Cena OSN na poli lidských práv

Cena OSN na poli lidských práv byla zavedena Organizací spojených národů (OSN) na Valném shromáždění rezolucí 2217 v roce 1966. Cena je určena k ocenění a pochválení lidí a organizací, které měli značný přínos na prosazování a ochraně lidských práv, která jsou zakotvena ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v dalších dokumentech OSN.

Poprvé byly ceny uděleny v roce 1968 a od té doby jsou udělovány v pětiletých intervalech. Udělovací ceremoniál se tradičně koná 10. prosince, který OSN určilo jako Den lidských práv.

Ocenění v roce 2013[editovat | editovat zdroj]

Biram Dah Abeid, aktivista za zrušení otroctví (Mauritánie)
Hiljmnijeta Apuková, organizátorka hnutí na pomoc invalidům (Kosovo)
Liisa Kauppinenová, bývalá předsedkyně Světové federace neslyšících (Finsko)
Khadija Ryadi, zakladatelka Marocké asociace pro lidská práva (Maroko)
Nejvyšší národní justiční soud (Mexiko)
Malála Júsafzajová, zastánkyně práva žen na vzdělání (Pákistán)

Ocenění v roce 2008[editovat | editovat zdroj]

Louise Arbourová, bývalá vysoká komisařka OSN pro lidská práva (Kanada)
Bénazír Bhuttová in memoriam (Pákistán)
Ramsey Clark, bývalý americký ministr spravedlnosti (USA)
Carolyn Gomesová, zakladatelka nevládní organizace Jamajčané pro spravedlnost (Jamajka)
Denis Mukwege, ředitel nemocnice pro ženy znásilněné za války (Konžská demokratická republika)
Dorothy Stangová, misionářka a odpůrkyně kácení deštných pralesů, in memoriam (Brazílie)
Human Rights Watch

Ocenění v roce 2003[editovat | editovat zdroj]

Enriqueta Estela Barnes de Carlotto, předsedkyně Grandmothers of the Plaza de Mayo (Argentina)
Mano River Women's Peace Network (Sierra Leone, Libérie, and Guinea)
Family Protection Project Management Team (Jordánsko)
Deng Pufang, předseda Federace čínských invalidů (Čína)
Shulamith Koenig, ředitelka People's Movement for Human Rights Education (Spojené státy americké)
Sérgio Vieira de Mello, představitel OSN zavražděný v Iráku (in memoriam) (Brazílie)

Ocenění v roce 1998[editovat | editovat zdroj]

Sunila Abeyesekera, ředitelka INFORM (Srí Lanka)
Angelina Acheng Atyam, zakladatelka Concerned Parents Association (Uganda)
Jimmy Carter, státník a bývalý prezident (Spojené státy americké)
José Gregori, státní tajemník pro lidská práva (Brazílie)
Anna Šabatová, zakládající členka Charty 77 (Česko)
všichni obránci lidských práv, "tisíce odvážných po celém světě"

Ocenění v roce 1993[editovat | editovat zdroj]

Hassib Ben Ammar, předseda Arabského institutu pro lidská práva (Tunisko)
Erica-Irene Daes, předsedkyně Pracovní skupiny pro původní populace (Řecko)
James P. Grant, ředitel UNICEF (Spojené státy americké)
Mezinárodní výbor právníků (sídlící v Ženevě)
nemocniční personál Centrální nemocnice v Sarajevu
Sonia Picado Sotela, místopředsedkyně Meziamerického soudu pro lidská práva (Kostarika)
Ganesh Man Singh, nejvyšší lídr Nepálu (Nepál)
Súdánská ženská unie (Súdán)
Julio Tumiri Javier, zakladatel Stálého shromáždění pro lidská práva v Bolívii (Bolívie)

Ocenění v roce 1988[editovat | editovat zdroj]

Baba Murlidhar Devidas Amte, lidskoprávní právník (Indie)
John Peters Humphrey, ředitel United Nations Division of Human Rights (Kanada)
Adam Lopatka, předseda Nejvyššího soudu (Polsko)
Leónidas Proaño, biskup (Ekvádor)
Nelson Mandela, právník a státník (Jihoafrická republika)
Winnie Mandela, zdravotní sociální pracovnice (Jihoafrická republika)

Ocenění v roce 1978[editovat | editovat zdroj]

Begum Ra'Ana Liaquat Ali Khan, předsedkyně Sdružení pákistánských žen (Pákistán)
Prince Sadruddin Aga Khan, vysoký komisař OSN pro uprchlíky (Írán)
Martin Luther King (in memoriam) (Spojené státy americké)
Helen Suzman, opoziční poslankyně kritizující apartheid (Jihoafrická republika)
Mezinárodní výbor Červeného kříže
Amnesty International
Fond Vicaría de la Solidaridad (Chile)
Tuniská národní unie žen (Union nationale des femmes de Tunisie) (Tunisko)