Albatros D.I

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Albatros D.I
Prototyp Albatros D.I
Prototyp Albatros D.I
Určení stíhací
Výrobce Albatros Flugzeugwerke
Šéfkonstruktér Dipl. Ing. Robert Thelen, Dipl. Ing. Schubert, Ing. Gnädig
První let 1916
Zařazeno 1916
Vyřazeno září 1918
Uživatel Luftstreitkräfte
Vyrobeno kusů 50
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albatros D.I byl německý jednomístný dvouplošný stíhací letoun používaný během první světové války, vyráběný firmou Albatros Flugzeugwerke.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Cílem vývoje tohoto letounu bylo vyrobit lepší stroj než konkurenční francouzský Nieuport 11 či britský Airco D.H.2. Idflieg zadal vývoj nové výkonné dvouplošné stíhačky u firmy Albatros. Trup byl poloskořepinové konstrukce což byl na tehdejší dobu novátorský konstrukční prvek. Letoun poháněl vodou chlazený stojatý šestiválec Benz Bz.III o výkonu 150 k (110 kW) s dvoulistou dřevěnou vrtulí. Výzbroj tvořil jeden synchronizovaný kulomet LMG 08/15 ráže 7,92 mm. Do části pozdějších sériových D.I byl instalován výkonnější šestiválcový vodou chlazený Mercedes D.III o výkonu 160 k (118 kW), což vedlo k posílení výzbroje na dva kulomety vedle sebe.

Inspektorát německého letectva v čevrnu 1916 nejprve objednal 12 prototypů k testům v zázemí i ověření bojových hodnot přímo na frontě. Dokončené stroje prošly zkouškami na letišti Adlershof, kde s nimi létali piloti Idfliegu i vybraní frontoví piloti. Následně byla u Albatrosu urychleně objednána menší série D.I.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Albatrosy D.I byly nejprve v malých počtech zařazovány k bombardovacím eskadrám jako ochranné doprovodné, například u Flieger-Abteilungu (A) 258. Z těchto jednotek pak byly později ustaveny čistě stíhací letky Jasta. První z nich, Jasta 2, velel Oswald Boelcke, který se svými piloty na D.I vykonal první operační misi 17. září 1916. Již 28. října však zahynul po srážce ve vzduchu s Albatrosem Erwina Böhmeho.

V září 1916 bylo ve službě na frontě 50 kusů D.I, předsériových i sériových (W.Nr.421/16 až 470/16). Další objednávky však nepokračovaly, konstrukce letounu nevyhovovala pro špatný výhled pilota dopředu i vzhůru, takže byl záhy nahrazen novým typem Albatros D.II vyvinutým přímo z jednoho z prototypů D.I. V lednu 1917 bylo ve stavu Luftstreitkräfte 39 kusů, v listopadu téhož roku již jen 9. Jednotlivé exempláře jako školní vydržely v provozu do září 1918.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1 pilot
  • Délka: 7,4 m
  • Rozpětí: 8,5 m
  • Výška: 2,95 m
  • Plocha křídel: 22,9 m²
  • Prázdná hmotnost: 637 kg
  • Vzletová hmotnost : 898 kg
  • Pohonná jednotka:Benz Bz.III 150 k (112 kW) nebo Mercedes D.III 160 k (119 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 175 km/h
  • Cestovní rychlost: 155 km/h
  • Dolet: 1,5 hod
  • Dostup: 5180 m
  • Stoupavost: 1000 m / 6 min
  • Vytrvalost: 1,5 h

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Německé císařstvíNěmecké císařství Německé císařství

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]