Blešník obecný
Blešník obecný | |
---|---|
Blešník obecný (Pulicaria vulgaris) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Podčeleď | hvězdnicové (Asteroideae) |
Rod | blešník (Pulicaria) |
Binomické jméno | |
Pulicaria vulgaris Gaertn., 1791 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blešník obecný (Pulicaria vulgaris) je jednoletá, vlhkou půdu upřednostňující bylina kvetoucí v letních měsících drobnými úbory žlutých květů. Tento původní druh je jedním ze dvou druhů rodu blešník, které v české krajině rostou. Blešník obecný se z české přírody postupně vytrácí a je považován za ohrožený druh.[2][3]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Roste téměř v celé Evropě a dále v Asii v zónách s mírným klimatem. Jeho areál začíná na západě v severním Španělsku a ve východní Velké Británii a přes střední i východní Evropu a ruský Ural pokračuje do západní Sibiře, na Kavkaz, do Střední Asie, severozápadní Číny i Mongolska a zasahuje i na sever indického subkontinentu. Vyskytuje se též ve státech Afriky přiléhajících ke Středozemnímu moři.[2][4][5]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Teplomilná, mokřadní rostlina rostoucí na hlinitých až jílovitých, písčitých či štěrkovitých půdách bohatých dusíkem a dalšími živinami. Stanoviště mohou být občas přeplavované vodou a slabě zasolené. Objevuje se na ruderálních místech, na březích potoků a vodních nádrží, na obnažených dnech rybníků a písčitých jam, v prohlubních mokrých luk a pastvin i ve vlhkých příkopech podél komunikací. V krajině stoupá až do nadmořské výšky okolo 2800 m n. m.
Během klíčení, které začíná koncem května, potřebuje semeno vlhké místo bez konkurence jiných rostlin, později je rostlina schopná přežít i hluboké vyschnut. Roste nejčastěji na místech s nezapojenou vegetací, kde nemusí soutěžit s ostatními o světlo a místo k vývoji. Vzhledem k obsahu aromatických látek nejsou rostliny spásány zvířaty.
Blešník obecný se v ČR vyskytuje velmi spoře, jen v teplejších oblastech jižní Moravy a severozápadních, středních a jižních Čech, zejména v poříčích velkých řek. Těžiště rozšíření má v planárním a kolinním stupni, jeho výskyt je však nestálý a svědčí o tom, že druh rychle ustupuje. Kvete od června do září. Ploidie druhu je 2n = 18.[2][3][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jednoletá rostlina s chlupatou lodyhou vysokou až 40 cm, přímou nebo na bázi vystoupavou, vyrůstající z větveného, vřetenovitého kořene. Lodyha je obvykle jíž od spodu větvená, mírně rýhovaná a bývá zelená nebo je nahnědlá až načervenalá. V řídké přízemní listové růžici rostou obkopinaté řapíkaté listy, které jsou v době kvetení již zaschlé. Lodyha je střídavě porostlá přisedlými, celokrajnými listy tvaru kopinatého či vejčitého, dlouhými 2 až 4 cm a širokými 1 až 2 cm, které jsou na bázi klínovitě zúžené nebo zaokrouhlené a poloobjímavé, na vrcholu špičaté, po obvodě zvlněné a celé vlnatě chlupaté.
Úbory s květy jsou drobné, polokulovité, mívají jen 1 cm v průměru a vyrůstají jednotlivě na koncích větviček. Bylina jich mívá 20 až 80 a společně vytvářejí volné vrcholičnaté květenství. Květy mají pětizubé koruny zbarvené špinavě žlutě. Oboupohlavné trubkovité květy ve středu úboru jsou asi 7 mm dlouhé, samičí venkovní s krátkými ligulami mívají délku průměrně 8 mm. Zákrov je víceřadý, listeny má čárkovité, špičaté, na vrcholu odstálé, 4 až 8 mm dlouhé, zelené a po okrajích blanitě lemované. Květy se opylují samosprašně nebo hmyzem. Plod je hnědá, eliptická, chlupatá nažka asi 1,5 mm velká, se stejně dlouhým dvouřadým chmýrem.[2][3][4][6]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Blešník obecný se v posledních desetiletích z české přírody dramaticky vytrácí. V „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ je hodnocen jako kriticky ohrožený druh (C1t), zákonem však chráněn není. Charakter stanovišť která osidluje ani praktickou zákonnou ochranu příliš neumožňuje.
Příbuzný blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica), vyskytující se jako druhý v české přírodě, se po vzhledové stránce liší hlavně většími úbory a delšími jazykovitými květy, které jsou vybarvené zářivě žlutě. Je v Česku také vzácný a v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ je shodně zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (C1b).[2][4][7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c d e CIBULKA, Radim. BOTANY.cz: Blešník obecný [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 29.08.2017 [cit. 2018-06-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil; ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka. Květena ČR, díl 7. Praha: Academia, 2004. 767 s. ISBN 80-200-1161-7. Kapitola Pulicaria vulgaris, s. 82.
- ↑ a b c d DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Blešník obecný [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 14.09.2012 [cit. 2018-06-08]. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Pulicaria vulgaris [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2018 [cit. 2018-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ SHI, Zhu; CHEN, Yunin; CHEN, Yousheng et al. Flora of China: Pulicaria vulgaris [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 08.06.2018]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu blešník obecný na Wikimedia Commons
- Taxon Pulicaria vulgaris ve Wikidruzích
- Botanický ústav AV ČR – rozšíření blešníku obecného v ČR
- Málo dotčené taxony
- Hvězdnicovité
- Kriticky ohrožené druhy ČR
- Flóra Česka
- Flóra střední Evropy
- Flóra severní Evropy
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra východní Evropy
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra Arabského poloostrova
- Flóra Střední Asie
- Flóra Kavkazu
- Flóra Číny
- Flóra Mongolska
- Flóra Sibiře
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra severní Afriky