Klánovická
| |||
|---|---|---|---|
 Pohled na severní stranu ulice Klánovická – domy čp. 604, 591 a 596, v popředí vlevo je autobus na zastávce Hloubětínská | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Obvod | Praha 9 | ||
| Městská část | Praha 14 | ||
| Čtvrť | Hloubětín | ||
| Poloha | 50°6′17,96″ s. š., 14°32′22,64″ v. d. | ||
| Začíná na | náměstí Ve Starém Hloubětíně | ||
| Končí na | ulice Poříčanská | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | 1930 | ||
| Pojmenováno po | Klánovice | ||
| Starší názvy | 1940–1945 německy: Klanowitzer Straße | ||
| Další údaje | |||
| Počet adres | 46[1] | ||
| PSČ | 198 00 | ||
| Kód ulice | 452025 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Klánovická je ulice v Hloubětíně na Praze 14, která spojuje náměstí Ve Starém Hloubětíně a ulici Poříčanskou. Od západu ji postupně protíná ulice Soustružnická a Čertouská, dále do ní ústí Chvalská a pak ji zase protíná ulice Liblická a Štolmířská. Má přibližný západovýchodní průběh.
Nazvána je podle obce Klánovice, která byla připojena k Praze v roce 1974. Ulice vznikla a byla pojmenována v roce 1930.[2] V době nacistické okupace v letech 1940–1945 se německy nazývala Klanowitzer Straße.[3]
Východní část ulice pozvolna stoupá ke kopci Lehovec. Charakter zástavby je pestrý, tvoří ji však převážně jednopatrové řadové domy, dominantou jsou tři věžové domy z 60. let 20. století z období výstavby sídliště Hloubětín. Ulice je v celém profilu jednosměrná, západně od ulice Chvalská směrem do centra a východně směrem na Lehovec. V západní části je autobusová zastávka Bazén Hloubětín, do 28. června 2019 se jmenovala Hloubětínská.[4]
Budovy a instituce[editovat | editovat zdroj]
- Plavecký a sportovní areál Hloubětín, Hloubětínská 80, směrem do Klánovické je i venkovní bazén
- Křižovnický dvůr, Hloubětínská čp. 5/28
- Zdravotnické zařízení, Klánovická 487/2a
- Zubní ordinace a laboratoř, Klánovická 601/40, původně zde bývaly jesle.
Umělecká díla[editovat | editovat zdroj]
- Plastika Torzo ženy, v zeleni před zdravotním střediskem čp. 487, Klánovická 2a
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Plavecký a sportovní areál Hloubětín z roku 1976 -
Plastika Torzo ženy -
Klánovická na východ od ulice Chvalské
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klánovická na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-09.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 340.
- ↑ JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 256.
- ↑ V Hloubětíně se změní název autobusové zastávky. Čtrnáctka. Červen 2019, s. 6. Dostupné online. Archivováno 11. 8. 2019 na Wayback Machine.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 340.
- ŠMÍD, Jaroslav, a kol. Praha 14 v zrcadle času. Praha: Městský úřad Městské části Praha 14, 1998. ISBN 80-238-3204-2. S. 193.