Blov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Blov
Náves
Náves
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 59 (2011)
Domů 20 (2009)
Nadmořská výška 310 m
Lokalita
PSČ 431 53
Obec Vilémov
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Vinaře u Kadaně (9,02 km²)
Zeměpisné souřadnice
Blov
Blov
Další údaje
Kód části obce 182222
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blov (německy Flahe) je malá vesnice, část obce Vilémov v okrese Chomutov. Nachází se asi 3,5 km na severozápad od Vilémova. V roce 2009 zde bylo evidováno 20 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 59 obyvatel.[2]

Blov leží v katastrálním území Vinaře u Kadaně o výměře 9,02 km2.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice pochází ze staročeského příjmení Stblo odvozeného ze staroslověnského výrazu stъblo (česky stéblo). Odtud vznikla varianta Zblov, ve které bylo první písmeno časem považována za předložku a písmeno B se po přijetí do němčiny změnilo na W. V historických listinách se jméno vyskytuje například ve tvarech: Blow (1336), Low (1367), Wlow (1454), Flahen (1544), Wlowie (1545), Flahe (1614) nebo Flahae (1846).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemnou zmínku o vesnici z roku 1336 uvádí kronika Jana Neplacha. V roce 1367 vesnice patřila k hasištejnskému panství, které v té době drželi páni ze Šumburka.[5]

Východní část vesnice

V roce 1454 se poprvé zmiňuje blovská tvrz, na které sídlil Zikmund Thos z Blova a na Kysiblu. Měla stát východně od vesnice uprostřed rybníka. Budova tvrze měla čtvercový půdorys s délkou strany 80 kroků a byla obehnána valem. Chátrat začala zřejmě po připojení Blova k Vintířovu a zanikla během třicetileté války. Tvrziště se nedochovalo, ale podle dochovaného popisu bylo znatelné ještě v 70. letech 19. století v místě zvaném „Na Starém zámku“.[5]

Na počátku 16. století bylo blovské panství majetkem královské komory. Od ní ho koupil Opl z Fictumu, ale když byla odhalena jeho penězokazecká dílna a on uprchl z Čech, byl mu zabaven majetek a panství se tak opět vrátilo komoře.[6] Král Ferdinand I. ho v roce 1530 zastavil s Vinařemi Vilému z Doupova a na Vilémově, který ho roku 1545 prodal Albrechtu Šlikovi. Ten panství připojil k Vintířovu, u kterého už zůstalo.

U vesnice byl v polovině 19. století hnědouhelný důl František Josef provozovaný J. Wehnlem. Pět horníků v něm ze svrchní sloje mocné jeden metr dobývalo asi tisíc tun uhlí ročně. Provoz dolu byl ukončen v 70. letech 19. století. Těžba zde byla obnovena Škodovými závody v Plzni až počátkem roku 1919 v povrchovém lomu Prokop. Uhelná sloj překrytá až patnácti metry nadloží byla mocná 7,5 m, ale obsahovala mnoho síry a popela. Kvůli špatnému odbytu došlo v roce 1923 k omezení těžby a bylo propuštěno 150 horníků. Nízká kvalita uhlí vedla v roce 1928 k uzavření dolu. Strojní vybavení bylo přestěhováno do dolu HrabákČepiroh. Otevření dolu, ve kterém se vytěžilo čtyři sta až pět set tisíc tun uhlí, si vyžádalo náklady dvacet miliónů korun. Vytěžené uhlí se dopravovalo lanovkou do Zahořan,[7] kde až do roku 2012 stála třídírna uhlí.[8] Samotný lom známý pod názvem Podkova je zatopený a v jeho okolí po roce 2012 vznikla cyklostezka z Blova do Radonic.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 268 obyvatel (z toho 129 mužů), z nichž bylo dvacet Čechoslováků a 248 Němců. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání byli členy římskokatolické církve.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 240 obyvatel německé národnosti, kteří byli s výjimkou jednoho evangelíka římskými katolíky.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[2][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 183 190 206 229 205 268 240 99 85 88 77 73 58 59
Domy 20 30 30 31 31 32 37 35 . 19 18 19 20 20
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů vesnice Vinaře.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. a b Český statistický úřad, a kol. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 90–91. 
  5. a b ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Blov – tvrz, s. 47. 
  6. BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Blov, s. 266. 
  7. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 151. 
  8. Lom Prokop Grube - Třídírna, Vilémov-Zahořany [online]. Fabriky.cz [cit. 2015-08-15]. Dostupné online. 
  9. DUŠEK, Josef. U Vilémova zmizí zbytky starého dolu, nahradí je cyklostezka [online]. Chomutovský deník, 2012-06-03 [cit. 2015-08-15]. Dostupné online. 
  10. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246. 
  11. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131. 
  12. Český statistický úřad, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]