Cíglerova
| |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 14 | ||
| Část obce | Černý Most, Hloubětín, Kyje | ||
| Poloha | 50°6′25,68″ s. š., 14°33′55,47″ v. d. | ||
| Začíná na | ulice Poděbradská | ||
| Končí na | ulice Ocelkova | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | 1976 | ||
| Další údaje | |||
| Délka | cca 1,7 km | ||
| Počet adres | 20[1] | ||
| PSČ | 198 00 | ||
| Kód ulice | 504181 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Cíglerova je ulice v katastrálním území Černý Most, Kyje a Hloubětín na Praze 14, která spojuje ulici Poděbradskou a Ocelkovu. Má přibližný západovýchodní průběh, avšak je mírně esovitě prohnutá. Největší část leží na Černém Mostě, v Kyjích leží úsek mezi ulicemi Broumarskou a Za Černým mostem a konečně v Hloubětíně krátký úsek mezi ulicí Za Černým mostem a Poděbradskou. Od západu do ní postupně ústí ulice Za Černým mostem, dále ji protíná Broumarská, poté do ní ústí Bratří Venclíků, Bouřilova, Trytova, Ronešova a nakonec Pospíchalova.
Historie a názvy
[editovat | editovat zdroj]Nazvána byla v roce 1976[2] v souvislosti s výstavbou sídliště Černý Most I podle kyjského občana Václava Cíglera (1901–1942),[3] který aktivně působil v odboji (ilegální buňka KSČ) za druhé světové války. V roce 1941 byl zatčen a přestože byl propuštěn, byl i nadále pronásledován. Trpěl těžkou tuberkulózou a po dalším zatčení zemřel.[2] Název tak patří ke skupině ulic pojmenovaných po kyjských občanech, kteří padli během Pražského povstání nebo byli nacisty umučeni v koncentračních táborech, jako ulice Anny Čížkové, Bouřilova, Bratří Venclíků, Ronešova, Trytova a Vlčkova.[4] V roce 1983 byla ulice prodloužena od Broumarské směrem na západ o svůj kyjský a hloubětínský úsek, překonává tak mostem ulici Chlumeckou.[5][4]
Zástavba a charakter ulice
[editovat | editovat zdroj]Na sever od hloubětínského a kyjského úseku je zeleň a za ní železniční trať Praha–Turnov (070), přes kterou vedl začouzený most, který dal název celému sídlišti. Na jih od hloubětínského úseku je zeleň a za ní ulice Kukelská s panelovými domy sídliště Lehovec. Na jih od kyjského úseku jsou rodinné domy se zahradami na ulicích Hůrská a Vajgarská. Celý tento popsaný úsek značně ovlivňuje rušná ulice Poděbradská, která na rozhraní katastrálních území přechází ve Chlumeckou. Na Černém mostě jsou po severní straně parkoviště, stanice metra Rajská zahrada a zeleň. Ulice probíhá rovnoběžně s tubusem žluté linky pražského metra B. Na jižní straně je multifunkční centrum čp. 1139 s lékárnou, poštou (198 00), rychlým občerstvením, supermarketem a parkovištěm. Dále následují panelové domy sídliště Černý Most I, Centrální park Černý Most a za zelení Poliklinika Parník.
Na ulici jsou autobusové zastávky Rajská zahrada, Ronešova a Poliklinika Černý Most.
Budovy a instituce
[editovat | editovat zdroj]- Stanice metra Rajská zahrada
- Restaurace Na Chlumecké, Cíglerova 1138/7
- Pošta Praha 98, Bratří Venclíků 1139/3
- Poliklinika Černý Most - Parník, Generála Janouška 902/17
- TOMEGAS s.r.o. – čerpací stanice LPG
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cíglerova na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2019-01-13]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b AUGUSTA, Pavel; ZDEŇKOVÁ, Marie. Ilustrovaná encyklopedie osobností v názvech pražských ulic a náměstí. Praha: Milpo, 2006. 200 s. ISBN 80-87040-03-1. S. 148.
- ↑ JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 39.
- ↑ a b LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 516.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 109.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- AUGUSTA, Pavel; ZDEŇKOVÁ, Marie. Ilustrovaná encyklopedie osobností v názvech pražských ulic a náměstí. Praha: Milpo, 2006. 200 s. ISBN 80-87040-03-1. S. 148.
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 109.
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 516.
- JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 39.