Vetiškovo náměstí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vetiškovo náměstí
Hloubětín, Poděbradská 116, Penny Market.jpg
Umístění
Město Praha
Městská část Praha 14
Čtvrť Hloubětín
Poloha
Začíná na ulice Poděbradská
Končí na ulice Chvalská
Historie
Datum vzniku 1972
Datum zániku 1990
Další údaje
Počet adres 0
PSČ 198 00
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vetiškovo náměstí je bývalý název ústředního veřejného prostranství v Hloubětíně na Praze 14, které je v současnosti (2019) bez oficiálního názvu, avšak neoficiálně je označováno jako náměstí Hloubětín.[1] Východní stranu jižního úseku tvoří ulice Chvalská. Náměstí dělí na severní a jižní část čtyřproudá ulice Poděbradská, pod kterou vede podchod. Přes náměstí po Poděbradské jezdí také tramvaje (spojení Starého Hloubětína a sídliště Lehovec). Domy mají adresu Poděbradská.

Na náměstí je od roku 1999 stanice metra Hloubětín, od roku 1976 tramvajová zastávka Hloubětín, původně pojmenovaná Havana a autobusová zastávka Hloubětín.

Historie a názvy[editovat | editovat zdroj]

Náměstí vzniklo a bylo pojmenováno v roce 1972.[2] Nazváno bylo podle Rudolfa Vetišky (1895–1966), rodáka z Hloubětína, politika, zakládajícího člena Komunistické strany Československa, za války vězněného odbojáře a v letech 1948–1954 poslance Národního shromáždění ČSR.[2][3] V roce 1990 se usneslo, že veřejné prostranství nemá charakter náměstí, proto bylo zrušeno.[2]

Zástavba a charakter prostranství[editovat | editovat zdroj]

Severní část náměstí Hloubětín s bývalou restaurací Havana

Zástavbu tvoří především objekty z první poloviny 60. let 20. století, kdy se budovalo sídliště Hloubětín. Severní část tehdy tvořil dům obchodních prodejen Střed, restaurace Havana s kulatým pavilonem kavárenské cukrárny, jejichž styl ovlivnila kubánská architektura.[4] Jižní část náměstí uzavíral obchodní dům a dům služeb, jehož středem vede průchod do ulice Čertouská.[5]

V současnosti (2019) jsou v těchto komerčních prostorách supermarket, menší obchody, služby včetně lékárny, pošta (Praha 94), banka a také městská knihovna, která se však přestěhuje do komunitního centra.

Dálkovým orientačním bodem náměstí je obytný dvanáctipodlažní věžový dům s plochou střechou čp. 590/95.

Některé části náměstí mají i parkovou úpravu. Mezi dřevinami zaujme několikrát zastoupená třešeň pilovitá (sakura, latinsky Prunus serrulata). U jižního vstupu do podchodu pod Poděbradskou je první zastavení naučné stezky Prahy 14, které je nazvané Hloubětín.

Umělecká díla[editovat | editovat zdroj]

Fuga od Arnošta Košíka z roku 1966
Plastika Koupání na náměstí Hloubětín

V jižní části náměstí se nacházela Fontána, která byla později zasypána, a betonová abstraktní plastika Fuga – Varhany od Arnošta Košíka (1920–1990) z roku 1966bruselském stylu, která tam stojí dodnes.[6][7][8] Fuga, která je natřena na bílo, je tvořena několika různě velkými ve střední části spojenými jehlanci, které ve formě poloprstence obklopují ten nejvyšší. Jehlance jsou ve vertikální poloze, uprostřed jsou nejširší, zužují se směrem nahoru i dolů. Zboku v nejširší části jsou odřezány výstupky. Na třech jehlancích jsou napíchnuté disky, které mohou evokovat létající talíř, čočku nebo kloubouk houby. O plastice vznikla v roce 2013 minutová rozhlasová hra Michala Pěchoučka a Romana Štětiny.[9]

Severní část ozdobila plastika Ležící (Koupající se) žena od Otty Soukupa.[10] Představuje ženu bez detailních rysů ležící na pravém boku, levou rukou si podpírá hlavu, v boku je silně prohnutá a nohy má mírně pokrčené. Plastika byla několikrát přestěhována. Původně se nacházela v severní části náměstí Hloubětín před Havanou, později byla přemístěna na druhou stranu náměstí před obchodní dům a nakonec do zahrady Hloubětínského zámku.[11] Fotografie dokládají, že plastika bývala částečně ponořena v bazénku, sochařem zvolená poloha ženy tak dávala větší smysl.

Bronzová plastika Koupání z roku 1984 od Jaroslava Hladkého (* 1. července 1942 Praha) se nachází v severní části u výstupu z metra. Představuje mladou plavkyni, která si upravuje nasazenou koupací čepici a připravuje se ke skoku do vody. Původně byla umístněna v parčíku u křižovatky Poděbradské s Průmyslovou.[12]

Pamětní deska Rudolfa Vetišky byla na náměstí na fasádě pošty umístěna v roce 1975.[13] Po pádu komunismu byla odstraněna.

Revitalizace[editovat | editovat zdroj]

Je připravena revitalizace, pro níž bylo vydáno stavební povolení v roce 2017 a která zahrne výměnu a zlepšení povrchu náměstí, opravu svodů dešťové kanalizace, úpravu a nové rozvržení zelených ploch, zkulturnění prostředí stánkového prodeje, doplnění mobiliáře a veřejného osvětlení. Nově zde vzniknou objekty kavárny a rychlého občerstvení, zázemí pro stánky, val se stupňovitým sezením, vodní prvek se stávající plastikou a dětské hřiště.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b NÁMĚSTÍ HLOUBĚTÍN (bývalé Vetiškovo) – /MČ Praha 14/ - TSK hl.m. Prahy [online]. Praha 14 [cit. 2018-12-26]. Dostupné online. 
  2. a b c LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 510. 
  3. Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. S. 111–112. 
  4. OULICKÝ, Jiří. Hloubětínský pavilon Havana je připomínkou kubánského brutalismu [online]. [cit. 2018-03-01]. Dostupné online. 
  5. Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. S. 88–89. 
  6. KAROUS, Pavel. Vetřelci a volavky: Arnošt Košík [online]. Vetřelci a volavky [cit. 2017-12-01]. Dostupné online. 
  7. MIKSÁNKOVÁ, Alexandra. Výstavba Prahy 1945–1980: skripta pro průvodce Prahou 2. díl. Praha: Pražská informační služba, 1981. 168 s. S. 36. 
  8. Objevujte umění při vycházkách po Praze 14. Čtrnáctka. Červen 2017, s. 5. Dostupné online. 
  9. PĚCHOUČEK, Michal; ŠTĚTINA, Roman. Fuga [online]. Český rozhlas, 2013-02-20 [cit. 2017-12-01]. Dostupné online. 
  10. Miksánková, 2. díl, s. 36
  11. ŠMÍD, Jaroslav, a kol. Praha 14 v zrcadle času. Praha: Městský úřad Městské části Praha 14, 1998. ISBN 80-238-3204-2. S. 55. 
  12. Praha 14 v zrcadle času, s. 194
  13. Dějiny Hloubětína, s. 89

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 510.