Důl Pokrok
| Důl Pokrok | |
|---|---|
 | |
| Souřadnice | 49°49′5,34″ s. š., 18°22′42,65″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.JPG)
Důl Pokrok je bývalý hlubinný uhelný důl v Petřvaldě. Před ukončením těžby 28. února 1998 byla těžní věž 3. dubna 1997 Ministerstvem kultury České republiky prohlášena za kulturní památku ČR.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Důl byl založen Rakouskou báňskou a hutní společností (BHS) pod jménem důl Habsburk (německy Habsburgschacht) 29. května 1912.[2] V období 1911–1912 byly hloubeny větrní a těžní jámy a postaveny povrchové provozní objekty. Těžba byla zahájena v roce 1913. (Stejné jméno nesl důl Habsburk v Kopistech u Mostu, založený roku 1891[3]). V roce 1920 bylo jméno bývalého panovnického rodu z názvu odstraněna a důl byl přejmenován na Pokrok,[4] protože se zde uplatňovaly pokrokové metody v hornictví deklarované společností BHS.[5][6]
V roce 1953 začalo slučování samostatných dolů. Od počátku února 1953 byl důl Pokrok sloučen s dolem Hedvika a byl přejmenován po komunistickém novináři a odbojáři na velkodůl Důl Julia Fučíka.[7][pozn. 1][pozn. 2] Sloučením dolů Václav a Evžen vznikl Důl Čs. pionýr. V roce 1961 byl k Dolu Julius Fučík připojen Důl Ludvík. K Dolu Čs. pionýr byl v roce 1962 připojen Důl Žofie a v roce 1970 byl Důl Julius Fučík spojen s Dolem Čs. pionýr. Tento velkodůl měl v provozu pět důlních závodů a jeden povrchový provoz.[8]
Útlum byl zahájen v roce 1992 v lokalitě dolu Ludvík a na zbývajících objektech v roce 1995. Během útlumu však došlo k prodloužení těžby až do 28. února 1998, kdy vyjel poslední vozík s uhlím. V tomto roce byly prováděny likvidační práce. V období 2000–2001 byly zasypány jámy dolu Pokrok a v roce 2000 odstřelem zlikvidována skipová jáma.[2]
Areál dolu Pokrok byl 3. dubna 1997 prohlášen za kulturní památku ČR.[9] K přehodnocení prohlášení došlo v roce 2006, kdy byla památková ochrana zrušena z objektů strojovny a kompresorovny, staré kotelny, zámečnické dílny a třídírny.[10] V konečném stadiu je zachována a chráněná konstrukce těžní věže, movitý majetek elektrický těžní stroj Brown-Boveri a parní turbokompresor PTK 36 byly přeneseny do strojovny Dolu Hlubina v Ostravě. V roce 2009 byla zahájena demolice budov.
Technická charakteristika dolu
[editovat | editovat zdroj]- Těžní jáma je hluboká 606 m, větrní jáma 413 m. Obě byly založeny v roce 1912
- Důl má následující patra:
- -1. (patro větrní) v hloubce 344 m
- -2. v hloubce 406 m
- -3. v hloubce 575
Zánik dolu
[editovat | editovat zdroj]Těžba skončila 28. února 1998 a poslední vozík uhlí z Jámy Pokrok (závod 01 dolu Julia Fučíka) byl vyvezen 2. března 1998.[11]
Těžní budova s těžní věží Jámy Pokrok byla prohlášena 3. dubna 1997 za uzavřenou a zneškodněnou (kromě hlavní těžní věže) a prohlášená za kulturní památku.[12] Budova vrátnice a správní budovy byly renovovány.
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]V letech 1959–1961 byl na dole Pokrok dělnickým ředitelem bývalý horník a úderník, pozdější generální ředitel OKD a politik Jaroslav Miska.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-31]. Identifikátor záznamu 121608 : důl Habsburk / Pokrok / Fučík I. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. 1. vyd. Ostrava: Anagram, 2003. 564 s. Dostupné online. ISBN 80-7342-016-3, ISBN 978-80-7342-016-1. OCLC 56852489 S. 223.
- ↑ Město most minulých a budoucích staletí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Mostecké doly ve fotech a Ervěnická elektrárna.
- ↑ ZDOBINA, F. Proč důl pokrok neplní plán těžby uhlí. Rudé právo. 1952-11-06, roč. 32, čís. 296, s. 2. Dostupné online.
- ↑ MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 154 až 157.
- ↑ a b HETTENBERGER, Vítězslav. Důl Pokrok v Petřvaldě zažil velké tragédie [online]. Klub přátel Hornického muzea v Ostravě [cit. 2022-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Velkodůl Julia Fučíka v Orlovském revíru. S. 1. Rudé právo [online]. 1953-02-02 [cit. 2022-01-31]. S. 1. Dostupné online.
- ↑ Důl Julius Fučík v Petřvaldě [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
- ↑ STÖCKLOVÁ, Jaroslava. Rozhodnutí o prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. 1997-04-03 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
- ↑ KOUBOVÁ, Vladimíra. Rozhodnutí o zrušení za KP. iispp.npu.cz [online]. 2006-03-03 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
- ↑ LUKSZA, Radek. Havíři nám tu skoro brečeli, vzpomínají pamětníci uzavírání Dolu J. Fučík. Deník.cz [online]. 201*-02-23 [cit. 2022-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Důl Habsburk [online]. NPÚ [cit. 2022-01-31]. Dostupné online.
