Přeskočit na obsah

Bitva u Drážďan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Drážďan (1813)
konflikt: Napoleonské války
Bitva u Drážďan
Bitva u Drážďan

Trvání26.27. srpna 1813
MístoDrážďany, Sasko, (dnes součást Německa)
Souřadnice
Výsledekvítězství Francie
Strany
Francie Francie

Rýnský spolek
Italské království Itálie
Neapolské království Neapol

Vlajka Habsburské monarchieRakousko

Vlajka Pruska Prusko

Rusko Rusko

Velitelé
Francie Napoleon I

Francie Maršál Murat

Francie Maršál Ney

Francie Maršál Mortier

Francie Maršál Gouvion de Saint-Cyr

Francie Generál Vandamme

Francie Generál Marmont

Francie Generál Drouet

Vlajka Habsburské monarchie Maršál Karel Filip Schwarzenberg

Vlajka Habsburské monarchie Císař František I.

Vlajka Habsburské monarchie Colloredo-Mansfeld

Rusko Car Alexandr I. Pavlovič

Rusko Generál Wittgenstein

Rusko Generál Barclay de Tolly

Rusko Generál Moreau
†  2. září 1813 na následky zranění z této bitvy.

Rusko Generál Miloradovič

Vlajka Pruska Král Fridrich Vilém III.

Vlajka Pruska Maršál von Kleist

Síla
90 000 – 150 000 mužů 150 000 – 225 000 mužů
Ztráty
10 000 mrtvých
10 000 zraněných
15 000 mrtvých
15 000 zraněných
20 000 zajatých

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Drážďan se uskutečnila 26. a 27. srpna 1813 u saského města Drážďany. Byla jednou z napoleonských bitev během německého tažení.

Předcházelo

[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. června 1813, během příměří Napoleona s Ruskem a Pruskem, se rakouský kancléř, kníže von Metternich setkal v Drážďanech s císařem Napoleonem, který zde v tu dobu pobýval. Důsledkem tohoto rozhovoru bylo následné připojení habsburského Rakouska k protinapoleonským spojencům. (Napoleon nepřistoupil na rakouské požadavky v mírové smlouvě.)

Rakousko poté srpnu 1813 vyhlásilo válku Francii a po ukončení příměří, válka znovu vypukla. Francouzská armáda byla soustředěna kolem Drážďan a proto velící francouzský maršál Gouvion de Saint-Cyr nařídil stavbu opevnění kolem města.

Hlavní (tzv. Česká) armáda pod velením maršála Karla Philippa Schwarzenberga, o síle asi 200 000 mužů, překročila 22. srpna české hranice a 23.–24. srpna dosáhla Drážďan. První útoky na město začaly již následující den.

Před bitvou se Prusku a Rusku, kteří stáli proti Napoleonovi, připojilo i Rakousko a dále měli spojenci podporu Anglie. V samotné bitvě měl Napoleon k dispozici minimálně 90 000 vojáků. Spojenecká vojska složená z vojsk Rakouska a Ruska byla složena z nejméně 150 000 vojáků, hlavním velitelem byl generál Schwarzenberg. V ruském vojsku veleli generálové Wittgenstein, Miloradovič a Kleist.

Potyčky spojeneckých a francouzských vojsk pokračovaly zejména v jižních předměstích Drážďan. Spojenecká vojska však vyčkávala s hlavním útokem na město až na 26. srpna. Napoleon tak měl čas k návratu a navýšení počtu vojáků ve městě a dokonce i převzít řízení obranných operací. Tím spojenci propásli vhodný okamžik, kdy bylo město obsazeno pouze asi 30 000 muži, a Francouzi ubránili město. Téhož dne byl těžce zraněn rakouský generál Václav Frierenberger a velení dělostřelectva po něm převzal generál Friedrich Karl von Langenau.

Spojenci utrpěli 27. srpna za hustého deště katastrofální porážku. Napoleon začal silnou palbu z děl, neměl však dostatek jízdy na pronásledování protivníka. Poslal jen armádní sbor o síle 30 000 mužů, kterému velel generál Vandamme, ti překročili Krušné hory a pronásledovali Rusy do Čech. Když ale spojencům dorazily posily, musel se Vandamme vzdát. Viz bitva u Chlumce. Byl tak zmařen Napoleonův plán obklíčit spojence.

Jednalo se o poslední vítězství Napoleona během německého tažení. Po této bitvě už brzy následovala Bitva národů u Lipska.

Památník generála Moreau v Drážďanech, městské čtvrti Zschertnitz na jihu města na kopci Räcknitzhöhe, připomíná smrtelné zranění generála Moreaua v této bitvě.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]