Aviatik B.I
| Aviatik B.I | |
|---|---|
 Aviatik B.I | |
| Určení | průzkumný letoun |
| Výrobce | Automobil und Aviatik AG |
| Zařazeno | 1914 |
| Vyřazeno | 1916 |
| Uživatel | Luftstreitkräfte Turecké letectvo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aviatik B.I byl německý dvoumístný průzkumný dvouplošník, vyvinutý v roce 1914 společností Automobil und Aviatik AG, která do té doby vyráběla kopie francouzských letounů. Letoun B.I byl postaven na základě návrhu závodního letounu z roku 1913 a do výzbroje byl zařazen v roce 1914. Posádka seděla v tandemovém kokpitu, přičemž na předním sedadle se nacházel pozorovatel. Nástupcem tohoto typu se stal Aviatik B.II, který měl výkonnější motor Mercedes D.II a později i výzbroj v podobě jednoho kulometu.
Letouny B.I byly ve velkém počtu licenčně vyráběny v Itálii v továrně Società Aeronautica Meccanica Lombardia (SAML), která postavila 410 strojů typu Aviatik.[1] Společnost poté zahájila výrobu dvou upravených verzí, jejichž autorem byl Robert Wild.[1] První verzí byl letoun SAML S.1, poháněný motorem Fiat A.12 a vyzbrojený kulometem Revelli, obsluhovaným pozorovatelem.[2] Druhá verze SAML S.2 byla zamýšlena jako průzkumný a bombardovací letoun s menším rozpětím křídel, pevným dopředu střílejícím kulometem Revelli, pohyblivou zbraní stejného typu v zadním kokpitu a nákladem bomb o hmotnosti 40 kg.[2] S letouny typu S.1 a S.2 od roku 1917 působilo 16 italských průzkumných letek (Squadriglie da Recognizione) na frontách v Itálii, Albánii a Makedonii.[2]
Dva stroje SAML S.1 byly nasazeny na straně vládních jednotek během revoluce v Paraguayi v roce 1922. Oba přeživší letouny se následně staly součástí nově založené vojenské letecké školy. Jeden z nich byl zničen při nehodě v roce 1928, ale druhý sloužil jako cvičný letoun ještě během války o Gran Chaco.
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
Specifikace (B.I)[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Posádka: 2
- Rozpětí: 13,97 m
- Délka: 7,97 m
- Výška: 3,3 m
- Hmotnost: 1088 kg
- Max. vzletová hmotnost: 1 190 kg
- Pohonná jednotka: 1 × řadový šestiválec Mercedes D.I
- Výkon pohonné jednotky: 100 k (74,5 kW)
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 100 km/h (62 mph)
- Výdrž: 4 hodiny
- Dostup: 5 000 m (16 404 stop)[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aviatik B.I na anglické Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Angelucci, Enzo. The Rand McNally Encyclopedia of Military Aircraft, 1914-1980. San Diego, California: The Military Press, 1983. ISBN 0-517-41021-4.
- Gunston, Bill. World Encyclopedia of Aircraft Manufacturers. Annapolis: Naval Institute Press, 1993. 1-55750-939-5.
- Jackson, Robert. The Encyclopedia of Military Aircraft. London: Paragon, 2002. ISBN 0-75258-130-9.
- Taylor, Michael J. H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. ISBN 0-517-69186-8.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aviatik B.I na Wikimedia Commons - Century of Flight Aviatik B.I
