Kerčský průliv
| Kerčský průliv | |
|---|---|
 | |
| Maximální hloubka | 18 m |
| Šířka | 4,5 km |
| Délka | 15 km |
| Zeměpisné souřadnice | 45°21′0″ s. š., 36°39′0″ v. d. |
| Nadřazený celek | Černé moře, Atlantský oceán |
| Sousední celky | Černé moře, Azovské moře |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Rusko Ukrajina |
 | |
Kerčský průliv (ukrajinsky Керченська протока, rusky Керченский пролив, v antice známý jako Bospor Kimmerský, též Bospor Kerčský) je průliv mezi Černým a Azovským mořem, svíraný Tamanským poloostrovem na východě a Kerčským poloostrovem (který je součástí Krymského poloostrova) na západě. Průliv je široký 4,5 až 15 km a hluboký maximálně 18 m. Průlivem prochází od severu k jihu hranice mezi Ukrajinou a Ruskem (Krasnodarský kraj).
Historie a doprava
[editovat | editovat zdroj]Průliv byl znám již starověkým Řekům, kteří ho nazývali Kimmerijský Bospor a kolem roku 540 př. n. l. zde založili osadu Fanagoreiu.[1]
Na podzim roku 2003 se stal průliv předmětem sporu mezi těmito dvěma státy, po tom co Rusko začalo dne 29. září 2003 se stavbou hráze z Tamanského poloostrova k malému ostrovu Tuzla.[2] V neděli 11. listopadu 2007 se v průlivu rozlomil ruský tanker Volganeft-139 převážející mazut; do moře uniklo přes 1000 tun suroviny.[3]
V roce 2018 byl otevřen Krymský most, překlenující průliv, jehož výstavba byla započata v roce 2016, krátce po ruské anexi Krymu.[4] Současná lodní doprava v průlivu je poznamenána problematickými rusko-ukrajinskými vztahy a de facto je pod kontrolou Ruska. Ačkoli je plavební režim upraven bilaterální smlouvou z roku 2003, která lodím pod ukrajinskou vlajkou zajišťuje právo na volný přístup do Azovského moře (přičemž ruské úřady mohou tato plavidla podrobit inspekci), v roce 2018 ukrajinská pohraniční služba ohlásila, že Rusko během několika měsíců zastavilo celkem 150 ukrajinských plavidel směřujících do azovských přístavů Berďansk a Mariupol. Rusko-ukrajinská námořní hranice v oblasti průlivu není dodnes (2018) upravena žádnou bilaterální smlouvou.[5]
25. listopadu 2018 došlo v průlivu k incidentu, při kterém ruská pobřežní služba zabránila proplutí třem ukrajinským lodím.
22. ledna 2019 došlo v průlivu k explozi a následnému požáru dvou lodí plujících pod tanzanskou vlajkou. K výbuchu na tankerech Maestro a Kandi došlo při přečerpávání stlačeného plynu v mezinárodních vodách asi 25 km od pobřeží Krymu. Zahynulo při něm nejméně 14 námořníků. Lodní provoz v průlivu nebyl zastaven.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BARTONĚK, Antonín. Odysseové na mořích historie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1976. 405 s. (Kolumbus; sv. 75). Kapitola Maloasijští Řekové v perské době, s. 153.
- ↑ ČTK; iDNES.cz. Rusko a Ukrajinu rozdělila stavba hráze. iDNES.cz [online]. 2003-10-23 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Rozlomený tanker zamořil mazutem Kerčský průliv. iDNES.cz [online]. 2007-11-11 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Rusko slavnostně otevřelo most na Krym, Putin po něm přejel v kamazu. iDNES.cz [online]. 2018-05-15 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Pouze s ruským doprovodem. Ukrajina vyslala dvě válečné lodě skrz Kerčský průliv. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-09-23 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Při požáru dvou lodí v Kerčském průlivu vybuchl tanker. Zemřelo nejméně deset lidí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-01-21 [cit. 2019-01-22]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kerčský průliv na Wikimedia Commons
