 85,4
MaďarskoMaďarsko Maďarsko 9 879 000 1,95 93 030 2,1 107,8
IrskoIrsko Irsko 4 604 029 0,91 70 280 1,6 64,3
ItálieItálie Itálie 60 782 668 11,98 301 320 6,8 200,4
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko 2 001 468 0,39 64 589 1,5 35,0
LitvaLitva Litva 2 943 472 0,58 65 200 1,5 51,4
LucemburskoLucembursko Lucembursko 549 680 0,11 2 586 0,1 190,1
MaltaMalta Malta 425 384 0,08 316 0,0 1 305,7
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 16 829 289 3,32 41 526 0,9 396,9
PolskoPolsko Polsko 38 495 659 7,59 312 685 7,1 121,9
PortugalskoPortugalsko Portugalsko 10 427 301 2,05 92 931 2,1 114,4
RumunskoRumunsko Rumunsko 19 942 642 3,93 238 391 5,4 90,2
SlovenskoSlovensko Slovensko 5 415 949 1,07 48 845 1,1 110,8
SlovinskoSlovinsko Slovinsko 2 061 085 0,41 20 253 0,5 101,4
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 46 507 760 9,17 504 782 11,4 93,4
ŠvédskoŠvédsko Švédsko 9 644 864 1,90 449 964 10,2 20,6
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 64 308 261 12,67 244 820 5,5 251,7

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

EU má významnou náboženskou rozmanitost, která se zrcadlí v rozmanitosti dějin a kultury. Největší náboženská skupina vyznává křesťanství, převážně římský katolicismus, protestantství a pravoslaví. Navzdory tomu ne všechny státy EU mají křesťanské většiny (v Česku, Nizozemsku a Estonsku je většina lidí bez vyznání).

Podle průzkumu o náboženství v EU z roku 2012 bylo křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím (72 % populace EU), katolíci byli se 48 % největší skupinou křesťanů, protestantů bylo 12 %, pravoslavnou církev vyznávolo 8 % lidí a ostatní křesťané tvořili 4 % obyvatel EU.[4] Agnostici tvořili 16 % obyvatel, ateisté 7 % a muslimové 2 %.[5]

Nedávný příliv přistěhovalců do bohatých států EU s sebou přinesl množství různých náboženství, která dotyční vyznávali ve svých rodných vlastech. Patří mezi ně islám, hinduismus, buddhismus, sikhismus a Bahá'í. Judaismus má v Evropě dlouhou historii a Židé žili pokojně s ostatním obyvatelstvem po celá století, navzdory stoletím, kdy byli Židé diskriminováni. V Evropě má rovněž tradici sekularismus, který přispěl k vzestupu ateismu a agnosticismu.

V roce 2010 podle Eurobarometru v průměru 51 % občanů Evropské unie vyjádřilo víru v boha, 26 % věří v nějakou formu duše nebo životní síly, zatímco 20 % nevěří v žádnou formu duše, boha nebo životní síly a 3 % obyvatel neodpovědělo.[6]

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Každý z úředních jazyků 28 členských zemí má status oficiálního jazyku Evropské unie. V současnosti tak má EU celkem 24 úředních jazyků (nejnovějšími úředními jazyky jsou irština (od roku 2005, resp. 2007), bulharština a rumunština) (2007), chorvatština (2013)).

Nejvíce mluveným jazykem EU je angličtina, kterou hovoří na 51 % obyvatel unie. Tento vysoký podíl je dán tím, že 38 % občanů EU používá angličtinu jinak než jako svůj mateřský jazyk (tj. buď druhý jazyk nebo cizí jazyk). Nejvíce mluveným mateřským jazykem je němčina, kterou mluví 18 % obyvatel EU.

Etnická skladba[editovat | editovat zdroj]

Největšími skupina, které tvoří asi 450 milionů lidí v EU jsou:

  1. Němci (asi 65 milionů)
  2. Francouzi (méně než 65 milionů)
  3. Britové (asi 61 milionů) (zahrnuje Angličany ~50 milionů, Skoty ~5 milionů, Velšany ~3 milionů a obyvatele Severního Irska ~1,7 milionu)
  4. Italové (asi 55 milionů)
  5. Angličané ~50 milionů
  6. Španělé (asi 47 milionů)
  7. Poláci (asi 46 milionů)
  8. Rumuni (asi 16 milionů) (do toho se nepočítají Moldavané aArumuni)
  9. Řekové (asi 15 milionů)
  10. Nizozemci (asi 13 milionů)
  11. Portugalci (asi 11 milionů)

V roce 2011 tvořili téměř čtvrtinu nový občanů EU Maročané, Turci, Ekvádorci nebo Indové. Noví občané v EU27 v roce 2011 byli hlavně z Afriky (26 %), Asie (23 %), z evropských zemí mimo EU27 (19 %), severní a jižní Ameriky (17 %) nebo jiného státu v rámci EU27 (11 %). V roce 2011 byli největší skupina nových občanů EU27 Maročané (64 300 osob, z toho 55 % získalo občanství Francie nebo Španělska), Turci (48 900, 58 % získalo německé občanství), Ekvádorci (33 700, 95 % získalo španělské občanství) a Indové (31 700, 83 % získalo britské občanství).[7]

V roce 2012 zilo 27 členských zemí EU 34,3 milionů občanů cizí země, což činilo 6,8% populace EU,[8] z toho bylo 20,5 milionu z třetí země (to je ze země mimo EU). Počet lidí narozených v jiné zemi (tj. naturalizovaných nebo majících dvojí občanství) byl 48,9 milionů neboli 9,7 procent celkové populacen.[9]

V roce 2012 žilo celkem 8 milionů občanů evropských zemí mimo EU v zemích EU, z toho více než polovina byli občané Turecka, Albánie nebo Ukrajiny. Mimo Rumunsko žilo v EU27 2,4 milionu občanů Rumunska a také 2,3 milionů Turků[10]

V EU žilo asi 20 milionů ne-Evropanů, tedy 4 % celkové populace.[11]

Demografická budoucnost[editovat | editovat zdroj]

EU čelí výzvám ohledně své demografické budoucnosti. Většina obav se týká několika problémů: stárnutí populace, rostoucí délka dožití a příliv imigrantů.

Po historické minimu 1,47 narozených dětí na jednu ženu celková plodnost v EU začala znovu růst, v roce 2008 byla 1,60.[12] Pozitivní trend byl zaznamenán ve všech členských zemích s výjimkou Lucemburska, Malty a Portugalska. Nejvyšší nárůst v tomto období byl zaznamenán v Bulharsku (z 1,23 dítěte na ženu v roce 2003 na 1,57 v roce 2009), Slovinsko (z 1,20 na 1,53), Česko (z 1,18 na 1,49) a Litva (z 1,26 na 1,55).[12] V roce 2009 byly členskými země s nejvyšší plodností Irsko (2,06), Francie (2,00), Švédsko (1,94) a Spojené království (1,90), které se blížili úrovně nahrazování - 2,1 dítěte narozených jedné ženě.[12] Nejnižší úroveň byla zaznamenána v Lotyšsku (1,31), Maďarsku a Portugalsku (obě země 1,32) a Německu (1.36). Vyšší plodnost se také odrazila v lepším trendu přirozeného přírustku obyvatel.

Nízká porodnost, pokud nebude kompenzována imigrací, také naznačuje trend úbytku populace EU,[13] což by způsobilo ekonomické komplikace nebo dokonce ekonomickou krizi.[14] Některá médie mluví o "dětské krizi" v EU,[15] some governments have noted the problem,[16] a OSN a další mezinárodní autority varují před možnou krizí.[17] V současnosti ale není zaznamenán pokles populace EU, protože celkový přirozený přírůstek zůstává v pozitivních číslech a EU stále přitahuje mnoho imigrantů.

V posledních padesáti letech se naděje dožití v EU27 zvýšila o zhruba deset let pro muže i ženy a dosáhla v roce 2008 hodnoty 82,4 let pro ženy a 76,4 let pro muže. Naděje dožití se zvýšila ve všech členských státech, nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Estonsku a Slovinsku.[12]

Další statistiky[editovat | editovat zdroj]

  • Věková struktura: (odhad 2006)
    • 0–14 let: 16,03 % (muži 37 608 010/ženy 35 632 351)
    • 15–64 let: 67,17 % (muži 154 439 536/ženy 152 479 619)
    • více než 65 let: 16,81 % (muži 31 515 921/ženy 45 277 821)
  • Porodnost: 10,9 narozených/1000 obyvatel 2008
  • Úmrtnost: 9,7 zemřelých/1000 obyvatel 2008
  • Míra migrace: 3,1 migranta/1000 obyvatel 2008
  • Sňatečnost: 4,9 sňatků/1000 obyvatel 2007
  • Rozvodovost: 2 rozvody/1000 obyvatel 2005
  • Poměr pohlaví: (odhad 2006)
    • při narození: 1,06 muže/ženu
    • do 15 let: 1,06 muže/ženu
    • 15–64 let: 1,01 muže/ženu
    • starších 65 let: 0,69 muže/ženu
    • v celé populaci: 0,96 muže/ženu
  • Novorozenecká úmrtnost: 2005
    • celkem: 4,5 mrvých/1000 živě narozených
  • Střední délka života: 2005
    • celá populace: 78,9 let
    • muži: 75,8 let
    • ženy: 81,9 let
  • Obecná míra plodnosti: 1,43 narozeného dítěte/žena (2008)
  • Živě narozených mimo manželství: 33 % všech živě narozených 2005

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demographics of the European Union na anglické Wikipedii.

  1. Population on 1 January 2014 []. [cit. 2014-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://epp,eurostat,ec,europa,eu/tgm/table,do?tab=table&language=en&pcode=tps00001&tableSelection=1&footnotes=yes&labeling=labels&plugin=1
  3. Data pro Francii zahrnují její čtyři zámořské departmenty (Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinik, Réunion), které jsou integrální součástí Evropské unie.
  4.  "Discrimination in the EU in 2012"(2012). European Union:European Commission. 
  5. "Discrimination in the EU in 2012",Special Eurobarometer, 383(European Union: European Commission): p. 233, 2012, http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_393_en.pdf, retrieved 14 August 2013 . Položená otázka zněla "Považujete se za...?" s kartou zobrazující: katolík, pravoslavný, protestant, jiný křesťan, žid, muslim, sikh, budhista, hinduista, ateista, nevěřící/agnostii. Odpověď bylo možno i Jiný a nevím. Židé, sikhové, budhisté a hinduisté nedosáhli hranice 1 %.
  6. Special Eurobarometer, biotechnology, page 204 [PDF]. Fieldwork: Jan-Feb 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Eurostat - Acquisition of citizenship in the EU EU27 Member States granted citizenship to around 780 000 persons in 2011
  8. Eurostat: All social statistics on the EU in one publication
  9. European Commission - Evolving trends in migration and multiculturalism
  10. Eurostat - Migration and migrant population statistics
  11. 2011: Year of Arab spring and pressure at Greek borders
  12. a b c d Demography Report 2010. Latest figures on the demographic challenges in the EU
  13. Regional Policy Inforegio [online]. Ec.europa.eu, [cit. 2011-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Ellison, Michael."Immigrants needed to save west from crisis", The Guardian, 22 March 2000. Ověřeno k 1 May 2010. 
  15. "The EU's baby blues", BBC News, 27 March 2006. Ověřeno k 1 May 2010. 
  16. METTLER, Ann. The EU's Window of Opportunity [online]. 30 January 2007, [cit. 2011-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. UN [PDF]. [cit. 2011-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]