Atalanta Bergamasca Calcio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Atalanta Bergamo
Název Atalanta Bergamasca Calcio
Přezdívka Orobici, la Dea (Bohyně), Nerazzurri (Černomodří)
Země Itálie Itálie
Město Bergamo
Založen 1907
Asociace Itálie FIGC
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
Soutěž Serie A
2012/13 15. místo
Stadion Stadio Atleti Azzurri d'Italia
Bergamo
Souřadnice
Kapacita 26 560
Vedení
Předseda Itálie Antonio Percassi
Trenér Itálie Gian Piero Gasperini
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly 6x Serie B (1927/28, 1939/40, 1958/59, 1983/84, 2005/06, 2010/11)
Domácí trofeje 1x Coppa Italia (1963)
neexistuje
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atalanta BC (Atalanta Bergamasca Calcio) je tradiční klub italské Serie A sídlící v Bergamu.

Historie Atalanty[editovat | editovat zdroj]

Klub byl založen roku 1907 bohatými švýcarskými imigranty, tehdy se klub nazýval FC Bergamo. Současný klub vznikl sloučením Atalanty a klubu s názvem Bergamasca. V roce 1924 byl znám jako Atalanta Bergamasca di Ginnastica e Scherma 1907. Roku 1928 se přestěhoval na Stadio Atleti Azzurri d'Italia s kapacitou 24 642 diváků. Následně se roku 1929 přidal k italské lize, v roce 1937 se poprvé dostal do nejvyšší soutěže, ale okamžitě sestoupil.

Vrátil se v roce 1940. Zůstal zde do roku 1959, poté se znovu vrátil a vydržel do roku 1973. To začala nejistá doba, kdy se Atalanta přesouvala mezi Serií A a B. Největším úspěchem v lize bylo 5. místo z sezóny 1948/49. Atalanta vyhrála v roce 1963 Coppu Italia vítězstvím 3:1 ve finále nad Torino FC v Miláně.

V roce 1981 klub sestoupil do Serie C1. Klub se probudil a okamžitě se vrátil do Serie B, pak i do Serie A. Nadále však pokračovalo přesouvání mezi Serií A a B. Klub z nejvyšší soutěže sestoupil v letech 1987, 1994, 1998, 2003, 2005 a 2010. Po roce 2010 se Atalanta okamžitě vrátila a zajistila si postup prvenstvím před Sienou. V současnosti tak působí v lize nejvyšší. V roce 1988 se dostala do semifinále Poháru vítězů pohárů, kde vypadla po dvou prohrách 1:2 s celkovým vítězem Mechelenem.

Soupiska[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k datu: 17. 08 2018[1]
# Pozice Hráč
1 G Albánie Etrit Berisha
2 O Brazílie Rafael Toloi
4 Z Itálie Luca Valzania
5 O Itálie Andrea Masiello
6 O Argentina José Luis Palomino
7 O Polsko Arkadiusz Reca
8 O Německo Robin Gosens
9 Ú Dánsko Andreas Cornelius
10 Ú Argentina Alejandro Gómez
11 Z Švýcarsko Remo Freuler
13 O Itálie Davide Bettella
15 Z Nizozemsko Marten De Roon
19 O Švýcarsko Berat Djimsiti
20 Ú Itálie Marco Tumminello
# Pozice Hráč
21 O Belgie Timothy Castagne
22 Z Itálie Matteo Pessina
23 O Itálie Gianluca Mancini
24 Z Argentina Emiliano Rigoni
30 O Itálie Marco Varnier
31 G Itálie Francesco Rossi
33 O Nizozemsko Hans Hateboer
53 O Írán Ali Adnan Kadhim
72 Ú Slovinsko Josip Iličič
88 Z Chorvatsko Mario Pašalić
91 Ú Kolumbie Duván Zapata
95 G Itálie Pierluigi Gollini
99 Ú Gambie Musa Barrow

Umístění v uplynulých sezónách v italské lize[editovat | editovat zdroj]

Ročník liga pořadí
2000/01 A 7
2001/02 A 9
2002/03 A 15
2003/04 B 5
2004/05 A 20
2005/06 B 1
2006/07 A 8
2007/08 A 9
2008/09 A 11
2009/10 A 18
2010/11 B 1
2011/12 A 12
2012/13 A 15
2013/14 A 11
2014/15 A 17
2015/16 A 13
2016/17 A 4
2017/18 A 7

Umístění v uplynulých sezónách v evropských soutěžích[editovat | editovat zdroj]

Ročník liga pořadí
1963/64 PVP Předkolo
1987/88 PVP Semifinále
1989/90 Pohár UEFA 1. kolo
1990/91 Pohár UEFA Čtvrtfinále

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. {title}. www.atalanta.it [online]. [cit. 24-07-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-09-2008.