Cidlinská (Praha)
| |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Obvod | Praha 9 | ||
| Městská část | Praha 14 | ||
| Čtvrť | Kyje, Hloubětín | ||
| Poloha | 50°6′12,9″ s. š., 14°32′47,54″ v. d. | ||
| Začíná na | křižovatka V Chaloupkách a Poříčanská | ||
| Končí na | ulice Mochovská | ||
| Historie | |||
| Starší názvy | do 1968: Fibichova | ||
| Další údaje | |||
| Počet adres | 19[1] | ||
| PSČ | 198 00 | ||
| Kód ulice | 482676 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Cidlinská je ulice v Kyjích a Hloubětíně na Praze 14, která spojuje křižovatku ulic V Chaloupkách a Poříčanská s ulicí Nedvědickou. Má přibližný severojižní průběh. V katastrálním území Hloubětín leží pouze zaoblený nejsevernější úsek, zbytek přináleží ke Kyjím. Ústí do ní ulice Maršovská ze západu a Jaroslavická z východu.
Historie a názvy[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1968, kdy byly Kyje připojeny k Praze, se nazývala Fibichova podle českého hudebního skladatele, sbormistra a dramatura Zdeňka Fibicha (1850–1900). Poté byla nazvána podle řeky Cidliny, která je pravostranným přítokem Labe u Poděbrad a jejíž převážná část se nachází v Královéhradeckém kraji.[2] Vedle například Rochovské, Oborské, Krylovecké nebo Kardašovské patří do velké skupiny ulic na východě Hloubětína a v sousedních Kyjích, jejichž názvy připomínají vodstvo (řeky a rybníky).
Zástavba a charakter ulice[editovat | editovat zdroj]
Zástavbu tvoří především jedno a dvoupatrové rodinné domy se zahradami. Západně od hloubětínského úseku je zeleň přírodního parku Smetanka. Zatímco v hloubětínském úseku je povrch ulice z asfaltu a nejsou tam chodníky, v kyjském úseku má ulice povrch ze zámkové dlažby a po obou stranách jsou chodníky (stav 2019). V kyjském úseku je ulice opatřena dopravní značkou obytná zóna. Ulice je v celém profilu jednosměrná.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cidlinská na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2019-01-12]. Dostupné v archivu.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 109.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 109.